- Povolání
Producent, Režisér - Země
Česká republika
Čálek David
Mladí čečenští tanečníci na cestě za svobodou. Dokumentární film o tanci, válce, dospívání a české pomoci. Dětská taneční skupina Maršo vznikla v uprchlickém stanovém táboře Sputnik na čečensko-ingušské hranici. V roce 2003 se českému sdružení Berkat podařilo uspořádat turné souboru Maršo v Česku. Jeho cílem bylo nejen zprostředkovat dětem jiné než hrůzyplné zážitky války, ale také upozornit Čechy na zoufalou situaci v zemi postižené mediální blokádou. O tři roky později se Berkat rozhodl děti z Marša pozvat znovu. Tábor Sputnik byl mezitím rozpuštěn a děti bylo třeba hledat po celé Čečně. V jejich životě se mnohé změnilo. Změnily se i ony samy a nakonec bylo jiné i jejich přijetí v Česku. Už to nebyly ubohé malé děti z války, najednou tu stáli nároční mladí lidé s nejistou budoucností a s puncem malých teroristů.
Bezesné noci
Tvůrci dokumentu předkládají podrobný záznam takzvané televizní krize. Snaží se o objektivní náhled na tuto událost, na jejímž začátku byla volba generálního ředitele České televize. Někteří zaměstnanci s jeho jmenováním nesouhlasili, již v den volby zformovali krizový výbor a k informaci o svých požadavcích využili obrazovku. Televize se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory, přičemž argumentace obou se s odstupem dvou let ukazuje jako pochybená, vyznačující se zjevným politickým vlivem. Situace se stala absurdní ve chvíli, kdy obě strany veřejně chtěly totéž, totiž svobodu slova pro sebe. Mezi jejich gesta a emoce, doprostřed vypjatých okamžiků uvnitř České televize na přelomu let 2000 a 2001, nás znovu přivádí tento dokument.
Jak jich miluju, tak mě serou
Osobní setkání s člověkem, který změnil můj život. Portrét pražského emeritního faráře Mons. Jiřího Reinsberga (30. 3. 1918 – 6. 1. 2004), který sloužil více než padesát let v kostele sv. Havla na Starém Městě a v chrámu Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí v Praze. FAMU, Katedra dokumentární tvorby (5.ročník)
Nebe peklo
Nebe peklo je celovečerní dokumentární film zabývající se lidskou různorodostí, která nevede nezbytně do pekla, i když z pohledu nezúčastněného pozorovatele se to tak může jevit. Film je pokusem o obranu dokonce i velmi extrémních náhledů na svobodu, pokud jsou tyto náhledy dobře podložené a vedou k novým horizontům v lidském porozumění. Ukazuje lidi, kteří našli potěšení v bolesti a rozhodli se tuto svou vášeň neskrývat nebo ji alespoň v sobě dál nepotlačovat. Tito lidé buďto působí bolest nebo ji vyžadují od ostatních, aniž by někoho do něčeho nutili. Tato uzavřená společnost je svými členy často označována jako BDSM.
Medik Bedřich Opletal se účastnil řady krutých bojů první světové války. Válčil v polské Haliči, rumunské Dobrudži, na Ukrajině i na transsibiřské magistrále. Ze Sibiře si odvezl mladičkou manželku Jelenu. Později, už jako úspěšný soukromý lékař, čistě pro rodinu své vzpomínky sepsal. Jsou plné zajímavých postřehů, zábavných i tragických zážitků. Stala se z nich rodinná legenda, která od dětství provázela i jeho dvě pravnučky, Kristýnu a Leonu. Dokumentární film by měl zachytit jejich cestu po stopách pradědečkovy anabáze, od níž uběhlo bezmála jedno století. Nové obrazy skutečnosti budou konfrontovány se starými texty, imaginace soukromé paměti jedné rodiny s velkými dějinami Evropy i světa.
Frišta
Příběh vzdělané ruské dívky Herry, která se provdala za afgánce Nazira do Kábulu v době končící Americké invaze(2001-2003) ukazuje život v muslimské rodině pohledem zevnitř. Pohledem ženy, která svého manžela hluboce miluje a proto se dobrovolně vzdává všech ženských i obecně lidských svobod, aby se integrovala do života tradiční afgánské rodiny. Během deseti let ztrávených za zdmi rodinné usedlosti se Herra natolik vžije do své role, že jí domácí věznění, manželovy násilnosti či povinnost nošení burky a absence v podstatě jakýchkoli lidských svobod již přijdou jako normální. Vše přijímá jako daň za to, že může být s milovaným člověkem. A on, Nazir, její muž zase balancuje mezi skutečnou láskou k ní a tradicí, která ho nutí se k ženě chovat drsným, a na evropské poměry nelidským způsobem. Snaha Herry být afgánkou se vším všudy, ale naráží na dvě překážky. Jednou je její neplodnost a druhou je příchod spojeneckých sil a humanitárních západních misí, které vyhnaly Taliby a připoměli Heře, odkud vzešla a kam alespoň svým uvažováním stále patří. V časovém úseku, který náš příběh popisuje se Herra tváří v tvář přítomnosti cizinců rozpomíná na to, čeho se dobrovolně vzdala, před deseti lety, kdy poznala Nazira na vysoké škole v Moskvě. Zvrat nastává příchodem postiženého, ale nadmíru inteligentního chlapce Mada o něhož se začne neplodná Herra se svým manželem starat. Jeho zvídavost a všetečné otázky nastaví zrcadlo mnohým nesmyslným nařízením a paradoxům, s nimiž se musí afgánská žena potýkat. On je jediný muž v příběhu, kdo rozumí ženám, neboť se jim ve svém postižení přiblížil a pochopil jejich úděl a rozhodl se s ním i po svém zatočit. Společně s Herrou se snaží pomoci švagrové, krásné Friště, která vedle svého muže, nábožensky fanatického a hrubého a Kaize tiše trpí. Své naděje upíná k nejstarší dceři Rošagnol, která jak doufá se provdá za menšího sadistu a zvrhlíka než její manžel. Ve chvíli kdy, Rošagnol uteče před otcem z domova a tento útěk padá na hlavu Frišty protože ji dobře nevychovala, hrozí jí od Kaize další bolestivý trest, rozhodne se Herra pro zoufalý plán. Využije svého postavení v poradně pro ženy, kde pracuje pro americké humanitární organizace a za často kontraproduktivní pomoci svých amerických nadřízených a Madových šílených nápadů se jim nakonec podaří Frištu unést a posadit do letadla na západ. Přestože Herra sama také útěk společně s Frištou plánuje a chtěla by zmizet z Kábulu zpět do světa, který kdysi opustila, na poslední chvíli před odletem se rozhodne zůstat. Toto iracionální rozhodnutí, které jí z naděje na změnu vrací zpět do Afgánské patriarchální společnosti lze vysvětlit pouze hlubokým vztahem k postiženému chlapci, bez něhož by její, byť svobodná existence ve svobodném západním světě postrádala smysl. Heřina afgánská rodina je vlastně modelová situace v níž se střetává západní a muslimská kultura a ukazuje současný po dlouhých staletích opět nábožensky rozdělený svět. Příběh Herry a jejího muže, ale není jen sociální sonda do afgánské společnosti. Je to příběh lásky Herry a Nazira a malého Mada, která obstojí i v konfrontaci se společenskými a náboženskými tabu. Na pozadí jejich, z evropského pohledu drsného vztahu je stále cítit hluboký cit, který k sobě i přes rozdílné chápání světa a kultury manželé chovají. O to fatálněji vyznívají překážky, které musí oba zdolávat.
Útěk ze Somálska
Somálské moře, kdysi jedno z nejbohatších lovišť ryb na světě, se během uplynulých 15 let kvůli neregulovanému rybolovu nadnárodních rybářských společností proměnilo ve vytěžené místo. Snímek odkrývá těžkou situaci somálských pirátů, většinou bývalých rybářů, kterým již moře neposkytuje dostatečnou obživu. Náš film sleduje osud mladého rybáře Aliho, který se na krátký čas stal pirátem. Při nevydařeném únosu jejich člun rozstřílela vojenská loď na kusy. Musel se zachránit tak, že plaval hodiny v moři, než narazil na jiný pirátský člun. Jeho starší bratři zahynuli. Zůstal sám a od té doby je na útěku. Pohled chytrého mladíka přibližuje pohled na problematiku pirátství z druhé strany. Film nemá ambici hájit jakoukoli formu násilí, ale zamýšlí se nad důvody, které vedly ke vzniku masivního novodobého pirátství.
Na Kocourkách 31/12
169 00 Praha 6
Bílkova 132/4
110 00 Praha 1