Němec Richard

Půjdu, kam chci
Zpěvačka a multiinstrumentalistka Radůza je mimořádnou autorskou osobností folkové scény. Film ji zachycuje v okamžiku, kdy uzavírá svůj dosavadní styl vydáním DVD s koncertem, aby začala novou tvůrčí i osobní kapitolu života. Talentovanou a svobodomyslnou pouliční zpěvačku kdysi objevila Zuzana Navarová a pobídla ji ke studiu na konzervatoři. Tu Radůza absolvovala jako skladatelka Duchovní kantátou. V roce 2003 sklidila tři Anděly, ale rok natáčení považuje za nejšťastnější období svého života.

Bitva o život
Fascinující pohled na barvitý život komunity jednoho městečka (Bystré), které navzdory těžkým podmínkám žije svůj život naplno.

Nachové plachty
Poetický dokumentární film o snu a moři je inspirován stejnojmennou inscenací Divadla bratří Formanů a Cabaret Theatre Dromesko a literárními texty ruského spisovatele Alexandra Grima.

Láska, gramec, pád
Dokumentární film Láska, gramec, pád (aneb svoboda, soukromí a riziko pohledem lidí s mentálním postižením) režisérky Veroniky Sobkové se věnuje třem oblastem života lidí s postižením, které jsou z pohledu dodržování lidských práv nejpodstatnější. Svobodu pohybu a volby, nedotknutelnost soukromí a zvládání rizika v každodenním životě lidí s mentálním postižením autorka zkoumá prostřednictvím anket, hlubších úvah odborníků a autentických situací. Překvapivým způsobem používá také záběry a fotografie, které jsou obrazovými metaforami jednotlivých pojmů.

Vierka
Dokument, který měl být původně portrétem mladé talentované romské zpěvačky, se nakonec změnil v drama o dvou rozdílných životních pravdách. Na počátku tohoto příběhu stála náhoda, na jeho konci zůstalo tajemství. Nejdříve to byl příběh o setkání zpěvačky Idy Kelarové s mladičkou romskou dívkou Vierkou Berkyovou z Lučence, jejíž hudební talent všechny uváděl v úžas. Byl to příběh o jejím nadání a spontaneitě, ale byl to i příběh o pomoci bližním, o novém vykročení v životě rodiny Berkyů, o vzájemném soužití; a také příběh o touze po idyle, v níž lidé společně sdílí dům, radosti i starosti. Jenomže rodina Berkyů se náhle jednoho dne odstěhovala a záhadně zmizela do neznáma. Z dokumentárního filmu o setkání zpěvačky s novým talentem se tak pro režiséra a kameramana Miroslava Janka zrodilo drama o dvou rozdílných pravdách, zaujatě a vášnivě prožívaných, stejně jako o skrytých, často nepřiznaných silách, které určují představy o smyslu životního putování a naplnění. Nikdy se nedozvíme pravé důvody tohoto dramatického zvratu; k tomuto tajemství jsme se jen přiblížili.

Chačipe
Život v dětském domově objevuje Miroslav Janek prostřednictvím hry. Děti přibírá jako partnery do natáčení, učí je zacházet s kamerou a nechává je, aby samy filmovaly prostředí, ve kterém žijí. Režisér je provádí různými komnatami kinematografie, a tak se děti neomezují jen na prosté zachycení skutečnosti, ale společně animují, natáčejí scénky, které si samy vymyslely, experimentují s filmovým materiálem a zároveň podávají zprávu o svém životě. Kamera v dětských rukou tak boří zeď mezi dvěma světy, je hračkou, ale i nástrojem, který umožňuje svěřit se s tajemstvím, vypořádat se s bezmocí nebo náhlým smutkem. "Čau mami, čau Kubo, jsem v lese, telefon 021905. Cestou jsem viděl lesní muže, bezdomovce, divoženky, opilce, čarodejnice nám dávala hady. Ty hady jsme snědli. Potom jsem letěl domů, kde je počátek. Veliká zvířata se trápila u stolu. Najednou koukám, u dveří stála sociální paní a Uhu k hvězdám letělo a strašidelně zahřmělo. Pak jsem se rozpustil dočista, jak cukr ve vodě. Docela to bylo aj efektné. Tak na to vzpomínám, o bouračce ani nemluvím."

V 5. řadě na Mertovi
Zpěvák, muzikant, architekt, režisér Vladimír Merta.

Restaurované filmy Jana Špáty
Výběr z unikátního projektu digitálního restaurovaní filmů klasika českého dokumentu. Jedním z prvních režijních počinů Jana Špáty je slavný filmový esej RESPICE FINEM (15´) o venkovských stařenkách s pokorou očekávajících konec života. Při pražské návštěvě věhlasného jazzmana Luise Armstronga v roce 1965 vznikla reportáž HALLO SATCHMO (26´). Ve filmu VARIACE NA TÉMA GUSTAVA MAHLERA (13´) vyjádřil autor svůj vztah a obdiv k českému rodákovi, světoznámu hudebnímu géniovi. V roce 1990 spolu s Jindřichem Štreitem pozoroval život hrdinů tohoto fotografa z pohraničí ve filmu MEZI SVĚTLEM A TMOU (24´). ATLETICKÉ VARIACE (28´) jsou vytříbeným esejem o vítězstvích a prohrách člověka při sportovním klání na Mistrovství Evropy v Athénách v roce 1982. V rámci projektu bylo digitálně zrestaurováno a přepsáno do HD formátu 18 nejdůležitějších filmů J. Špáty, které budou vydány na 4 DVD zároveň s kinopremiérou.

Umanutá
Drahomíra Vihanová bezesporu patří mezi nejosobitější a zároveň nejkontroverzněji přijímané české filmové režisérky. Zásadní zlom v její profesní dráze přinesl zákaz debutového snímku Zabitá neděle, který byl v roce 1969 uložen do trezoru. Po nějakém čase se mohla věnovat alespoň dokumentárnímu filmu a k hrané režii se vrátila až po roce 1990. Snímek renomovaného dokumentaristy Miroslava Janka zachycuje Drahomíru Vihanovou především na její chalupě v Orlických horách, kde se ve společnosti milovaných kocourů s absolutní otevřeností ohlíží za svým životem. Vizuálně vytříbený portrét nekompromisní a nesmírně pracovité ženy, skvělé vypravěčky a oblíbené pedagožky na pražské FAMU, která kvůli své umanutosti neváhala obětovat filmovému řemeslu svůj soukromý život, doplňují rafinovaně zakomponované ukázky z jejích hraných i dokumentárních snímků. [MFF Karlovy Vary]

Produkční společnost:andnbsp;Verbascum