Klusák Vít

Vlast a Burian
Tragický rozměr legrace - Společnost Vlasty Buriana s chotí z Vinohradského hřbitova na Vyšehrad.

Český sen
Dokumentární komedie ČESKÝ SEN zasáhla do skutečného života mnoha Čechů. Jednatřicátého května roku 2003 se sešlo několik tisíc lidí na louce v pražských Letňanech. Přilákala je sem reklamní kampaň, slibující hypermarket ČESKÝ SEN s nevídaně nízkými cenami. Dav však na místě našel jen plátěné průčelí. Tento „přátelský podvod" byl součástí projektu filmových studentů Víta Klusáka a Filipa Remundy. Objednali totiž u jedné z největších reklamních agentur propagaci neexistujícího produktu - hypermarketu. Pak už jen s kamerou sledovali, jak se dnes vyrábí důvěryhodná reklama, jež nemusí být sebeméně podložena skutečností. Zábavný i znepokojivý film zblízka pozoruje reklamní profesionály, režiséry, psychology, analytiky, české celebrity, ředitele hypermarketu i zákazníky - tedy svůdný kolotoč konzumentství, v němž se dnes většina z nás veze.

Ocet
Film měl představit portrét otce autora filmu, hudebníka Emila Viklického. Ten si však účinkování ve filmu rozmyslel a rozhodl se v něm nevystupovat. Vznikl tak filmový portrét bez portrétovaného. FAMU, Katedra dokumentární tvorby (2.ročník)

Paniččino všecko
Výtvarnice Kateřina Šedá, nositelka ceny Jindřicha Chalupeckého, se ve své tvorbě často zaměřuje na sociálně laděné happeningy, které si kladou za cíl vyvést zúčastněné ze stereotypů, přičemž řada jejích projektů se týká její vlastní rodiny, což ukazuje i snímek, zachycující situaci po smrti babičky, kdy pozůstalý pes po ní začal tesknit natolik, že se jej rodina rozhodla ponechat v bytě a pokusila se společně dodržovat denní režim zemřelé paničky.

Vánoce v Bosně
Tiskovou konferencí, na níž celebrity hovoří o nášlapných minách, začíná válečná reportáž o vánočním koncertu hvězd domácí populární hudby pro vojáky v Bosně, kterou v roce 2001 natočili režiséři Klusák a Remunda a s odstupem se k ní vrátili, aby připomněli bizarní výpravu zpěváků a zpěvaček (jedno letadlo) a novinářů (další dvě letadla) k české jednotce, kde na ně díky velkorysosti armádního velení čekala ukázka zbraní, bojových umění i prezentace sponzorů.

Vše pro dobro světa a Nošovic
Celovečerní dokumentární film Vše pro dobro světa a Nošovic je svébytným portrétem moravskoslezské vesnice, ve které - jak místní říkají - přistálo UFO v podobě obří stříbřité továrny: korejská automobilka Hyundai. Z vesnice se tak stala průmyslová zóna. Mnozí z majitelů polí, na kterých dnes automobilka stojí, však dlouho své pozemky prodat nechtěli. Donutil je až nátlak jejich sousedů, kterým místní politici nabídli tzv. kompenzaci za zhoršené životní podmínky: 100.000 korun pro každou rodinu. Rozhodujícím argumentem se tak nakonec stal anonymní dopis, který odolávajícím sedlákům vyhrožoval smrtí. Jako filmaři jsme tyto pohnuté události zaznamenali, ale těžiště filmu stojí jinde: do Nošovic se vracíme tři roky od okamžiku, kdy všechno změnil onen výhružný dopis, a skrze devět postav spřádáme intimně hravý portrét místa, které se náhle a nevratně proměnilo k nepoznání. Tragikomický film o poli, na kterém rostou auta.

Situace filmu
Film o natáčení filmu Národ sobě aneb české moře v osmnácti přílivech (r. Jan Gogola ml., 2003). FAMU, Katedra dokumentární tvorby (4. ročník)

Digestive
Koncipovaná reoprtáž je rekostrukcí skutečné události, která se odehrála v listopadu 1998 v Praze. - Katedra dokumentární tvorby FAMU - 1. ročník.

Burianův den žen s Petrou Edelmannovou
Burianův den žen s Petrou Edelmannovou, předsedkyní Národní strany, je odlišný díl v historii našeho cyklu už tím, že v něm Jan Burian přichází bez úvodní květiny; 28. října měla pražská květinářství zavřeno. Výjimečný den je to i pro aktérku, neboť vznik Československa, státní svátek, je pro radikální nacionalisty oblíbenou příležitostí k prezentaci. Paní Edelmannová se suitou mnohačlenné ochranky vítá ráno na ruzyňském letišti své soukmenovce, předsedy nacionalistických stran z Velké Británie a Švédska. Provází je po Karlštějně a prohlašuje, že by se ráda otiskla svými činy do české historie. Večer na Václavském náměstí se řečník Pavel Sedláček, šedá eminence NS, nechá se slyšet, že "tato země není pro barevný", za což si vyslouží zásah České policie. Pár dnů na to Jan Burian následuje nacionalisty v čele s paní Edelmannovou do Přerova, kam se vydávají převychovávat místní romskou komunitu.

Český mír
Příběh Hvězdných válek, studené války a války proti terorismu v jedné malé české vesnici. "Český mír" od autorů falešného hypermarketu "Český sen". Jako součást národní protiraketové obrany plánuje USA vybudovat v České republice vojenskou základnu na místě, kde byly dříve ukryty ruské nukleární rakety během studené války. I přes nesouhlas 73% obyvatelstva České republiky vláda pokračuje ve vyjednávání. Stoupenci základny argumentují tím, že základna zvýší obranyschopnost země před globálními hrozbami 21. století. Odpůrci na druhé straně poukazují na fakt, že by základna znamenala posunutí železné opony směrem na východ. Tvrdí také, že jde o pokus USA ovládnout celý svět.

Kytlice, Zimmer Frei
Kytlice, Zimmer Frei nahlíží do absurdních dějin středu Evropy skrze malou obec Kytlice v bývalých Sudetech, ležící na severní hranici Čech. Průvodci filmu jsou Luděk Farkáš, naivistický malíř a pacient místního blázince, a režisérka Rozálie Kohoutová, jejíž rodina si zde v padesátých letech koupila za tři tisíce korun jednu z chalup po odsunutých Němcích. Rozálie a Luděk, nesourodá dvojice, se spolu snaží pochopit absurditu nacionalismu, který toto místo poznamenal.

Suchý Šlitr road movie
Celovečerní dokument Miroslava Janka, „hudební road movie s dvaceti zastávkami“, dokumentuje výjimečnou akci, jejíž protagonisté se v reálu nikdy nesejdou pohromadě. Jeho realizace je vázaná na podzim 2009: právě tehdy se na různých místech ČR pustí celkem 20 muzikantů a kapel do akce s pracovním názvem S+Š 2009. Dokumentarista a kameraman Mirek Janek (Občan Havel, Nachové plachty, Nespatřené...) se promění v kronikáře. S malým štábem bude putovat po malých nahrávacích studiích, domácnostech, divadelních zkušebnách a chalupách (Praha, Brno, Velvary, sudetský Padouchov...), kde v intimitě, bez publika, budou současní muzikanti sami za sebe hledat tvar pro písně Suchého a Šlitra.

Doba měděná
Blesková dokumentární inspekce v Zambii, která sice patří k největším exportérům mědi na světě, nicméně v soukolí globální ekonomiky je zemí, jíž vývoz nerostných surovin nepřináší po odstátnění dolů bohatství, ale která je naopak stále závislejší na rozvojové pomoci.

Film jako Brno
Dokumentární projekt FILM JAKO BRNO je unikátní akce 6 začínajících dokumentaristů - studentů FAMU a jejich učitele Víta Klusáka (Český sen, Český mír, Vše pro dobro světa a Nošovic). V jediném dni - 1. máje 2011 - se těchto sedm filmařů spolu s malými štáby vydalo zmapovat situaci ve městě Brně. Výsledkem jejich snažení je film o sedmi kapitolách, které hravě i s názorem portrétují všechny myslitelné strany barikád toho divokého dne: neonacisty, policisty, politiky, novináře, Romy, blokádníky a jako nezúčastněné: návštěvníky a zvířectvo brněnské ZOO.

24
Dokumentární pásmo o čase jednoho českého dne, na němž se podílelo 24 režisérů a režisérek. Každý si vybral jednu denní či noční hodinu a k dispozici měl dvě minuty filmu. Vznikla dokumentární mozaika žánrů a témat, která portrétuje atmosféru současné České republiky. Zároveň je tento unikátní projekt přehlídkou odlišných filmařských stylů a filmového vidění nejlepších českých dokumentaristů dneška na ploše jednoho filmu. Autoři provázejí teenagery na diskotéce, sledují doktory na operačním sále, dělníky v továrně, věřící v synagoze nebo se noří do lidského jícnu. Olga Špátová zachycuje autentickou sílu okamžiku narození člověka. Vít Klusák pomocí speciální kamery zastavuje čas jedné tramvajové zastávky. Plynutí času je tématem pro Helenu Třeštíkovou, když filmuje Katku při opětovné koupeli v pražské fontáně. Martin Mareček ukazuje nohy ponořené v akváriu, které ve spojení s komentářem ilustrují nadčasovou sílu lidské blbosti. Jiří Krejčík, výrazná osobnost českého filmu, svou hodinu pojal s velkou dávkou vtipu a nadsázky.

Spříznění přímou volbou
Celovečerní film o Václavu Klausovi a jeho posledním roce v úřadě. A také hledání nového prezidenta a příběh řidiče autobusu, který se postavil elitám. Filmový portrét české volby ve všech významech toho slova.

Vězení umění
Film o svobodě, umění a hranicích (nejen) myšlení. Pět výtvarníků a pět vězňů. Přistupují k sobě, hledají společné momenty, společné myšlenky. Scházejí se nad společným úkolem – tvorbou. Přicházejí z různých světů, s různými omezeními a představami. Před očima se nám odvíjí různé oblasti výtvarného umění. A různá omezení. Ať už myšlenková nebo fyzická. Prostředí, ve kterém se pohybují, formuje pohled na okolní svět. „Vězňové mají obecně rádi krabičky.“ Vypráví vězeň a rozpačitě se usměje. “Tyhle desky by ve vězení použít nemohl. Jsou moc velké,” dodává Michal, respektovaný výtvarník. Omezení totoho světa ale otevírají nové hranice fantazie a uměleckého projevu. Jak je vlastně tento projev svobodný? Co jej určuje? A kdo je vlastně svobodný? Esej o imaginární a fyzické svobodě, o tom, jaké jsou naše možnosti a jak jsme schopni překračovat různá omezení, ať už fyzická či myšlenková. Ale také film o současném výtvarném umění, o jeho hranicích a možnostech.

Český žurnál
5ti dílná série společensky kritických, v pravém slova smyslu “veřejnoprávních” dokumentárních filmů, natočených během jednoho roku. Každý z filmů se zabývá silným sociálním tématem a jeho širšími souvislostmi, politickými i ontologickými. Ke každému tématu je přistupováno bez dobových předsudků, dopředu utvořeného názoru a bez sentimentu. Cílem není dojímat, ani děsit, ale v dobrém slova smyslu provokovat diváka k úvaze nad možností změny stereotypního přístupu ke skutečnosti. Výběr témat je inspirován aktuálními událostmi, které v daném období okupují první stránky novin a úvodníky televizního zpravodajství (rasismus, korupce, organizovaný zločin, aktivity angažovaných občanů, fungování veřejných institucí, lobbing, ale i např. královská návštěva, či významná událost politická, sportovní, nebo kulturní).

Vít Klusák (*1980), český režisér, kameraman a producent. Vystudoval fotografii na střední průmyslové škole grafické v Hellichově ul. u prof. Velkoborského, dvakrát samostatně vystavoval (Plesejme, Klub Mlejn 1998 a Etuda, Duncan Centre 1999). Absolvent katedry dokumentární tvorby na FAMU, od října 2006 pedagog prvního ročníku tamtéž. Jako kameraman spolupracuje s nadanými kolegy: Martinem Marečkem, Vítem Janečkem, Filipem Remundou, Helenou Papírníkovou, Martinem Duškem a Lucií Královou. S bratrem Pavlem Klusákem napsal na motivy pohádky K. J. Erbena scénář celovečerního filmu My tři bratři, který by rádi brzy natočili. Filmografie: Začátek světa (1999), Digestive (10 min., 2000), Ocet (22 min., 2001), Návod rekonstrukce kopie společnosti (20 min., 2001), Vlast a Burian (30 min., 2003), Český sen (režie: Vít Klusák a Filip Remunda; kamera: Vít Klusák, 2004), Přestávka (7 min., 2006), Český mír (2010). Spolu s Filipem Remundou vede produkční společnost Hypermarket Film, kterou založili v roce 2003.