Obsah DOKwebu
www.DOKweb.net je portál zaměřený na východoevropský dokumentární film. Nabízí denně aktualizovaný informační servis o vznikajících a dokončených filmech, rozhovory s tvůrci i se zástupci dalších dokumentárních profesionálů nebo analýzy situace dokumentární podpory v různých zemích regionu, měnících se způsobů produkce, distribuce a obecně podpory a financování dokumentárního filmu. Jeho součástí jsou i rozsáhlé databáze východoevropských filmů, institucí, produkčních společností, fondů, festivalů, nebo trailerů a video reportáží. www.DOKweb.net je hlavním online projektem IDF, poskytuje veškeré informace o aktivitách organizace, které zároveň propojuje s obecným informačním servisem.
Aktivity Institutu dokumentárního filmu
Občanské sdružení INSTITUT DOKUMENTÁRNÍHO FILMU (IDF) již od roku 2001 podporuje východoevropský autorský dokumentární film a jeho prosazení na evropské úrovni. Obracíme se na východoevropské režiséry a nezávislé producenty, kterým pomáháme při vývoji, produkci, propagaci a distribuci jejich dokumentární tvorby. Nabízíme jim komplexní řetězec podpory, který cílí na jednotlivé filmaře (konzultace s vybranými experty), skupiny vybraných profesionálů s projekty či filmy (Ex Oriente Film, East European Forum, East Silver, Doc Launch atd.), domácí i mezinárodní dokumentární komunitu (East Doc Platform) i veřejnost (portál www.DOKweb.net). Spolupracujme s předními festivaly, TV stanicemi, distributory, sales agenty, trhy nebo vzdělávacími programy, pro něž jsme BRANOU DO VÝCHODOEVROPSKÉHO DOKUMENTU.

PAKUJU SVÝ VĚCI HNED, SVÝ PONOŽKY, SVÝ SLIPY, SVŮJ RAP

Rapper je dokumentarista, který jazykem uchopuje svět a posouvá češtinu do nových směrů...a v Čechách vzniká nový dokument o hip-hopové scéně a o možnostech hry s jazykem a obrazem. Projekt Czech RAPublic, za nímž stojí režisér Pavel Abraham, spoluscénárista Tomáš Bojar a producent Martin Pošta v letošním roce podořil i Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie.


Rozhovor s Pavlem Abrahámem a Tomášem Bojarem

Říkáte, že rapper je dokumentarista. Ve vašem pojetí ale do svých „dokumentů“ nefixuje významy napevno. Budete rappery ve svém filmu dokumentovat podobně volně?

Budeme, ono to jinak ani nejde - tedy alespoň pokud se nechcete oddat filmovému násilí a zavřít živé lidi do vězení předem daných významů. V případě rapu, který nás nepřestává udivovat svou živostí a nevypočítatelností, by to byla obzvlášť na škodu. To ale neznamená, že bychom jednotlivé sekvence filmu již nekoncipovali s určitým zřetelem. V celkovém rámci fungují coby „rozbušky“ a jen potud je máme pod kontrolou, dále jsme již jen součástí nepředvídatelného dění. Jestliže slyšíme naše „dokumentaristy“ jak rapují  „Naši mě naučili mluvit, pět tisíc možností, na mě zbyl jazyk český, je bohatý, je hezký…“, tak nás tento text vede do centra Prahy k soše Josefa Jungmanna. Ten kdysi pro rappery zachránil český jazyk, za což mu oni přijdou vzdát díky. Předají mu slovníček všech novotvarů, o něž češtinu svými jazykovými hrátkami obohatili, a vystaví se zkoumavému pohledu kolemjdoucích Pražanů. Kam přesně celá situace přeteče, nelze předem říci, jisté je nicméně to, že naši rappeři dovedou každou - třeba i banální situaci - proměnit ve velkolepý happening. Neustále si pohrávají se slovy, mají oči k vidění a na to, co vidí, ihned reagují. Rap se totiž neodehrává jen na pódiu, rap z nich tryská neustále. „Dokumentarista“ James Cole to říká jasně: „Pakuju svý věci hned, svý ponožky, svý slipy, svůj rap.“

 

 

Ve vašem projektu je tedy důležitý jazyk…

To je pravda, je pro nás takřka stejně důležitý jako pro samotné rappery. Oni jazyk neustále reflektují, jedni jsou hrdí na to, že „dávají názvy a věří v sílu slova“, jiní naopak pochybují, zda nejsou jen „hajzlové, co kurví řeč a znásilňují slovo pro svůj rap“. Proto také třeba do filmu vstoupí profesorka lingvistiky, aby jim ukázala, co vše na ně jejich rap prozrazuje, na jakých slovech je vlastně postaven apod. Pro nás samotné představuje naslouchání rapovým textům základní scénáristické východisko, rap nám tak vlastně předurčuje hranice filmu. Kamera se obrací tam, kam ukazuje rapovaný text, přičemž ale rozhodně nejde o to tento text nějak doslovně ilustrovat, nýbrž jej nechat narazit na zcela živou skutečnost. Místa a lidé České republiky se nám tak ukáží v novém světle zásluhou našich „řečníků“ z České RAPubliky.



 

V rapu je vedle jazyka důležitá i zvuková skladba …. překryvy, práce s jednotlivými zvuky, mix. Dostane se tento princip nějak do filmové řeči?

Rozhodně ano. S dramaturgem Janem Gogolou ml. se shodujeme v tom, že nebudeme dělat film o rapu, ale že se sám film stane rapem. Tomuto východisku by také měla být podřízena většina výrazových prostředků, to nejdůležitější se pochopitelně odehraje na úrovni střihové skladby. Což ovšem v žádném případě neznamená, že natáčíme nějaký velký, spektakulární videoklip. Pokud říkáš „překryvy“, říkáš to docela přesně: zajímá nás pohled na hip hopového deejaye, který ve svém ladném setu nechává jednu skladbu „překrýt“ druhou, a dvěma hotovým tvarům tak dává nový význam. Hledá nové užití pro zaběhlé formy. Stejně tak i my budeme prostřednictvím videografické montáže hledat vztahy mezi rapovými texty, dokumentární rovinou filmu, stylizovanými sekvencemi a celou škálou kulturních odkazů. Tedy překrývaní určitě – proto také bude juxtapozice, ať už jakkoliv formálně uchopená, důležitou vyjadřovací figurou.

 

Teď jsme mluvili o tvaru, formě, skladbě.  Bude ve filmu nějak patrná i časová osa? Hnutí hip hopu u nás prošlo vývojem…

Vývoj to byl překotný.  V památných časech „jedna devět devět tři až devět osm, kdy ještě existoval nějakej posun“ se život v České RAPublice odvíjel úplně jinak než dnes. Cesta z hip hopového podzemí do vyprodaných hal, na titulní stránky časopisů a na televizní obrazovky se u některých rapperů neobešla bez řady legračních peripetií. Z kluků, kteří se ještě před pár lety toulali ulicemi a občas pomalovali nějaký ten vlak, se postupně staly hvězdy, jejichž texty nyní hltají celé zástupy. Přitom pro ně ale pořád není zcela jednoduché žít v běžném životě s identitou „rappera“. Když třeba shánějí byt k pronájmu, těžko mohou jeho majiteli říci, že jde o jejich povolání a raději koktají cosi o „práci v nahrávacím studiu.“

Kdo budou ve filmu vaši dokumentaristé?

Vedle našich hlavních „dokumentaristů“ Oriona, Indyho, Hugo Toxxxe a Jamese Colea třeba i Dáda Patrasová nebo prezident České republiky Václav Klaus.  O rappery-herce žádnou nouzi nemáme. Jsou totiž všude okolo. Dobře to kdysi řekla anglická skupina The Herbalizer: „Everybody is a rapper, every rapper is an actor.“