Kudrna Tomáš

První mezi rovnými
Každou chvíli se mluví o výhodách, které oproti řadovému občanu mají politici. Nejčastěji se zmiňuje poslanecká imunita, levný bufet ve sněmovně nebo slevy na dopravu. Jsou to sice okolnosti, které politický život zpříjemňují, ale ve svých následcích nejsou nijak klíčové. Existují totiž výhody, které politickou práci usnadňují mnohem výrazněji a také mají mnohem zásadnější dopad: např. bezzubá média, která si nechtějí proti sobě poštvat mocipány, a tak o jejich chybách informují jen velmi krotce, nebo třeba krátká paměť občanů, díky které si politik může protiřečit, aniž by se nad tím někdo pozastavil. Příkladů takových výhod je řada, tři z nich sleduje film První mezi rovnými.

To všechno z lásky...
Film režiséra a kameramana Tomáše Kudrny představuje příběhy tří žen, které unikly před soužitím s agresivním manželem do azylového domu. Jejich vyprávění jsou si v mnoha ohledech podobná. Na počátku byli jejich partneři milí a okouzlující. Postupně je však začali izolovat od přátel a známých. Pak přišla chvíle, kdy muž svou partnerku poprvé udeřil. Následovalo psychické ponižování i fyzické týrání, z něhož se ženy po dlouhou dobu nedokázaly vymanit. Statické záběry kamery jsou oproštěny od jakýchkoli obrazových efektů a nechávají naplno vyznít sugestivní zpovědi nešťastných žen.

Vládneme, nerušit!
Pro svět politiky je typická jedna vlastnost: rozpínavost, snaha diktovat pravidla hry, rozšiřovat vlastní pravomoci, politizovat společensky důležitá rozhodnutí, obsazovat všemožné funkce podle stranických klíčů, nerušeně vládnout a pojišťovat si vlastní účast na vládnutí i pro budoucnost. Nejzřetelněji vyvřela tato tendence na povrch v době tzv. opoziční smlouvy, tedy mezi lety 1998 a 2002. Film Vládneme, nerušit se snaží zachytit právě tuto tendenci a soustředí se na dobu opoziční smlouvy. Její základní otázkou je: Jak se dá v demokratické zemi uzurpovat politická moc. Dvě největší strany v zemi a především jejich vůdci na konci devadesátých let pochopili, že politický systém mohou společnými silami zjednodušit postupnými kroky tak, aby jim co nejvíce vyhovoval. Které kroky to jsou?

Wichterle
Wichterle je životopisný dokument o Otto Wichterlem, vynálezci měkkých kontaktních čoček. Jeho vynález dnes používá více než 100 milionů lidí. Prodejem patentů se mohl stát pohádkově bohatým člověkem, kdyby nežil v komunistickém Československu. Jako vědec přicházel s desítkami nápadů denně a kolegy byl ctěn jako génius. Věnoval se především aplikaci hydrofilních gelů v lékařství. Jako občan se nebál otevřených konfrontací s totalitním režimem. Inicioval vznik manifestu 2000 slov. Jeho příběh je příběhem charizmatického člověka, který navzdory všem obtížím dokázal své nápady dotáhnout až k praktickému využití.

Mlčeti zlato
Příběhy obyvatel zapadlého městečka Barskon, které leží ve středoasijském Kyrgyzstánu, nepůsobí na první pohled nijak dramaticky. A přitom se v jejich zemi setkávají fundamentální síly současného světa. To místo je jako křižovatka. Odráží politické soupeření mezi Spojenými státy a Ruskem, náboženské pnutí mezi křesťanstvím a islámem i obchodní přetlačování Číny a jejích konkurentů. Film Mlčeti zlato odhaluje svéráznou podobu kapitalismu a demokracie v zemi, která na první pohled připomíná spíše sovětský skanzen.

Po dlouhé noci den
Češka Libuše Audrlická, Polka Barbara Müller a Ukrajinka Inna Klimenková. Tři ženy z celkem třinácti milionů lidí, kteří byli během druhé světové války nuceně nasazeni v Říši. Monotónní práce v muničních továrnách či v zemědělství pro ně představovala většinou dvanáctihodinové směny v těžkých podmínkách a navíc s vědomím, že touto prací podporují nenáviděný nacistický režim. Režisér Tomáš Kudrna se ve svém novém snímku zaměřil nejen na vzpomínky těchto žen ze života v totálním nasazení, ale zároveň se snažil zjistit, jakým způsobem tato zkušenost ovlivnila jejich další osud. S využitím velkého množství unikátních archivních materiálů, rodinných fotografií i znepokojivé hudební kulisy skládá plastický portrét pohnutých osudů tří žen, do jejichž životů zásadním způsobem promluvily válečné události a nucené práce v nacistickém Německu.

Hledá se prezident
V roce 2013 zažijeme unikátní moment v naší novodobé historii: Češi si poprvé v přímé volbě zvolí sami svého prezidenta. V čele země očekávají otce národa - moudrého muže (snad někdy i ženu), který je nejčistší ze všech, a proto může nabídnout rozhřešení. Budou schopni si takového prezidenta vybrat sami lépe, než by to udělali politici?

Tomáš Kudrna (*1974) je český režisér a kameraman dokumentárních filmů. Vzdělání: FAMU, katedra kamery, 1994-1999; FAMU, katedra režie, 1996-2001, Discovery Campus Masterschool, 2007, Sundance Documentary Edit Lab, 2009. Filmografie: Mlčeti zlato, 2010; Vládneme, nerušit, ČT 2007; První mezi rovnými, ČT, 2007; Wichterle, ARTE France, Armada Films, ADR Productions, 2006; České hlavy, ČT, režie reportáží, 2006; Jen se dívej, ČT, 2005; Za zdí, ČT, režie reportáží, 2004; To všechno z lásky, ČT, 2004; Pražská křižovatka, ČT, 2003; Zblízka - Martin Hilský, ČT, 2001; Sběrné surovosti, 2000; Rekonstrukce kostela sv. Anny, TV dokument, 1999; Sboristka, TV inscenace podle povídky A. P. Čechova, 1999; Praktická cvičení na FAMU, 1994-2001.

Mlčeti zlato, MFF Jeden svět 2010, Cena českého rozhlasu za kreativní použití hudby a zvuku; Vládneme, nerušit, cena Trilobit 2007; Wichterle, cena Trilobit 2006, Golden Remi Award Houston 2006; To všechno z lásky, čestné uznání poroty udělující cenu Trilobit 2004.