Činčerová Alena

Au!
Mlácení, kopání, údery pěstí, týrání bolestí, týrání hladem, týrání psychické. Pistole, nože, či jen pěsti. A původci toho všeho utrpení jsou ti nejbližší. Manželé, partneři, milenci.... Podle dostupných statistik to zažila skoro každá třetí žena. Podle dostupných statistik... Kolik je však těch, které žádné statistiky podchytit nemohou. Mlčí totiž. Veškeré utrpení se odehrává za pevně zavřenými dveřmi. Doma. A ony se za to stydí. Otevřít ty dveře. Otevřít ústa. Promluvit. Říci pravdu naplno. Je jen málo těch, které se k takovému kroku odvážily...

Listy z Provence
Dokumentární film z Provence na motivy knihy českého herce, režiséra a spisovatele Miroslava Horníčka.

Středočeský kraj
Propagační film o Středočeském kraji představuje Střední Čechy jako místo, které je přitažlivé nejen pro jeho obyvatele, ale také pro turisty a potenciální investory. Ukazuje, jak přirozené může být propojení bohaté historie, moderní současnosti a překrásné přírody.

13. komnata Venduly Svobodové
Nebýt tragické smrti dcery, znal by Vendulu Svobodovou asi málokdo. Na fotografiích z večírků VIP by tak plnila nenápadnou roli křoví slavného muže skladatele Karla Svobody. Smrt malé Klárky vše dramaticky změnila. Každý z manželů unikal před bolestí jinak, což vedlo k jejich odcizení a téměř k rozchodu. Vendula Svobodová naštěstí dokázala začarovaný kruh prorazit. Svou třináctou komnatu, trauma ze smrti milované dcerušky, dovedla záhy proměnit ve tvůrčí čin, který z ní rázem udělal známou osobnost. Založila Nadaci Kapka naděje, jejímž posláním je sbírat peníze a pomáhat dětem nemocným rakovinou. Vendula si získala sympatie lidí jako elegantní a příjemná dáma, která všechny své síly věnuje ušlechtilému poslání. Stala se rovnocennou partnerkou svého muže. A možná, že ho počtem fotografií na titulních stránkách časopisů a v bulvárních médiích i počtem poskytnutých rozhovorů dokonce převyšuje. Dneska už je opět maminkou malého Jakoubka. Manžel ji v jejích aktivitách podporuje, opět k sobě našli cestu. Dalo by se říct, že osud ji odměnil za její oběť pro druhé. Ale je opravdu šťastná? Zhojily se všechny jizvy starého traumatu? Co ještě po letech skrývá ve své Třinácté komnatě? To nám odhalí v dokumentu režisérky Aleny Činčerové, který sama pokládá za poslední rozhovor o tragédii, kterou prožila. Doufá, že svou výpovědí pomůže lidem, které potkalo něco podobného. Pořadem provází reportérka České televize Markéta Dobiášová, jejíž sympatie si Vendula Svobodová získala zvláště poté, co se Markéta nedávno sama stala matkou malé dcerky.

Stovku má člověk jednou za život
Dokument o jedné z nejvýraznějších osobností českého filmu Otakaru Vávrovi, který se narodil 28. 2. 1911. Filmový režisér, scenárista a profesor pražské FAMU některými studenty dokonce označovaný za patrona české nové vlny, je autorem několika vrcholných děl české kinematografie ze třicátých, čtyřicátých a šedesátých let, ale je také podepsán pod prorežimními uměleckými prohrami z let padesátých a sedmdesátých. První hraný film Filosofskou historii natočil v roce 1937. Mezi více než půlstovku dalších filmů patří například Cech panen kutnohorských (1938), rodové ságy Humoreska (1939) a Turbina (1941), poetická Pohádka máje (1940), adaptace Čapkova románu Krakatit (1948), existenciální Zlatá reneta (1965) či Romance pro křídlovku a Kladivo na čarodějnice z roku 1969. Na dokumentu spolupracovaly režisérky Alena Činčerová, Adéla Sirotková a Vávrova životní partnerka Jitka Němcová.

Alena Činčerová (1954) scenáristka a režisérka. Řadu let spolupracovala se svým otcem, režisérem Radúzem Činčerou. V roce 1990 založila svou vlastní produkční společnost a uměleckou agenturu Heart of Europe. Její doménou jsou multimediální programy a dokumentární filmy, kterých natočila již více než stovku. Spolupracovala se společností Febio a s Českou televizí, za svá díla získala řadu festivalových cen. Na filmové plátno a současně jeviště vrátila Kinoautomat, první interaktivní film světa, slavný vynález jejího otce Radúze Činčery z roku 1967.