- Povolání
Režisér - Země
Česká republika
Koudela Aleš
Jindra ze Sovince
V roce životního jubilea předního českého fotografa Jindřicha Štreita vzniká jeho portrét, který jej představí jako výraznou osobnost podílející se na posunu dokumentární fotografie od popisu zachycovaných situací k samostatné výtvarné tvorbě.
Banderovci
Pokus o co nejobjektivnější pohled na problematiku, které se většinou bojíme dotknout. Problém je dones ožehavým tématem celé středovýchodní Evropy a patří k nezpracovaným a neobjeveným. Banderovci jsou vesměs vnímáni jen jako lůza a spodina společnosti, která po válce ubližovala, vraždila a loupila. Jaké byly skutečně jejich osudy, jak na jejich motivaci po letech vzpomínají pamětníci i příbuzní?
Tenkrát na Balkáně
Přišli k nám hledat nový domov, protože ten jejich jim vzala válka. Jugoslávie se na konci minulého století ocitla v troskách a nacionalističtí vůdci rozpoutali na Balkáně peklo. Chaos, strach, náboženská nesnášenlivost, mrtví a trpící lidé, statisíce utečenců, masové hroby a bezradná Evropa. A vše se odehrávalo jen kousek od nás. Měli dvě cesty, jak se vypořádat s tím, co zažili. Někteří hledají své zabité bratry a syny dodnes, druzí se snaží za hrůzami, které viděli, udělat tlustou čáru, jako by snad válka ani nikdy nebyla. Zkušenosti z válečného běsnění se ale podepsaly na všech. A bylo jedno, na které ze znepřátelených stran se zrovna ocitli. Dokumentární film Tenkrát na Balkáně se vrací k lidem, které postihl válečný konflikt v první polovině 90. let nejvíce. Chorvaté, Srbové i Bosňané ve filmu probouzí své vzpomínky a pro diváka bude až překvapující, jak jsou všechny viny a bolesti v lidech dosud živé. Dokonce i ti, kteří novou vlast našli u nás a do té staré se už nevrátili, otevírají svou paměť jen pomalu a tiše. Nebezpečný krajní nacionalismus v zemích bývalé Jugoslávie žije pořád. Balkánské duši přibyly jen bolesti a rány z nesmyslné války.
V roce životního jubilea předního českého fotografa Jindřicha Štreita vzniká jeho portrét, který jej představí jako výraznou osobnost podílející se na posunu dokumentární fotografie od popisu zachycovaných situací k samostatné výtvarné tvorbě.
Banderovci
Pokus o co nejobjektivnější pohled na problematiku, které se většinou bojíme dotknout. Problém je dones ožehavým tématem celé středovýchodní Evropy a patří k nezpracovaným a neobjeveným. Banderovci jsou vesměs vnímáni jen jako lůza a spodina společnosti, která po válce ubližovala, vraždila a loupila. Jaké byly skutečně jejich osudy, jak na jejich motivaci po letech vzpomínají pamětníci i příbuzní?
Tenkrát na Balkáně
Přišli k nám hledat nový domov, protože ten jejich jim vzala válka. Jugoslávie se na konci minulého století ocitla v troskách a nacionalističtí vůdci rozpoutali na Balkáně peklo. Chaos, strach, náboženská nesnášenlivost, mrtví a trpící lidé, statisíce utečenců, masové hroby a bezradná Evropa. A vše se odehrávalo jen kousek od nás. Měli dvě cesty, jak se vypořádat s tím, co zažili. Někteří hledají své zabité bratry a syny dodnes, druzí se snaží za hrůzami, které viděli, udělat tlustou čáru, jako by snad válka ani nikdy nebyla. Zkušenosti z válečného běsnění se ale podepsaly na všech. A bylo jedno, na které ze znepřátelených stran se zrovna ocitli. Dokumentární film Tenkrát na Balkáně se vrací k lidem, které postihl válečný konflikt v první polovině 90. let nejvíce. Chorvaté, Srbové i Bosňané ve filmu probouzí své vzpomínky a pro diváka bude až překvapující, jak jsou všechny viny a bolesti v lidech dosud živé. Dokonce i ti, kteří novou vlast našli u nás a do té staré se už nevrátili, otevírají svou paměť jen pomalu a tiše. Nebezpečný krajní nacionalismus v zemích bývalé Jugoslávie žije pořád. Balkánské duši přibyly jen bolesti a rány z nesmyslné války.