- Povolání
Producent, Režisér - Země
Česká republika
Bystřičan Ivo
Reportáž o kanceláři, konferenci a tanci je pohledem do zákulisí organizace AIESEC. Průnik za hradby meninárodní organizace studentů ekonomie a obchodu AIESEC a jejch idealistických sebedefinic je kritickým pohledem na snahu vydávat své vlastní zájmy za zájmy společenský. Katedra dokumentární tvorby FAMU - 1. ročník (autorská reportáž)
Sikora. Malý osobní marketingový epos.
Podle dominující liberální ideje je strůjcem svého osudu každý sám. V postindustriální době je člověk zbožím a tvořit si osud znamená pohybovat se mezi póly prodat se – neprodat se. Dramatik Roman Sikora (3. 7. 1970) v komickém portrétu předvádí, jak to vypadá v reálných kulisách Brna. V roce 1998 se umístil na druhém místě Radokovy ceny za hru Smetení Antigony, o několik let poté je vyhozen z místa nočního vrátného Městského divadla v Brně. Jenže vinit jen systém také nelze. – Katedra dokumentární tvorby FAMU – 2. ročník (autorský portrét).
Burza předsudků
Paradokumentární film o Češích a Němcích, o protichůdných verzích jejich historie, o předsudcích, stereotypech a mikrosvětech společného soužití. - Katedra dokumentární tvorby FAMU - 1. ročník (mimořádné cvičení).
Proklatě smutné kuře
Koláž propojující kuřecí farmy, kuřecí jatka a kuřecí restauraci. Na příběhu ztraceného plyšového kuřátka je vystavěn kritický pohled na začarovaný kruh (post)moderní ekonomiky. - Katedra dokumentární tvorby na FAMU - 1.ročník.
Doba měděná
Blesková dokumentární inspekce v Zambii, která sice patří k největším exportérům mědi na světě, nicméně v soukolí globální ekonomiky je zemí, jíž vývoz nerostných surovin nepřináší po odstátnění dolů bohatství, ale která je naopak stále závislejší na rozvojové pomoci.
Zkoumání třídního původu
Dům rodičů vydává svědectví o třídním původu partnera. Třídy jsou ve věčném konfliktu. – Katedra dokumentární tvorby FAMU – 4. ročník (autorský videofilm).
Všechny příští Černobyly
V letošním roce – přesně 26.dubna – uběhlo čtvrtstoletí od chvíle, kdy došlo k výbuchu v sovětské jaderné elektrárně Černobyl. Vzpomínky na něj jsou stále ještě živé. Sanace následků Fukušimy mají trvat devět měsíců. Černobylu se to nepovedlo ani za pětadvacet let. Čtvrtstoletí po černobylské havárii se mezinárodní společenství stále snaží zastavit hrozbu dalšího zamoření vyvolaného největší jadernou katastrofou v dějinách. Dědictví Černobylu se jako mocného mementa bojí prakticky celý svět. Nebezpečně blízko neštěstí se tehdy ocitli také naši krajané – Volyňští Češi. Jejich evakuace do staré vlasti mohla začít až po čtyřech letech. Ti, kteří stále ještě žijí, jsou mnohdy následky havárie trvale poznamenáni.
Posledním životním dílem dvaasedmdesátiletého stavebního inženýra je poslední úsek dálnice D8 přes chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Rád by svůj magnum opus dokončil, dočkal se slavnostního přestřižení pásky, ukázal ji svým vnukům jako svůj odkaz generacím a konečně se odebral do důchodu. Šestnáctikilometrový úsek se však dokončení vzpouzí. Jedna soudní pře stíhá druhou a krajinou Středohoří tak prochází jen přerušovaná čára, kdy kusy dálnice střídají louky a pozemky, kde zatím stavaři nesmí stavět. Šéfovi posledního úseku dálnice mezi Prahou a Berlínem hatí plány ekologové. Chtějí naučit stát dodržovat vlastní pravidla a bedlivě hlídají každé jejich překročení. Středohoří je tak dějištěm principiálního konfliktu, na jehož pozadí stojí torzo dálnice, kterou původně nikdo nechtěl. Jednotlivé postavy v krajině naplňují své vlastní a navzájem protichůdné zájmy. Film v inscenovaných situacích analyzuje důvody, proč a jakým způsobem vzniká v našem životním prostoru neodstranitelné dílo a co vypovídá o pravidlech našeho světa.
Mých posledních 14 tisíc cigaret
Dokumentární infotainment se pouští do politického a tržního pozadí nejrozšířenější závislosti. Autoři filmu se vydávají do Kutné Hory, aby státně tolerovanou drogu prozkoumali z hlediska byznysu, který přináší. Kutná Hora s továrnou na cigarety se stane mikrosvětem zhmotňujícím začarovaný kruh obchodu s lidskou slabostí. Jediným vnějším aktérem kutnohorského tabákového mikrosvěta je režisér dokumentu. Dlouholetý těžký kuřák se sem bude vydávat souběžně s vlastní roční abstinenční kúrou, jejíž začátek bude i začátkem natáčení. Ta bude zaznamenávána formou osobního videodeníku, který vytvoří časový rámec pro hlavní situační linii – jejímiž aktéry budou manažeři, vývojáři a marketingoví specialist Phillip Morris, poslanci a senátoři s bydlištěm v Kutné Hoře, majitelé tamních hospod a barů, psychologové, doktoři a šarlatáni nejrůznějších druhů, kteří se specializují na odvykání a samozřejmě kutnohorští kuřáci.
Klovací pořádek
Hlavními aktéry poněkud nezvyklého dokumentárního filmu je skupina mentálně handicapovaných účastníků a účastnic filmové dílny o.s. Inventura, sdružení pro integraci mentálně handicapovaných osob do společnosti prostřednictvím umění, pod vedením a v režii autora námětu Ivo Bystřičana. Klovací pořádek je inspirován vleklou vládní krizí v roce 2012, eskalací korupčních kauz a neutuchajícími občanskými protesty. Právě demonstrace a protestní akce jsou výrazem krize demokracie a spatřované nekompetentnosti vlády, aniž by však protestní hnutí dokázaly nastínit řešení. Štáb mentálně handicapovaných se snaží nalézt své vlastní řešení krize vládnutí. Nový model fungování vlády a distribuci moci ve společnosti se v konfrontaci s protestujícími snaží hledat v nejrůznějších společenstvích zvířat. Štáb přitom vede dialog s předními etology a sociobiology Danielem Fryntou z Přírodovědecké fakulty UK a Markem Špinkou z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi.
Smetanovo nábřeží 2
116 65 Prague 1