Obsah DOKwebu
www.DOKweb.net je portál zaměřený na východoevropský dokumentární film. Nabízí denně aktualizovaný informační servis o vznikajících a dokončených filmech, rozhovory s tvůrci i se zástupci dalších dokumentárních profesionálů nebo analýzy situace dokumentární podpory v různých zemích regionu, měnících se způsobů produkce, distribuce a obecně podpory a financování dokumentárního filmu. Jeho součástí jsou i rozsáhlé databáze východoevropských filmů, institucí, produkčních společností, fondů, festivalů, nebo trailerů a video reportáží. www.DOKweb.net je hlavním online projektem IDF, poskytuje veškeré informace o aktivitách organizace, které zároveň propojuje s obecným informačním servisem.
Aktivity Institutu dokumentárního filmu
Občanské sdružení INSTITUT DOKUMENTÁRNÍHO FILMU (IDF) již od roku 2001 podporuje východoevropský autorský dokumentární film a jeho prosazení na evropské úrovni. Obracíme se na východoevropské režiséry a nezávislé producenty, kterým pomáháme při vývoji, produkci, propagaci a distribuci jejich dokumentární tvorby. Nabízíme jim komplexní řetězec podpory, který cílí na jednotlivé filmaře (konzultace s vybranými experty), skupiny vybraných profesionálů s projekty či filmy (Ex Oriente Film, East European Forum, East Silver, Doc Launch atd.), domácí i mezinárodní dokumentární komunitu (East Doc Platform) i veřejnost (portál www.DOKweb.net). Spolupracujme s předními festivaly, TV stanicemi, distributory, sales agenty, trhy nebo vzdělávacími programy, pro něž jsme BRANOU DO VÝCHODOEVROPSKÉHO DOKUMENTU.

Film týdne: Yallah! Underground

Režisér Farid Eslam začal připravovat svůj dokumentární projekt Yallah! Underground tři roky před tím, než se Blízkým východem a Severní Afrikou rozlila vlna protirežimních nepokojů. Dokument, který bude mít premiéru na podzim letošního roku, zachycuje rozmanitost hudební a umělecké scény v regionu. Více najdete v krátkém rozhovoru.

 

Dokumentární projekt Yallah! Underground se v roce 2009 zúčastnil workshopu Ex Oriente Film and East European Fora.

 

Yallah! Underground

Režisér: Eslam Farid
Producent: Eslam Farid
Produkční společnost: Mind Riot Media s.r.o., Mortal Coil Media, FAMU - Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze

Yallah! Underground , Česká republika, 80 min, 35 mm, HD, Aktuální téma, Autorský, Hudba, Kultura, Portrét, Reportáž, Sociální tematika, Společnost, Studentský film, Umění a kultura

2011. Arabský svět je ve stavu drastických změn. V každém větším městě na Blízkém východě a severní Africe požadují mladí lidé více práv a změnu stávajícího systému. Ale kdo jsou tito mladí lidé? Jakým způsobem vypadá jejich život, jaké problémy mohou být tak závažné, aby stálo za to riskovat životy, zatímco protestují v ulicích? Abychom pochopili sny, konflikty a životní situace těchto mladých lidí, představíme mladé současné umělce z různých měst na Blízkém východě. Tito umělci představují novou generaci Arabů, kteří hladce integrují aspekty různých kultur a filozofií do svého života a práce. Jejich umění je silně ovlivněno jejich kulturním, sociálním a politickým prostředím a konflikty, kterým musí čelit na osobní a profesionální bázi. To vytváří skutečně progresivní a velmi uvědomělou undergroundovou kulturu, která se objevuje v každém větším městě na Blízkém východě a vytváří tak jednu z kulturně nejvíce vibrujících oblastí dnešního světa.



Rozhovor s režisérem Faridem Eslamem o projektu Yallah! Underground
Magda Španihelová


Na Blízký Východ a do severní Afriky jsi jezdil více než 2 roky mapovat tamní undergroundovou hudební scénu. Jak události Arabského jara ovlivnily vnímání domácí hudební scény, dostal se underground „z podzemí“

Undergroundová tvorba na Středním Východě se díky Arabskému jaru rozhodně dostala do povědomí většího publika. Spousta mladých Arabů už nechce poslouchat dokola stejné písničky o lásce jako dosud a v umění hledají větší a hlubší význam, což je něco, co najdou právě u alternativních umělců, kteří se nebojí svoji frustraci vyslovit prostřednictvím umění. Spousta těchto alternativních umělců se aktivně zúčastnila demonstrací a dalších akcí spojených s revolucí, což jim dalo určitou platformu. Samozřejmě teď je tam také spousta umělců, kteří před revolucí ve své tvorbě neměli výrazný politický nebo společenský význam, teď se ovšem snaží naskočit do rozjetého vlaku.

 

Jak se ti dařilo pronikat k tamním hudebníkům, umělcům. Znal jsi některé z nich už před natáčením? Pomáhal ti někdo z domácích přímo v terénu?

Na prvním místě stál důsledný průzkum a komunikace s lidmi, které jsem už znal (pracoval jsem v té oblasti už od r. 2007). Většinou stačilo pár kontaktů, aby se mi otevíraly dveře ke spoustě dalších umělců a institucí.
V terénu jsme se pohybovali celkem samostatně a nezávisle, nicméně jsme měli velkou produkční podporu v Egyptě od našich partnerů z Birthmark Films. Dále nám hodně pomáhali různé instituce s ubytováním, např. Libanonské ministerstvo turismu, Goethe Institut v Alexandrii, Royal Film Commission a Safar Fund v Jordánsku.

 

Kdy jste tam byli naposledy natáčet? Jaká je atmosféra ve městech, opadla euforie?

Naposled jsme tam byli před dvěma týdny, v první polovině prosince, byli jsme v Káhiře a pak ještě různě po Evropě.
Byl to velký rozdíl od naší poslední cesty do Egypta v říjnu 2010. Na jedné straně byla cítit naděje a neskutečná kreativní energie, lidi konečně měli pocit, že mají moc nad svým vlastním životem, že se mohou podílet na vzniku nového Egypta. Vznikala spousta projektů – hudebních, divadelních aj.
Na druhé straně byla cítit velká nejistota a paranoia. Lidi nevědí, co bude dál, a mají pocit, že se určitě politické síly snaží převzít moc v zemi. Na ulicích často panoval chaos a násilí. Lidi měli strach, že se zahraniční mocnosti (ti obvykle podezřelí: USA, Izrael a Evropa) snaží s Egyptem manipulovat. V určitých částech města nebylo tak jednoduché chodit s kamerou, jak jsme byli zvyklí z loňského roku, i když to nebylo legální, ale nikoho to nezajímalo. Teď na nás řvali běžní civilisté, což je přesně projev oné paranoie.

 

Tvým hlavním záměrem bylo západnímu světu odkrýt moderní povahu současné arabské společnosti, narušit předsudky, vyvrátit jednolité vnímání arabské kultury jako kultury stálé, neměnné, takové, která je těsně svázaná s náboženským fundamentalismem. V souvislosti s tímto jsi narazil na problém, že mladí Arabové odmítají arabskou kulturu (onu tradiční a „oficiální“), protože jim nedává možnost sebevyjádření…

S Arabským jarem došlo k určitému zvýšení povědomí vlastní identity u spousty mladých Arabů. Mladí Arabové nyní jsou přísnější na svoji vlastní kulturu a vidí konečně možnost vytvořit svoji vlastní moderní současnou kulturu, která nekopíruje západní trendy a není ani příliš tradiční. Tyto tendence samozřejmě už existovaly před lednem 2011, kvůli tomu jsme přece začali tento film natáčet, ale mám pocit, že všeobecně sebejistota a vědomí své vlastní síly a identity je mnoho rozšířenější než před 3 lety, když jsme začali náš film natáčet.

 

V jaké fázi se dokument nachází, kdy bude mít film premiéru?

V prosinci 2011 jsme ukončili natáčení a teď začínáme s postprodukcí. Hrubý střih plánujeme na březen 2012, premiéru na podzim 2012.

 

Nepřemýšlel jsi o tom, že by se film promítal v hudebních klubech, že by se distribuoval trochu jiným způsobem?

Co se tyká distribuce, budeme chtít s koprodukčními partnery najit cestu, jak dostat film k cílové skupině. To budou samozřejmě kina, ale taky chceme vytvořit různé eventy, které spojí film s hudebními vystoupeními různých skupin a možná i nějaké workshopy.