Kerekes Peter

Přes hranice
Pětice středoevropských režisérů skládá svými příspěvky mezinárodní film zrcadlící události, v nichž se ustavuje nová podoba evropského společenství. Polsko, Pawel Lozinski, Mezi blázny: vesnice chátrající na okraji státu v oblasti, kde kdysi žila německá menšina. Česko, Jan Gogola, České Velenice bez hranic: ironická semi-dokumentární inscenace hledající hraniční kámen české identity. Slovensko, Petr Kerekes, Pomocník: civilní pomahač pohraniční stráže byl častokrát lepším stopařem lidí než samotní vojáci. Maďarsko, Robert Lakatos, Hodně štěstí!: cikánská dvojice na cestě mezi rumunsko-maďarským Sedmihradskem a Vídní. Slovinsko, Biljana Cakic-Veselić, Choreografie na moři: rybáři v zálivu poznávají - v konfrontaci s chorvatskými nároky - hranice tam, kde zdánlivě neexistuji, na mořské hladině.

66 sezón
Snímek o košické plovárně, kam se podle sloganu tvůrců „chodily koupat dějiny“. Příběhy, které se zde odehrály v období mezi lety 1936 a 2002, nastavují zrcadlo historickým událostem střední a východní Evropy. Polonazí muži a ženy zažili bombardování Košic v roce 1941, někteří plavci se nevrátili z fronty, stavitel plovárny zahynul v koncentračním táboře. Film je věnován památce režisérova děda, vystupuje v něm i autor a jeho otec. Prostřednictvím tří generací tak na pozadí existence plovárny vzniká jakési „osobní kino“, prostor sám se stává modelem pro evokaci sociální historie, stejně jako kolektivních snů.

Jak se vaří dějiny
Dokumentární film o armádních kuchařích. Ukazuje vliv stravování tisíců vojáků na vítězství a porážku. O poli zvaném kuchyně, kde se příprava jídla stává bojovou strategií. Boj za velké ideály stojící na silných nohách kuchyňského stolu. Film je postaven na jedenácti receptech kuchařů od druhé světové války až po válku v Čečně, od Francie přes Balkán až po Rusko.

Češi na Slovensku
Češi mají na Slovensku zvláštní postavení. Představují nejmladší etnickou menšinu, protože menšinou se stali až v roce 1993, kdy získalo Slovensko nezávislost.

Židia na Slovensku
Židé přišli na moderní Slovensko dříve něž předci Slováků. Podle záznamů z dané doby to bylo přibližně okolo roku…

Brno 1969
Výpovědi svědků a archivní záběry přibližují násilné potlačení demonstrací konaných k prvnímu výročí od vstupu sovětských vojsk a obsazení Československa. Dokument režiséra Petera Kerekese je výpovědí o bodu zlomu, 21. srpnu 1969. Na základě archivních dokumentů a příběhů přímých účastníků podává svědectví o brutálním potlačení spontánní demonstrace namířené proti okupaci Československa v městě Brně. Onen den nahlíží jako zlomový okamžik, kdy na jedné straně barikády již nestojí cizí okupanti a na druhé jednotný národ, ale kdy stojí Češi - příslušníci VB, milicionáři, vojáci a zástupci komunistické moci proti Čechům - demonstrantům. Jeden den nenávratně změnil osudy nejen účastníků demonstrace, ale i osud celého národa. Někteří lidé odcházejí do vnitřního exilu, jiní na chalupy a z dalších se stávají konformisté. Normalizace začala.

Pomník, ktorý nebol
Symbol epochy, události, země nebo národa. Jak tento fenomén reflektují na Slovensku ? Film Pomník, který je součástí prestižního evropského projektu, který začal vznikat po připojení nových zemí (vč. České republiky) k Evropské unii. Každý z jeho deseti dílů představuje danou zemi prostřednictvím typického, často absurdního, příběhu jejího pomníku. Pomník je fenoménem, ve kterém se kondenzuje historická epocha nebo její člověk; jde tedy o originální klíč. Nápaditost posiluje i fakt, že autory série jsou výhradně režiséři a režisérky nejmladší generace. Tento film reprezentuje Slovenskou republiku a vypráví o maketě pomníku partyzánů, kterou kdysi zapomněli filmaři rozebrat, a tak se postupem času stala trvalou připomínkou hrdinných bojovníků.

Ladomírske morytáty a legendy
Dokumentárny film nie je pátraním po prežitej pravde obyvateľov rusínskej obce Ladomírová. Zachytáva ich subjektívne spomienky, častokrát strnulé v čase a v každodennom živote. Ostali len silné dojmy smútku, radosti, utrpenia, ktoré sú odrazom veľkých dejín 20. storočia. Pravdy o minulosti niet, je to len ľudská myseľ, ktorá zo skutočnosti robí morytáty - krvavé poučné príbehy a legendy.

Jozsef Balogh, Pribenik

Človek o knihe, kniha o človeku

O troch dňoch v Jasovskom kláštore

Most Márie Valérie
Osudy obyvatel jihoslovenského městečka Štúrova vnímané na pozadí společenských konfliktů 20 století.

Evropa jedna báseň
Dokumentární cyklus mapující současnou evropskou poezii. V 27 dílech se představí 27 evropských básníků (jedna země = jeden básník). Divákům České televize se tak nabízí jedinečná encyklopedie soudobého evropského básnictví, která v kontextu televizní produkce nemá obdobu, nejen u nás, ale ani nikde v Evropě. Ve Valticích probíhal festival Dny poezie a vína Valtice 2009, na který přijelo 27 básníků z 27 zemí EU (jedna země = jeden básník). Všichni autoři mají za sebou vydané knížky, někteří z nich jsou hvězdy svého žánru (tedy poezie) v rámci svých zemí.

Slovenská krčma
Tak jako kdekoliv jinde, i v životě slovenských filmařů má hospoda svou nepostradatelnou roli. Od nepaměti je místem setkávání přátel, zdrojem inspirace, místem velkých konfliktů a dramatických situací. A právě to jsou věci, nad kterými se zamýšlí režisér Peter Kerekes a další legendy slovnského filmu.

Sametoví teroristé
Film mapuje teroristické akce v normalizačním Československu, které připravovali jednotlivci. Jsou to lidé, jejichž pokusy zůstaly často nerealizované, avšak tvořili osamělé hrdinské výkřiky v homogenní šedé mase společnosti. V pozadí hlavního tématu film rozehrává otázku morálky, iracionality a terorismu, jeho smyslu a vražedné síly v dnešním světě. Film se zaměřuje na trojici protagonistů. První chtěl v 70. letech vyhodit do vzduchu tribunu při oslavách svátku práce. Druhý chtěl spáchat atentát na prezidenta a rozjet protikomunistickou revoluci, ale jeho dopis adresovaný CIA byl tak naivní, že se nikdy nedočkal odpovědi. Třetí ničil reklamní poutače. Jejich činy byly kdysi zločinem, dnes se považují naopak za hrdinství. Film o relativních pohledech na historii a její hrdiny.

Exkurze
Dokumentární exkurze do čtyř míst, které ovlivnily dějiny a současnost Evropy. Aurora v Petrohradě, Stadion v Norimberku, Berlinská zeď a Pallazo dei Conservatori v Římě. Film vtipným způsobem zachycuje oficiální výklad dějin a to, co si návštěvníci z exkurzí opravdu odnesou domů. Velké dějiny jsou tu vyprávěné přes malé „dějiny každodenního života“ průvodců po památkách.

Peter Kerekeš (narozený 1973 v Košicích) studoval v letech 1991 - 1998 filmovou režii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, kde posléze stejnou látku přednášel a spolu s režisérem Dušanem Hanákem se podílel na založení ateliéru hraného a dokumentárního filmu. Ačkoliv chtěl původně dělat hranou režii a také ji vystudoval, hned od jeho prvního dokumentu o slovenském básníkovi Eriku Grochovi u něj převážil zájem o tuto formu filmového vyjadřování. Jeho zatím poslední celovečerní dokument Ako sa varia dejiny (který vznikal v produkci rakouského režiséra a producenta Georga Mische) byl oceněn na mnoha mezinárodních festivalech (např. HotDocs, Lipsko) a nominován na prestižní Evropskou cenu Arte 2009.

Nejlepší středoevropský dokumentární film, 7. MFDF Jihlava, Česká republika; Nejlepší dokument, DocAviv Tel Aviv 2004, Izrael; Cena za nejlepší dokumentární film, Viennale 2009, Rakousko; Zvláštní cena poroty, Hot Docs 2009, Kanada; Cena FIREPRESCI, Dok Leipzig 2009, Německo; Cena za nejlepsší dokumentární film, Sofia International Film Festival 2009, Bulharsko