Plešák Pavel

Sázky na život
Peníze nebo život? Dokument o světě, ve kterém jde o osud nejen samotných hráčů. Svět herních automatů a sázek v nejširším slova smyslu je alespoň v České republice na dlouhodobém vzestupu. Roční obrat herního průmyslu průběžně roste, stejně tak jako počet gamblerů neboli hráčů, kteří jsou na hraní závislí a kterým se rozpadá rodinné i sociální prostředí. Veřejným tajemstvím přitom je, že i díky sporné legislativě je u nás tento herní svět provázán s podsvětím a s peněžními toky často těžko vyhledatelného původu. Rámcem dokumentu Sázky na život, který sleduje uvedené osobní i společenské souvislosti, je příběh gamblera, který opakovaně upadá do závislosti na hraní, čímž rozvrací nejen život svůj, ale také svého okolí. K tématu se dále vyjadřují psychiatr K. Nešpor, historik V. Brych, politik J. Novotný či třeba textař a hráč M. Horáček, který nabízí ještě jiný pohled na věc: "Hernímu světu neunikne nikdo z nás. Ten princip náhody a nezaslouženého vyvolení tady vždycky bude přítomen. Každý z nás každý den uzavírá nespočet sázek. Vážíme případný zisk proti případnému riziku. Naše rozhodnutí má trvalé a nevratné následky. Nic, ani Bůh, nemůže změnit to, co se už jednou stalo."

Legie - Patria Nostra
V únoru 2007 odvysílala ČT inzerát, ve kterém hledala muže, kteří mají zkušenost s Francouzskou cizineckou legií po roce 1989. Režisérka Lucie Králová vybrala několik z těch, kteří reagovali na výzvu, a na základě jejich výpovědí vytváří film, který se snaží pochytit motivace přivádějící mladé české občany do Legie a v neposlední řadě také prostřednictvím jejich zkušeností zpřístupnit mýty opředené příběhy, obrazy a kontexty vnějších i vnitřních lidských konfliktů.

Dějiny Jaroslava Šabaty
Společenské angažmá Jaroslava Šabaty prochází celým obdobím poválečných československých a českých dějin a to až do dnešních dnů. Z moravského statku přes vysoká patra KSČ, odpor proti vstupu okupačních vojsk v roce 1968, vězení v době normalizace, aktivity v Chartě 77, kde působil také jako jeden z mluvčích, až po dnešní snahu postihnout mimo jiné v rámci ČSSD prostor pro nové možnosti demokracie. Přítomnost a dějiny z perspektivy politického zápasu a jeho dialogická rekonstrukce za přítomnosti Jaroslava Šabaty, jeho rodiny a řady osobností veřejného života.

Johann Gregor Mendel - Neustálá výzva
Je to téměř neuvěřitelné, ale i po více než sto letech po tzv. „znovuobjevení Mendela“ je stále co objevovat a doplňovat. Jako by význam Mendelovy práce narůstal, místo toho, aby na něm spočinula stále tlustší vrstva prachu, jak se na klasika patří. Nejen, že genetika, která vznikla na podkladě jeho objevu, je dnes nejdynamičtějším oborem přírodních věd (někteří proto nazývají nové století stoletím Mendelovým), ale další studium jeho geniálního způsobu vědecké práce a myšlení v nás vyvolává potřebu znovu přehodnotit naše dosavadní představy o evoluci, o vědě a technologii, o možnostech lidského poznávání, jinými slovy, o tom, jaký je svět mimo nás a jací jsme my. Mendel byl tvůrcem prvního modelu přenosu genetické informace v živém systému z generace na generaci. Jednoduše řečeno, Mendel v mnohém překračuje svým dílem tradiční rámec nauky o dědičnosti, šlechtitelství a botaniky. Jeho význam dnes dalece přerůstá do oblastí bio- informatiky a evoluční genetiky. Cílem filmu je posunout Mendela v povědomí veřejnosti tímto směrem a poukázat na jeho narůstající aktuálnost.

Landův lektvar lásky
V brněnském Národním divadle měla na podzim roku 2008 premiéru hra Tajemství Zlatého Draka. Tento dokumentární film se nezaměřuje na hodnocení představení z hlediska umělecké kvality. Tvůrci dokumentu se snaží skrze tuto inscenaci prozkoumat proměnu jednoho z autorů divadelní hry Daniela Landy od „skinheadského barda“ z počátku 90. let až po současnost, kdy spoluzakládá tzv. „Legii zlatého draka“. Dřímá v něm, krom nezměrné energie, hrozba pramenící z jeho temné minulosti nebo už je to jen „hvězdička show businessu“?

Vizita mezi životem a smrtí aneb Kdo bude léčit doktora Dušku a jeho partu?
Film, ve kterém se vzájemně prolínají příběhy bývalých spolužáků z medicíny včetně jejich rodinných příslušníků, pacientů, studentů, kolegů... Ústřední postavou je 31letý František Duška, který pracuje na Aru v nemocnici na Vinohradech a vyučuje biochemii studenty 1. ročníku 3. lékařské fakulty UK. Duška však není však výhradně zahleděný jen do svého oboru, věnuje se také například četbě české a ruské literatury (v originále), rád hraje šachy, mariáš, rybaří. Se svými studenty například pořádá pochůzky Prahou po stopách Bohumila Hrabala. Ve filmu dojde také ke srovnání názorů a postojů hlavních protagonistů, které měli jako studenti (natočeno v roce 2003) s názory, které zastávají teď. A jejich sebereflexi nad ztrátou či neztrátou iluzí. Každý z hrdinů filmu se pohybuje v jiném odvětví zdravotnictví (některý dokonce na doktořinu úplně rezignoval – přešel k farmaceutickému výzkumu) a tak poskytne vhled do jiného oboru. Někteří lidé z party mediků pracují v cizině (Německo). Další rovinou filmu je situace českých doktorů jako situace našeho vztahu ke zdraví a k životu. Na jejich problémech je ukázána česká společnost 20 let po sametové revoluci, mimo jiné tedy také to, jak se jí daří pěstovat si svou inteligenci, ke které by měli lékaři patřit.

Splachování věčnosti
Záchod jako místo setkání se světem i se sebou samotným. Dokumentární úvaha Jana Gogoly ml. Galerie, místo meditace, hry na kytaru, odpočinku a setkávání anebo okamžiků poetického, duchovního či intimního charakteru. Tím vším, například, může být prostor, který často ani nevnímáme anebo který je pro nás většinou pouze prostředím, kam se prostě musí. Autoři situační úvahy Splachování věčnosti se naopak pokusili přistoupit k záchodům nejen jako k fenoménu zániku, ale také zrodu. A to třeba výstav s vernisáží, přemítání, písničky, přátelství, obědu či osobních zápisů a zpovědí. O tom, že svět může vypadat jinak, jestliže ho jsme schopni jinak vnímat, se můžeme přesvědčit prostřednictvím záchodových setkání s výtvarníky, čajovnicí, sociologem, toaletářkou a její kamarádkou, antropoložkou, technologem, manažerem nebo kandidátem věd...

Mackerrasův Janáček
V září 2009 se v Brně odehraje historická hudební událost. Na mimořádném koncertě Filharmonie Brno v galerii Vaňkovka zazní velkolepá Janáčkova Glagolská mše. Dirigent Sir Charles Mackerras je ve světě považován za nejdůležitějšího znalce a propagátora díla Leoše Janáčka. Dokázal mu získat vřelost publika ve Velké Británii ale i jinde po světě. Sám rodák z Austrálie, studoval po válce v Praze u Václava Talicha a po setkání s Janáčkem se stal nejen expertem na jeho dílo ale začal dokonce mluvit česky. Dnes je na konci své kariéry a brněnské angažmá je pravděpodobně jeho posledním. Film zachytí atmosféru koncertu a názory umělce, který je symbolem české kultury ve světě.

Ženy SHR
Dokumentární portrét dvou žen, které hrají svou osobní partii na šachovnici osudu Horního Jiřetína ohroženého těžbou hnědého uhlí. Tvůrci oceňovaného filmu Poustevna, das ist Paradies tentokrát s typickým mixem citlivosti a ironie portrétují skrze dvě výrazné ženy, tiskovou mluvčí uhelné společnosti a kastelánku - ekologickou aktivistku, krajinu povrchových dolů v severních Čechách. Skrz osobní příběhy nahlížejí i na aktuální problém likvidace města Horní Jiřetín, které stojí v cestě dalšímu rozšiřování šachty. Obří díra v zemi táhnoucí se od obzoru k obzoru. Obří kráčející velkostroje ukusující poslední zbytky krajiny. Na jedné straně panelák důlní společnosti a v něm paní Liběna, mluvčí dolů a hlavní propagandistka těžby. Na druhém okraji svah Krušných hor a zámek Jezeří s kastelánkou paní Hanou, která po revoluci zpustlý zámek zachránila a je hlavní odpůrkyní další těžby v kraji. Jak může povrchový důl pro jednu hrdinku představovat nekonečně krásnou scenérii a pro druhou obraz apokalypsy? Co pro obě ženy znamená jejich společná známá, lesbická kamarádka, která pracovala nejdříve na zámku a teď je nadšeným zaměstnancem šachty? Co bude s Horním Jiřetínem? Setkají se Hana a Liběna?

DJs
Taneční hudba dnes a její vývoj u nás za posledních dvacet let představuje mnohost stylů, trendů a individualit. Tak jako může být rozdílný remix jedné skladby, tak jsou rozdílné i individuality českých djs - Luccy, Jiřího Neumanna, Pixieho, Orbitha a dalších. Režisér Jan Motal hledá proměnu českého dje ve vývoji technologií, proměně hudebních trendů i autorských přístupů samotných djs. Na taneční estetiku vizuálně navazující dokument je pátráním po soundtracku porevoluční generace.

Autoškola sobě
Netradiční portrét 4 režisérských osobností na téma automobilové, divadelní, filmové režie. Na začátku roku 2010 se autoru scénáře a režisérovi Petru Minaříkovi podařilo přesvědčit 4 režiséry - Arnošta Goldflama, J. A. Pitínského, Břetislava Rychlíka a Vladimíra Morávka - k udělání řidičáku před dokumentární kamerou České televize.

Česko na provázku
Situační esej o české identitě v kulisách brněnského Divadla Husa na provázku. Ve vážně hravé koláži, sestavené z dokumentárně-inscenovaných, divadelních a diskusních fragmentů, mimo jiné účinkují: Václav Bělohradský, Stanislav Bernard, Petr Fiala, Jiří Gruša, Helena Illnerová, Václav Havel, Vladimír Just, Vladimír Morávek, Tomáš Mozga, Jiří Peňás, Martin C. Putna, Martin Reiner, Tomáš Sedláček, Olga Sommerová, Ludvík Vaculík, Maxim Velčovský, Michal Viewegh a další. Východiskem a rámcem filmu se stal diskusní cyklus Divadla Husa na provázku Úsvit v Čechách aneb Kabinet Havel a divadelní trilogie Perverze v Čechách. Kapitoly filmu tvoří témata: česká žena, český jazyk, česká podnikavost, česká krajina, české myšlenky a česká vize.

I-dentity
Internet je sociálním prostorem, který nabízí rychlou komunikaci, zábavu dle chuti, pohotovou informovanost, nové způsoby vydělávání peněz, snadné navazování a udržování mezilidských vztahů a také třeba anonymní sex. Internet představuje prostor pro druhý život. Dává vyniknout schopnostem/neschopnostem toho kterého člověka: talent dá o sobě vědět, proutník má víc schůzek, seznamovací tragik zůstává i na internetu sám. Zůstává ale otázkou, do jaké míry jeho možnosti mění životy internetových uživatelů a ovlivňují sociální vztahy „internetové“ generace? Hodnoty jako je přátelství, láska, věrnost, zodpovědnost internet deformuje nebo je naplňuje?

Pozemšťané, koho budete volit?
Dokumentární projekt, jehož autory jsou lidé, kteří se obtížně orientují v okolním světě a ve škole asi zrovna nevynikali. Řečeno politicky korektně - mají mentální hendikep. To jim ale nebrání v tom, aby měli originální a neotřelý pohled na dění kolem sebe, citlivost, zvídavost i drzost - vše potřebné pro povahu dokumentaristy či dokumentaristky. V šestiměsíční dokumentární dílně o.s. Inventura vznikal pod vedením Lindy Jablonské film, který dokazuje, že i lidi s mentálním hendikepem se mohou ve veřejném prostoru orientovat a mít politický názor. Dokumentalitní štáb sledoval jev, který se týká každého z nás - volby do Poslanecké sněmovny ČR. Účastnil se předvolebních mítinků, natáčel ankety s občany i politiky na témata, která jsou v jiných médiích přinejmenším neobvyklá. Externí kamery zaznamenaly veškeré dění kolem, reakce ochranky, příznivců nebo odpůrců politických stran. Štáb také zjišťoval, zda politická korektnost a předvolební sliby nejsou jen prázdnými hesly, a pokoušel se odhalit, nakolik je dvacet let po revoluci v českém člověku stále zakořeněný předsudek vůči všemu, co není "úplně normální".

Epochální výlet pana Třísky do Ruska
Blšanský učitel Jaroslav Tříska před několika lety našel deník svého dědečka legionáře, jenž strávil několik let v ruském zajetí. Jeho vnuk nyní bere dědův deník do batohu a vydává se na svou životní výpravu. Trasa je vedena přesně ve stopách putování děda-legionáře po ose Praha - Moskva - Jekatěrinburg - Novosibirsk - Čita. Na své cestě neobjevuje jen vnější změny, které se za ten čas udály. Pokouší se také nalézt odpovědi na otázky, zda-li se dá říct, že v Rusku panuje demokratické zřízení? Jakou podobu tato demokracie má? Máme se obávat Vladimira Putina? A proč v Rusku střílí novináře?

Závod ke dnu
Žijeme v době otevřenosti, šance pohyblivých se zvyšují. Oč rychlejší je kapitál, o to pomalejší je adaptace těch, kteří z různých důvodů zůstávají na místě. Technický vývoj přinesl uvolnění velkých mas lidí z poddanských vztahů a nabídl jim nové společenské postavení, které bylo založeno na práci. Práce se tak stala novým činitelem socializace, který umožnil miliardám lidí zlepšit své podmínky a dosáhnout nového stupně svobody. Poslední půlstoletí však stále větší část práce ve výrobě zastávají automaty a zbývající manuální lidská práce se odsouvá kvůli vyšším ziskům do rozvojových zemí. Filosof Václav Bělohradský, sociolog Jan Keller, ekonomka Ilona Švihlíková, rozvojový expert Tomáš Tožička a několik zaměstnanců, odborářů i nezaměstnaných reflektují toto téma v dnešní situaci České republiky a na pozadí různorodého spektra lidského podnikání - od textilu, skla, automobilů či sirek až po nadnárodní IT byznys. Uvedeno do kontextu klíčových globálních trendů.

Zastřelili Drina
50 let Horňáckých slavností prostřednictvím zkoušky a představení ochotnické hry. Lidé a jejich životní role.

Český úsvit
V Divadle Husa na provázku probíhal v roce dvacátého výročí Sametové revoluce projekt divadelních představení a veřejných diskuzí „Kabinet Havel - Úsvit v Čechách“. Setkání byla otevřena 8. listopadu 2008 Václavem Havlem a poté pokračovala každý jeden měsíc, vždy 17tého v měsíci, až do 17. listopadu 2009. Režisér Jan Gogola ml. po celý rok zaznamenával průběh projektu a s pozvanými účastníky diskuzí - zástupci českých společenských, kulturních a politických elit - rozvíjel v rámci kulis divadelního prostoru diskusní témata zacílená na českou společnost. Divadlo tak funguje jako sociální jeviště České republiky, na kterém se rozehrávají etudy na celospolečenská témata. Český úsvit je dokumentárně-inscenovanou úvahou o proměnách a stavu české identity dvacet let od listopadu 1989.

Budeme klopýtat, bratříčku
Emigrace očima dětí. Osudy lidí, kteří prchají ze své země kvůli touze po ekonomicky důstojnějším životě či kvůli různým druhům diskriminace, jsou bohatě popsány. Jak ale emigrace ovlivňuje životy těch, kteří jsou na útěku nedobrovolně, plně odkázáni na své rodiče? Jak tento osudový moment vidí či viděli svýma dětskýma očima lidé, kteří se v cizině ocitli nikoli z ničeho nic a ne o své vůli? Přechod do nového a neznámého prostředí, většinou absolutně nečekaný, s sebou nutně přináší traumata, která je třeba překonat. Náhlá změna života vede u těchto dětí mnohdy k dlouhodobým pocitům zmatku a vykořeněnosti. Byly vytrženy z jistoty svého světa dětství a ze dne na den se stávaly dospělými. Děti emigrantů jsou v dokumentu zobrazeny i jako oběti systému, před kterým jejich rodina utíká. Tato radikální změna ovlivnila jejich další život. Jak se s tím vyrovnávaly? Jak posuzují své rodiče, kteří je této situaci vystavují? Dokument vypovídá o sobeckosti a odpuštění, o otázce viny a odpovědnosti jejich rodičů i společnosti a o schopnosti vypořádat se s touto minulostí.

Mých posledních 14 tisíc cigaret
Dokumentární infotainment se pouští do politického a tržního pozadí nejrozšířenější závislosti. Autoři filmu se vydávají do Kutné Hory, aby státně tolerovanou drogu prozkoumali z hlediska byznysu, který přináší. Kutná Hora s továrnou na cigarety se stane mikrosvětem zhmotňujícím začarovaný kruh obchodu s lidskou slabostí. Jediným vnějším aktérem kutnohorského tabákového mikrosvěta je režisér dokumentu. Dlouholetý těžký kuřák se sem bude vydávat souběžně s vlastní roční abstinenční kúrou, jejíž začátek bude i začátkem natáčení. Ta bude zaznamenávána formou osobního videodeníku, který vytvoří časový rámec pro hlavní situační linii – jejímiž aktéry budou manažeři, vývojáři a marketingoví specialist Phillip Morris, poslanci a senátoři s bydlištěm v Kutné Hoře, majitelé tamních hospod a barů, psychologové, doktoři a šarlatáni nejrůznějších druhů, kteří se specializují na odvykání a samozřejmě kutnohorští kuřáci.

Klovací pořádek
Hlavními aktéry poněkud nezvyklého dokumentárního filmu je skupina mentálně handicapovaných účastníků a účastnic filmové dílny o.s. Inventura, sdružení pro integraci mentálně handicapovaných osob do společnosti prostřednictvím umění, pod vedením a v režii autora námětu Ivo Bystřičana. Klovací pořádek je inspirován vleklou vládní krizí v roce 2012, eskalací korupčních kauz a neutuchajícími občanskými protesty. Právě demonstrace a protestní akce jsou výrazem krize demokracie a spatřované nekompetentnosti vlády, aniž by však protestní hnutí dokázaly nastínit řešení. Štáb mentálně handicapovaných se snaží nalézt své vlastní řešení krize vládnutí. Nový model fungování vlády a distribuci moci ve společnosti se v konfrontaci s protestujícími snaží hledat v nejrůznějších společenstvích zvířat. Štáb přitom vede dialog s předními etology a sociobiology Danielem Fryntou z Přírodovědecké fakulty UK a Markem Špinkou z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi.

V.I.P.
Cílevědomost, velká míra sebevědomí a fascinace úspěšným životem na vysoké úrovni. Luxusní značka kabelky jako vstupenka do lepší společnosti. Záleží na tom, jak vypadáš, jakým parfémem se navoníš, jakou značku bot si dnes večer obuješ. Musíš se snažit vymezit tím spíš, protože patříš mezi “žlutý” a když Tě někdo potká, hned Tě zařadí mezi stánkaře, zelináře nebo večerkáře, kteří neumí říct česky ani “dobrý den”, aniž by to znělo směšně. Utéct předsudkům spojeným s vietnamskou komunitou v Čechách je to nejdůležitější.

2008–dosud – Česká televize TS Brno – šéfproducent Centra publicistiky a dokumentu2007–2008 – Česká televize TS Brno – šéfproducent Centra dokumentární a hudební tvorby2002–2007 – Metropolis Live s. r. o.produkce tištěných periodik, obchod a marketing, account manager klíčových klientů, koordinátor distribuceprodukce koncertních a multimediálních akcíkoprodukce filmových festivalů2002–2003 – Malá scéna Národního divadla v Brně – manažer / produkční inscenaceVzdělání1998–2003 – Divadelní fakulta JAMU v Brně – Ateliér Jevišní technologie a divadelního manažerství – obor Divadelní manažerství1994–1998 – FF MU Brno, Ústav divadelní a filmové vědy – obor Divadelní věda

Dokumentární tvorba v televizním studiu ČT Brno.