- Povolání
Režisér - Země
Rusko
Kostomarov Pavel
Spolu
Film zachycuje láskyplný vztah umělecky založeného manželského páru. Ludmila a Vladimir spolu žijí a pracují již dlouhá desetiletí. Malý domeček stranou od okolního světa zcela zaplnili svými kresbami a dřevěnými sochami inspirovanými keltským uměním a připomínajícími výtvory přírodních národů. Ty mají v domku dokonce svou vlastní místnost, kterou manželé s téměř nábožnou úctou pravidelně navštěvují. Kostomarov i v tomto snímku dokazuje výjimečný cit pro poetické, místy až lyrické zachycení zdánlivě všedního života. Úsměvné historky z Vladimirova bohémského mládí či záběry Ludmiliny starostlivé péče o milovaného muže dokáže autor s pomocí citlivé kamery prodchnout nebývale intimní atmosférou a ve výsledku divákovi nabízí dokumentární báseň o možné podobě věčné lásky.
Matka
Hlavní postavou snímku je Ljuba, která se svými devíti dětmi uteče před násilnickým manželem na venkov. Zde se snaží uživit prací v kravíně a i přes nuzné poměry, v nichž s dětmi přežívá, by ráda adoptovala tříletého Sašu, o kterého se její kolegyně z práce vůbec nestará. Po tři roky filmaři v duchu cinéma vérité zaznamenávali život Ljuby a jejích dětí. Během té doby jsme svědky uvěznění jejího nejstaršího syna, svatby dcery Alesii s traktoristou Žeňou i krátkého románku Ljuby se Sergejem. Renomované dvojici dokumentaristů Antoinu Cattinovi a Pavlu Kostomarovovi se podařilo natočit neobyčejně silný, syrový, ale zároveň poetický portrét ženy, které se i přes nepřízeň osudu daří předávat svým dětem lásku a žít důstojný život. Strhující záznam Ljubina života, plný dramatických i intimních momentů, nabízí zároveň navýsost autentický pohled do neutěšené reality dnešního Ruska.
Život v míru
V Čečensku zuří od prosince 1994 válka. Sultan přišel o ženu i o domov. Chce začít nový život, a tak i se synem Aptim uprchne do malé vesnice na ruském venkově. Společně tam mají opravovat stáje v kolchozu. Jaké to je, žít daleko od bomb v relativním klidu? Sultán a Apti se setkávají s ruskou společností v rozkladu. Otcova integrita zůstává až do konce nedotčena - co však bude se synem, který je vykořeněný a odstřižený od své minulosti? Má důvěřovat mladému Rusovi z vesnice, který si chce hrát na válku v Čečně? Může se vůbec začlenit do společnosti, která jej odmítá a nenabízí mu žádnou budoucnost, nebo se musí vrátit do své válkou sužované rodné země?
The Transformer
Na cestě mezi Moskvou a Petrohradem spadne z kamionu obří transformátor. Náš hrdina musí tohoto dvěstěpadesátitunového giganta hlídat po tři nekonečné měsíce.
I Love You
Originální portrét mladých lidí v dnešním Rusku, který natočili amatéři přenosnými kamerami, mozaika složená z každodenních situací, v níž protagonisté a vypravěči v jednom odhalují všední i skryté aspekty svého života. Projekt režiséra a kameramana Pavla Kostomarova a režiséra Alexandera Rastorgujeva je moderním experimentem, který hledá nové možnosti a metody filmového vyjádření. Film zachycuje příběhy trojice mladíků z Rostova na Donu. Neprofesionální kameramany / protagonisty, kteří budou schopní pracovat s kamerou a budou naprosto otevření, režiséři vybrali na konkurzu z padesátky lidí a poté film, jehož leitmotivem je láska, poskládali z natočeného materiálu.
I Don't Love You
Jedna dívka měla videokameru. Točila svůj život. Milovala jednoho kluka. Ale opustila ho kvůli jinému. Když se všechno zdálo být v pořádku, vrátila se k němu. Protože nejvíc ze všeho se bojí, že ztratí pocit zamilovanosti.
Playback
Bezmála pětasedmdesátiletý Alexej German je jedním z největších žijících ruských režisérů. Je proslulý nejen despotickým chováním při natáčení, ale i nesmírnou precizností. Snad i proto natočil dosud pouze čtyři filmy (např. Můj přítel Ivan Lapšin nebo Chrustaljove, vůz!). Produkce jeho zatím posledního snímku, tentokrát na motivy románu bratří Strugackých Je těžké být bohem, už trvá více než deset let. Režisérské dvojici Cattin – Kostomarov (Matka – uvedená na MFF KV 2008) bylo umožněno pohybovat se se dvěma kamerami svobodně při Germanově natáčení a během pauz zpovídat samotného tvůrce. Sugestivní vhled do specifického prostoru s vlastními zákony, jehož autorům se podařilo zachytit podstatu pravdivosti při procesu tvorby, je portrétem nejen slavného a nekompromisního tvůrce, ale i jeho země. [KVIFF]
Film zachycuje láskyplný vztah umělecky založeného manželského páru. Ludmila a Vladimir spolu žijí a pracují již dlouhá desetiletí. Malý domeček stranou od okolního světa zcela zaplnili svými kresbami a dřevěnými sochami inspirovanými keltským uměním a připomínajícími výtvory přírodních národů. Ty mají v domku dokonce svou vlastní místnost, kterou manželé s téměř nábožnou úctou pravidelně navštěvují. Kostomarov i v tomto snímku dokazuje výjimečný cit pro poetické, místy až lyrické zachycení zdánlivě všedního života. Úsměvné historky z Vladimirova bohémského mládí či záběry Ludmiliny starostlivé péče o milovaného muže dokáže autor s pomocí citlivé kamery prodchnout nebývale intimní atmosférou a ve výsledku divákovi nabízí dokumentární báseň o možné podobě věčné lásky.
Matka
Hlavní postavou snímku je Ljuba, která se svými devíti dětmi uteče před násilnickým manželem na venkov. Zde se snaží uživit prací v kravíně a i přes nuzné poměry, v nichž s dětmi přežívá, by ráda adoptovala tříletého Sašu, o kterého se její kolegyně z práce vůbec nestará. Po tři roky filmaři v duchu cinéma vérité zaznamenávali život Ljuby a jejích dětí. Během té doby jsme svědky uvěznění jejího nejstaršího syna, svatby dcery Alesii s traktoristou Žeňou i krátkého románku Ljuby se Sergejem. Renomované dvojici dokumentaristů Antoinu Cattinovi a Pavlu Kostomarovovi se podařilo natočit neobyčejně silný, syrový, ale zároveň poetický portrét ženy, které se i přes nepřízeň osudu daří předávat svým dětem lásku a žít důstojný život. Strhující záznam Ljubina života, plný dramatických i intimních momentů, nabízí zároveň navýsost autentický pohled do neutěšené reality dnešního Ruska.
Život v míru
V Čečensku zuří od prosince 1994 válka. Sultan přišel o ženu i o domov. Chce začít nový život, a tak i se synem Aptim uprchne do malé vesnice na ruském venkově. Společně tam mají opravovat stáje v kolchozu. Jaké to je, žít daleko od bomb v relativním klidu? Sultán a Apti se setkávají s ruskou společností v rozkladu. Otcova integrita zůstává až do konce nedotčena - co však bude se synem, který je vykořeněný a odstřižený od své minulosti? Má důvěřovat mladému Rusovi z vesnice, který si chce hrát na válku v Čečně? Může se vůbec začlenit do společnosti, která jej odmítá a nenabízí mu žádnou budoucnost, nebo se musí vrátit do své válkou sužované rodné země?
The Transformer
Na cestě mezi Moskvou a Petrohradem spadne z kamionu obří transformátor. Náš hrdina musí tohoto dvěstěpadesátitunového giganta hlídat po tři nekonečné měsíce.
I Love You
Originální portrét mladých lidí v dnešním Rusku, který natočili amatéři přenosnými kamerami, mozaika složená z každodenních situací, v níž protagonisté a vypravěči v jednom odhalují všední i skryté aspekty svého života. Projekt režiséra a kameramana Pavla Kostomarova a režiséra Alexandera Rastorgujeva je moderním experimentem, který hledá nové možnosti a metody filmového vyjádření. Film zachycuje příběhy trojice mladíků z Rostova na Donu. Neprofesionální kameramany / protagonisty, kteří budou schopní pracovat s kamerou a budou naprosto otevření, režiséři vybrali na konkurzu z padesátky lidí a poté film, jehož leitmotivem je láska, poskládali z natočeného materiálu.
I Don't Love You
Jedna dívka měla videokameru. Točila svůj život. Milovala jednoho kluka. Ale opustila ho kvůli jinému. Když se všechno zdálo být v pořádku, vrátila se k němu. Protože nejvíc ze všeho se bojí, že ztratí pocit zamilovanosti.
Playback
Bezmála pětasedmdesátiletý Alexej German je jedním z největších žijících ruských režisérů. Je proslulý nejen despotickým chováním při natáčení, ale i nesmírnou precizností. Snad i proto natočil dosud pouze čtyři filmy (např. Můj přítel Ivan Lapšin nebo Chrustaljove, vůz!). Produkce jeho zatím posledního snímku, tentokrát na motivy románu bratří Strugackých Je těžké být bohem, už trvá více než deset let. Režisérské dvojici Cattin – Kostomarov (Matka – uvedená na MFF KV 2008) bylo umožněno pohybovat se se dvěma kamerami svobodně při Germanově natáčení a během pauz zpovídat samotného tvůrce. Sugestivní vhled do specifického prostoru s vlastními zákony, jehož autorům se podařilo zachytit podstatu pravdivosti při procesu tvorby, je portrétem nejen slavného a nekompromisního tvůrce, ale i jeho země. [KVIFF]
ZIP Cities
Pavel Kostomarov experimentuje se strukturou filmu. Styl nazývá Zip Movie. Cestuje do New Yorku, Tallinnu, Jihlavy, Lyonu, Berlína... "Abych to zkrátil, jde o absolutní zachycení reality. Zapnout/vypnout - záběry ve všech směrech: záběry nádechů, výdechů, záběry chvění, záblesků, mrknutí. Zajímá mě, zda tato písmena a slabiky dají dohromady větu a zda tato abeceda nabitá energií může předat mou poetickou představu o vesmíru. Nazývám tenhle experiment ZIP-MOVIE. Je to takhle: vidět - cítit - zachytit jako motýla jediným pohybem síťky (Canon MarkII). Pak schovat do kapsy, aniž by člověk zastavil život, který je tak proměnlivý a dlouhý, mnohem delší než jeden záběr."
The Term/Srok
Vladimír Putin nastoupil do dalšího prezidentského období v květnu roku 2012. Šest měsíců předtím vybuchla Putinova stabilita. Všechna centrální místa v Moskvě se stala ohnisky politických bouří. Zaznamenáváme myšlenky a pocity vůdců protestujících. Chceme porozumět tomu, kam nás vedou.
Pavel Kostomarov experimentuje se strukturou filmu. Styl nazývá Zip Movie. Cestuje do New Yorku, Tallinnu, Jihlavy, Lyonu, Berlína... "Abych to zkrátil, jde o absolutní zachycení reality. Zapnout/vypnout - záběry ve všech směrech: záběry nádechů, výdechů, záběry chvění, záblesků, mrknutí. Zajímá mě, zda tato písmena a slabiky dají dohromady větu a zda tato abeceda nabitá energií může předat mou poetickou představu o vesmíru. Nazývám tenhle experiment ZIP-MOVIE. Je to takhle: vidět - cítit - zachytit jako motýla jediným pohybem síťky (Canon MarkII). Pak schovat do kapsy, aniž by člověk zastavil život, který je tak proměnlivý a dlouhý, mnohem delší než jeden záběr."
The Term/Srok
Vladimír Putin nastoupil do dalšího prezidentského období v květnu roku 2012. Šest měsíců předtím vybuchla Putinova stabilita. Všechna centrální místa v Moskvě se stala ohnisky politických bouří. Zaznamenáváme myšlenky a pocity vůdců protestujících. Chceme porozumět tomu, kam nás vedou.
Pavel Kostomarov (1975, Moskva) v letech 1992 - 1996 studoval na Institutu biologie v Moskvě. V roce 2002 vystudoval kameru na Státním filmovém institutu (VGIK). Jako kameraman pracoval na řadě filmů s režiséry Sergejem Loznicou, Viktorem Asljukem, Alexejem Učitělem či Alexejem Popogrebským. Žije střídavě v Moskvě a Petrohradě. Filmografie: The Transformer (2003 – Cena za nejlepší dokument na MF krátkých filmů v Tampere atd.), Life in Peace (2004 – Stříbrná holubice na festivalu DOK Leipzig, Stříbrný drak za nejlepší dokument na 45. ročníku Krakow Film Festival atd.), Matka (2007, snímky The Transformer, Life in Peace a Matka natočil spolu s Antoinem Cattinem), Two Together (2009); I Love You (2010, spolurežie Alexander Rastorgujev).
Kameraman:
'How I ended this summer' / hraný 2010.
'La mere' / dokumentární, 2007.
'Simple things' / 2007.
'Tender’s Hit: Wild, Wild Beach' / dokumentární, 2006.
'Peaceful life' / dokumentární, krátký, 2004.
'The Landscape' / dokumentární, 2003.
'The Walk' / hraný, 2003.
'Transformator' / dokumentární, 2003.
Režie
'La mere' / dokumentární, (2007, r. – Antoine Cattin, Pavel Kostomarov);
'Peaceful life' / krátký dokumentární (2004, r. – Antoine Cattin, Pavel Kostomarov);
'Trnmsformator' / dokumentární (2003 - r. Antoine Cattin, Pavel Kostomarov).
Docu Talents from the East 2010 - 2010
Project Market - 2012
Tampere International Short Film Festival – Best Movie (2004); The International Leipzig Festival for Documentary and Animated Film / DOK Leipzig - 'Silver Pigeon' (2004); 'Best East Europe Movie' (2007); Cracow Film Festival (Poland) – Silver Dragon for the best documentary (2005); Silver Bear for his camerawork in 'Kak ya provel etim letom' ('How I Ended This Summer') by Alexei Popogrebsky (2010).