Horská Tereza

Český mír
Příběh Hvězdných válek, studené války a války proti terorismu v jedné malé české vesnici. "Český mír" od autorů falešného hypermarketu "Český sen". Jako součást národní protiraketové obrany plánuje USA vybudovat v České republice vojenskou základnu na místě, kde byly dříve ukryty ruské nukleární rakety během studené války. I přes nesouhlas 73% obyvatelstva České republiky vláda pokračuje ve vyjednávání. Stoupenci základny argumentují tím, že základna zvýší obranyschopnost země před globálními hrozbami 21. století. Odpůrci na druhé straně poukazují na fakt, že by základna znamenala posunutí železné opony směrem na východ. Tvrdí také, že jde o pokus USA ovládnout celý svět.

Kytlice, Zimmer Frei
Kytlice, Zimmer Frei nahlíží do absurdních dějin středu Evropy skrze malou obec Kytlice v bývalých Sudetech, ležící na severní hranici Čech. Průvodci filmu jsou Luděk Farkáš, naivistický malíř a pacient místního blázince, a režisérka Rozálie Kohoutová, jejíž rodina si zde v padesátých letech koupila za tři tisíce korun jednu z chalup po odsunutých Němcích. Rozálie a Luděk, nesourodá dvojice, se spolu snaží pochopit absurditu nacionalismu, který toto místo poznamenal.

Suchý Šlitr road movie
Celovečerní dokument Miroslava Janka, „hudební road movie s dvaceti zastávkami“, dokumentuje výjimečnou akci, jejíž protagonisté se v reálu nikdy nesejdou pohromadě. Jeho realizace je vázaná na podzim 2009: právě tehdy se na různých místech ČR pustí celkem 20 muzikantů a kapel do akce s pracovním názvem S+Š 2009. Dokumentarista a kameraman Mirek Janek (Občan Havel, Nachové plachty, Nespatřené...) se promění v kronikáře. S malým štábem bude putovat po malých nahrávacích studiích, domácnostech, divadelních zkušebnách a chalupách (Praha, Brno, Velvary, sudetský Padouchov...), kde v intimitě, bez publika, budou současní muzikanti sami za sebe hledat tvar pro písně Suchého a Šlitra.

Doba měděná
Blesková dokumentární inspekce v Zambii, která sice patří k největším exportérům mědi na světě, nicméně v soukolí globální ekonomiky je zemí, jíž vývoz nerostných surovin nepřináší po odstátnění dolů bohatství, ale která je naopak stále závislejší na rozvojové pomoci.

Pod sluncem tma
V roce 2006 Milan a Tomáš elektrifikovali areál školy a nemocnice v odlehlé zambijské vesnici. Po čtyřech letech se naposledy vrací, aby zjistili, proč některé části systému nefungují, opravili ho a finálně předali. Film je sleduje během hektických dnů i černočerných nocí a nabízí neotřelý vhled do úskalí rozvojové pomoci. Zkraty všeho druhu, míjení a prolínání různých světů, ale i rituály vděčnosti a návrhy řešení. Pod sluncem tma je situační sonda, která si bez hodnocení a doslovných komentářů prohlíží různé podoby světla a tmy. Podaří se českým světlonošům rozsvítit zambijskou buš?

Český prezident
Celovečerní film o Václavu Klausovi a jeho posledním roce v úřadě. A také hledání nového prezidenta a příběh řidiče autobusu, který se postavil elitám. Filmový portrét české volby ve všech významech toho slova.

Vězení umění
Film o svobodě, umění a hranicích (nejen) myšlení. Pět výtvarníků a pět vězňů. Přistupují k sobě, hledají společné momenty, společné myšlenky. Scházejí se nad společným úkolem – tvorbou. Přicházejí z různých světů, s různými omezeními a představami. Před očima se nám odvíjí různé oblasti výtvarného umění. A různá omezení. Ať už myšlenková nebo fyzická. Prostředí, ve kterém se pohybují, formuje pohled na okolní svět. „Vězňové mají obecně rádi krabičky.“ Vypráví vězeň a rozpačitě se usměje. “Tyhle desky by ve vězení použít nemohl. Jsou moc velké,” dodává Michal, respektovaný výtvarník. Omezení totoho světa ale otevírají nové hranice fantazie a uměleckého projevu. Jak je vlastně tento projev svobodný? Co jej určuje? A kdo je vlastně svobodný? Esej o imaginární a fyzické svobodě, o tom, jaké jsou naše možnosti a jak jsme schopni překračovat různá omezení, ať už fyzická či myšlenková. Ale také film o současném výtvarném umění, o jeho hranicích a možnostech.

Narodila se 10.8.1978 v Praze. Filmovou výrobou se zabývá od roku 1997. V roce 1998 začala spolupracovat s Českou televizí na několika, většinou dokumentárních, projektech. Vystudovala FAMU 1998-2004, se specializuje na filmové produkci. Během studií se podílela na vzniku mnoha studentských filmů, spolupracovala jak se studenty katedry režie, tai i dokumentu. Každoročně se podílela na organizaci FAMU FESTu, v roce 2000 jako jeho programová ředitelka. V letech 2002 - 2009 se podílela na pořádání prestižního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, kdy pro jeho spolupořadatele Institut dokumentárního filmu (www.dokweb.net) pracovala 7 let jako vedoucí produkce všech jeho aktivit. Během té doby působila jako vedoucí produkce i na několika celovečerních dokumentárních filmech (Houslový rytíř, režie Pavel Marek (2004), Komu patří architektura, režie Martin Mareček (2005),…). Od roku 2009 spolupracuje jako výkonný producent ve společnosti Hypermarket Film sro na všech jeho filmech. Od roku 2009 vyučuje na pražské FAMU na katedře produkce i dokumentární tvorby.