- Povolání
Producent - Země
Česká republika
Kalandrová Pavlína
Bitevní pole Titan
Film vychází z půdorysu naučného dokumentu, na jehož základě se snaží domyslet důsledky vědeckých objevů. Konfrontuje ideu života ve vesmíru s teologickými a antropocentrickými představami a předsudky. Ve snímku jsou použity ukázky radikálně jiných forem filmové reprezentace (experimentální film, 3D animace), aby poukázaly na limity naší představivosti tvář v tvář neznámému.
Oblaka
Lehce meteorologický film o vzniku, chování a bouření mraků, o tom, jak se zviditelňuje něco, co doteď nebylo vidět (např. voda v atmosféře), i jak se vymýšlení mrakům podobá. Kousek řeknou i malíř či fyzik, ten první o částicích a ten druhý o barvách. Bakalářský film studentky katedry dokumentární tvorby FAMU.
Trojmezí
"Keď poviem, že nemám rád Čechov – nemám rád svoju matku. Keď poviem, že nemám rád Slovákov – nemám rád svojho otca. A keď poviem, že nemám rád Polákov – tak nemám rád svojho děda." Nacházíme se v Evropské unii, v nejvýchodnějším místě České republiky, na pomezí Česka, Slovenska a Polska. Trojí hranice výrazně ovlivnila jak konkrétní lidské osudy, tak celý historický vývoj okolí. Rozhlížíme se především v malé horské obci Hrčava, nejmladší a nejvýchodnější české vesnici, která dříve patřila k sousední polské Javořince. Film zachycuje nádhernou, zapomenutou horskou oblast v běhu čtyř ročních období za tónů její specifické hudby a vypráví o osudech, dávných i současných. Zvláštní ráz oblasti je dán právě vzájemným prolínáním a převrstvováním mnoha různých etnických elementů.
Nadohled
Filmová esej o klasických a postmoderních dohlížecích mechanismech. Ve druhé polovině 18. století navrhl Jeremy Bentham model panoptikonu – budovy, která umožňovala nejefektivnější dohled. Toto uspořádání prostoru se používalo nejdřív pro věznice, místa, jejichž hlavní funkcí jsou dohled a trestání. Tajné bezpečnostní služby či různé dohlížení technologie jsou novými panoptikony. Shromažďují a ukládají data o lidech a používají je k identifikaci, k určení místa a času jejich konání. Teoretik architektury, specialista na bezpečnostní systémy, lidé, kteří jsou nebo byli sledováni či bývalí agenti tajných služeb popisují svoji panoptikální zkušenost. Znovu-čtením knihy Michela Foucaulta Dohlížet a trestat a přes zkušenosti s různými druhy dohledy, hledáme ve filmu dokonalou aplikaci panoptikálního principu.
Čtyři dialogy na útěku
Film zachycuje přípravy divadelního představení Tanec přes plot pražského Divadla Archa. Představení vzniklo z příběhů čtyřech uprchlíků, které jeho autoři sbírali v “záchytech”, hlídaných zařízeních pro cizince, kteří se dostali do sporu se zákony, nebo jen nedokázali prokázat svu identitu. V představení samotném má pak každý uprchlík svého dvojníka, herce, společně s nímž vystupuje. Film až na několik momentů čistě observačně sleduje to, jak se příběhy proměňují do divadla, a podprahově vznáší otázku, co se této transformaci musí obětovat.
Žádost o azyl z ekologických důvodů
Jmenuji se Brian Kulkaer Larsen, je mi 43 let, pocházím z Kodaně a v České republice žádám o azyl z ekologických důvodů.” Žádost o azyl je vzdělávací film zaměřený především na mládež. Byl natočený v Dánsku a představuje dva významné ekologické projekty této země a naváží se s roztomilou legrací do dinosauří neekologické mentality. “Kulkaer” Larsen je postavou v dánské společnosti neoblíbenou. Sní svůj sen o svobodě „pálení uhlí“, ale dokud nenavštíví Českou republiku, nemá ho kde realizovat. Tato „skutečná“ reportáž zkoumá ekologické technologie a Kulkaerův zápas o špinavou spravedlnost v bezohledném světě.
Film vychází z půdorysu naučného dokumentu, na jehož základě se snaží domyslet důsledky vědeckých objevů. Konfrontuje ideu života ve vesmíru s teologickými a antropocentrickými představami a předsudky. Ve snímku jsou použity ukázky radikálně jiných forem filmové reprezentace (experimentální film, 3D animace), aby poukázaly na limity naší představivosti tvář v tvář neznámému.
Oblaka
Lehce meteorologický film o vzniku, chování a bouření mraků, o tom, jak se zviditelňuje něco, co doteď nebylo vidět (např. voda v atmosféře), i jak se vymýšlení mrakům podobá. Kousek řeknou i malíř či fyzik, ten první o částicích a ten druhý o barvách. Bakalářský film studentky katedry dokumentární tvorby FAMU.
Trojmezí
"Keď poviem, že nemám rád Čechov – nemám rád svoju matku. Keď poviem, že nemám rád Slovákov – nemám rád svojho otca. A keď poviem, že nemám rád Polákov – tak nemám rád svojho děda." Nacházíme se v Evropské unii, v nejvýchodnějším místě České republiky, na pomezí Česka, Slovenska a Polska. Trojí hranice výrazně ovlivnila jak konkrétní lidské osudy, tak celý historický vývoj okolí. Rozhlížíme se především v malé horské obci Hrčava, nejmladší a nejvýchodnější české vesnici, která dříve patřila k sousední polské Javořince. Film zachycuje nádhernou, zapomenutou horskou oblast v běhu čtyř ročních období za tónů její specifické hudby a vypráví o osudech, dávných i současných. Zvláštní ráz oblasti je dán právě vzájemným prolínáním a převrstvováním mnoha různých etnických elementů.
Nadohled
Filmová esej o klasických a postmoderních dohlížecích mechanismech. Ve druhé polovině 18. století navrhl Jeremy Bentham model panoptikonu – budovy, která umožňovala nejefektivnější dohled. Toto uspořádání prostoru se používalo nejdřív pro věznice, místa, jejichž hlavní funkcí jsou dohled a trestání. Tajné bezpečnostní služby či různé dohlížení technologie jsou novými panoptikony. Shromažďují a ukládají data o lidech a používají je k identifikaci, k určení místa a času jejich konání. Teoretik architektury, specialista na bezpečnostní systémy, lidé, kteří jsou nebo byli sledováni či bývalí agenti tajných služeb popisují svoji panoptikální zkušenost. Znovu-čtením knihy Michela Foucaulta Dohlížet a trestat a přes zkušenosti s různými druhy dohledy, hledáme ve filmu dokonalou aplikaci panoptikálního principu.
Čtyři dialogy na útěku
Film zachycuje přípravy divadelního představení Tanec přes plot pražského Divadla Archa. Představení vzniklo z příběhů čtyřech uprchlíků, které jeho autoři sbírali v “záchytech”, hlídaných zařízeních pro cizince, kteří se dostali do sporu se zákony, nebo jen nedokázali prokázat svu identitu. V představení samotném má pak každý uprchlík svého dvojníka, herce, společně s nímž vystupuje. Film až na několik momentů čistě observačně sleduje to, jak se příběhy proměňují do divadla, a podprahově vznáší otázku, co se této transformaci musí obětovat.
Žádost o azyl z ekologických důvodů
Jmenuji se Brian Kulkaer Larsen, je mi 43 let, pocházím z Kodaně a v České republice žádám o azyl z ekologických důvodů.” Žádost o azyl je vzdělávací film zaměřený především na mládež. Byl natočený v Dánsku a představuje dva významné ekologické projekty této země a naváží se s roztomilou legrací do dinosauří neekologické mentality. “Kulkaer” Larsen je postavou v dánské společnosti neoblíbenou. Sní svůj sen o svobodě „pálení uhlí“, ale dokud nenavštíví Českou republiku, nemá ho kde realizovat. Tato „skutečná“ reportáž zkoumá ekologické technologie a Kulkaerův zápas o špinavou spravedlnost v bezohledném světě.
Zdeněk Výhybka Rykr
Progresivní kurátor, umělec a historik se nalézá v náročné životní situaci. Pracovně řeší jak nejlépe a nejsrozumitelněji vytvořit zprávu o rozporuplné osobnosti Zdeňka Rykra (1900 - 1940) - významném reklamním tvůrci a designérovi dnes již nadnárodních firem (Orion - Nestlé, Baťa, Škoda), malíři, teoretikovi, grafikovi, kreslíři a autorovi vtipů, aranžérovi, žurnalistovi. Vodítkem kurátorových úvah je Rykrův neustálý přeshraniční pohyb jak mezi technikami, žánry a tématy, tak mezi státy Evropy (Francie, Řecko, Španělsko, Belgie). Tento pohyb je principem Rykrova životního přístupu ke světu, a současně z tohoto těžko zařaditelného tvůce dělá dnes v kulturně-sociálním smyslu nadčasovou osobnost světového významu. Rykra se rozhodne zkoumat netradičním způsobem - přes to, co je mu nejbližší - tj. skrze soudobé umění, umělce a teoretiky. Vyhledává ty, kteří ve své tvorbě nějakým způsobem vědomě či nevědomě reflektují Rykrem užívané principy, a vyzývá je k hlubšímu uměleckému dialogu s jeho tvorbou.
Progresivní kurátor, umělec a historik se nalézá v náročné životní situaci. Pracovně řeší jak nejlépe a nejsrozumitelněji vytvořit zprávu o rozporuplné osobnosti Zdeňka Rykra (1900 - 1940) - významném reklamním tvůrci a designérovi dnes již nadnárodních firem (Orion - Nestlé, Baťa, Škoda), malíři, teoretikovi, grafikovi, kreslíři a autorovi vtipů, aranžérovi, žurnalistovi. Vodítkem kurátorových úvah je Rykrův neustálý přeshraniční pohyb jak mezi technikami, žánry a tématy, tak mezi státy Evropy (Francie, Řecko, Španělsko, Belgie). Tento pohyb je principem Rykrova životního přístupu ke světu, a současně z tohoto těžko zařaditelného tvůce dělá dnes v kulturně-sociálním smyslu nadčasovou osobnost světového významu. Rykra se rozhodne zkoumat netradičním způsobem - přes to, co je mu nejbližší - tj. skrze soudobé umění, umělce a teoretiky. Vyhledává ty, kteří ve své tvorbě nějakým způsobem vědomě či nevědomě reflektují Rykrem užívané principy, a vyzývá je k hlubšímu uměleckému dialogu s jeho tvorbou.
Narodila se v roce 1980 v Prostějově.
Vystudovala divadelní vědu a bohemistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci a filmovou a televizní produkci na FAMU.
V roce 2003 založila Duracfilm, kde produkuje dokumentární filmy. Pracuje také dlouhodobě jako produkčí v pražském Divadle Archa.
2004 - Dopis. 2005 - Burza předsudků. 2007 - Oblaka. 2008 - Draci. 2010 - Nadohled. 2011 - Trojmezí.
Duracfilm
Primátorská 45
180 00 Prague 8
Primátorská 45
180 00 Prague 8
Nejlepší produkce, FAMUfest 2008