Obsah DOKwebu
www.DOKweb.net je portál zaměřený na východoevropský dokumentární film. Nabízí denně aktualizovaný informační servis o vznikajících a dokončených filmech, rozhovory s tvůrci i se zástupci dalších dokumentárních profesionálů nebo analýzy situace dokumentární podpory v různých zemích regionu, měnících se způsobů produkce, distribuce a obecně podpory a financování dokumentárního filmu. Jeho součástí jsou i rozsáhlé databáze východoevropských filmů, institucí, produkčních společností, fondů, festivalů, nebo trailerů a video reportáží. www.DOKweb.net je hlavním online projektem IDF, poskytuje veškeré informace o aktivitách organizace, které zároveň propojuje s obecným informačním servisem.
Aktivity Institutu dokumentárního filmu
Občanské sdružení INSTITUT DOKUMENTÁRNÍHO FILMU (IDF) již od roku 2001 podporuje východoevropský autorský dokumentární film a jeho prosazení na evropské úrovni. Obracíme se na východoevropské režiséry a nezávislé producenty, kterým pomáháme při vývoji, produkci, propagaci a distribuci jejich dokumentární tvorby. Nabízíme jim komplexní řetězec podpory, který cílí na jednotlivé filmaře (konzultace s vybranými experty), skupiny vybraných profesionálů s projekty či filmy (Ex Oriente Film, East European Forum, East Silver, Doc Launch atd.), domácí i mezinárodní dokumentární komunitu (East Doc Platform) i veřejnost (portál www.DOKweb.net). Spolupracujme s předními festivaly, TV stanicemi, distributory, sales agenty, trhy nebo vzdělávacími programy, pro něž jsme BRANOU DO VÝCHODOEVROPSKÉHO DOKUMENTU.

Balkan Documentary Center: tak trochu jiný dům

Rozhovor s bulharskou producentkou Martichkou Bozhilovou o aktivitách sofijské organizace Balkan Documentary Center.

 

Samotný příběh vzniku Balkan Documentary Center může být důkazem, že iniciativy filmových a uměleckých profesionálů v Bulharsku stejně jako v dalších částech východní Evropy obvykle čelí nejistotě a problémům: "V 90. letech založila producentka a umělecká manažerka Martichka Bozhilova spolu s filmaři a fotografovy Georgim Bogdanovem a Borisem Missirkovem v Sofii bar/galerii/fotografický workshop K.E.V.A. - centrum pro vzdělávání a výzkum v oblasti fotografie a mediálního umění. V letech 1997-2002 místo fungovalo jako kulturní centrum a galerie k podpoře zajímavých audiovizuálních projektů, výměně nápadů a k vývoji odvážných a novátorských děl. V roce 2002 centrum kvůli změnám v politickém klimatu a zásahům ze strany státu skončilo. Vznikla však myšlenka otevřít soběstačné centrum, které by bylo nezávislé na vnějších vlivech a které by působilo coby nezávislá a stabilní základna k podpoře nových projektů. V dalších letech se z této myšlenky zrodilo Balkan Documentary Center. Dům, v němž sídlí, zakladatelé zakoupili na úvěr, který se již podařilo splatit, a tým začal vyvíjet strategii k rozjezdu regionálního centra a hledat partnery pro realizaci celého konceptu.

Jak se také dozvíte na webu organizace, spojuje v sobě Balkan Documentary Center hned několik funkcí: "Třípatrová budova, která byla původně farmaceutickou laboratoří, se mění v místo, kde se destilují dokumenty. V domu se zahradou jsou střižny, kinosál, videotéka, kavárna a spousta prostoru pro rozvoj tvůrčích nápadů. Uvnitř je BDC rostoucí sítí balkánských filmařů, místem pro experiment, vzdělávání a tvůrčí spolupráci. Za normálního provozu je BDC určeno pro zhruba 25 lidí. Během akcí, které se v budově pravidelně pořádají, BDC pojme až 100 návštěvníků."

Rozhovor vznikl letos v březnu před East Doc Platform, kde byla Martichka Bozhilova jedním z hostů. Krátký text o Balkan Documentary Center vyšel v březnu novinách IDF Industry Reel.  

Jak daleko pokročila realizace původního konceptu?

Postupně spouštíme nové programy a v současnosti pracujeme zejména na tom, aby náš nápad získal dostatečný kontext. V domě samotném ještě zbývá dokončit nějaké drobnosti.

 

Jaké služby BDC nabízí?

Cílem centra je nabízet začínajícím balkánským dokumentaristům i mediálním profesionálům kontakt s mezinárodními trendy a přístupy, zajišťovat know-how a vývoj projektů. Naším záměrem je vytvořit z BDC místo pro navazování spolupráce a různé vzdělávací aktivity, jakousi základnu svobodného projevu a konkurenceschopných, kritických audiovizuálních projektů. Balkánští tvůrci na poli filmu a médií se vytrvale snaží dosáhnout evropských standardů a proniknout na mezinárodní trh. K počátečnímu rozjezdu však nutně potřebujete silnou základnu, která vám pomůže při vývoji projektu a navázání mezinárodních kontaktů a získání partnerů, což je dnes téměř jediný možný rámec pro výrobu dokumentů. Dalším aspektem je zaměřit se na podobnost cílů, které dokumentaristé sdílejí s nevládními neziskovými organizacemi, a vytvořit nové modely spolupráce. Podpůrné programy v oblasti médií vyžadují vyspělé technické zázemí a BDC tedy bereme jako dlouhodobou iniciativu, důležitou fází našeho projektu je zajistit skvělé technické vybavení. Cílem centra je posléze být soběstačným subjektem, který bude pomáhat profesionálům z regionu a usnadní cestu jejich projektů k mezinárodním divákům.

 

Bude se centrum podobně jako AGITPROP zaměřovat na širší spektrum disciplín, tj. vedle dokumentárního filmu zde podporu najde fotografie, fotožurnalismus, mediální umění apod.?

Rozhodně. BDC má působit jako místo pro navazování mezinárodní spolupráce napříč obory. Vzdělávací a podpůrné aktivity centra budou klíčovými kroky pro splnění mise – vytvoření aktivní komunity balkánských dokumentaristů a dalších profesionálů v audiovizi.

 

Jde skloubit budování BDC s produkováním filmů?

Je to obtížné, ale beru to jako velký úkol. Po deseti letech úspěchů v roli producentky chci své zkušenosti předávat dál, zdravé filmové prostředí navíc potřebuje kontext a měli bychom všichni tvrdě pracovat, abychom takové solidní profesionální prostředí vybudovali.

 

Mají filmaři z východní Evropy, z Bulharska zájem zapojit se do dění ve filmové komunitě? Nebo platí známý stereotyp, že východoevropští tvůrci mají možná kvůli mělké tradici občanské angažovanosti obvykle menší chuť prosazovat nějaké větší společné cíle, jako například zlepšování prostředí pro filmovou tvorbu?

Ve východní Evropě naráží realizace kriticky smýšlejících projektů na omezování a slabou podporu ze strany státu. V balkánských zemích je situace ještě složitější následkem válečných konfliktů a segregace uvnitř regionu a také kvůlu křehkému stavu občanského sektoru a nezávislých médií. Řada otevřených projektů končí hned na počátku, protože všichni vědí, že jejich realize bude extrémně obtížná. Doba transformace po převratu na konci 80. let, série etnických konfliktů a nestabilní ekonomická situace na Balkáně přímo ovlivnily směřování audiovizuálního a mediálního sektoru. Podpora a zázemí pro dokument jsou nestabilní a téměř neznatelné, nezávislá média dostávají z veřejných zdrojů jen bídnou podporu. Příčiny současného stavu jsou komplexní a nesouhlasím, že za to mohou filmaři, kteří se povahou příliš neliší od svých zahraničních kolegů. Rozdíl je v tom, že prostředí, v němž žijí a pracují, asi chuti angažovat se příliš nenahrává.

 

Jaká je vaše motivace pro dokončení centra?

Točit evropský dokument v současnosti opravdu není lukrativní podnik. Jeho hlavní hodnota spočívá v tom, že se dostane k divákům a snad v nich vzbudí zvědavost, empatii, souhlas, skepsi, ale hlavně kritické myšlení. K tomu, aby se jejich filmy dostaly k publiku a byly srovnatelné s mezinárodní konkurencí, potřebují balkánští filmaři získat nové dovednosti. Balkan Documentary Center je přeshraniční iniciativou, která chce sjednotit filmaře v regionu a otevřít jim mezinárodní trh. Jedním z hlavních důvodů, proč centrum budujeme, je podpora a sjednocení dokumentárního sektoru, abychom tak pěstovali kreativní partnerství a spolupráci na filmových projektech. Dalším směrem, kam se BDC vydává, je propojení filmových profesionálů s nevládními organizacemi, s komunitními iniciativami velkých společností, s domácími i zahraničními institucemi, abychom postupně vytvářeli stabilní formy spolupráce a tím také silné audiovizuální dokumentární prostředí.

 

 

Související články:
Bulharský film: úspěchy i vleklé problémy