Obsah DOKwebu
www.DOKweb.net je portál zaměřený na východoevropský dokumentární film. Nabízí denně aktualizovaný informační servis o vznikajících a dokončených filmech, rozhovory s tvůrci i se zástupci dalších dokumentárních profesionálů nebo analýzy situace dokumentární podpory v různých zemích regionu, měnících se způsobů produkce, distribuce a obecně podpory a financování dokumentárního filmu. Jeho součástí jsou i rozsáhlé databáze východoevropských filmů, institucí, produkčních společností, fondů, festivalů, nebo trailerů a video reportáží. www.DOKweb.net je hlavním online projektem IDF, poskytuje veškeré informace o aktivitách organizace, které zároveň propojuje s obecným informačním servisem.
Aktivity Institutu dokumentárního filmu
Občanské sdružení INSTITUT DOKUMENTÁRNÍHO FILMU (IDF) již od roku 2001 podporuje východoevropský autorský dokumentární film a jeho prosazení na evropské úrovni. Obracíme se na východoevropské režiséry a nezávislé producenty, kterým pomáháme při vývoji, produkci, propagaci a distribuci jejich dokumentární tvorby. Nabízíme jim komplexní řetězec podpory, který cílí na jednotlivé filmaře (konzultace s vybranými experty), skupiny vybraných profesionálů s projekty či filmy (Ex Oriente Film, East European Forum, East Silver, Doc Launch atd.), domácí i mezinárodní dokumentární komunitu (East Doc Platform) i veřejnost (portál www.DOKweb.net). Spolupracujme s předními festivaly, TV stanicemi, distributory, sales agenty, trhy nebo vzdělávacími programy, pro něž jsme BRANOU DO VÝCHODOEVROPSKÉHO DOKUMENTU.

Řezníček Martin

Sbohem slunce
Film o českém malíři Alénu Divišovi (1900 - 1956) je hlubinnou interpretací umělcova života a díla, nikoli prostým portrétem či medailonem. Je subjektivním, abstraktním, a o to plnějším obrazem jeho pohybu po světě, substancí tvůrčích okamžiků. Umělcova existenciální zkušenost je zachycena v bodech, které spojují čáry jeho cesty po světě. Film je elegickým příspěvkem k tématu života a smrti.

Sarajevo '94
Dokumentární esej o zastřeleném čase, vykotlaných domech a životě v obklíčeném městě deset let po Olympijských hrách. Film s minimalistickou hudbou Jiřího Durmana, téměř beze slov...

Taková Amerika
Od Pacifiku po Atlantik napříč Amerikou s Pepíkem Svobodou - šoférem trucku.

Houba
Filmová esej se pokouší vysvětlit přírodu, vědu a civilizaci skrze struktury houby.

Úžera
Lichva - jev, který se v poslední době rozšířil v české romské komunitě. Režisér sleduje osudy jedné romské rodiny, která se do kolotoče narůstajících dluhů dostala.

Betonový valčík
Gabčíkovo-Nagymárosz, pro někoho stavba století, pro jiné antiekologické monstrum ničící a hyzdící krajiny na dlouhá desetiletí.

Ztracená dovolená
Původně měl být film sociologickou sondou a zároveň esejem na téma masového turismu. Jeden český cestovatel ale na svém výletě do Švédska našel odhozený zašlý kufr a v něm tašku plnou nevyvolaných filmů. Doma v Česku zjistil, že na negativech jsou vyfoceni neznámí asijští turisté. Z filmu se rázem stalo detektivní pátrání, neboť režisérka se rozhodla, že se vydá po stopách těchto šesti neznámých Asiatů. Její cestu vedly fotografie do Německa a na sever Evropy. V Praze proběhla výstava všech 756 vyvolaných snímků, jejíž součástí byly také přednášky filozofů, cestovatelů a historiků. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že na fotografiích jsou Číňané,vstoupili tvůrci na čínská internetová diskusní fóra. Příběh Čechů, kteří zachraňují Číňanům jejich vzpomínky, se stal natolik populární, že pomoc nabídla čínská státní televize a režisérku pozvala. Původní téma se tak zásadně rozšířilo. Nejenže se do filmu promítá současná mnohovrstevnatá realita asijské země, ale filmaři se sami stávají součástí čínského televizního průmyslu, který po svém převypravuje jejich příběh.Dokumentární detektivka Lucie Králové patří k nejvýznamnějším českým dokumentárním projektům, je filmem o cestě, fotografii a identitě v propojeném světě, o paměti a významu uchovávání obrazů, o Češích, Evropanech a Číňanech.

Rekviem za zemi nikoho
Libavá, bývalé Sudety, krajina, kterou táhly armády naše i cizí a odkud se vytratil vztah lidí k tomuto místu. O zemi obětované armádám.

Život v peří
O hranici mezi životem a divadlem, na hraně cirkusového umění na divadelním pódiu, hrazdě, v maringotce i ve vodním kanále... Pár let života divadelního souboru Continuo z jihočeských Malovic. Život v peří je film o tom, co všechno můžeme obětovat divadlu, jaké je to žít s ním v symbióze jednoho divadelního společenství. Život v peří je původně divadelní příběh, ale zároveň ironické pojmenování syrového stavu života, ve kterém se tvořící člověk často nachází. Časosběrný dokument o způsobu existence s divadlem Continuo vznikal téměř čtyři roky. Continuo znamená navazovat, spojovat, činit bez ustání. Fragmenty z posledních čtyř let života divadla, jež samo hledá, jak přežít. Film, který je především úvahou, esejí o svobodě a o výkupném, které se za ni platí. A o ztrátě svobody pro snahu získat ji. O těžko pochopitelných protikladech našeho počínání.

Pravidla hry - Vymezení prostoru
Film Pravidla hry sleduje procesy na trojmezí jedince, společnosti a institucí. První část Vymezení prostoru se odehrává v rámci Summitu NATO v Praze v roce 2002. Zabývá se každodenními institucionálními aspekty takové akce, kde každý detail je plánován s předstihem - a to včetně oficiálních výsledků samotného summitu. Samotná událost se stává velmi specifickou performancí pro média, jejichž úkolem je spoluvytvořit lidský rozměr události i celé organizace. Film sestává z extrémně detailních popisů, natočených s určitou distancí, která v celku umožňuje promýšlet další roviny celé záležitosti, tím spíš, že nepsaným hlavním bodem jednání byla válka v Iráku.

Chvíle slávy...
Martin Řezníček ve svém reportážním dokumentu Chvíle slávy zobrazuje na příběhu Petra Markýzka situaci během povodní, které zachvátily zemi v roce 2002, stav poté, co voda opadla, ale i povrchní obraz, pod kterým všechny události předkládala česká média. Petr Markýzek zažil moment slávy poté, co ho televizní obrazovky a noviny zobrazily, jak se plaví na trámu v rozbouřené vodě a záchranáři se jej snaží marně zachytit. Režisér konfrontuje obraz, který přinesla média spolu se skutečnou zpovědí člověka, který si svou proslavenou plavbou zachraňoval život a jemuž voda vzala všechen majetek. Film členěný do částí pojmenovaných podle Beethovenovy Osudové symfonie uzavírají slova primátora, podle nichž měla být celá situace okolo povodní pod kontrolou.

Jan Křížek, sochy a včely...
Meditativní existenciální a výtvarný film o téměř zapomenutém sochaři a malíři a chovateli včel, Janu Křížkovi, osobnosti výtvarného směru Art brut. O životě s tvorbou v poválečné Francii a také o Janově ženě Jiřině Křížkové.

Brusel 2058
Československá padesátá léta byla dobou největšího útisku ze strany komunistického režimu, a přesto umožnila vznik národní přehlídky, která se na světové výstavě Expo 1958 stala nečekanou atrakcí a výrobky, umění a design prezentované v Bruselu pak celospolečenským fenoménem, o němž stejně jako o paradoxně svobodné práci v tísnivé atmosféře za železnou oponou vyprávějí ve filmu, originálně využívajícím archivní materiály, autoři a účastníci výstavy.

Beethovenův valčík
Kontroverzní stavba vodního díla Gabčíkovo-Nagymárosz jako střet politiků, kteří rozhodovali o jeho dostavění.

Mordochór
Film o punku, marihuaně, Tolkienovi a břemenech minulosti. Čeští hudebníci - Jim Čert a Jaroslav Erno Šedivý mezi San Franciscem a Prahou.

Rodina v poušti
Dokumentární film postihující v dlouhých statických záběrech pocitovou stránku běžného života jedné rodiny kočovných Mongolů v poušti Gobi.

Sláva republice
Pražské povstání v roce 1945 oproštěné od některých mýtů, pověr a falšování historie.

Fronťačky
Interpretace historie se řídí podle momentální politické zakázky. Snahu zbourat některé současné mýty realizuje Martin Řezníček ve filmu, který sleduje osudy českých žen na východní frontě 2. světové války.

Alén
Alén je celovečerní dokumentární film, průhled dějinnou etapou skrze dílo malíře Aléna Diviše od třicátých let minulého století až po dnešek. Film Alén je úplnou verzí původně středometrážního televizního filmu Sbohem slunce. Petr Kubica v anotaci k filmu: „Film je hlubinnou interpretací života a díla – tedy nikoli prostým portrétem či medailonem – českého malíře Aléna Diviše (1900–1956). Film je subjektivním, abstraktním, o to plnějším obrazem jeho pohybu po světě, substancí tvůrčích okamžiků. Umělcova existenciální zkušenost je zachycena v bodech, které věrně spojují čáry jeho cesty po světě. Režisér znovu natočil místa jeho pobytu: vydal se do Francie, Maroka i na obě pobřeží Spojených států, aby – byť jediným záběrem, krátkým záchvěvem pohledu – vyvolal esenci krajin a zdí, které mohly být malířovou inspirací. Vývoj filmu skrze napětí mezi Řezníčkovým současným pohledem, jeho dokumentaristickou invencí, a původním dílem Divišovým, jeho obrazy i fragmenty textů a zároveň i nadčasovostí tvorby, se jeví jako jediná možná forma vyjádření základních momentů malířova osudu. Režisér dále využívá rozhovorů s lidmi, kteří byli Divišovi blízko, a animací, kterou některé jeho kresby rozhýbává.

Šitkredit
Vzali jste si půjčku a zaplatíte mnohonásobek vypůjčené částky nebo přijdete pro pár tisíc o dům nebo máte najednou dluhy do konce života… Raper Chang rapuje o Šitkreditu. Příběhy lidí, kteří se topí v dluzích, příběhy těch, kteří se do této situace dostali díky špatnému odhadnutí vlastní situace, ale i těch, kteří se topí v dluzích jako kořist žraloků na špatně regulovaném trhu s půjčkami. Nahlédnutí do systému.

24
Dokumentární pásmo o čase jednoho českého dne, na němž se podílelo 24 režisérů a režisérek. Každý si vybral jednu denní či noční hodinu a k dispozici měl dvě minuty filmu. Vznikla dokumentární mozaika žánrů a témat, která portrétuje atmosféru současné České republiky. Zároveň je tento unikátní projekt přehlídkou odlišných filmařských stylů a filmového vidění nejlepších českých dokumentaristů dneška na ploše jednoho filmu. Autoři provázejí teenagery na diskotéce, sledují doktory na operačním sále, dělníky v továrně, věřící v synagoze nebo se noří do lidského jícnu. Olga Špátová zachycuje autentickou sílu okamžiku narození člověka. Vít Klusák pomocí speciální kamery zastavuje čas jedné tramvajové zastávky. Plynutí času je tématem pro Helenu Třeštíkovou, když filmuje Katku při opětovné koupeli v pražské fontáně. Martin Mareček ukazuje nohy ponořené v akváriu, které ve spojení s komentářem ilustrují nadčasovou sílu lidské blbosti. Jiří Krejčík, výrazná osobnost českého filmu, svou hodinu pojal s velkou dávkou vtipu a nadsázky.

Martin Řezníček (*1960) režisér a kameraman Absolvoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, kde založil dodnes fungující filmový klub. Po absolutoriu pracoval m.j. ve Fyzikálním ústavu ČSAV, jako „opravář“ laserů a dalších speciálních zařízení. Později pracoval v universitním studiu ČVUT, produkujícím technicko-naučné filmy. Těsně po listopadu 1989 působil v Komisi pro vyšetření událostí 17. Listopadu, začal se věnovat investigativní publicistice, což vyústilo v souvislejší práci v Českou televizí (Stíny, S-magazín, Nadoraz - až do jeho zrušení v r. 1998). Zároveň vystudoval FAMU, dokumentární tvorbu v dílně Pavla Kouteckého, kde absolvoval v roce 1997 filmem Taková Amerika (1995) dokumentárním road movie o životě českého řidiče trucků a diplomovou prací o nenarativních formách v dokumentárním filmu (Slyšet obraz, vidět zvuk). Dva roky individuálně studoval také na katedře kamery. Od roku 2002 učí na FAMU, vede na katedře dokumentárního filmu seminář Investigativní postupy v dokumentárním filmu. Z jeho filmografie dále: Rekviem za zemi nikoho (1991) o bývalé sovětské vojenské zóně Libavá, ekologickou esej Betonový valčík (1993) o přehradě Gabčíkovo-Nagymaros a Sarajevo´94 (1994) esej z obklíčeného města /Zlatý ibis - nejlepší dokument na MFF Ismailia 1995, nejlepší studentský film na festivalu Berlín-Postupim 1995/, Mordochór (1999) – divoký hudební dokument o kontroverzním undergroundovém zpěvákovi Jimu Čertovi. Řadu let spolupracuje se společností Člověk v tísni, pro kterou natočil několik dokumentárních filmů věnovaných také problematice menšin v České republice - Úžera (2001) /Zlatý ledňáček – nejlepší krátký dokumentární film na festivalu Finále Plzeň 2003/ , Ming, Maggie, Wang… (2002) aj. V současné době pro člověka v tísni natáčí další investigativní dokument o fenoménu trvale udržitelných dluhů. Kromě řady televizních dokumentů a publicistických pořadů pro Českou televizi, zde několik let pravidelně spolupracoval jako režisér na diskusním pořadu Na hraně (1998-2002) a zároveň na dětském diskusním pořadu Tykadlo (1999-2003). Od roku 2003 pokračuje ve spolupráci s ČT na řadě koprodukčních projektů jako producent, vrcholem producentské práce je zatím celovečerní distribuční dokumentární snímek Ztracená dovolená (2007) režisérky Lucie Králové, který bude mít televizní premiéru v létě 2008. Další práce: autorský povodňový dokument Chvíle slávy… (2002),/MFDF Jihlava a další festivaly v zahraničí/, premiéra 2002 ČT. Hodinový filmový dokument o českém malíři Alénu Divišovi Sbohem slunce (2002) (premiéra v soutěži Česká radost na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě). Sláva republice… dokumentární film o Pražském povstání (ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu), premiéra 2004 ČT. Rovněž ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu vznikl film RU - návrat nežádoucí, dokument o koncentračních táborech, pochodech smrti a vůli přežít - televizní verze, premiéra 2005 ČT. Jan Křížek sochy a včely (2005) - dokument o českém sochaři a malíři – cena Andreje Stankoviče 2006. Život v peří (2008) /v předpremiéře uveden již na MFDF Jihlava/ časosběrný dokument o způsobu existence s divadlem. Na jaře 2008 bude mít distribuční premiéru celovečerní verze filmu o Alénu Divišovi Alén (2008). V obnovené premiéře bude uveden režisérský sestřih filmu Jan Křížek sochy a včely - v DVD distribuci. Slavnostní premiérou na AFO Olomouc 2008 v řadě historických témat bude uveden experimentální orálně-historický film Fronťačky (2008) o ženách, které bojovaly na východní frontě. Martin Řezníček pokračuje v akademické práci, stále vede dílnu autorského dokumentárního filmu a i nadále vyučuje Investigativní metody v DF, byl zvolen do pedagogické komory AS FAMU.
DOCUfilm Praha
N. A. Někrasova 2/649
160 00 Praha 6
Telefon:
+420 220 879 129
WWW:
Email:

zobrazeno položek: 1 - 25

vyfiltrovaných položek: 3062

položek v rubrice: 3224

Uvolnit filtry Filtrovat