Program Krakovského filmového festivalu již tradičně spočívá zejména na soutěžních sekcích – hlavní dokumentární soutěž (kde se mimo jiné představil i snímek Pod sluncem tma režiséra Martina Marečka), soutěž krátkých filmů (odkud si cenu studentské poroty odnesl animovaný dokument Rudolfa Šmída Kronika Oldřicha S.) a ostře sledované polské soutěže, zahrnující jak krátkometrážní hrané, tak zejména dokumentární filmy. V poslední zmiňované se představilo 24 vesměs nově dokončených dokumentů.
Z polské soutěžní sekce stojí za zmínku zejména dokument Lidie Dudy Entangled, jehož tématem je příběh pedofila a jeho oběti. Oproti stereotypnímu zobrazování podobné tématiky je Entangled komplexním a nejednoznačným příběhem dvou mužů, kdy si každý nese část viny. Zatímco mladík byl coby malý chlapec zneužit pedofilem, druhým protagonistou filmu, po letech se role obrací a dřívější oběť vykonává neúspěšnou pomstu v podobě pokusu o vraždu. Oběťmi jsou oba, ale kdo je vlastně vinen? Z výpovědí obou mužů se skládá dohromady životní román o vině a trestu, ovšem o odpouštění nepadne ani slovo a závěr filmu tak nechává příběh stále otevřený. Pedofil se obhajuje svou situací a neschopností bránit se tlaku, mladík ve vězení hovoří o vraždě jako o pomoci dalším dětem, aby se nedostali do jeho situace.
Celý film je navíc vystavěn velmi důmyslně, kamera Wojciecha Staroně se vyhýbá tvářím protagonistů, jen občas lehce odkryje temeno hlavy nebo rozostřenou siluetu. Pouze zneužitý mladík v závěru svou tvář odhalí. Ač některé scény mohou naznačovat jistou inscenovanost, stále se jedná o velmi působivý snímek, který odkrývá komplikovanou a nejednoznačnou povahu některých případů. Není proto ani divu, že si snímek odnesl hlavní cenu v dokumentární soutěži.
Z dalších dokumentů v polské soutěži vzbudil ohlas snímek Survive Afghanistan (r. Malgorzata Imielska), zachycující polskou jednotku nasazenou v Afghánistánu. Snímek, který si mezi návštěvníky vysloužil poněkud nešťastné přízvisko „polské Armadilo“, zaměřuje pozornost na jednotlivé vojáky a jejich pocity těsně před odjezdem, během akce, a po návratu. Ústředním tématem tu není válka nebo bojové nasazení, ale prožitky a vnímání vojenské mise jednotlivými vojáky. Škoda jen, že se místy nepodařilo více rozvinout potenciál osudů jednotlivých vojáků, zejména partnerského páru, který společně odešel na misi, ale zpět už se vrací každý sám.
Mimo soutěž přinesl krakovský festival i nový film Tomasze Wolského, The Palace – portrét proslulého monumentu socrealismu, varšavského Paláce kultury. Film postavený na pro Wolského typicky důkladné observaci zprostředkovává celý Palác jako živoucí organismus, od jeho útrob a „vnitřností“ – spojovacích chodeb a sklepení, přes „plíce“ (centrum vzduchotechniky a vytápění) a „smyslové orgány“ (plavecký bazén, divadelní sál, kina) po „oči a mozek“ – řídící centrálu a stanoviště bezpečnostní služby monitorující svými kamerami celou budovu. Úvodními záběry z dobových filmových týdeníků o výstavbě Paláce pak vytváří paralelu od „velkolepé“ minulosti po poněkud omšelou přítomnost.
Vizuálně efektní snímek (statické záběry, velké celky smíchané s dynamicky působícími detaily) přivede na mysl tvorbu Nikolause Geyrhaltera, zejména Our Daily Bread a Abendland. Oproti nim však Wolsky nesleduje univerzální celospolečenské téma, ale soustřeďuje se plně pouze na objekt svého zájmu, v tomto případě jedné budovy. Oproti až odosobněnému záznamu v Abendland si Wolského The Palace zároveň udržuje i lidskou stránku, když pozornost zaměřuje i na všechny ty, pro které je palác zdrojem obživy či střechou nad hlavou. Tím se pro změnu přibližuje filmu Bakhmaro gruzínské režisérky Salome Jashi.
Krakovský festival nabízí i program pro filmové profesionály pořádaný Krakow Film Foundation. Kromě setkání se samotnými tvůrci, ať už formou masterclass (té se ujala Helena Třeštíková, jejíž tvorbě byla věnována v programu festivalu celá sekce) nebo na networkingových akcích typu Film PRO Industry Meetings, nabídla industry sekce i panel zaměřený na italskou kinematografii či setkání festivalových dramaturgů diskutujících o roli festivalu v distribuci krátkých, animovaných a dokumentárních filmů. Nechybí ani tradiční Krakow Film Market, představující nejen programové filmy, ale další polské dokumenty, které se nedostaly do programu festivalu, či výběry jednotlivých institucí a festivalů (DOK Leipzig, Visions du réel, ale i výběr z trhu East Silver).
Největší pozornost však přitahovala středeční prezentace Docs to Go! představující nové polské dokumenty těsně před dokončením. Jedním z nich byl například film Fuck For Forest Michala Marczaka o skupině ekoaktivistů, kteří zachraňují deštné pralesy prostřednictvím peněz vydělaných natáčením eko-porna. Z dalších pak například připravovaný snímek dvojice Bartek Konopka – Piotr Rosołowski, Art of Disappearing, o haitském voodoo knězi, který navštívil socialistické Polsko a uspořádal obřad na záchranu Polska před zlými duchy.
Samostatným programem pro filmové profesionály bylo i Dragon Forum, jímž při příležitosti konání Krakovského filmového festivalu již tradičně vrcholí tréninkový program iniciativy Academy of Document. Představit se zástupcům z řad televizních nákupčích, distributorů, producentů, fondů, nadací i filmových festivalů během Dragon Fora dostalo šanci celkem 29 projektů v různých stádiích vývoje. Velká většina z nich se měla příležitost prezentovat přímo na jednodenním pitching foru, na které během následujícího dne navázaly individuální schůzky. Během nich měli režiséři a producenti zastupující vybrané projekty možnost tváří v tvář potkat své potenciální chlebodárce a partnery při individuálních schůzkách. Cenu HBO Development Award, která zahrnuje finanční podporu ve výši 2500 EUR od televizní stanice HBO Poland, si odnesl polský projekt Hallelujah! And Go for It režisérsko-producentské dvojice Łucja Piekarska-Duraj a Aleksander Duraj. V připravovaném dokumentárním filmu sleduje režisérka příběh svého otce, jenž se rozhodl konvertovat od katolické víry k židovství. Jeho boj za znovunalezení rovnováhy i balancování mezi dvěma paralelními životy, které vede se svou dosavadní katolickou rodinou i s novou rodinu židovskou, je intimním rodinným potrétem, výpovědí o rozpadu tradičního modelu rodiny i ilustrací absurdního boje jednotlivce proti nevyhnutelně se proměňující realitě,
Z dalších projektů, které se na letošním Dragon Foru objevily, stojí nepochybně za zmínku i See You in Chechnya gruzínského režiséra Alexandra Kvatashidze, který byl vybrán také na celoroční program Institutu dokumentárního filmu Ex Oriente Film a který se tak dostane šanci představit na East Doc Platform konané v březnu 2013 v Praze. Režisér připravovaného filmu se rozhodl po deseti letech vyhledat přátele, s kterými se setkal během války v Čečensku, aby zjistil, jak jejich prožitky z válečných konfliktů ovlivnily jejich životy.
Díky svému napojení na Krakow Film Foundation, které zastřešuje nejen festival, ale i projekty Polish Docs a Polish Shorts, představuje krakovský filmový festival ideální platformu pro polské dokumentaristy a nejen je. Pro filmové profesionály je totiž ideální branou k novým projektům a zároveň ideálním místem pro setkání se s tvůrci. A jak již dlouhodobě dokládá polská kinematografie, polské filmy rozhodně stojí za pozornost.