Ruszeláková Iva

Toyen
Velký ateliér, hangár či cirkusový stan. Zde zbudujeme velký svět Toyen (1902-1980) a Jindřicha Heislera (1914-1953), předních evropských surrealistů. Kulisa se bude skládat z fragmentů bytů, hotelů, kaváren a ulic. Koupelna a vana v bytě Toyen, residence, kde 4 roky bydlel Heisler, Žid, který se nedostavil k transportu, a kde on a jeho milenka vytvářeli umění. Malířská výbava, klobouky, peněženky, fotografická výbava, rádiová hlášení přibližně z let 1930-1970. Nad tím vším švenkuje vodorovně i svisle kamera a zkoumá tak místa činu. Jsou zde obrovská promítací plátna s dobovými filmy a fotografickými scénami. Amatérské filmy, natočené Toyen a Heislerem. Pronikneme do obrazů a uměleckých děl v tomto vskutku fantaskním světě. Zepředu, zezadu, skrze režné malířské plátno. Surrealismus jako základ jejich naprosté nezávislosti na politice, režimech, národnosti, bohatství a chudobě. Přežijí hrůzy nacismu i komunismu. Vytváření seberealizace, nezávislosti a svobody. Vnitřní síla, puzení, energie jejich nevšedního vztahu, jejich lásky. Toyen někdy jako muž, jindy jako obhájce hrubé erotiky, dokonce pornografie. Život pražské a pařížské bohémy. Toyen ani Heisler nebyli nikdy s nikým v manželském svazku. Neměli děti. Spolu, jeden vedle druhého, vynalezli nové umělecké přístupy, poezii, koláž, fotografické techniky, reklamní artefakty. Důraz na nekompromisní agresivitu a bojovnost i něžných vizí, které vypadají jako počátek dnešní důležitosti vizuálna a video prezentací. Poezie a šok. Budeme hledat a zkoumat, jako tato dvojice (Heisler byl o 12 let mladší než Toyen, která jej přežila o 27 let), stále spolu, svázaní neviditelnou pupeční šňůrou tvorby a emoce. Přežije pouze síla jednotlivce! Film Toyen, založený na historických faktech a konkrétních uměleckých dílech, nepředstavuje životopisný příběh, ani dokument o tomto období a jeho umění. Film bude existovat zcela nezávisle jako originální umělecké dílo, které má vlastní svět a vlastní poetiku.

Noční hovory s matkou
Režisér Jan Němec se pokusil prostřednictvím subjektivního autobiografického snímku sestoupit do hlubin svého vědomí a nevědomí. Pomocí stylizovaného obrazu provádí svou osobní psychoanalýzu, v níž "oživuje" svoji matku, oční lékařku Josefu Sobotkovou-Němcovou. V tomto osobním eseji vystupuje nejen sám režisér, ale zvolil si také své alter-ego v podání herce Karla Rodena a matku zhmotnil pomocí hlasu herečky Zuzany Stivínové. Pomyslnou osu celého příběhu tvoří trasa Vinohradskou třídou "od ocasu koně svatého Václava až k olšanskému krematoriu." Syn Jan, stejně jako i jeho zemřelá matka, se spolu pokoušejí navázat kontakt a pohybují se přitom po "své trase". Jan sice dvakrát z této trasy odbočil: do emigrace v Mnichově a do Kalifornie, ale vrací se zpět do Prahy, aby našel matčin hrob a konečně si s ní popovídal. Tato upřímná osobní výpověď reflektující břímě, kterým jsou nevyřčená a nedopovězená slova mezi rodiči a dětmi, je ztvárněna experimentátorskou formou.

Básník - František Listopad
Dokumentární film o životě a díle současného českého básníka Františka Listopada, žijícího v Portugalsku.