Režiséři:
Vít Janeček
Margareta Hruza
Keith Jones
Ivan Pokorný
Adolf Zika
Jan Šikl
Helena Třeštíková
Miloslav Novák
Radim Procházka
Věra Chytilová
Martin Dušek, Ondřej Provazník
Helena Všetečková
Jan Šikl - podruhé
Martin Řezníček
Dějiny Jaroslava Šabaty
Režie Vít Janeček
Scenář Vít Janeček, Jakub Patočka
Kamera Jiří Lívanec
Střih Hedvika Hansalová
Zvuk Lenka Mikulová
Producent Pavel Plešák
Žánr Dokumentární
Produkční společnost Česká televize
Sales ČT – Telexport
Premiéra 25.10.2007
Situační portrét politika, jehož životní příběh ztělesňuje poslední půlstoletí nejen české historie. JaroslavŠabata je ve filmu představen v kontextu historických událostí, které mají bezprostřední vztah k jeho životu a práci – 50. léta, Pražské jaro, normalizace, Charta 77, listopad 89, dělení federace, česká politika posledních let. Mapa hledání nového společenského řádu, nové demokracie, napříč omyly i úspěchy jednoho života.
Domov
Režie Margareta Hruza
Scenář Margareta Hruza
Kamera Petr Koblovský, Jakub Šimůnek
Střih Lucia Haladová, Tonička Janková, Josef Valušiak
Zvuk Tomáš Kubec
Producent Pavel Strnad
Žánr Dokumentární
Produkční společnost Negativ
Koprodukce Margareta Hruza
Podpořeno fondem
Premiéra 07.02.2008
Film zkoumá fyzické i duševní následky emigrace. V roce 1969 uprchla osmnáctiletá těhotná dívka spolu s ženatým milencem z okupovaného Československa. V Norsku se jim narodila dcera a etablovali se na tamní divadelní scéně. Pak se však matka rozhodla poslat svou čtrnáctiletou dceru pryč a od té doby spolu nežily. Matka v současnosti žije v Los Angeles, otec se usadil v Praze. Kontakt mezi členy rodiny nahrazují pouze sporadické telefonáty. Dokument je komorní mapou citové paměti, vytyčenou dětstvím stráveným
v Norsku, studiem v USA a „návratem“ do Čech. Osamělost postav v krajině střídají společná setkání členů rodiny, žijících každý svůj život v různých částech světa. V Praze, v Oslu i Los Angeles se autorka neúnavně snaží najít odpověď na otázku, kde je skutečně její domov.
Durban Poison
Režie Keith Jones
Scenář Keith Jones
Kamera Gary K. Griffin
Střih Jiří Čvančara, Andrew Wessels
Zvuk Susan Bryant
Producent Jefe Brown, Deon Maas
Žánr Dokumentární
Produkční společnost Peligroso Productions
Koprodukce Meerkat Media (JAR)
Premiéra 21.10.2007
Divadlo Stable bylo první nezávislé černošské divadlo v Jihoafrické republice, vzniklo v rasově a kulturně smíšeném Durbanu. Nejproslulejší osobností, která z tohoto divadla vzešla, je autor muzikálů uváděných na Broadwayi a popová hvězda Mbongeni Ngema – rozporuplná postava opředená skandály a čelící obvinění z rasismu. Ngema se pokouší o návrat ke svým uměleckým kořenům a začíná pracovat na ambiciózním novém muzikálu, který má pojednávat právě o historii divadla Stable. Posléze však u něj dochází ke zlomu a realizaci projektu začne ohrožovat korupce, podvody a politické zájmy. Zároveň se producent vznikajícího filmu o divadle Stable Deon Maas neočekávaně stává celebritou televizní reality show a rozhodne se využít svou čerstvou mediální slávu aby zjistil, kde je zakopán pes. Muzikál krachuje a divadlo samotné se ocitá na pokraji úpadku – film původně dokumentující vznik nové inscenace se stává putováním po minovém poli současné jihoafrické politiky a zkoumáním hlubších příčin, které vedly k zániku divadla Stable.
Ghetto n. 1
Režie Ivan Pokorný
Scenář Ivan Pokorný
Kamera Ivan Pokorný
Střih Miroslav Pergl
Zvuk Miroslav Hřebejk, Ivan Pokorný
Producent Nils Bokamp, Pavel Melounek, Ivan Pokorný, David Prudký
Žánr Dokumentární
Produkční společnost First Film, Bokamp & Freunde (D)
Premiéra 17.04.2007
Dokument o neblaze proslulém mosteckém sídlišti Chanov obývaném výhradně Romy se nesnaží obžalovávat viníky tohoto stavu ani nenabízí osvícené recepty, jak tento problém vyřešit, spíš předkládá autentické obrazy ze života, které mluví samy za sebe…
Jan Saudek – V pekle svých vášní, ráj v nedohledu
Režie Adolf Zika
Scenář Adolf Zika
Kamera Jan Bartoň, Robert Bílý
Střih Bob Sean Clark
Zvuk Pavel Dvořák
Producent Adolf Zika
Žánr Dokumentární
Produkční společnost ZIPO Film
Distributoři Palace Pictures
Koprodukce Thomas Charles Sedivy (USA)
Premiéra 19.12.2007
Film vypráví osobitým způsobem syrově pravdivý životní příběh hrdiny i odpadlíka. Světově uznávaný fotograf, v zahraničí mnohokrát oceněný a vystavovaný daleko dříve, než ho poznala široká veřejnost v rodné vlasti, vystupuje před kamerou v mnoha rolích. Často je mění, překvapuje až šokuje. Přesto se ani tento velký tvůrce iluzí zcela neschoval před pronásledujícími třemi kamerami a nemilosrdně odhalujícím okem režiséra. Válka, utrpení, ztráta nejbližších v kontrastu ke slepé lásce, vysněné rodině a neuchopitelnému lesku slávy. Chudoba, zatracení, zneuznání v kontrastu k bohatství, pokryteckému obdivu a nebe se dotýkající svobodě v nezastavitelném stárnutí. O tom a mnohém nevysloveném a nevyslovitelném je tento strhující dokument o životě a díle nejslavnějšího českého fotografa Jana Saudka.
Libám tě a miluji
Režie Jan Šikl
Scenář Jan Šikl
Střih Jan Daňhel
Zvuk Daniel Němec
Producent Jan Šikl
Žánr Dokumentární
Produkční společnost Pragafilm
Koprodukce Česká televize
Premiéra 12.04.2007
Další z dílů cyklu Soukromé století: soukromé filmové archivy vypráví životní příběh rodiny Šechtlů z 40. a 50. let minulého století. Marie a Josef se oženili a oba začali pracovat ve fotografickém ateliéru, který Josefova rodina provozovala v Táboře již několik generací. Z filmových záběrů, které si sami natáčeli, se zdá, že jejich život je předurčen k šťastnému prožití. Ještě první léta po komunistickém převratu byl vzájemný vztah Josefa a Marie silnější, než politická doba, ve které žili a kterou dokázali ze svého života vytěsnit. Ta však nakonec dostihla i je dva. Nejprve znárodněním jejich firmy. Později inscenovaným procesem proti Josefovi, protože komunisté předpokládali nalézt v rodinném fotografickém archivu kompromitující materiály. Z kriminálu, ve kterém se Josef ocitl, také pochází láskyplná korespondence, která jejich příběh provází. Je vzdorem k nesmyslné době, kterou Josef a Marie museli žít.
Marcela
Režie Helena Třeštíková
Scenář Helena Třeštíková
Kamera Vlastimil Hamerník, Jan Malíř, Miroslav Souček
Střih Alois Fišárek, Zdeněk Patočka, Lenka Polesná
Zvuk Zbyněk Mikulík, Petr Provazník, Jan Valouch
Producent Anna Becková, Kateřina Černá, Pavel Strnad
Žánr Dokumentární
Produkční společnost Česká televize, Negativ
Distributoři Aerofilms
Sales Taskovski Films
Podpořeno fondem Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie
Premiéra 08.03.2007
Dokumentární film Marcela je pohledem do života zcela obyčejných lidí v Čechách na přelomu dvou historických epoch – končícího socialismu a nastupujícího kapitalismu. Je to experiment, ve kterém se tvůrci dokumentu pokusili pracovat s příběhem, na jaký jsme běžně zvyklí u hraných filmů. Intimní příběh ženy začal v roce 1980 na jedné z pražských radnic. Ještě černobílý film sleduje události po dobu šesti let. V roce 1999 vstupujeme znovu do života Marcely, ale natáčení musí být přerušeno těsně poté, co se hlavní hrdinka dozvídá, že její dceru Ivanu srazil vlak. Čtyři měsíce poté, v dubnu 2006, se znovu začíná točit.Dokumentaristka Helena Třeštíková pohlíží na Marcelu v nově zpracovaném dokumentu, ve kterém můžete zjistit, co nového se v neobyčejném životě této obyčejné ženy za poslední rok stalo. „Na začátku jsme netušili, co vlastně natočíme. Doufali jsme, že zaznamenáme Marcelino vyrovnávání se s nepřízní osudu, začátek nového života částečné realizovaný díky penězům televizních diváků,“ dodává Helena Třeštíková. Síla reality před kamerou však mnohdy může zaskočit.
Mír s tuleni
Režie Miloslav Novák
Scenář Ferdinand Pitrosu
Kamera Emanuele Coppola, Jakub Halousek
Střih Adam Brothánek
Zvuk Zdeněk Taubler, Martin Ženíšek
Žánr Dokumentární
Produkční společnost 12 opic
Sales Taskovski Films
Koprodukce Panda Film (I), Avion, Česká televize, FAMU
Podpořeno fondem Eurimages, Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie
Premiéra 01.11.2007
Celovečerní dokumentární bajka Mír s tuleni pojednává o tom, co je to lidská přirozenost na pozadí dvou příběhů. První tvoří osud lachtana Gastona, který se dle ředitele pražské ZOO stal „nejslavnějším zvířetem na této planetě“ poté, co uplaval během ničivých povodní až do Německa. Pražská ZOO Gastonovi, kterého adoptoval v čase největší slávy bývalý premiér Gross, postavila po smrti sochu. Druhým příběhem, který se stal o 50 let dříve, je osud tuleně Odyssea, jehož odchytil na Sardinii milánský novinář, a jako mládě vypustil za přítomnosti filmových kamer do slavné kašny di Trevi. Fotoreportér Patellani, přítel Federica Felliniho a specialista na filmové hvězdy, dostal za svůj čin pokutu. Nikoliv proto, že zabil tuleně, ale poněvadž znečistil vodu v kašně. Fellini se tím inspiroval pro film Sladký život a vymyslel pro takové novináře pojem „paparazzi“ – ti, kteří vytvářejí „přirozenost“ moderního člověka.
Jak se změnil náš vztah ke zvířatům? Přírodní rezervace ve městě, akvaparky místo moří, lov tuleně s cestovní kanceláří na objednávku. Tuleň byl za dob Homérových nejrozšířenějším obyvatelem největšího biotopu Evropy: Středozemního moře. Dnes je opalování módou a tuleně vystřídali na plážích lidé. Tak se tuleni stali jedním z nejohroženějších savců Evropy.Hlavním tématem filmu je lidská dominance. Kde se budeme v budoucnu setkávat s divokými zvířaty? Jak probíhá domestikace zvířat a co je to domestikace nás lidí? Film Mír s tuleni je hravou esejistickou úvahou vyzývající ke změně pohledu a přehodnocení pozice, kterou člověk zaujímá v přírodě.
Papírový atentát
Režie Radim Procházka
Scenář Petr Fischer, Radim Procházka
Kamera Michal Hájek
Střih Hedvika Hansalová
Zvuk Ivo Broum
Producent Radim Procházka
Žánr Dokumentární
Produkční společnost Produkce Radim Procházka
Koprodukce Česká televize
Podpořeno fondem
Premiéra 29.11.2007
Dovedou čeští politici nazvat chybu chybou? A mají smysl pro humor? Odpovědi hledáme ve filmovém dioramatu takzvaného Sarajevského atentátu, neboli sledu událostí z podzimu 1997, které vedly k pádu vlády a k předčasným volbám. Z výpovědí Václava Klause, Václava Havla, Jana Rumla, Ivana Pilipa a mnoha dalších aktérů i pozorovatelů sestavujeme plastický obraz české politiky ve druhé polovině devadesátých let minulého století.
Potížistky
Režie Věra Chytilová
Scenář Věra Chytilová
Kamera David Čálek, Tomáš Kobolka
Střih Jakub Hejna
Zvuk Richard Kittler
Producent Anna Becková
Žánr Dokumentární
Produkční společnost Česká televize
Sales ČT – Telexport
Premiéra 24.05.2007
Film Věry Chytilové Potížistky by klidně mohl mít podtitul „Ženy sobě“. Záměrem režisérky bylo zachytit co možná nejširší vzorek žen, které se nestarají jen samy o sebe, ale mají vyšší ambice – napravování a spravování věcí veřejných. Vesměs jsou to členky nebo kandidátky či sympatizantky politické strany, která chce dát všem stejnou šanci, mužům i ženám. Zajímá je tzv. ženská problematika, to znamená v jakém vztahu jsou muži a ženy na pracovišti, ve společnosti, doma, jaké šance mají ženy, když chtějí vstoupit do politiky, jaké možnosti se jim nabízejí, když tam jsou, co pro mladou zaměstnanou ženu znamená mateřství, budování kariéry, atd. Chytilová projela celou republiku křížem krážem, hledala ženy různého věku, povolání, společenského zařazení, matky, slečny, bezdětné, rozvedené, úřednice, aktivistky, lékařku, advokátku, učitelku atd. a dala prostor jejich názorům. V nápadité montáži tak vytvořila poučnou i zábavnou názorovou mozaiku, jejímž smyslem je upozornit na problémy, ale i pseudoproblémy ženské populace v Česku.
Poustevna, das ist Paradies
Režie Martin Dušek, Ondřej Provazník
Scenář Martin Dušek, Ondřej Provazník
Kamera Marek Janda, Tomáš Nováček
Střih Matouš Outrata, Ondřej Provazník
Zvuk Václav Flégl, Radim Hladík ml.
Producent Aleksandar Furtula
Žánr Dokumentární
Produkční společnost News & Communication Company
Premiéra 25.10.2007
Ocenění MFDF Jihlava 2007 – nejlepší český dokument
Dokumentární film Poustevna, das ist Paradies objevuje komunitu městečka Dolní Poustevna, které leží v česko-německém pohraničí. Po druhé světové válce byli téměř všichni zdejší obyvatelé přinuceni k odchodu a během následujících padesáti let se do města přistěhovali noví lidé. Přišli sem z nejrůznějších důvodů ze všech koutů světa a na místě, které ztratilo své kořeny, začali žít nový život. Vietnamská puberťačka Denisa tráví většinu času v rodinném stánku a sní o návratu do své rodné země. Sudetoněmecká důchodkyně paní Váňová je posledním z předválečných obyvatel Poustevny, ve které směla zůstat jen díky tomu, že ji Češi uznali jako „specialistku na výrobu umělých květin“. Mladý Holanďan Dan doČech utekl se svou rodinou před velkoměstským ruchem západní Evropy a žije tu přírodním způsobem života. Volker, padesátiletý německý inženýr, ztratil po sjednocení Německa práci i rodinu a Poustevna se svými bary, tržnicemi a bordely je pro něj náhradním domovem. Všudypřítomnými glosátory jsou Luboš a jeho parta, mentálně postižení, kteří žijí v jednom z mnoha místních ústavů. Postavy filmu odrážejí nečekané složení poustevenského obyvatelstva, pro některé z nich je Poustevna rájem, pro jiné spíše peklem. Ne spolu, ale vedle sebe tu žijí jako poustevníci.
Rula, Ticho, Čumba Ladislav, doc. Karel Floss a další hrdinové našich demonstrací v roce 2007
Režie Helena Všetečková
Scenář Ticho , Helena Všetečková
Kamera Vojtěch Votýpka, Helena Všetečková
Střih Michal Pícha
Zvuk David Havas
Žánr Dokumentární
Produkční společnost FAMU
Premiéra 26.10.2007
Film na pozadí pro- a protiradarových demonstrací s amatérským insitním filmařem Vladimírem Rulou a dalšími nově objevenými hrdiny.
Sejdeme se v Denveru
Režie Jan Šikl
Scenář Jan Šikl
Střih Jan Daňhel
Zvuk Daniel Němec
Producent Jan Šikl
Žánr Dokumentární
Produkční společnost Pragafilm
Koprodukce Česká televize
Premiéra 29.03.2007
Ocenění MFDF Jihlava 2006 - nejlepší český dokument
Osud dvou generací rodiny Čvančarů zachycený na rodinných filmech v letech 1920–1970 je výstižným obrazem osudů Československa ve 20. století. Otec Františka založil půjčovnu filmů. Americké grotesky a hlavně westerny ovlivnily Františka na celý život. „Sejdeme se v Denveru“ – to byl citát oblíbených filmových hrdinů, kterým se jako kluci spolu loučili. Když otec po válce o svoji živnost přišel a westerny se ztratily z pláten kin, František se svými kamarády začal točit vlastní filmy. Westerny byly vždycky o souboji dobra se zlem. A jak František říkal, vždycky se snažil stát na té správné straně. Jeho životní víru a optimismus nezničil ani zákaz studií, ani kriminál, ve kterém se bezdůvodně ocitl. Nesvoboda a netolerance režimu však postavily Františka do opozice. A když přišel rok 1968, rozhodl se emigrovat. Až za oceán, aby mohl navštívit všechna místa, o kterých v dětství tolik slyšel. Aby si naplnil svůj klukovský sen.
Život v peří
NÁMĚT: Veronika Dopitová
SCÉNÁŘ: Martin Řezníček
REŽIE: Martin Řezníček
KAMERA: Martin Řezníček
HUDBA: divadelní/theatre
STŘIH: Miloš Málek
ZVUK: Jan Paul
DRAMATURG: Dušan Šrámek
PRODUKCE: Jindřich Bareš, Martin Řezníček, Lenka Stárková
PRODUCENT: DOCUfilm Praha
KOPRODUCENT: Česká televize
HRAJÍ: Divadlo Continuo
Časosběrný dokument o tom, co všechno můžeme obětovat divadlu, jaké je to žít s ním v symbióze jednoho společenství a o způsobu existence s ním. Původně divadelní příběh je zároveň ironickým pojmenováním syrového stavu života, ve kterém se tvořící člověk často nachází. Fragmenty z posledních čtyř let života divadla, jež samo hledá, jak přežít. Především úvaha, esej o svobodě a o výkupném, které se za ni platí. O ztrátě svobody pro snahu získat ji. O těžko pochopitelné tautologii našeho počínání..