- Povolání
Režisér - Země
Rakousko
Glawogger Michael
Dělníkova smrt
Vymírá snad dělnická třída? Zmenšuje se podíl manuální práce, nebo jen není na očích? Kde ji v 21. století hledat? Snímek "Workingman`s Death" jde ve stopách HRDINŮ v ilegálních ukrajinských dolech, nasává PÁRY při těžbě síry v Indonésii, ocitá se tváří v tvář ODVÁŽLIVCŮ na jatkách v Nigérii, zabrousí mezi BRATRY v Pakistánu, kteří rozřezávají na kusy obrovský ropný tanker a přidá se k čínským ocelářům, kteří věří v lepší BUDOUCNOST.
K situaci
Cílem nebylo natočit pouhou zprávu o stavu Rakouska, ale přispět k diskusi. Učinit z diváka dalšího diskutéra. Bez velkých ústupků tvaru se snímek čtveřice režisérů snaží postihnout především sociální situaci, ekonomické faktory a různice ideologií, které přirozeně konturují současný život. Dokument není kritickou analýzou rakouské politické krize, jež může být symptomem krize západoevropských standardů, nýbrž je spíše jejím konstatováním, které vyplývá do značné míry ze sociologického domýšlení praktického života typizovaných představitelů. Barbara Albertová portrétovala zaměstnané ženy, svobodné matky: pokladní v supermarketu, dělnici u běžícího pásu ve sterilní fabrice, přesvědčenou voličku Svobodných, ženu turecké národnosti i nezaměstnanou akční umělkyni. Režisérka je zachycuje v krátkých okamžicích všedního dne, ale i z nich lze vyčíst, čím roste politické přesvědčení. Michael Glawogger se vydal na cesty sám. Během tří týdnů projel stopem Rakousko, s malou kamerou nasedal do aut k náhodným řidičům. Cesta převážně kopírovala státní hranice, nejčastějším záběrem je tvář řidiče s ubíhající krajinou za oknem. Z útržků vět se slepuje mozaika názorů na vládu a opozici, na monarchii a evropskou unii, na imigranty. Ulricha Seidla, režiséra kontroverzního snímku Psí dny (který uvádějí i česká kina), fascinuje svět nejobyčejnějších Rakušanů, intimita jejich monotónního života. I ve svém příspěvku pro kolektivní dokument si vybral další z nich - notorického stěžovatele, který tráví život psaním dopisů úřadům, a starší vídeňské manžele, kteří se vidí, obklopeni hordou cizinců, jako praví zachránci vlasti a jejích tradic. Michael Sturminger ironicky pronásledoval prominentního televizního moderátora a nahlédl i do dvou dalších obýváků v Tyrolsku a Burgenlandu. Objevuje v nich děti a jejich prarodiče, dvě skupiny, které politika ještě-už nezajímá. Ale její stín leží i na nich. Ona dvojpólovost, napětí mezi politikou a ne-politikou, se táhne celým filmem, který jenom shrnuje, vyhrocuje a někde i jen zkratkovitě popularizuje nekončící vnitřní diskusi o stavu veřejných věcí. Zalidňují jej nositelé různých názorů, oni jsou hrdiny tohoto rozhovoru. Žijí své převážně obyčejné životy, jsou v dějinách i mimo ně, jsou lhostejní, ale cítí, jak se jich politika dotýká, podílí se na ní, ale současně jakoby chtěli být mimo čas. Rakušané.
Whores' Glory
Filmový triptych na téma prostituce: tři místa, tři jazyky, tři náboženství. Ráj a svět se prolínají v prostituci a vytvářejí obraz vztahů mezi muži a ženami. V Thajsku čekají ženy na muže za sklem a sledují odrazy sebe samých. V Bangladéši se muži vydávají do ghetta lásky, aby uspokojili své touhy u dívek polapených v pasti. V Mexiku se ženy modlí, aby nemusely pociťovat okolní realitu. Tam, kde se to nejsoukromější stává zbožím, je produkt drahý a nelítostně odsuzovaný. Realita je ještě překvapivější, než by se mohlo zdát: Mezi krutostí a násilím se nachází krása, lidská mysl se stává vězením a láska přichází, když to nejméně očekáváte.
Megacities
Bombaj, Mexiko, Moskva, New York: fascinující a zároveň odporné obludy. S tímto protikladem se obyvatelé megaměst potýkají den co den. Ve dvanácti kapitolách vypráví film příběhy Shankara, muže s bioskopem, Modesta, prodavače kuřecích pařátů, Babu Khana, prosívače barev, Nestora, sběrače odpadků, Olega, Borji, Kolji a Míši, dětí z ulice, Cassandry, herečky, Larisy, jeřábnice a Tonyho, prostituta. Jsou to lidé, kteří vedou svůj každodenní boj s nápaditostí, důvtipem a důstojností. Všechny je spojuje jedna iluze: sen o lepším životě.
France, Here We Come!
Analýza rakouského fotbalového šílenství v době světového šampionátu ve Francii.
Vymírá snad dělnická třída? Zmenšuje se podíl manuální práce, nebo jen není na očích? Kde ji v 21. století hledat? Snímek "Workingman`s Death" jde ve stopách HRDINŮ v ilegálních ukrajinských dolech, nasává PÁRY při těžbě síry v Indonésii, ocitá se tváří v tvář ODVÁŽLIVCŮ na jatkách v Nigérii, zabrousí mezi BRATRY v Pakistánu, kteří rozřezávají na kusy obrovský ropný tanker a přidá se k čínským ocelářům, kteří věří v lepší BUDOUCNOST.
K situaci
Cílem nebylo natočit pouhou zprávu o stavu Rakouska, ale přispět k diskusi. Učinit z diváka dalšího diskutéra. Bez velkých ústupků tvaru se snímek čtveřice režisérů snaží postihnout především sociální situaci, ekonomické faktory a různice ideologií, které přirozeně konturují současný život. Dokument není kritickou analýzou rakouské politické krize, jež může být symptomem krize západoevropských standardů, nýbrž je spíše jejím konstatováním, které vyplývá do značné míry ze sociologického domýšlení praktického života typizovaných představitelů. Barbara Albertová portrétovala zaměstnané ženy, svobodné matky: pokladní v supermarketu, dělnici u běžícího pásu ve sterilní fabrice, přesvědčenou voličku Svobodných, ženu turecké národnosti i nezaměstnanou akční umělkyni. Režisérka je zachycuje v krátkých okamžicích všedního dne, ale i z nich lze vyčíst, čím roste politické přesvědčení. Michael Glawogger se vydal na cesty sám. Během tří týdnů projel stopem Rakousko, s malou kamerou nasedal do aut k náhodným řidičům. Cesta převážně kopírovala státní hranice, nejčastějším záběrem je tvář řidiče s ubíhající krajinou za oknem. Z útržků vět se slepuje mozaika názorů na vládu a opozici, na monarchii a evropskou unii, na imigranty. Ulricha Seidla, režiséra kontroverzního snímku Psí dny (který uvádějí i česká kina), fascinuje svět nejobyčejnějších Rakušanů, intimita jejich monotónního života. I ve svém příspěvku pro kolektivní dokument si vybral další z nich - notorického stěžovatele, který tráví život psaním dopisů úřadům, a starší vídeňské manžele, kteří se vidí, obklopeni hordou cizinců, jako praví zachránci vlasti a jejích tradic. Michael Sturminger ironicky pronásledoval prominentního televizního moderátora a nahlédl i do dvou dalších obýváků v Tyrolsku a Burgenlandu. Objevuje v nich děti a jejich prarodiče, dvě skupiny, které politika ještě-už nezajímá. Ale její stín leží i na nich. Ona dvojpólovost, napětí mezi politikou a ne-politikou, se táhne celým filmem, který jenom shrnuje, vyhrocuje a někde i jen zkratkovitě popularizuje nekončící vnitřní diskusi o stavu veřejných věcí. Zalidňují jej nositelé různých názorů, oni jsou hrdiny tohoto rozhovoru. Žijí své převážně obyčejné životy, jsou v dějinách i mimo ně, jsou lhostejní, ale cítí, jak se jich politika dotýká, podílí se na ní, ale současně jakoby chtěli být mimo čas. Rakušané.
Whores' Glory
Filmový triptych na téma prostituce: tři místa, tři jazyky, tři náboženství. Ráj a svět se prolínají v prostituci a vytvářejí obraz vztahů mezi muži a ženami. V Thajsku čekají ženy na muže za sklem a sledují odrazy sebe samých. V Bangladéši se muži vydávají do ghetta lásky, aby uspokojili své touhy u dívek polapených v pasti. V Mexiku se ženy modlí, aby nemusely pociťovat okolní realitu. Tam, kde se to nejsoukromější stává zbožím, je produkt drahý a nelítostně odsuzovaný. Realita je ještě překvapivější, než by se mohlo zdát: Mezi krutostí a násilím se nachází krása, lidská mysl se stává vězením a láska přichází, když to nejméně očekáváte.
Megacities
Bombaj, Mexiko, Moskva, New York: fascinující a zároveň odporné obludy. S tímto protikladem se obyvatelé megaměst potýkají den co den. Ve dvanácti kapitolách vypráví film příběhy Shankara, muže s bioskopem, Modesta, prodavače kuřecích pařátů, Babu Khana, prosívače barev, Nestora, sběrače odpadků, Olega, Borji, Kolji a Míši, dětí z ulice, Cassandry, herečky, Larisy, jeřábnice a Tonyho, prostituta. Jsou to lidé, kteří vedou svůj každodenní boj s nápaditostí, důvtipem a důstojností. Všechny je spojuje jedna iluze: sen o lepším životě.
France, Here We Come!
Analýza rakouského fotbalového šílenství v době světového šampionátu ve Francii.
Narodil se v roce 1959 v Rakousku ve Štýrském Hradci. Ve své tvorbě neustále přechází mezi formami a žánry, věnuje se fotografii i psaní, střídá jemný i důraznější tón a cestuje po celém světě. Studoval na Uměleckém institutu (Art Institute) v San Franciscu a na vídeňské filmové akademii (Vienna Film Academy) a od té doby se věnuje režii, psaní a kameře ve Vídni, Bangkoku a Znojmě. V blízké budoucnosti by rád točil v Polsku a Bangladéši.