- Povolání
Režisér - Země
Polsko
Koszałka Marcin
Evolution
V pečovatelském středisku nedaleko Krakova žije pospolu skupina sedmdesáti stárnoucích mentálně postižených mužů. Komunikují spolu spíše skrze blízkost a doteky než prostřednictvím slov. Nahlížení do jejich den za dnem uplývajícího času vrcholí oslavami příchodu nového milénia. Zrychlující se sled obrazů a znepokojující zvukový doprovod neodbytně navozují otázku: Přinese nové tisíciletí vstřícnější přístup k lidem, kteří jsou “jiní”?
Dead Body
Dva lidé, kteří řádně vykonávají svou profesi – ohledávání mrtvol. Nikdo z nás nemůže pochopit, jak mohou dělat tuto práci a současně žít normálním životem. Jsou v kontaktu se smrtí v hmotném smyslu. Někde tam v pitevně se smrt zhmotňuje. Už není metafyzická, pouze smrtelná schránka zůstává fyzicky přítomná.
Come What May
Marcin Koszalka se ve svém snímku "Come What May" vrací zpátky k námětu své dokumentární prvotiny "Such a Nice Boy I Gave Birth To". Kromě svých rodičů tentokrát zachycuje na kameru i svou ženu a a dceru. Jako v každém vztahu jsou spolu v dobrém i ve zlém.
Existence
Polský dokument z původní produkce HBO je portrétem čtyřiaosmdesátiletého herce Jerzyho Nowaka, který hrál ve filmech slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy a také ve Spielbergově Schindlerově seznamu a rozhodl se poskytnout po smrti své tělo pro vědecké účely. Tento intimní dokument sleduje herce při jeho nejosobnějších rozhodnutích a odhaluje jeho dilemata a myšlenky týkající se smrti. Jako herec Jerzy hraje svou poslední roli a zároveň je to hlavní role jeho života. Osobní a ironický Jerzy Nowak s vášní vysvětluje důvody svých leckdy kontroverzních rozhodnutí. Snímek režíroval Marcin Koszalka.
Smrt s lidskou tváří
Polský dokument z cyklu HBO Bez cenzury se zaměřuje na životy a práci několika zaměstnanců polského pohřebního ústavu a ostravského krematoria. Lidé, kteří tam pracují mluví o smrti bez emocí. Je to pro ně práce jako každá jiná. Také bojují o klienty, a proto pořádají v ostravském krematoriu dny otevřených dveří.
Odsouzen k životu
Jímavý dokument o uvězněných ženách. Každá z těchto žen má svůj vlastní příběh, ale spojuje je toto místo. Část svého života strávili za mřížemi, pro některé se vězení stalo dokonce domovem. Všechny ale sní o svobodě, mužích, nových životech… Film je zachycuje v okamžiku, kdy je pro ně vězení celým světem, vyplněným řečmi o svobodě, minulosti i budoucnosti. Právě svoboda je hlavním tématem, probíraným s nadějí i úzkostí. Některé z nich se obávají návratu do života tam venku. Snímek ukazuje obyčejné ženy, které se navzájem podporují a společně odpočítávají svůj zbývající čas ke svobodě. Je nám dovoleno nahlédnout do jejich každodenního života, radostí, strastí a snů.
Než to začne bolet
Třiapadesátiletý psychiatr stále žije v rodném domě se svou matkou. Po dlouhé citové abstinenci se seznamuje s Ewou, jeho nadšení z nové lásky ovšem kalí hysterická reakce majetnické matky. „Kde jsi nechal rozum, vždyť je ti přes padesát,“ křičí. Syn odpovídá citátem svatého Pavla: „Děti, poslouchejte své rodiče. Rodiče, neponižujte své děti, aby nemalomyslněly.“ V komplikovaném vztahu založeném na citovém vydírání a paranoie však nechybějí ani okamžiky něhy. Intimní tragikomedie jednoho z největších talentů polské dokumentaristiky je součástí cyklu navazujícího na Kieślowského Dekalog.
Celý den spolu
Původně to měl být obraz jednoho dne v životě japonské ženy. Výsledkem je humorem prodchnuté vyprávění o tom, jak se polským filmařům z původního záměru nepodařilo realizovat skoro nic. Paní Otake je stále zaneprázdněná a filmaře odkazuje na později. Kulturní bariéry nedovolují, abychom se dozvěděli víc, než umožňuje etiketa. Univerzální špatná angličtina podporuje to, že jsme svědky situací, které nemůžeme pochopit. Režisér je komickým hrdinou, který chtěl v dobré vůli zprostředkovat život v jiné krajině, ale nakonec se stal dotěrnou mouchou. Společně s kameramanem tedy tráví hodiny čekáním. Film je pozoruhodný v onom nesetkání se, které se stalo jeho základní a zábavnou osou. Hlavní atrakcí je nedosažitelnost hrdinky: čilá sedmdesátiletá žena hraje s Evropany hru o nepřekročitelnosti hranic a jim nezbývá než se nudit v předpokojích. Režisér Marcin Koszalka studoval sociologii a poté kameru na Slezské univerzitě v Katovicích. Snímek o jedné Japonce natáčel během světové výstavy EXPO 2005
Such a Beautiful Son I Delivered
Ve svém slavném dokumentu z roku 1999 Takiego pięknego syna urodziłam / Such A Beautiful Son I Delivered Marcin Koszałka s upřímností, která hraničí až s exhibicionismem, vykresluje svou vlastní rodinu: svou matku, otce i sebe samého. Hlavní postavou filmu je režisérova matka, která svému synovi neustále vyčítá jeho lenost a otci jeho neohrabanost a nedostatek důvtipu. Uběhne pět let, autor již má vlastní domov a rodinu, ale jeho život se příliš nezměnil. On i jeho žena nevědomky opakují stejné modely chování, které znají ze svých domovů. Během nedělních obědů u rodičů zaznívají od stolu tytéž výčitky, tentokrát však z úst režisérovy ženy. Matka je podrážděná jako vždy, střídavě stojí na straně svého syna nebo své snachy. Z mlčenlivého otce se stává dramatický hrdina. Na dotaz, zda by chtěl být opět mladý, odpovídá s hrůzou: "ne!". Pak se snaží svého syna uklidnit ujištěním, že "to bude v pohodě". Nakonec tomu tak skutečně je, ale to jen díky tomu, že Koszałkova kamera dokáže projednou zachytit aktéry v tom lepším světle.
Made in Poland
IT'LL BE OK
Let's Run Away From Her
Další bolavě intimní dokument Marcina Koszalky je věnovaný jeho rodinným záležitostem viděným skrz sestřinu zkušenost. Před běžící kamerou dospělí sourozenci rozpitvávají své vztahy k rodičům a k sobě navzájem. Protagonistka filmu - bohatá byznysmenka, která se dosud nevyrovnala se smrtí svých rodičů, se stává režisérovým svědomím. On se snaží najít cestu ke svým mrtvým rodičům po svém - natáčením posledních okamžiků pacientů v nemocnici.
Deklarace nesmrtelnosti
Ve svém novém filmu se Marcin Koszalka vrací k zapomenutému žánru a to k filmu o horách. Hrdinou jeho filmu je Piotr "Šílený" Korczak, kdesi v pozadí také jeho rival Andrzej Marcisz. Režisér se soustředí na upadávající kariéru velkého mistra. Provokujícíc ho k přemítání o jeho budoucím životě, kdy už nebude schopný lézt po horách. Je to příběh o neschopnosti přijmout okolnosti spojené přibývajícím věkem a o touze po nesmrtelnosti.
V pečovatelském středisku nedaleko Krakova žije pospolu skupina sedmdesáti stárnoucích mentálně postižených mužů. Komunikují spolu spíše skrze blízkost a doteky než prostřednictvím slov. Nahlížení do jejich den za dnem uplývajícího času vrcholí oslavami příchodu nového milénia. Zrychlující se sled obrazů a znepokojující zvukový doprovod neodbytně navozují otázku: Přinese nové tisíciletí vstřícnější přístup k lidem, kteří jsou “jiní”?
Dead Body
Dva lidé, kteří řádně vykonávají svou profesi – ohledávání mrtvol. Nikdo z nás nemůže pochopit, jak mohou dělat tuto práci a současně žít normálním životem. Jsou v kontaktu se smrtí v hmotném smyslu. Někde tam v pitevně se smrt zhmotňuje. Už není metafyzická, pouze smrtelná schránka zůstává fyzicky přítomná.
Come What May
Marcin Koszalka se ve svém snímku "Come What May" vrací zpátky k námětu své dokumentární prvotiny "Such a Nice Boy I Gave Birth To". Kromě svých rodičů tentokrát zachycuje na kameru i svou ženu a a dceru. Jako v každém vztahu jsou spolu v dobrém i ve zlém.
Existence
Polský dokument z původní produkce HBO je portrétem čtyřiaosmdesátiletého herce Jerzyho Nowaka, který hrál ve filmech slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy a také ve Spielbergově Schindlerově seznamu a rozhodl se poskytnout po smrti své tělo pro vědecké účely. Tento intimní dokument sleduje herce při jeho nejosobnějších rozhodnutích a odhaluje jeho dilemata a myšlenky týkající se smrti. Jako herec Jerzy hraje svou poslední roli a zároveň je to hlavní role jeho života. Osobní a ironický Jerzy Nowak s vášní vysvětluje důvody svých leckdy kontroverzních rozhodnutí. Snímek režíroval Marcin Koszalka.
Smrt s lidskou tváří
Polský dokument z cyklu HBO Bez cenzury se zaměřuje na životy a práci několika zaměstnanců polského pohřebního ústavu a ostravského krematoria. Lidé, kteří tam pracují mluví o smrti bez emocí. Je to pro ně práce jako každá jiná. Také bojují o klienty, a proto pořádají v ostravském krematoriu dny otevřených dveří.
Odsouzen k životu
Jímavý dokument o uvězněných ženách. Každá z těchto žen má svůj vlastní příběh, ale spojuje je toto místo. Část svého života strávili za mřížemi, pro některé se vězení stalo dokonce domovem. Všechny ale sní o svobodě, mužích, nových životech… Film je zachycuje v okamžiku, kdy je pro ně vězení celým světem, vyplněným řečmi o svobodě, minulosti i budoucnosti. Právě svoboda je hlavním tématem, probíraným s nadějí i úzkostí. Některé z nich se obávají návratu do života tam venku. Snímek ukazuje obyčejné ženy, které se navzájem podporují a společně odpočítávají svůj zbývající čas ke svobodě. Je nám dovoleno nahlédnout do jejich každodenního života, radostí, strastí a snů.
Než to začne bolet
Třiapadesátiletý psychiatr stále žije v rodném domě se svou matkou. Po dlouhé citové abstinenci se seznamuje s Ewou, jeho nadšení z nové lásky ovšem kalí hysterická reakce majetnické matky. „Kde jsi nechal rozum, vždyť je ti přes padesát,“ křičí. Syn odpovídá citátem svatého Pavla: „Děti, poslouchejte své rodiče. Rodiče, neponižujte své děti, aby nemalomyslněly.“ V komplikovaném vztahu založeném na citovém vydírání a paranoie však nechybějí ani okamžiky něhy. Intimní tragikomedie jednoho z největších talentů polské dokumentaristiky je součástí cyklu navazujícího na Kieślowského Dekalog.
Celý den spolu
Původně to měl být obraz jednoho dne v životě japonské ženy. Výsledkem je humorem prodchnuté vyprávění o tom, jak se polským filmařům z původního záměru nepodařilo realizovat skoro nic. Paní Otake je stále zaneprázdněná a filmaře odkazuje na později. Kulturní bariéry nedovolují, abychom se dozvěděli víc, než umožňuje etiketa. Univerzální špatná angličtina podporuje to, že jsme svědky situací, které nemůžeme pochopit. Režisér je komickým hrdinou, který chtěl v dobré vůli zprostředkovat život v jiné krajině, ale nakonec se stal dotěrnou mouchou. Společně s kameramanem tedy tráví hodiny čekáním. Film je pozoruhodný v onom nesetkání se, které se stalo jeho základní a zábavnou osou. Hlavní atrakcí je nedosažitelnost hrdinky: čilá sedmdesátiletá žena hraje s Evropany hru o nepřekročitelnosti hranic a jim nezbývá než se nudit v předpokojích. Režisér Marcin Koszalka studoval sociologii a poté kameru na Slezské univerzitě v Katovicích. Snímek o jedné Japonce natáčel během světové výstavy EXPO 2005
Such a Beautiful Son I Delivered
Ve svém slavném dokumentu z roku 1999 Takiego pięknego syna urodziłam / Such A Beautiful Son I Delivered Marcin Koszałka s upřímností, která hraničí až s exhibicionismem, vykresluje svou vlastní rodinu: svou matku, otce i sebe samého. Hlavní postavou filmu je režisérova matka, která svému synovi neustále vyčítá jeho lenost a otci jeho neohrabanost a nedostatek důvtipu. Uběhne pět let, autor již má vlastní domov a rodinu, ale jeho život se příliš nezměnil. On i jeho žena nevědomky opakují stejné modely chování, které znají ze svých domovů. Během nedělních obědů u rodičů zaznívají od stolu tytéž výčitky, tentokrát však z úst režisérovy ženy. Matka je podrážděná jako vždy, střídavě stojí na straně svého syna nebo své snachy. Z mlčenlivého otce se stává dramatický hrdina. Na dotaz, zda by chtěl být opět mladý, odpovídá s hrůzou: "ne!". Pak se snaží svého syna uklidnit ujištěním, že "to bude v pohodě". Nakonec tomu tak skutečně je, ale to jen díky tomu, že Koszałkova kamera dokáže projednou zachytit aktéry v tom lepším světle.
Made in Poland
IT'LL BE OK
Let's Run Away From Her
Další bolavě intimní dokument Marcina Koszalky je věnovaný jeho rodinným záležitostem viděným skrz sestřinu zkušenost. Před běžící kamerou dospělí sourozenci rozpitvávají své vztahy k rodičům a k sobě navzájem. Protagonistka filmu - bohatá byznysmenka, která se dosud nevyrovnala se smrtí svých rodičů, se stává režisérovým svědomím. On se snaží najít cestu ke svým mrtvým rodičům po svém - natáčením posledních okamžiků pacientů v nemocnici.
Deklarace nesmrtelnosti
Ve svém novém filmu se Marcin Koszalka vrací k zapomenutému žánru a to k filmu o horách. Hrdinou jeho filmu je Piotr "Šílený" Korczak, kdesi v pozadí také jeho rival Andrzej Marcisz. Režisér se soustředí na upadávající kariéru velkého mistra. Provokujícíc ho k přemítání o jeho budoucím životě, kdy už nebude schopný lézt po horách. Je to příběh o neschopnosti přijmout okolnosti spojené přibývajícím věkem a o touze po nesmrtelnosti.
You Will Be a Legend, Man
Začátek léta poznamená jedna z největších sportovních akcí v dějinách Polska - Mistrovství Evropy v kopané 2012. Zatímco fotbalisté se připravují na zápasy, v Polsku se proslýchá o finančních tunelech spojených se stavbou nových stadionů, najímají se cizí hráči namísto slabých polských reprezentantů a většina místních fanoušků je bytostně přesvědčena o tom, že jejich tým nemá na to vyhrát jediný zápas. Přestože někdo cítí vzrušení a někdo tuší zklamání, film Marcina Koszalky se pokouší nahlédnout do útrob polské nátury protkané kontrasty, paradoxy a protiklady. Za pomoci těch nejlepších kameramanů, připravených zaznamenávat kouzlo fotbalu přímo na hrací ploše, se režisér chystá využít celého sportovního šílenství k tomu, aby svému hrdému národu nastavil zrcadlo.
Lust Killer
Začátek léta poznamená jedna z největších sportovních akcí v dějinách Polska - Mistrovství Evropy v kopané 2012. Zatímco fotbalisté se připravují na zápasy, v Polsku se proslýchá o finančních tunelech spojených se stavbou nových stadionů, najímají se cizí hráči namísto slabých polských reprezentantů a většina místních fanoušků je bytostně přesvědčena o tom, že jejich tým nemá na to vyhrát jediný zápas. Přestože někdo cítí vzrušení a někdo tuší zklamání, film Marcina Koszalky se pokouší nahlédnout do útrob polské nátury protkané kontrasty, paradoxy a protiklady. Za pomoci těch nejlepších kameramanů, připravených zaznamenávat kouzlo fotbalu přímo na hrací ploše, se režisér chystá využít celého sportovního šílenství k tomu, aby svému hrdému národu nastavil zrcadlo.
Lust Killer
Marcin Koszałka je kameraman a dokumentarista. Na dokumentárních filmech spolupracuje s HBO. Vystudoval Filmovou akademii v Katovicích, kde v současnosti působí jako pedagog. Na Gdyňském festivalu polského filmu dvakrát získal ocenění za kameru (filmy Welts, Reverse), zvítězil také na festivalu Camerimage. Řadu ocenění získaly i jeho dokumentární filmy (např. Berlín, Chicago, Krakow, Karlovy Vary, Lipsko, Nyon, Tampere, Teherán, Trento), které uvedly prestižní festivaly po celém světě. Jako kameraman je vyznavačem klasického filmu, ale má bohaté zkušenosti i s digitálními formáty. V současnosti připravuje dokumentární film o Euru 2012.
Výběr z filmografie (dokumentární filmy): Such a Nice Boy I Gave Birth to; Name Day; All Day Together; User-friendly Death; The Existence; Till It Hurts; Let's Run Away from Her; Declaration of Immortality.
East Silver Caravan - 2008