Mama Illegal, nový dokument rakouského režiséra Eda Moschitze, poodkrývá nelehký život několika Moldavanek v západní Evropě. Všichni tušíme, že mezi námi žijí nelegální imigranti a dělají práci, kterou nikdo jiný dělat nechce. Nic bližšího o jejich osudech však většinou nevíme. Nebo ani nechceme vědět. Každodenní život načerno pracujících přistěhovalců se vymyká naší představivosti – celé roky rozdělené rodiny, děti vyrůstající bez rodičů, všudypřítomný strach z deportace... Režisér Ed Moschitz nahlíží do životů moldavských žen, které nelegálně překročily hranice, aby vydělaly peníze pro své rodiny v Moldavsku.
Film je součástí katalogu East Silver 2012. V březnu byl uveden na festivalu Jeden svět.
Dokument Mama Illegal je o ženách z Moldavska, které nelegálně pracují v Rakousku a Itálii, aby mohly posílat peníze svým rodinám. Co vás k tématu přivedlo?
Před osmi lety jsme měli dvě malé děti a s partnerkou jsme neměli příležitost ani si někam vyjít. Hledali jsme proto chůvu a přátelé nám doporučili jednu ženu, která hledala práci po domácnostech Tak jsme se seznámili s Auricou, mladou Moldavankou, která to s dětmi skvěle uměla. Jednou nám vyprávěla o svých dvou dětech, které už skoro dva roky neviděla. Vysvětlila nám svou situaci, byla v Rakousku nelegálně a její přechod zelené hranice byl velice obtížný. Bylo to poprvé, kdy jsem se s někým takovým setkal osobně, předtím jsem o podobných případech v. Její příběh byl zároveň tak srdceryvný a exkluzivní, že jsem jej chtěl zachytit i ve filmu, a tak vlastně začala historie Mama Illegal.
Jak jste našel protagonistky, které by souhlasily s natáčením? Je jasné, že pro řadu z nich by byla účast ve filmu kvůli jejich nelegálnímu pobytu v zemi velmi problematická.
Díky Aurice jsem měl příležitost seznámit se s dalšími ženami, které pocházely ze stejné vesnice jako ona a ocitly se ve stejné situaci. Většina opravdu chtěla o svém nelegálním pobytu v západní Evropě mluvit, stejně jako o nebezpečné cestě s převaděči, kteří je vedli přes řeky a lesy. Navázat s nimi vztah, který by trval déle než pár týdnů, nebylo lehké. Většina z nich se mnou brzy přerušila kontakt. Aurica, Raja a Nataša byly nejstatečnější. Proto jsem film připravoval sedm let.
Pro nás je nepředstavitelné, že vydat se nelegálně někam za prací by mohl být jediný způsob, jak uživit rodinu. V Moldavsku a dalších zemích jiná možnost není. Existuje z toho cesta ven? Dělá vláda ke zlepšení situace nějaká opatření?
Film je samozřejmě pohled Západoevropana na život lidí z Moldavska. Nevím, co je hlad, nikdy jsem nemusel opustit své děti a nikdy jsem nežil v zemi, kde je 80% nezaměstnanost. Nemusel jsem zaplatit tisíce eur převaděčům, abych pro svou rodinu získal alespoň trochu lepší život. Nemám tedy právo nikoho soudit. Nikdy jsem nedokázal přijmout ten rozdíl mezi našimi dětmi a dětmi v Moldavsku - naše děti žijí se svými rodiči. A naopak i ty nejmenší děti v Moldavsku si musí zvykat na život bez rodičů. I takové věci a celý tzv. třetí svět uvnitř Evropy je realitou dnešní Evropy. Brzy mi došlo, že součástí problému migrace jsem i já a moje rodina. V západní Evropě je sice obrovská poptávka po službách nelegálních přistěhovalců, ale nikdo o tom nemluví, je to stále tabu. A to je také jeden z důvodů, proč ještě nemáme řešení. Moldavská vláda se snaží podporovat nejrůznější rozvojové programy pro ženy, které se vrátí zpátky domů, ale jejich výdělek v těchto programech není dost vysoký a politická situace v zemi je navíc nestabilní. Žádnému zlepšení rozhodně nenahrává ani hospodářská recese.
Přestože o nelegální práci hovoří jako o dočasném řešení, je to vůbec řešení? Jak si hrdinky představovaly budoucnost, když odjížděly z domova? Věří, že se jednou budou moci vrátit zpátky ke svým rodinám?
Do západní Evropy se vydávají s nadějemi na lepší život. Potřebují vyšší příjem, protože řada z nich musí pořídit materiál na stavbu domu nebo zaplatit studium pro děti. V některých oblastech je až 80% nezaměstnanost, musí si tedy rychle nějak poradit. Většina se chce do pár let vrátit zpět domů, ale stává se, že nevydělají dost peněz. Zůstávají pak déle a během té doby se jejich rodinné vztahy hodně promění. Po letech v cizině si je jejich děti skoro nepamatují a jejich partneři ztratí důvěru. Když se ženy konečně vrátí domů, jsou už vztahy v rodině rozbité.
Raja, Aurica a další ženy v cizině strávily několik let. Raja se vrátila zpět jen díky tomu, že dostala pracovní povolení, ale stejně chce zase odjet. Když jste točil v Moldavsku, setkal jste se s někým, kdo se vrátil domů a zůstal v Moldavsku? Není to celé začarovaný kruh, z kterého těžko vede cesta ven?
Najdou se i ženy, které nechtějí zaplatit vysokou cenu nelegální migrace, některé se jednoduše vrátí po pár týdnech, protože odloučení od rodiny nesnesou. Zároveň pak mají dluh několik tisíc eur, protože tolik zaplatili za přechod hranic. A pak se octnou v dalším bludném kruhu - kde vzít peníze na splacení čerstvých dluhů? V každé vesnici teď najdete dvojí třídu obyvatel - ty, kteří v cizině uspěli, a ty, kteří zůstali nebo se vrátili chudí.
Vypadá to, že v Moldavsku snad není jediná rodina, v níž by alespoň jeden z rodičů nepracoval v cizině. Existují nějaké odhady na to, kolik lidí zemi opustí a kolik pracuje nelegálně v zahraničí?
Existují jen hrubé odhady. Když jsem začal v roce 2004 točit, opustil zemi téměř milion obyvatel, to je asi čtvrtina všech obyvatel Moldavska. O sedm let později z Moldavska podle odhadů odešla už třetina obyvatel. Jedním z největších problémů v zemi je odliv mozků - lidé s nejvyšším vzděláním odejdou vždy jako první.
- - -
Text byl poprvé zveřejněn v novinách IDF Industry Reel, které vyšly v březnu 2012 během East Doc Platform.
Mama Illegal
Mama Illegal , Rakousko, 2011, 95 min, HD, Drama dok, Lidská práva, Reportáž, Sociální tematika
Daly převaděčům všechny svoje peníze a riskovaly své životy na cestě přes hranice: tři ženy z malého moldavského města, které nyní žijí v Rakousku a pracují jako uklízečky. Navíc, kromě své těžké práce, žijí v Rakousku celé roky nelegálně, bez dokumentů a daleko od svých dětí a rodin.