- Povolání
Producent - Země
Slovensko
Filusová Lívia
Poslední maringotka
Poslední karavan představuje životy a životní styl posledních skutečných komediantů v oblasti střední Evropy. Jsou doslova posledními kočovnými komedianty – někteří z nich stále ještě hrají, žijí v karavanech a udržují kočovný styl života. Kromě individuálních osobností se film zaměřuje na společné kořeny této evropské kultury. Na plátna kin přinášíme čtyři rodinné portréty kočovníků: rodiny Dubských a Anderlových ze Slovenska, Kopeckých a Novákových z České republiky, Kemeny z Maďarska a Domrowských z Německa.
Mesto lietajúcich slov
Jakto, že ve světě, který uctívá pomíjivé idoly televizních reality show, může mít literární klub nějaký vliv na životy lidí? Možná proto, že nabízí alternativu a možnost zprostředkovávat t a utvářet opravdové hodnoty… Členové Zvolenského literárního klubu mluví o svých postojích k literatuře a měnící se době, ve které žijí.
Mad Little Robinson
Film je neobvyklým portrétem slovenského básníka Jozefa Urbana, který tragicky zahynul. I za svůj tak krátký život svou prací silně ovlivnil sociální a kulturní sféry na Slovensku. Ačkoliv byl rebel a bohém, byl ve svých pracích schopen nahlédnout mnohem dál než jeho vrstevníci. Žil těžko pojatelný život své prchlivé duše zmítající se v láskách, touhách a vášních. Zároveň však byl jako autor schopen jasných a čistých pohledů a argumentací. Film je vyprávěn v netradiční road-movie formě. Je výletem třech Urbanových kamarádů k uctění zesnulého básníka a svědectvím o jeho době před památným 17. listopadem 1989, kdy nebyly „žádné zdvihací kohoutky, mobilní telefony, ptačí chřipky, prasečí chřipky“ jak říká jedna z postav, slovenský spisovatel a básník Ján Litvák: “Poezie byla jedinečným universálním jazykem.“ Film nabízí ke zhlédnutí jedinečné archivní záběry, které doposud nebylo možné vidět nikde jinde. Archivní záběry, stejně jako audio nahrávky, které jsou ve filmu použity, byly po dlouhou dobu uschovány.
Poslední karavan představuje životy a životní styl posledních skutečných komediantů v oblasti střední Evropy. Jsou doslova posledními kočovnými komedianty – někteří z nich stále ještě hrají, žijí v karavanech a udržují kočovný styl života. Kromě individuálních osobností se film zaměřuje na společné kořeny této evropské kultury. Na plátna kin přinášíme čtyři rodinné portréty kočovníků: rodiny Dubských a Anderlových ze Slovenska, Kopeckých a Novákových z České republiky, Kemeny z Maďarska a Domrowských z Německa.
Mesto lietajúcich slov
Jakto, že ve světě, který uctívá pomíjivé idoly televizních reality show, může mít literární klub nějaký vliv na životy lidí? Možná proto, že nabízí alternativu a možnost zprostředkovávat t a utvářet opravdové hodnoty… Členové Zvolenského literárního klubu mluví o svých postojích k literatuře a měnící se době, ve které žijí.
Mad Little Robinson
Film je neobvyklým portrétem slovenského básníka Jozefa Urbana, který tragicky zahynul. I za svůj tak krátký život svou prací silně ovlivnil sociální a kulturní sféry na Slovensku. Ačkoliv byl rebel a bohém, byl ve svých pracích schopen nahlédnout mnohem dál než jeho vrstevníci. Žil těžko pojatelný život své prchlivé duše zmítající se v láskách, touhách a vášních. Zároveň však byl jako autor schopen jasných a čistých pohledů a argumentací. Film je vyprávěn v netradiční road-movie formě. Je výletem třech Urbanových kamarádů k uctění zesnulého básníka a svědectvím o jeho době před památným 17. listopadem 1989, kdy nebyly „žádné zdvihací kohoutky, mobilní telefony, ptačí chřipky, prasečí chřipky“ jak říká jedna z postav, slovenský spisovatel a básník Ján Litvák: “Poezie byla jedinečným universálním jazykem.“ Film nabízí ke zhlédnutí jedinečné archivní záběry, které doposud nebylo možné vidět nikde jinde. Archivní záběry, stejně jako audio nahrávky, které jsou ve filmu použity, byly po dlouhou dobu uschovány.
Agata Schindlers' Diary
"Pokud člověk neprozkoumá a nepochopí vlastní dějiny, nebude moci postavit svou budoucnost na pevných základech." Agresivní rasová politika hitlerovského Německa trvala od roku 1933 do konce druhé světové války v roce 1945. Za méně než dvanáct let se tomuto bezohlednému systému podařilo změnit geopolitickou mapu Evropy se všemi důsledky s tím spojenými. Pronásledování Židů bylo hlubokým zásahem nejen do evropské demografie, ale také znamenalo zničení hodnot, které židovské obyvatelstvo vytvořilo. I dnes je možné nalézt na historické mapě té doby bílá místa, která je po uplynuté době stále těžší a těžší vyplnit. Náš snímek sleduje osudy a tvorbu židovských hudebníků, kteří byli pronásledováni v důsledku tzv. Hitlerových rasových zákonů. Naším cílem bylo získat zpět alespoň část ztraceného kulturního dědictví, vrátit jej na své původní místo a připomenout, že bez tohoto kulturního dědictví, jsme my, kdo žijeme v současné době, ochuzeni o výrazné umělecké poselství. V tomto duchu bychom chtěli divákům připomenout, jak nebezpečné je posuzovat cokoliv a kohokoliv na základě původu, rasy nebo náboženství, a jaké důsledky může takové jednání mít. Podaří-li se nám vyplnit prázdná místa v historii, můžeme se poučit z vlastních chyb a zabránit tomu, aby se něco podobného v budoucnosti opakovalo. Dokument "Mrs. Schindler´s Diary představuje osobnost a dílo muzikoložky Agaty Schindler, jejíž životní dílo bylo označeno jako tzv. "prokletá hudba". Jedná se o dokumentární film o málo známé oblasti hudby, jejích skladatelů a interpretů, kteří se stali oběťmi antisemitské politiky. Snímek nebude jen portrétem mimořádné učenkyně a archeoložky ztracených osudů násilně umlčených umělců. V hraných sekvencích se pokusíme nastínit fragmenty života pronásledovaných umělců a poukázat na klíčové momenty, kdy dějiny nepříznivě ovlivnily jejich životy. Vybereme takové umělecké osobnosti, abychom prezentovali široké spektrum hudebníků a také rozdílné postupy, jakými diktatura tyto umělce pronásledovala. Vývoj jejich životních příběhů, ke kterému v průběhu filmu dojde, by měl nastínit a analyzovat psychologii utrpení, schopnost udržet si své hodnoty a také ukázat, jak se těm, kteří přežili, podařilo znovu se zapojit do života a to i ve společnosti, která nebyla vždy schopna sebereflexe. Na vrcholu své kariéry Agata Schindler pořádala koncerty, na kterých byla díky jejímu úsilí oživena původně násilně umlčená hudba. A tak navrátila do hudební historie kapitoly, které z ní byly před rokem 1945 vytrženy. Na konci dokumentu bude jeden takový koncert zaznamenán, abychom viděli reakce současného publika.
"Pokud člověk neprozkoumá a nepochopí vlastní dějiny, nebude moci postavit svou budoucnost na pevných základech." Agresivní rasová politika hitlerovského Německa trvala od roku 1933 do konce druhé světové války v roce 1945. Za méně než dvanáct let se tomuto bezohlednému systému podařilo změnit geopolitickou mapu Evropy se všemi důsledky s tím spojenými. Pronásledování Židů bylo hlubokým zásahem nejen do evropské demografie, ale také znamenalo zničení hodnot, které židovské obyvatelstvo vytvořilo. I dnes je možné nalézt na historické mapě té doby bílá místa, která je po uplynuté době stále těžší a těžší vyplnit. Náš snímek sleduje osudy a tvorbu židovských hudebníků, kteří byli pronásledováni v důsledku tzv. Hitlerových rasových zákonů. Naším cílem bylo získat zpět alespoň část ztraceného kulturního dědictví, vrátit jej na své původní místo a připomenout, že bez tohoto kulturního dědictví, jsme my, kdo žijeme v současné době, ochuzeni o výrazné umělecké poselství. V tomto duchu bychom chtěli divákům připomenout, jak nebezpečné je posuzovat cokoliv a kohokoliv na základě původu, rasy nebo náboženství, a jaké důsledky může takové jednání mít. Podaří-li se nám vyplnit prázdná místa v historii, můžeme se poučit z vlastních chyb a zabránit tomu, aby se něco podobného v budoucnosti opakovalo. Dokument "Mrs. Schindler´s Diary představuje osobnost a dílo muzikoložky Agaty Schindler, jejíž životní dílo bylo označeno jako tzv. "prokletá hudba". Jedná se o dokumentární film o málo známé oblasti hudby, jejích skladatelů a interpretů, kteří se stali oběťmi antisemitské politiky. Snímek nebude jen portrétem mimořádné učenkyně a archeoložky ztracených osudů násilně umlčených umělců. V hraných sekvencích se pokusíme nastínit fragmenty života pronásledovaných umělců a poukázat na klíčové momenty, kdy dějiny nepříznivě ovlivnily jejich životy. Vybereme takové umělecké osobnosti, abychom prezentovali široké spektrum hudebníků a také rozdílné postupy, jakými diktatura tyto umělce pronásledovala. Vývoj jejich životních příběhů, ke kterému v průběhu filmu dojde, by měl nastínit a analyzovat psychologii utrpení, schopnost udržet si své hodnoty a také ukázat, jak se těm, kteří přežili, podařilo znovu se zapojit do života a to i ve společnosti, která nebyla vždy schopna sebereflexe. Na vrcholu své kariéry Agata Schindler pořádala koncerty, na kterých byla díky jejímu úsilí oživena původně násilně umlčená hudba. A tak navrátila do hudební historie kapitoly, které z ní byly před rokem 1945 vytrženy. Na konci dokumentu bude jeden takový koncert zaznamenán, abychom viděli reakce současného publika.
V letech 1986–1991 studovala magisterský program oboru Filmová a televizní produkce na Univerzitě krásných umění, v roce 2003 navíc absolvovala jednoroční program Masová a marketingová komunikace na Akademii Istropolitana zakončený certifikátem. V letech 1994 – 2006 pracovala jako produkční vedoucí Mezinárodního filmového festivalu v Trenčianských Teplicích a ještě před tím (1993 – 1995) Mezinárodního filmového festivalu FORUM v Bratislavě. V období 1983 – 1989 působila jako asistentka produkce u společnosti Slovak Film Koliba.
Modre z neba (hraný film - produkce, 1993), Tv seriály, dabing (vedoucí produkce, 2000-2005). Dokumenty (2006-2010): Town of flying words, The Last caravan, The litlle violent Robinson, Take it Jeasy (koprodukce); TV seriály: Elixir, You are not alone; Krátké filmy: - X=X+1; Exitus Letalis (hraný film, 2010 - ve vývoji) ; Graduates (dokument, 2010)
Furia Film, s.r.o.
Ferienčínkoa 1
811 08 Bratislava
Ferienčínkoa 1
811 08 Bratislava