- Povolání
Producent, Režisér - Země
Česká republika
Císařovský Josef
Beethovenovy milostné dopisy neznámé ženě, osudové lásce, byly zveřejněny v roce 1840 v knize Biografie von Ludwig van Beethoven. Jejich zveřejnění odstartovalo "hon na nesmrtelnou milenku". Protože Beethovenovým životem prošlo několik více či méně osudových láse (žačky, dedikantky jeho skladeb, možná dokonce i Beethovenova švagrová Johanna), podezřívali badatelé řadu vdaných i svobodných žen. Z jejich bádání vzešly nakonec dvě favoritky: Antonie Brentanová a Josephina Brunswicková. Do učených diskuzí o tom, která z nich je ta pravá, vstoupil v polovině 20. století český archivář Josef Čeleda s variantou třetí: pečlivým studiem knih lázeňských hostů objevil totiž pozoruhodné shody mezi datací několika pobytů šlechtické rodiny Esterházyů a Ludwiga van Beethovena v západočeských lázních a datací dopisů "Nesmrtelné milence". Josef Čeleda se svou teorií u německých hudebních vědců neuspěl. Jeho štafetu však převzal v té době začínající hudební historik PhDr. Oldřich Pulkert, který vám také v dokumentu Josefa Císařovského tuto smělou teorii o identitě Beethovenovy Nesmrtelné milenky odhalí.
Fiktivní deník Zikmunda Reacha
Album 68 starých fotografií z počátku 20. století "Samoty a dvorce na Smíchově a v Košířích" antikváře, knihkupce učebními pomůckami a fotografa Zikmunda Reacha vypráví pozoruhodné příběhy, které se postupně ukládaly do genia loci těchto míst. Dokument vychází z historických map, dobových stavebních plánů, indikačních skic stabilního katastru a dalších archivních materiálů. Napínavé pátrání a rekonstrukce Reachovy cesty ukazuje, že osudy a tajemství ze starého alba žijí dál i v naší současnosti.
Po stopách wampyrismu
Josef Císařovský si po svérázném portrétu sochaře Františka Bílka vybral další výraznou a nezařaditelnou postavu české kultury, možná nejsvébytnější. I na Josefu Váchalovi jej inspiruje jeho mystický rozměr: spisovatele a výtvarníka zasazuje především do kruhů teosofickcýh a spiritistických společností nechá jej unášet tajnými naukami, meditujícího dřevorytce a knihaře a ukazuje jako vyznavače nové spirituality.
Jako kouř marihuany jsou verše básníků
Filmové variace na motivy pozdních básnických děl Jaroslava Seiferta. Filmová montáž Josefa Císařovského realizovaná okénkovým časosběrem 35 mm vychází z pozdních básnických děl Jaroslava Seiferta (sbírky Deštník z Piccadilly, Morový sloup, Býti básníkem). Časosběrné snímání šerosvitných nálad, přírodních dějů, obyčejných věcí, atmosféry Seifertových oblíbených míst, plynutí vody i mlhy, světla i stínů evokuje prchavost času - hluboký zdroj inspirace básníků. Druhý plán filmu - archivní záběry historických událostí i epizod z období života Jaroslava Seiferta - vytváří bezděčný portrét české společnosti 20. století. Seifertovy texty se staly impulsem nejen pro hledání ale i nalezení filmového jazyka souznícího s jazykem básní.
Mapa míst svatých a klatých
Rukopis barokního vzdělance Bohuslava Balbína, přinášející přehled poutních míst Čech a Moravy, zmizel před časem beze stopy z pražského Klementina. Stejně tak nenávratně mizí povědomí o místech, která měla pro naše předky mimořádnou důležitost. Tvůrci filmu říkají: "Upřeme-li krajině duchovní rozměr, začne chátrat i fyzicky." Režisér volí formu poetického eseje, která se tváří v tvář nadčasovým otázkám nevyhýbá ani patosu, když klade otázku, jakou mapu po sobě zanechá naše doba za tisíc let, až se stane jednou z mnoha kulturních vrstev.
Spravedlnosti času...
Dokument o Olze Scheinpflugové, herečce, spisovatelce, ženě K. Čapka a posléze vdově.
Uvnitř vnitra
Zlo povýšené na společenskou sílu čiší z portrétu Kamila Pixy, někdejšího spoluzakladatele Státní bezpečnosti a ředitele Krátkého filmu v čase normalizace, inteligentního dravce, zrozeného v pokřivených poměrech komunistického režimu, jehož výpověď dotváří plastický obraz poměrů v české kultuře a připomíná, jak zásadně byla filmová tvorba ovlivněna politickou mocí, jež byla až tak arogantní, že si ve vybraných případech dovolila být velkorysá.
Krajina domova
Film je zamyšlením nad minulostí a budoucností české krajiny.
Neznámý č. 44
Osud muže, který úspěšně tajil svoji totožnost před Státní bezpečností téměř třicet let.
Bestiář
Filmový esej o ekologii ducha.
V šeru ticha
Filmová esej o významu posledních zbytků pralesů v České republice a lidském vztahu k nim.
Samoty Zikmunda Reacha
Kulturní a přírodní bohatství pražské usedlosti Cibulka.
Čtyři okamžiky ticha
Film ukazuje v současné krajině místa, kde malovali čeští krajináři 19. století, a zároveň hledá souvislosti mezi podobou vnějšího světa, ve kterém bují nicota, a stavem našeho těla i ducha.
Na konci i na počátku
Téma ovládnutí ohně a energie je vztaženo k příběhu lidského rodu. Setkáme se s archetypální postavou kováře, s pohledy dávných civilizací a poznáním moderní vědy. Komentář čtou Radoslav Brzobohatý a Jiří Schwarz.
Jak paprsek slunce na dřevě života umíral
Film o životě a díle českého sochaře a vizionáře Františka Bílka (1872 - 1941).
Příběh jedné asanace
Fatální proměna města Louny se nedotkla pouze podoby jeho historického jádra, změnila i osudy jeho obyvatel. Člověk v ohrožení lidmi.
Nad hlavou hvězdy, srp a kladivo
Ve fantaskní koláži autor zobrazuje vlastní dětství, jež prožil v pražských Strašnicích. Komunistické ikony v knihách a na známkách konfrontuje s vlastními zážitky ze srpnové okupace i s normalizačními šikanami, jež postihly jeho rodiče. Politizující vrstvu snímku zpestřují magické obrazy klukovské každodennosti a vzpomínky režisérových spolužáků. Kaleidoskop ukazuje někdejší oblíbené hračky (včetně stavebnice Merkur) i vyfantazírovanou předzvěst mobilů v podobě „zpívající pudřenky“. Mnohavrstevná esej vypráví o tajemstvích periferie, jejích megalomanských přestavbách a zanikající slušnosti.
Sny o tátovi
Mysteriózní koláž o monstrprocesu z padesátých let, jehož obětí se stal odborník na slaboproudou elektřinu Ing. Alfréd Plocek. Tragický osud svého dědečka odhaluje jeho vnučka Lucie. Prostřednictvím archivních dokumentů zjišťuje otřesné podrobnosti o komunistickém bezpráví. Koláž o totalitních zvěrstvech, jež zdůrazňuje nutnost pokání, pracuje i s hranými dotáčkami. Jedna z nich rekonstruuje poslední návštěvu příbuzných odsouzeného před jeho popravou v listopadu roku 1951. Druhá část snímku se věnuje osobě prokurátora, který nevinného muže poslal na smrt a s jehož dcerou se Plockova vnučka sejde.
Muž s dýmkou
Dokumentární film Josefa Císařovského „Muž s dýmkou“ je životní příběh československého diplomata, jenž byl doma téměř zapomenut, ale přesto nepřímo ovlivnil běh současného světa jako málokdo z našich moderních dějin. Vychoval totiž rovnou dvě ministryně zahraničí Spojených států amerických, a to svou dceru Madeleine Albrightovou a svou studentku Condoleezu Riceovou. Životní pouť Josefa Korbela byla bohatá na dramatické okamžiky a nečekané zvraty. Miloval svou zem, a přece ji musel dvakrát opustit. Poprvé před nacisty, podruhé, tentokrát nadobro, po komunistickém puči v únoru 1948. Během druhé světové války nacisté zavraždili jeho rodiče i mnoho dalších členů jeho rodiny. Korbelova cesta vedla přes Londýn, Bělehrad, Kašmír do New Yorku a pak dále až na americkéý středozápad, do Denveru u Skalistých hor. Tento rodák z malého východočeského městečka Letohradu vybudoval v srdci Ameriky významnou vysokou školu mezinárodních vztahů, která dnes na jeho památku nese jeho jméno. Je to škola, která vychovává nové politiky, humanitární pracovníky a diplomaty ze všech koutů světa v duchu humanistických myšlenek Josefa Korbela. Jejich zdroj však můžeme sledovat až k začátkům moderních československých dějin, v myšlenkách T.G. Masaryka i v díle bratří Čapků. Film však není jen dokumentární mozaikou jednoho lidského osudu. V obecnější rovině je i zamyšlením nad lidským údělem, jenž se odvíjí na pozadí dějin, i nad možnostmi člověka vzepřít se zlu.
Pátá ćtvrť: zmizelé město pražské
Základní myšlenkou tohoto projektu je zachytit novodobou historii pražského ghetta (dříve Josefova či „páté čtvrti“) na pozadí jednoho lidského života, tedy prostřednictvím živých pamětníků. Budou mluvit zejména o geniu loci tohoto místa, o zlomových chvílích čtvrti - přes Staroměstské náměstí mnohokrát prošly dějiny - a o tom, jak toto místo formovalo život, osudy a sny současné generace. O svém vztahu k tomuto místu promluví mnoho slavných i neznámých rodáků, umělci, lékaři, herci, historici architektury i umění, rabíni, postavy neopominutelné i obskurní postavičky plné bizarních příběhů. Chceme tak přiblížit základní odlišnost historického vývoje ghetta od ostatních pražských čtvrtí: zatímco okolní části Prahy expandovaly navenek, židovské ghetto vždy rostlo dovnitř. Toto „zhušťování“ se netýkalo jen domů, ale i osudu lidí, kteří byli spojeni s touto čtvrtí. Ghettem prošlo mnoho katastrof: požáry, povodně, několikerý exodus, holocaust - to vše vytvořilo strhující kulisu celého tisíciletí lidských osudů a příběhů.
Xaveriova 118
150 00 Prague 5