Jsou Češi šťastní?
Co jim chybí?
Co je bolí a trápí?
O co usilují?
Jsou Češi apatičtí nebo touží po osobních i společenských změnách?
Jaký je životní pocit současného Pražana, občana hlavního města České republiky?
V březnu roku 2006 hledá dokumentární štáb režiséra Ivana Vojnára odpovědi na některé otázky, zaměřené na reflektování především osobních problémů a pocitů. Změnilo se podstatně společenské a politické klima od roku 1989?
Servírka v mezinárodním hotelu připravuje stoly ke snídani. Její pocit je, že „od revoluce se toho moc nezměnilo, snad jenom cestování, lidé jsou otrávení, nevědí, koho by měli volit; mám dospívající dceru před studiemi, z toho, co nás čeká, mám docela strach.“ Jsou výpovědi pravdivé nebo jde o částečnou autostylizaci? Nepřijímají Češi rádi určité role a příslušné masky, které si s oblibou nasazují? V čem je problém? Jak ho odstranit? Film nenabízí řešení, jen sonduje názory dnešních Čechů. Francouzský dokumentarista Jean Rouch, říká, že v cinéma vérité nejde o zobrazování pravdy, ale o pravdivost zobrazení. Režisér Ivan Vojnár se nechal inspirovat anketními filmy 60. let : Jean Rouch – Kronika jednoho léta(1961), Chris Marker – Pařížský máj(1962) a filmem morálního neklidu českého režiséra Evalda Schorma – Zrcadlení.
REŽIE: Ivan Vojnár
SCÉNÁŘ: Ivan Vojnár
KAMERA : Martin Štěpánek
STŘIH: Ivan Vojnár
ZVUK : Richard Muller, Michal Deliopulos
PRODUCENT: Ivan Vojnár, Ivan Vojnár Film
KOPRODUCENT : Česká televize
VÝROBA: Ivan Vojnár Film
STOPÁŽ: 62 min.
FORMÁT: Beta