- Povolání
Producent - Země
Česká republika
Berčík Pavel
Z pěti tisíc českých Židů, kteří byli v prvních transportech do Lodže, se jich konce války dožily méně než tři stovky. Ti, kdo přežili, vyprávějí pozoruhodné příběhy. Film zachycuje svědectví pamětníků, živout současných obyvatel bývalého ghetta a objeví se v něm unikátní dobové fotografie. Dvě roviny dokumentu režiséra Pavla Štingla spojuje genius loci někdejšího židovského ghetta v polské Lodži. Pamětnice a pamětníci, kteří do něj byli za druhé světové války umístěni, vzpomínají na každodenní život v těchto prostorách. Popisují všechny složky běžného života v ghettu, jež režisér dokládá archivními fotografiemi. Výpovědi se pak vpíjejí do druhé roviny filmu, v níž Štingl ukazuje současnost někdejšího ghetta, které se příliš nezměnilo. Slouží dnes jako ubikace pro sociálně slabší skupiny polského obyvatelstva. Režisér hledá paralely mezi denním rytmem míst, jež dříve pojmulo téměř čtvrt milionu Židů a nyní se stalo útočištěm nemajetných Poláků a Polek. Jaké podoby může mít bydlení a soužití lidí a čím je determinováno? Za jakých podmínek mohou lidé žít a přežívat? Ovlivňuje náš duševní stav místo, kde žijeme, nebo působí silněji ono na nás?
Nový život
Dokumentární film o velké slovenské rodině, kterou opustil otec. Matka Jana, pět dcer a syn Adam najednou zůstali sami. Adam se rozhodl tuto změnu zdokumentovat a natočit film coby "poslední muž" v rodině. Film vypráví o tom, jak jeden muž nemůže zvládnout sedm žen a jak sedm žen dokáže bojovat o jednoho muže. Jaké ponaučení si může Adam vzít z rozvodu svých rodičů a jak může naučit své sestry, aby se v budoucnosti dobře rozvedly?
Věra 68
Film o Věře Čáslavské je bilancí celého jejího života. Se svými sedmi zlatými a čtyřmi stříbrnými olympijskými medailemi je nejúspěšnější československou sportovkyní všech dob, čtvrtou nejúspěšnější ženskou olympijskou sportovkyní světa. Po jejím strhujícím vítězství na olympiádě v Mexiku v roce 1968 byla vyhlášena druhou nejpopulárnější ženou planety po Jacqueline Kennedyové. V roce 1968 podepsala manifest Dva tisíce slov, jehož podpis nikdy neodvolala. Navzdory velkolepé slávě, kterou si vysloužila nepředstavitelnou dřinou a výdrží, prožila značnou část svého života v nesnázích (politická situace za normalizace, manželství, rodinná tragédie). Její jedinečný osud je zrcadlem české společenské situace, komunistického a posléze demokratického režimu. V obou případech se občansky angažovala. Její osud je jedinečným fenoménem v historii tohoto národa.
Mrtvá trať
Stalin svírá v ruce tužku a chystá se udělat čáru do mapy Sovětského svazu. Tam, kde se hrot tuhy dotkne papíru, bude osmdesát tisíc lidí, v naprosté většině vězňů GULAGu, v nesmírně obtížných podmínkách polární tajgy stavět železniční trať. Trať s téměř nulovým strategickým významem, v krajině permafrostu a polárních bažin, s minimem techniky a vybavení. Čtyři roky budou usilovně pracovat, umírat vyčerpáním, nemocemi, násilím a trpět na samotkách, dokud nezemře konečně i sám Stalin. Během několika týdnů nezůstane po hektické činnosti nic než prázdné baráky lágrů, staré lokomotivy, zbytky kolejí, násep, telegrafní vedení. Vše bude pozvolna navráceno tajze.
Soukenická 11
110 00 Prague 1
Veverkova 8
170 00 Prague 7