Robić-Škarica Vera

City Killer
Apokalyptické městské prostředí. Vrah pronásleduje svou oběť. Unikněte z této scény.

My Neighbour Tanja
Tanja Kursar, které je nyní 57 let, se narodila jako nemanželské dítě. Zanechalo to na ní trvalé následky. Dědeček se s tím dlouho nemohl smířit a svého biologického otce viděla dvakrát v životě. Otčím ji zneužíval a manžel podváděl. Dokázala to vše překonat a našla sílu vychovat sama dvě děti, najít si práci a dokončit školu; dokonce účinkovala v několika filmech. Dnes je silnější než kdy předtím a dál žije svůj život.

Got Any Money?
Mersiha je veselá, inteligentní a ambiciózní dívka. A k tomu ještě složila přijímací zkoušky, ale není to dost k tomu, aby se splnilo její přání a mohla do školy nastoupit.

Neviditelné galerie
Tento film nás vezme na malou procházku Záhřebem. Na místa, kde se v letech 1970 a 1990 zradikalizovalo chorvatské umělecké ovzduší. Z šesti bývalých galerií/institucí, které, dle autorova mínění, formovaly moderní umělecké dění v Chorvatsku, existuje dodnes pouze Muzeum moderního umění a Gallery of Extended Media, které byly přestěhovány na nová místa.

The Way Out
"The Way Out" je experimentální film založený na dokumentární zkušenosti. Zaměřuje se na zdlouhavou konverzaci s Paní Gabrielou, která nedávno ztratila někoho blízkého, a odhaluje její emoce a činí je tak divákovi dostupné. Na druhou stranu autorovy zásahy jsou evidentní, konstantní a nevyhnutelné. Tudíž "The Way Out" je pravděpodobně jediným místem, kde protagonista a autor mohou zažít emoce, které na ně byly uloženy: vyprovokované podvědomí, měnící se pocity úzkosti s příjemnými vzpomínkami předchozího života… "The Way Out" je pro ně doslova jedinou cestou ven.

Wasteland
„Pustina“ nebo „pláň“ odkazuje na rozsáhlou a plochou step v Maďarsku. Je to země, která není obdělávána, ale slouží k volnému chovu skotu, koní a prasat. Pláně jsou formou organizovaného a společného hospodářství, které je typické pro Maďarsko, Slavonii a Baranju. Tento typ hospodářství byl budován v 18 a 19 století na rozsáhlých pláních Slanvonie, které vlastnila bohatá aristokracie. Pustiny byly odevždy obydleny bezzemky, imigranty, lidmi s neklidným duchem a tuláky, ale také těmi, kteří setrvávali na plácních po celé generace. Tento film byl natočen ruční kamerou a veškeré scény jsou subjektivní. Hlavní „postavou“ ve filmu je světlo. Světlo odhaluje postavy a objekty bez zvláštní pozornosti ke kompozici či užití umělého osvětlení. Společně s natáčením světla byly nahrány ruchy a zvuky. A nejdůležitější ticho, protože ticho v pustinách, na tomto „ostrově“ bez viditelných hranic mezi nebem a zemí, v tomto vězení bez hranic, je hlasitější než jakékoliv město.