- Povolání
Režisér - Země
Bělorusko
Asliuk Victor
Robinzoni z Mantsinsaari
Do 40. let dvacátého století patřil ostrov Mantsinsaari Finsku, než v roce 1944 přešel pod republiku Karélie. V té době většina Finů a Karelů přešla do Finska a ostrov byl zalidněn podivnými lidmi, kteří neplnili své pracovní kvóty, jinými slovy „nepřátelé systému“ – Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Tataři, Estonci, a jednoduše i námezdní dělníci. Celkem přišlo kolem 1500 lidí, nedobrovolných osadníků, kteří tomuto místu nikdy neodpustili za své zničené osudy. Teprve když se stal Chruščov novým vůdcem, dřívější nepřátelé konečně opouští s rodinami své vězení uprostřed vod. Lidé spěchali do svých rodných zemí jako hejna ptáků po dlouhém a únavném zimování v cizích krajích. Opustili tak svá zabydlená místa, čisté prostředí i historické památky – finské vojenské objekty z počátku století. Ti, co zůstali, buď časem sami odešli, nebo zemřeli. Zůstali jen dva, Fin a Bělorus, dva Robinsoni z Mantsisaari.
Maria
Její fotka byla otištěna v mnoha novinách. Objevila se i v televizi. Dostala tisíce dopisů s nabídkou přátelství nebo lásky. Tehdy ji znal celý Sovětský svaz. Toto je film o podzimu ženy.
Waltz
Každý den sedá doktor na své kolo a navštěvuje pacienty v odlehlých běloruských vesnicích. Hluboké lidské situace a pomalý rytmus filmu odměřovaný pohybem doktorova bicyklu nám připomíná život a jeho přirozený koloběh.
We are Living on the Edge
Film zobrazuje těžký život několika starých lidí "na kraji Evropy".
Kolo
Poloprázdná vesnice, v níž až na jednu rodinu s malým dítětem žijí samí staří lidé. Pojízdná prodejna zavítá jednou týdně. Zbývá čas nehybnosti, skrývající ovšem souvztažnost složitých vnitřních a vnějších dějů. Objevení pomalosti a dědictví východoevropské dokumentární lyričnosti spoléhá v náladě beznaděje a loučení na poezii náznaků s víceobsažným emocionálním nábojem. Obrazy konkrétní vsi zde mají platnost výchozí scenérie i symbolu, jako takové je režisér vzájemně spojuje a vytváří vnitřní souvislosti pře mezi pokorou a rezignací. Snímek je také svědectvím o trvající podobě jedné z linií dokumentárního filmu, styl jako by vzdoroval času, k proměnám dochází jen na povrchu, nezřetelně, a to, co se mění, není stejné povahy jako to, co je neměnné.
Island Belarus
Běloruský prezident Lukašenko dohlíží na vojenskou přehlídku na monumentálním Vítězném náměstí v Minsku. Jde o choreograficky precizní podívanou v autentickém sovětském stylu. Náhle se ale kamera přesouvá na venkov, kde umouněný postarší muž kácí strom pro "dřevěné lidi". Stařec žije ve zchátralém domě v opuštěné vesnici. V jeho zahradě opět ožívají časy dávno minulé, protože stařík buduje ze dřeva a slámy miniaturní vesnici se vším všudy, včetně náboženských výjevů a obyvatelstva. Starý muž jim vládne stejně jako vládně Lukašenko Bělorusům, ale "živí nechtějí poslouchat Alexandra Lukašenka." Kontrast mezi běloruským životem na venkově a ve městě je jak strhující, tak i plný atmosféry. Režisér Victor Asliuk zkoumá zjevné rozdíly mezi mladými ve městě a starými na venkově, stejně jako mezi modernitou a tradicí, mísíce současné záběry s archivními, zachycujícími venkov takovým, jaký byl.
Země
Ještě stále existují místa, kde druhá světová válka neskončila. Na bývalých bojištích, která jsou nyní pokryta dřevem a větvemi leží tisíce nepohřbených vojáků. Každoročně na tato místa přijíždí dobrovolníci, aby těla našli a řádně pohřbili. Duše mrtvých vojáků jako by vystupovaly z lesa a připomínaly minulost. Nejde ale jen o uzavření staré kapitoly, ale i o novou budoucnost. Děti, které přijely s rodiči a po prvé v životě stojí tváří v tvář smrti, si po chvíli začnou hrát na válčení. Film elegie poukazuje na křehkost lidské existence.
Do 40. let dvacátého století patřil ostrov Mantsinsaari Finsku, než v roce 1944 přešel pod republiku Karélie. V té době většina Finů a Karelů přešla do Finska a ostrov byl zalidněn podivnými lidmi, kteří neplnili své pracovní kvóty, jinými slovy „nepřátelé systému“ – Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Tataři, Estonci, a jednoduše i námezdní dělníci. Celkem přišlo kolem 1500 lidí, nedobrovolných osadníků, kteří tomuto místu nikdy neodpustili za své zničené osudy. Teprve když se stal Chruščov novým vůdcem, dřívější nepřátelé konečně opouští s rodinami své vězení uprostřed vod. Lidé spěchali do svých rodných zemí jako hejna ptáků po dlouhém a únavném zimování v cizích krajích. Opustili tak svá zabydlená místa, čisté prostředí i historické památky – finské vojenské objekty z počátku století. Ti, co zůstali, buď časem sami odešli, nebo zemřeli. Zůstali jen dva, Fin a Bělorus, dva Robinsoni z Mantsisaari.
Maria
Její fotka byla otištěna v mnoha novinách. Objevila se i v televizi. Dostala tisíce dopisů s nabídkou přátelství nebo lásky. Tehdy ji znal celý Sovětský svaz. Toto je film o podzimu ženy.
Waltz
Každý den sedá doktor na své kolo a navštěvuje pacienty v odlehlých běloruských vesnicích. Hluboké lidské situace a pomalý rytmus filmu odměřovaný pohybem doktorova bicyklu nám připomíná život a jeho přirozený koloběh.
We are Living on the Edge
Film zobrazuje těžký život několika starých lidí "na kraji Evropy".
Kolo
Poloprázdná vesnice, v níž až na jednu rodinu s malým dítětem žijí samí staří lidé. Pojízdná prodejna zavítá jednou týdně. Zbývá čas nehybnosti, skrývající ovšem souvztažnost složitých vnitřních a vnějších dějů. Objevení pomalosti a dědictví východoevropské dokumentární lyričnosti spoléhá v náladě beznaděje a loučení na poezii náznaků s víceobsažným emocionálním nábojem. Obrazy konkrétní vsi zde mají platnost výchozí scenérie i symbolu, jako takové je režisér vzájemně spojuje a vytváří vnitřní souvislosti pře mezi pokorou a rezignací. Snímek je také svědectvím o trvající podobě jedné z linií dokumentárního filmu, styl jako by vzdoroval času, k proměnám dochází jen na povrchu, nezřetelně, a to, co se mění, není stejné povahy jako to, co je neměnné.
Island Belarus
Běloruský prezident Lukašenko dohlíží na vojenskou přehlídku na monumentálním Vítězném náměstí v Minsku. Jde o choreograficky precizní podívanou v autentickém sovětském stylu. Náhle se ale kamera přesouvá na venkov, kde umouněný postarší muž kácí strom pro "dřevěné lidi". Stařec žije ve zchátralém domě v opuštěné vesnici. V jeho zahradě opět ožívají časy dávno minulé, protože stařík buduje ze dřeva a slámy miniaturní vesnici se vším všudy, včetně náboženských výjevů a obyvatelstva. Starý muž jim vládne stejně jako vládně Lukašenko Bělorusům, ale "živí nechtějí poslouchat Alexandra Lukašenka." Kontrast mezi běloruským životem na venkově a ve městě je jak strhující, tak i plný atmosféry. Režisér Victor Asliuk zkoumá zjevné rozdíly mezi mladými ve městě a starými na venkově, stejně jako mezi modernitou a tradicí, mísíce současné záběry s archivními, zachycujícími venkov takovým, jaký byl.
Země
Ještě stále existují místa, kde druhá světová válka neskončila. Na bývalých bojištích, která jsou nyní pokryta dřevem a větvemi leží tisíce nepohřbených vojáků. Každoročně na tato místa přijíždí dobrovolníci, aby těla našli a řádně pohřbili. Duše mrtvých vojáků jako by vystupovaly z lesa a připomínaly minulost. Nejde ale jen o uzavření staré kapitoly, ale i o novou budoucnost. Děti, které přijely s rodiči a po prvé v životě stojí tváří v tvář smrti, si po chvíli začnou hrát na válčení. Film elegie poukazuje na křehkost lidské existence.
Vystudoval literaturu na Běloruské státní univerzitě v Minsku a filmovou režii na Běloruské akademii umění v Minsku. Od roku 1995 pracuje ve studiu Belarusfilm. Scenárista a režisér více než dvaceti dokumentárních filmů, které získaly přes dvacet pět ocenění na mezinárodních festivalech. Člen Evropské filmové akademie.
TEARS OF PRODIGAL SON
Cenu za nejlepší studentský film, Panorama New běloruských Cinema, Minsk
Cena poroty filmového festivalu "Alternativa", Turgu-Muresz, Rumunsko
Cenu Asociace kameramanů z Rumunska
1995
ANDREW’S STONES
Cenu za nejlepší dokumentární, Národní filmový festival, Brest, Bělorusko
2000
WE ARE SINNERS, DOG
Cenu za originální úspěchy v dokumentárním filmu, 27. MFF v televizních filmů, Plovdiv, Bulharsko
2001
WE ARE LIVING ON THE EDGE
Cenu za nejlepší krátký dokumentární film, St-Petersburg, MFF "Zpráva pro člověka"
-Prix Europa za nejlepší televizní dokument 2002, Berlín
Cenu za nejlepší dokumentární film, MFF 7. Doc. filmy, Teherán, Írán.
Nominace na národní prémie Ruska "Laurel pobočka", Moskva, Rusko
Diplom poroty, 13. Open filmový festival dokumentárního Cinema, Jekatěrinburg, Rusko
Cenu za nejlepší krátký film, MFF Alpe Adrea XIV ed.Trieste, Itálie
Grand-Prix za nejlepší dokumentární film, MFF Vila do Conde, Portugalsko
Cena UIP Vila do Conde za nejlepší evropský film, Vila do Conde, Portugalsko
Nominace na cenu Evropské filmové akademie za nejlepší krátký film 2003 (Felix)
Grand-Prix za nejlepší film, MFF Doc. a krátké filmy, Drama, Řecko
Cenu města Neubrandenburg, MFF Dokumentart, Neubrandenburg, Německo
Cenu za nejlepší film, MFF Piarnu, Estonsko
Ocenění "Zlatá medaile z Bělehradu" za nejlepší zahraniční film, Bělehrad festivalu Doc. a krátké filmy,
Bělehrad, Srbsko
YU cena FIPRESCI, Bělehrad festival Doc. a krátké filmy, Bělehrad, Srbsko
2002
KOLA (THE WHEEL)
Cenu za nejlepší režie, MFF "Golden Knight", Moskva, Rusko
Cenu za nejlepší krátký film, 14. Open filmový festival dokumentárního Cinema, Jekatěrinburg, Rusko
Diplom poroty, MFF Doc. a animované filmy, Lipsko, Německo
Zvláštní uznání ekumenické poroty, MFF Doc. a animované filmy, Lipsko, Německo
Diplom za zásluhy, MFF krátkých filmů, Tampare, Finsko
Cenu za nejlepší krátký film, MFF KINO DU REEL, Paříž, Francie
Cenu za nejlepší dokumentární film, MFF "Černá a bílá", Porto, Portugalsko
Zvláštní cena poroty, IFF Huesco, Španělsko
První cena, MFF Maremetraggio 2004, Trieste, Itálie
Cenu Unie řeckých filmové kritiky, MFF Doc. a krátké filmy, Drama, Řecko
Grand-Prix za nejlepší film, MFF Doc. a krátké filmy, Drama, Řecko
2003
SULTAN OD ODRYNKI 2004
Ocenění "Silver kentaur" pro nejlepšího kameramana práce, MFF "Zpráva pro muže", St-Petersburg, Rusko
Ocenění "Silver Knight", MFF "Golden Knight", Čeljabinsk, Rusko
Black and White 2005
Cenu za nejlepší dokumentární film, MFF "Černá a bílá", Porto, Portugalsko
MYSTERIOUS LAND ( celovečerní film) 2006