- Povolání
Režisér - Země
Litva
Luzyte Lina
Igrushki
Dokumentární portrét běloruského městečka Žlobin, kterému se někdy říká "město pohádek". Místní obyvatelé před lety začali vyrábět kopie plyšových hraček, kterých je teď plné město - hračky se prodávají na ulicích, trzích i na vlakovém nádraží. Nikdo o ně už však nemá zájem, udivit mohou snad jen cizince, kteří sem zavítají - plyšáci dnes patří k obyvatelům Žlobinu už jen z jisté setrvačnosti. Co se zpočátku jevilo jako dobrý nápad, je dnes naprosto ztrátový byznys. Film vypráví příběhy pěti obyvatel Žlobinu - vyrábějí a prodávají hračky, klábosí, pijí alkohol, zpívají, hádají se, vyrábějí hračky a tak pořád dokola. Nic zásadního se v městečku neděje, všechno se zdá absurdní a nehybné a nikdo z těchto podmínek nemůže a snad ani nechce uniknout. Tak to prostě je, tak se žije ve Žlobinu a takové je Bělorusko.
Dokumentární portrét běloruského městečka Žlobin, kterému se někdy říká "město pohádek". Místní obyvatelé před lety začali vyrábět kopie plyšových hraček, kterých je teď plné město - hračky se prodávají na ulicích, trzích i na vlakovém nádraží. Nikdo o ně už však nemá zájem, udivit mohou snad jen cizince, kteří sem zavítají - plyšáci dnes patří k obyvatelům Žlobinu už jen z jisté setrvačnosti. Co se zpočátku jevilo jako dobrý nápad, je dnes naprosto ztrátový byznys. Film vypráví příběhy pěti obyvatel Žlobinu - vyrábějí a prodávají hračky, klábosí, pijí alkohol, zpívají, hádají se, vyrábějí hračky a tak pořád dokola. Nic zásadního se v městečku neděje, všechno se zdá absurdní a nehybné a nikdo z těchto podmínek nemůže a snad ani nechce uniknout. Tak to prostě je, tak se žije ve Žlobinu a takové je Bělorusko.
V současné době studuje filmovou a televizní režii na Litevské akademii múzických a dramatických umění. Od počátku studií pracuje ve filmovém průmyslu, nejdříve jako asistent režie apod. Nyní je známá pro své scénáře a učí na “Skalvija Film Academy”, kde se věnuje dětem i dospělým, kteří chtějí získat základní informace a zkušenosti s režírováním filmů.