Hníková Erika

Sejdeme se v Eurocampu
Dokumentární film o vesnici, která nemá klasickou českou hospodu na návsi, ale Eurocamp na svém okraji. Film o možnostech a paradoxní realitě české vesnice v Evropské unii. Co spojuje vesnici Běšiny? Přítomnost mate, tradice téměř vyprchaly a nové příležitosti jsou pro její obyvatele stejně mlhavé jako staré časy. Evropská realita české vesnice svázána v uniformě minulosti a napjatých mezilidských vztahů. Ve vesnici stále ještě fungují tři uniformované spolky - dobrovolní hasiči, myslivci a sokolové. Otázkou ovšem je, zdali žijí spolu, či vedle sebe. Ruina hospody Zenit na návsi je jediným společným bodem, vzpomínkou na časy, kdy to ještě fungovalo, kdy se věci říkaly z očí do oči. Může hospodu jako místo setkání nahradit opuštěná sokolovna či podivný Eurocamp vybudovaný za evropské peníze na kraji obce?

Ženy pro měny
Dokonalé ženské tělo je fenoménem dnešního světa. Celovečení dokument o mediálním vytváření ideálu ženské krásy, o ženách, které tento ideál vytvářejí, i o ženách, které mu podléhají.

Naše třída
Co a proč dělají moji spolužáci ze základní školy po deseti letech? FAMU, Katedra dokumentární tvorby (3. ročník)

Čtyři kroky dvojpůlka
15-ti letá dívka žije na malé moravské vesnici. Chce uniknout a dostat se do velkého světa. Jaké jsou její možnosti? - Katedra dokumentární tvorby FAMU - 2. ročník.

Den E
1. květen 2004. Česká republika spolu s dalšími devíti státy vstupuje do Evropské unie. Dříve než přijde půlnoc změny, ocitají se mladí autoři na třech místech země, v hlavním městě natáčí Vít Janeček, v nejvýchodnějším Jablunkově Erika Hníková a na západě, v Aši, Ivana Miloševič. Dokument spojující odlišné tvůrčí naturely zachycuje sociální a mentální dějiny okamžiku, na jehož pozadí a na vztahu lidí z různých sociálních vrstev k němu, se pokouší v mnoha detailech otisknout první zásadní změnu moderní české státnosti. Netradiční koncept prožívané historie natáčené v prchavosti a diskontinuitě dojmů se pokouší jít za primární neviditelnost této změny, aby zprostředkoval koexistenci našeho národního já a okolního světa. Autorská různost jako by byla symbolickým odrazem jejích nesourodých možností.

Jednou týdně naplno
Díl z cyklu Ta naše povaha česká sleduje celonoční alkoholovou jízdu mladé party, která tak tráví každý pátek a která při cestě nočním Brnem odpovídá na otázky, s jejichž pomocí se chce štáb společně se socioložkou a psychologem dobrat k důvodům zábav na konci pracovního týdne, aby nakonec ve své až fyziologické sondě objevil za opilou banalitou dvacetiletých původně nezkoumaný, ale překvapivě se objevující tón xenofobie až rasismu.

Navrátilci z Oseka
Dokumentární film o podivných mužích z kláštera Osek kladde otázku, kdo tito muži jsou a proč tam jsou. FAMU, Katedra dokumentární tvorby (1. ročník)

Landův lektvar lásky
V brněnském Národním divadle měla na podzim roku 2008 premiéru hra Tajemství Zlatého Draka. Tento dokumentární film se nezaměřuje na hodnocení představení z hlediska umělecké kvality. Tvůrci dokumentu se snaží skrze tuto inscenaci prozkoumat proměnu jednoho z autorů divadelní hry Daniela Landy od „skinheadského barda“ z počátku 90. let až po současnost, kdy spoluzakládá tzv. „Legii zlatého draka“. Dřímá v něm, krom nezměrné energie, hrozba pramenící z jeho temné minulosti nebo už je to jen „hvězdička show businessu“?

Nesvatbov
Situační dokumentární film o starostovi středně velké vesnice, který se snaží dát dohromady třicátníky, kteří ve vesnici zbyli na ocet. Slovenská vesnice Zemplínské Hámre pomalu ale jistě vymírá. Její starosta, generál ve výslužbě, se ale nechce vzdát. Ke svému boji s třicátnickou samotou používá různé prostředky: nabídl nemalou finanční odměnu za každé nově narozené dítě, nabádá místním rozhlasem k plození dětí… ale nic nezabírá. Nezbývá než přistoupit k novému plánu. Starosta se rozhodne uspořádat ve vsi seznamovací večírek pro svobodné ze všech okolních obcí. Najdou si naši hrdinové konečně partnery? Výběrem tématu a způsobem zpracování film navazuje na předchozí úspěšné distribuční tituly Eriky Hníkové „Ženy pro měny“ a „Sejdeme se v Eurocampu“. Film byl oceněn na Berlinale 2011.

Tři dary
Film Tři dary dokumentaristky Eriky Hníkové nás zavádí do odlehlých horských oblastí severního Afghánistánu a ukazuje trochu jiný obrázek země známé v současnosti jen z obrázků válečných zpravodajů. Film nahlíží do každodenního života tří rodin, které jsou účastníky programu organizace Člověk v tísni na podporu nových způsobů obživy pro lidi postižené léty konfliktů a nestability. Sedmatřicetiletá Qandy má deset dětí, peče chleba a stará se o slepice. Seabjon se svou dcerou Malikou se naučila tkát koberce. A Hosain je první a nejúspěšnější včelař široko daleko.

24
Dokumentární pásmo o čase jednoho českého dne, na němž se podílelo 24 režisérů a režisérek. Každý si vybral jednu denní či noční hodinu a k dispozici měl dvě minuty filmu. Vznikla dokumentární mozaika žánrů a témat, která portrétuje atmosféru současné České republiky. Zároveň je tento unikátní projekt přehlídkou odlišných filmařských stylů a filmového vidění nejlepších českých dokumentaristů dneška na ploše jednoho filmu. Autoři provázejí teenagery na diskotéce, sledují doktory na operačním sále, dělníky v továrně, věřící v synagoze nebo se noří do lidského jícnu. Olga Špátová zachycuje autentickou sílu okamžiku narození člověka. Vít Klusák pomocí speciální kamery zastavuje čas jedné tramvajové zastávky. Plynutí času je tématem pro Helenu Třeštíkovou, když filmuje Katku při opětovné koupeli v pražské fontáně. Martin Mareček ukazuje nohy ponořené v akváriu, které ve spojení s komentářem ilustrují nadčasovou sílu lidské blbosti. Jiří Krejčík, výrazná osobnost českého filmu, svou hodinu pojal s velkou dávkou vtipu a nadsázky.

Erika Hníková (narozena 1976 v Praze) - dokumentární režisérka, novinářka. Absolvovala Katedru dokumentární tvorby FAMU. Již během studia byly její filmy několikrát oceněny. V roce 2004 zakončila studia absolventským filmem “Ženy pro měny”, který byl uveden v českých i slovenských kinech. Její zatím poslední dokumentární film “Sejdeme se v Eurocampu” byl uveden v kinodistribuci a zúčastnil se řady mezinárodních festivalů (např. Lipsko, HotDocs Toronto). V roce 2006 byla šéfredaktorkou časopisu Nový prostor. Filmografie, festivaly a ocenění: 2000 “Čtyři kroky dvojpůlka”, 19 min. (2. ročník FAMU), Cena nadání Josefa a Marie Hlávkových – Academia Film Olomouc 2002; Cena Ekofilm, Český Krumlov 2001. 2001 “Naše třída”, 30 min. (bakalářský film FAMU), FAMU Fest 2002 – Zvláštní cena poroty. 2003 “Ženy pro měny”, 77 min. (absolventský film, FAMU, endorfilm), MFDF Jihlava 2003, Cena diváků; FAMU Fest 2003 - Zvláštní cena poroty; FAMU Fest 2003 - Nejlepší produkce; Festivaly: Lipsko, Buenos Aires. 2004 “Den E”, 58 min., spolurežie Vít Janeček a Ivana Miloševičová (ČT). 2006 “Sejdeme se v Eurocampu”, 58 min. (ČT), MFDF Jihlava 2006, Zvláštní cena poroty v sekci Česká radost; Zvláštní cena poroty FITES 2006; Festivaly: Lipsko, HotDocs Toronto, Wiesbaden.

„SEJDEME SE V EUROCAMPU“ - Jihlava MFDF 2006 - druhá cena v české soutěži - Cena České filmové a televizní asociace, 2006 "ŽENY PROMĚNY" - MFDF Jihlava 2003 - Cena diváků -FAMUFest 2003 - druhé místo v kategorii Nejlepší film