Schmidt Otakáro Maria

Nejsme andělé, jen děláme jejich práci/Moc a tajemství jezuitů
Tovaryšstvo Ježíšovo - jezuité - patří k největším a nejvýznamnějším řádům římskokatolické církve. Jejich posláním je činnost pastorační a misijní, působí ve školství, vědách, kultuře a umění už od roku 1534, kdy byl řád založen Ignácem z Loyoly. Autoři dokumentu umožňují nahlédnout do současného života Tovaryšstva Ježíšova a odhalí, proč byl tento řád tak často považován za nebezpečný. Režisér O. M. Schmidt se spolu s mladými jezuity P. Vacíkem, J. Regnerem a M. Heroldem pokusil o neotřelý a pro Čechy nový a překvapivý pohled na historii, spiritualitu a život jezuitského řádu.

Nejznámější Čech - Jan Nepomucký
Říká se mu světec s pěti hvězdami. S jeho jménem se ve světě setkáte nejčastěji ze všech jmen světců, vzešlých z české kotliny. Hodinový dokument představující postavu, která se stala legendou. Odhaduje se, že jen v Evropě se nachází kolem 30 tisíc památek na tohoto muže; z toho jen asi jednu pětinu najdete na území České republiky. Co se ostatního světa týče, nezůstává na Evropou nijak pozadu, ať už budeme myslet na Střední či Jižní Ameriku, Indii, Filipíny nebo Čínu. Příběh Jana z Nepomuku umožňuje (kromě jiného) ukázat pomocí zajímavých paralel na obecné problémy lidského života, přetrvávající až do dnešních dnů. Mnozí ho vnímají především jako stavitele mostů mezi lidmi, člověka dialogu, strážce věrnosti. Jiní jako symbol protireformace, unifikace, násilí.

Carnevale di Venezia
Filmová báseň na hudbu Romana Holého o magickém kouzlu karnevalu v Benátkách.

Cokoli jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili (Farní charita Starý Knín)
Charita Starý Knín zaměstnává ženy v malých obcích, které z různých důvodů přišli o práci a aby neodcházely do měst a nenastávalo vylidnění, mohou se postarat o své spoluobčany v okolí, kteří by zase naopak z důvodu svého osamění museli do ústavů, či domovů důchodců. Tyto rodinné pečovatelky tak naleznou novou práci a umožní seniorům a nebo mladým, ale nějakým způsobem postiženým lidem kvalitní prožívání života ve vlastních domovech. Jsou tak vyřešeny oboustranné frustrace a je efektivně zaváděná dalo by se říci placená sousedská pomoc, dříve na venkově normální a běžná. Hraný půlhodinový dokument o těchto lidech je protkán poetickými a alegorickými hranými pasážemi. Alegorie Charity prochází filmem, prostředím, viděna jen postiženými, jako jakási andělka záchranářka a ulevuje v polích uprostřed krajin lidem od bolestí a strastí polštářem, který pokládá útěšně pod jejich hlavy. Charita – alegorie, vypadající jako postava připomínající zdravotní a zároveň řádovou sestru, je symbolem zprostředkování pomoci pro druhé a symbolem matek a ostatních lidí pracujících pro Charitu. Charitka je průvodkyní, andělem, který je nablízku lidem v nouzi. Jana Studničková, která alegorii Charity ztvárnila, spolu s Otakáro Maria Schmidtem film napsala a režírovala a je zároveň průvodkyní, reportérkou dokumentu. Erós je termín pro označování lásky mezi mužem a ženou. Agapé je výraz pro lásku, která stojí na víře a vírou je utvářena. Filia je láska přátelská, bratrská. Charita je láska sloužící. V ní se láska stává starostí o druhého a péčí o něho. Není to už hledání sebe, ponoření do opojnosti štěstí, protože láska nyní usiluje o štěstí milované bytosti. Láska se stává odříkáním, je hotova k oběti, ba dokonce to vše sama vyhledává. „Bůh je láska, kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm“. To jsou slova svatého apoštola Jana. Ano, láska je extáze, nikoliv však extáze ve smyslu jednoho okamžiku opojení, je to extáze ve smyslu putování, trvalého exodu z Já, které je uzavřené do sebe směrem k jeho osvobození, sebedarování. A právě proto směřujícímu k opětnému nalezení sebe, ba dokonce k objevení Boha. „Kdo si bude hledět život zachránit, ztratí ho, kdo by ho ztratil, zachová ho“ praví Ježíš. Ve starém černošském spirituálu se zpívá „vozíčku ke mně leť, nyní vézti domů mě máš, za Jordán hledím, za řeku svou, nyní domů vézti mě máš, hle andělé teď pro mě si už jdou, když ty dřív než já se dostaneš tam, mým známým řekni, že k nim přijdu sám, nyní vézti domů mě máš“. Je to onen vozíček, co veze křídla ve tvaru srdce? Je to Charita sloužící láska, která puklá srdce stmeluje? Ptá se film a postava s červeným křížem na čele vozí na vozíčku andělská křídla ve tvaru puklého srdce a rozfoukává odkvetlé pampelišky jako štěstí po krajině.

Příběhy domů: Slavonická Besídka
Dům, který probudil ospalé městečko ze sna. Na konci osmdesátých let byly Slavonice smutným, zapomenutým místem na dohled od drátů střežících státní hranici. Dnes v městečku na česko-moravsko-rakouském pomezí panuje čilý turistický ruch a cestu si sem nacházejí kumštýři ze všech koutů Evropy. Velký podíl na novém geniu loci má dům zvaný Besídka, jedna z nejkrásnějších a nejstarších staveb celých Slavonic. Během období komunistické nadvlády se dům ocitnul na pokraji zkázy, zachránilo ho až osm herců pražského divadla Sklep, kteří si chátrající budovu koupili v roce 1988. Nazvali ji podle vlastního divadelního představení a vdechli jí tvůrčího a hravého ducha, který dodnes do města přitahuje další umělce a spřízněné duše. Ve stejném duchu se nese i dokumentární film, který o Besídce natočil bývalý herec divadla Sklep Otakáro Schmidt.

Cesty víry - Moravští bratři ze Suchdola
Dokument ukazuje, jak tragická historická událost - emigrace vynucená náboženskou nesnášenlivostí - může s odstupem několika staletí působit nejen jako spojující prvek mezi křesťany, ale i pozitivně ovlivnit život malého moravského města. Na počátku byl záměr několika nadšenců z různých církví vybudovat muzeum Moravských bratří, kteří se ze Suchdola odstěhovali do německého Herrnhutu. Po několika letech existuje nejen muzeum, ale pořádají se zde o Moravských bratrech mezinárodní konference a odkaz jejich dědictví vedl i k navázání mezinárodní kulturní spolupráce mezi Suchdolem, německým Herrnhutem a polským městem Pilawa Gorná.

Můj dům, můj... (díl I, II)
Jak žijí někteří z nás a co pro ně znamená domov. Průvodce, režisér, scénárista a kameraman dokumentární série Otakáro Maria Schmidt v každém díle navštěvuje lidi, jejichž domov má netradiční podobu. „Co se v domě děje, děje se v našem nitru. My sami jsme často tímto domovem. Dům a nebo domov je fyzická architektura našeho vědomí i nevědomí. A vše co se děje na fyzické úrovni, děje se i v duchovní úrovni. Být v místě bytí a tím místem je v našem cyklu nestandardní byt, je jako návštěva v cizích krajích a přitom se o sobě dozvíme něco důvěrně známého. Dozvíme se o sobě něco na základě toho, jak žijí druzí. Jak vnímají ti lidé svůj domov venku a uvnitř,“ sděluje tvůrce. Jednotliví protagonisté, aniž by se znali, si předávají dárky od srdce, které charakterizují jejich životní styl. První dárek předal O. M. Schmidt knězi Jirkovi Čeplovi a byla to kniha s provokativním názvem Existuje Bůh? (lze vědecky dokázat existenci Boha?). V dokumentárním cyklu ČT se podíváme do domovů faráře, českých Rumunů, kastelána na Karlštejně nebo rodiny principálových z cirkusu Jo-joo.

Cesty víry - Ora et labora v severních Čechách
Biblický zápas dobra se zlem dostal ve 20. století novou podobu. Mocnosti zla si nasadily neosobní masku, skryly se pod převlek totalitních ideologií a neosobních destruktivních sil. Proti strukturálnímu zlu se dnes a denně nasazují lidé dobré vůle, věřící i nevěřící. Jejich nenápadná obrana dobra je často zapomenuta či zneuznána, zvláště na severu Čech. Filmový dokument "Ora et labora v severních Čechách" vzdává hold této skryté práci a tiché modlitbě. Již od nejstarších dob se zápas dobra a zla zobrazoval v podobě souboje dobrých a zlých božstev představených v lidské podobě. Také Bible popisuje, jak archanděl Michael bojuje proti démonickému drakovi jeho pomocníkům. Lidské srdce představuje hlavní pole tohoto zápasu, který se však neodehrává pouze ve svědomí jednotlivce. Moderní doba se vyznačuje vznikem tzv. „strukturálního zla“, které se schovalo za anonymní síly ekonomického či sociálního systému. Proti organizovaným silám destrukce stojí jednotlivci i společenství lidí dobré vůle. Jak vypadá jejich denní zápas v severních Čechách?

Dej mi duši a ostatní si ponech
Jan Bosco se už jako kluk snažil vést své kamarády k dobrému životu. Aby je zaujal, naučil se kouzlit, žonglovat, a taky chodit po provaze. „Možná mi to nebudete věřit, ale v jedenácti jsem ovládal kejklířské řemeslo, uměl jsem salto mortale, chodil jsem na rukou, procházel se po provaze a tančil na něm“, napsal Jan Bosco ve svých vzpomínkách. Bosco balancující na provaze je pro Salesiány vzorem, jak daleko má jít jejich fantazie a vynalézavost na cestě k mladým lidem. Salesiáni přitom balancují v přeneseném slova smyslu. Člověku tradičně věřícímu se často jeví jako málo důstojní a málo zbožní. Naopak pro toho, kdo nevěří, jsou zbožní až příliš. Může je to svádět k příklonu na jednu nebo druhou stranu, ale salesiánské poslání je přesně na hraně. Jde přitom o jedno jediné – objevit tajemství rovnováhy na provaze. Rovnováhy na kolejnici života, která by měla vést do nebe. Z malého chudého domku se Boscovy myšlenky rozšířily do celého světa. Jeho výchovný systém inspiroval miliony následovníků, kteří dnes podávají mladým lidem pomocnou ruku. Učí je nemyslet jenom na sebe, rozvíjet hřivny, které dostali, hájit hodnoty, pro něž stojí za to žít. Parafrázujeme-li slavný Boscův výrok, můžeme říci: „Pane Bože, vše si ponech, jen mi dej veselou a hravou duši a nakazím tím ostatní, ať unesou trpící tíhu tohoto světa!“ Boscův originální sociální systém spočíval v tom, že hochům nabízel práci v tiskařské dílně, nebo na svých stavbách, později kostelích, a tak se z nich stávali zedníci, spolupracující na Božím díle. A kromě práce to bylo i užitečné v šíření duchovně posilujících Boscových knih a mnohých periodik. Na hlavním tržišti objevil Bosco skutečný trh s lidskou silou. Nejdříve navázal kontakty s kameníky, zedníky, fasádníky, dlaždiči a pokrývači, kteří později toužili vystoupat na lešení, obepínající kostely a stoupající do nebes a stát se zedníky, spolupracujícími na božím díle. Na tržišti světa nabízíme a kupujeme plody, které jsme vypěstovali, a které budou často konzumovat až příští generace. Slovo misie či mise znamená být vyslán někam s nějakým posláním. Ježíš před dvěma tisíci lety vyslal své apoštoly. „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium!“ Proto i salesiánští misionáři mají poslání nést radostnou zvěst o Ježíšovi ke všem lidem na světě. Prvních deset salesiánů poslal na misie do Argentiny samotný Don Bosco již v roce 1875. Výpravu tehdy vedl Jan Cagliero. Z Jižní Ameriky se salesiánské misie postupně šířily do celého světa. Již v případě krátké cesty dochází k psychické změně v nitru člověka. Vždy je to spojeno s loučením, napětím a v očekávání toho, co přijde a se zájmem o technickou stránku dopravy. Jako cestující po železnici se dobrovolně svěřujeme jízdnímu řádu a jedoucímu vlaku. Ocitáme se na životní cestě, na jejíž trati jsou určité stanice a od nás se očekává, že se budeme chovat patřičným způsobem. Vlaky mají svou stanovenou dobu odjezdu, kdo nepřijde včas, nestihne do něj nastoupit. Tato situace nabízí skvělé podobenství pro všechno, co jsme v životě nestihli, kdy jsme zmeškali spojení. Veškeré lidské konání má svůj příznivý okamžik, svůj kairós, kdy je vše nezbytné připraveno, včetně nás samých. Snad neztrácet hlavu, a když vlak ujede, dáme si buřta a pivo a vše v klidu rozmyslíme. Netrávíme však na peróně bezcílně dlouhé hodiny jako bezdomovci, a odvážně spolupracujeme s Bohem na jeho božím díle. Tak jako děti tvoříme krajinu pro své pikovláčky. Vlak našeho života stojí na hlavním nádraží s mnoha nepřehlednými nástupišti. Odtud se vydáváme na nejrůznější cesty. Jestliže jsme se rozhodli k nějaké cestě, nejsme to my, nýbrž Bůh, kdo rozhoduje o jejím průběhu. Don Bosco, nezatížen svými zavazadly, dorazil do nebeské čekárny, obohacen dobrými skutky a připraven nastoupit na svoji poslední cestu do věčného světlého dne. Salesiáni, jejich zkratkou je SDB, tedy Salesiáni Dona Bosca, tvoří řeholní společenství, jakousi partu chlapů, kteří svůj život zasvětili Bohu. Patří do katolické církve, skládají sliby čistoty, chudoby a poslušnosti, a někteří z nich jsou i kněžími. Věnují se výchově mladých lidí, a proto mají po celém světě tisíce středisek mládeže, kostelů a dalších zajímavých zařízení. Světová kongregace Salesiánů je dnes největším řádem v Čechách a dosahuje v práci s mládeží i v charitativní a misijní oblasti skvělých pozitivních výsledků. Salesián má pomáhat dětem a mladým lidem, aby se orientovali v hodnotách dnešního světa, aby uměli rozlišovat mezi podstatným a méně podstatným, aby dokázali číst Boží stopy u počítače, ve škole, nebo třeba na hřišti. Salesián má být provokací pro ty, kdo zapomínají, že Boha můžeme najít i mimo zdi kostelů. V 19. století, kdy žil Don Bosco, Karel Marx prohlásil, že náboženství je opium lidu. Anarchista Bakunin pak vyžadoval od svých stoupenců otevřené vyznávání atheismu. Pařížská komuna šířila atheismus násilím. Lidé ztráceli smysl pro Boha, a ze života zmizel zájem o duchovní skutečnosti. Cesta Dona Bosca se nakonec změnila v docela jinou záležitost. Cílem nakonec nebyl ani kostel, ani chudí hoši, ale přiblížení nové generace zpět k Bohu. Na kázání na motorkářské mši, která se ve filmu objeví, řekl náš průvodce kněz a salesián Ladislav Heryán z Kobylis: Hebrejské "ruach" znamená jak "vítr" tak "duch". Motorkář jede tedy větrem, ale i duchem. A takto si právě Ducha Svatého můžeme lépe představit.

Ona tančí s Olomoucí
O univerzitě, která má duši. Olomoucká univerzita - druhá nejstarší univerzita v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V současné době patří do svazku Univerzity Palackého v Olomouci osm fakult - Cyrilometodějská teologická fakulta, Lékařská fakulta, Filozofická fakulta, Přírodovědecká fakulta, Pedagogická fakulta, Fakulta tělesné kultury, Právnická fakulta a Fakulta zdravotnických věd, na kterých studuje kolem 21 000 studentů.

Můj dům, můj Braník
David Vávra, herec a architekt, je znám mj. jako čelný představitel Divadla Sklep. Ve filmu svého souputníka Otakára M. Schmidta představuje svůj dům i domov a provází magickými místy rodného Braníka. Snímek je prodchnut jarním svěžím vzduchem, letním sluncem i mrazivou krásou paní Zimy.

Léta letí k andělům
Léta letí k andělům je cyklus pro televizi NOE, v němž se jednou měsíčně ve dvacetiminutových dokumentárních portrétech (duchovních genech) představují duchovní osobnosti (umělci, vědci, duchovní....). Název je inspirován slavným rozhlasovým cyklem ze šedesátých let – A léta letí vážení. V cyklu Léta letí k andělům jsou vybírány osobnosti, které jsou nositeli moudrosti a bohatých životních zkušeností a většinou totalitními režimy perzekuované a svým způsobem tímto křížem také obohacené. Ale také slavní, či společensky známí lidé, kteří jsou věřící nebo v průběhu svého života víru našli, aniž by se o tom v médiích mluvilo. Cyklus portrétů je tedy evangelisace formou svědectví, s důrazem na obrazovost, symbol, alegorii, metaforu a laskavý humor. Seznam protagonistů - Léta letí k andělům: 2006 1.díl – Karel Herbst- salesián, světící biskup 2.díl – Ludvík Armbruster – jezuita, děkan Katolické teologické fakulty UK 3.díl – Adalbertus Vojtěch Hrubý – zakladatel římského Velehradu 4.díl – Jiří Čepl – kněz, motorkář 2007 5.díl – Jaroslav Kratka – reverend, lazarián 6.díl – Otmar Oliva - výtvarník 7.díl – František Lízna – jezuita s františkánskou spiritualitou 8.díl – Ladislav Heryán – kněz, ředitel salesiánského střediska v Kobylisích 9.díl – Tomáš Gereon Biňovec – praemonstrát, skaut 10.díl – Václav Česák - sochař 11.díl – Dominik Duka – biskup 12.díl – Miroslav Herold – jezuita 13.díl – Marek Orko Vácha – kněz a vědec 14.díl – Olga Valeská Kopecká – bývalá ředitelka rádia Svobodná Evropa 15.díl – Marie Svatošová – zakladatelka hospiců 2008 16.díl – Marie Rút Křížková – chartistka 17.díl – Hana Ulrychová – zpěvačka 18.díl – Dana Němcová – chartistka 19.díl – Dagmar Pohunková – lékařka a publicistka 20.díl – Martin Dejdar – herec 21.díl – David Vávra – divadelník a architekt 22.díl – Max Kašparů – psycholog a jáhen 23.díl – Naďa Urbánková – zpěvačka a herečka 24.díl – Jan Špilar – jáhen a kadeřník 2009 25.díl – Jan Hanák - kněz 26.díl – Osamu Okamura - architekt 27.díl – Haig Utidjian – dirigent 28.díl – Miluška Voborníková – zpěvačka 29.díl – Marie Rottrová – zpěvačka 30.díl – Jan Potměšil – herec V přípravách: Jitka Molavcová, Karel Schwarzenberg, Marta Kubišová, Daniela Drtinová, Libuše Šafránková....

Blázen z La Verny
Františkánská spiritualita, resp. osoba Františka z Assisi je jednou z nejinspirativnějších v evropském kulturním kontextu. Přes hradbu osmi staletí oslovuje nejenom křesťany, resp. katolíky, ale i muslimy, nebo ty, jimž jsme si zvykli říkat bez vyznání. Františkův jazyk umí být univerzální, a přitom ne bezzubý. Františkánských témat je spousta: vztah člověka k přírodě, jeho místo v kosmu, smysl utrpení, pokora, chudoba jako dar (schopnost), mezilidský (mezináboženský) dialog, rytířství ducha, oběť, láska. Dokument má dvě příběhové linie - současný život františkánů, který se prolíná se životem samotného Františka. Tímto filmem chceme navázat na dokumenty Otakára M. Schmidta o Jezuitech (Nejsme andělé, jen děláme jejich práci), Nepomukovi (Nejznámější Čech - Jan Nepomucký, světec s pěti hvězdami) a Salesiánech (Dej mi duši a ostatní si ponech). Tyto tři předchozí filmy ukázaly poetičnost vyprávění a režijního stylu Otakára, který umožňuje obrazově a zábavně předávat důležité informace. Chceme kombinovat hrané scénky a dokumentární výpovědi se symbolickými obrazy v současném světě.

Krajinou ticha
Ticho není jednoduše absence zvuku. Ticho má svůj hlas, zvuk i barvu a nabývá množství významů: může být vznešené i trapné, může otevírat či zavírat prostor komunikace, může uzdravovat i zraňovat. Dokument nabízí osobitý pohled na roli ticha nejen v životě člověka, ale v celé lidské kultuře i přírodní říši.

Svatý Vojtěch – první český Evropan
Svatý Vojtěch i současný papež Benedikt XVI. nám připomíná, že naším osudem a domovem je Evropa, rodina sjednocených křesťanských národů. Je na nás, abychom byli jejím srdcem zvonu ohlašujícím pravidelnými údery přelom věků a nové tisíciletí. Vojtěchův evropský rozměr vyrůstá z utrpení (a jeho utrpení z opravdovosti). Tak se Vojtěch díky svému stálému putování bez jistoty domova stává prvním z řady našich velikých emigrantů, pro které ve vlastní zemi nebylo místo, a které pak po smrti národ slaví jako své hrdiny. Možná právě skrze takové utrpení vede brána do Evropy pro národ, který leží v jejím srdci. A historie ukázala, že byl často tím nejlepším řešením odchod a osobní oběť. Vojtěch nám připomíná, že člověk je poutníkem, jehož domov je mimo tento svět. A je v tom kus tragiky tohoto pozemského života, kus Kristova sebeobětování, že ti, kdo seli, i ti, kdo setbu zkrápěli slzami, potem, a krví, neuvidí žně svýma pozemskýma očima. Apoštol sjednocení křesťanské Evropy konce prvního tisíciletí umírá jako jedna z obětí evropského přežívajícího pohanství na prahu křesťanské éry. Přesto, že se biskup Vojtěchova formátu ve své vlasti a ve své době těžko mohl prosadit, Vojtěch se vrací do Čech jako mučedník a světec uctívaný v několika evropských národech ve slavném průvodu s knížetem Břetislavem a biskupem Šebířem. Jeho návrat ovšem předchází slib lepšího života Čechů, tedy uskutečnění hodnot, o které usiloval a za které položil život. A sjednocení Evropy se vrací jako téma pro třetí tisíciletí. Na konci toho prvního šlo o sjednocení křesťanské Evropy. Vojtěchovou cestou k němu byla opravdovost a schopnost hlubšího, vnitřního vidění. Nejde po tisíci letech vlastně o totéž? (Anastáz Opasek, Dušan Hejbal)

Mistr Eckhart - Světlo svítí ve tmě a tma ho nepochopila
Dokument o tajemném mystikovi středověku. Mistr Eckhart byl jedním z těch, kteří kladli základy novověkého myšlení. I když od jeho narození letos uplynuly tři čtvrtiny tisíciletí, jeho odkaz zůstává dodnes neobyčejně živý. Prostřednictvím čtyř osobností - filozofa Jana Sokola, pražského arcibiskupa Dominika Duky, molekulárního biologa Marka Orko Váchy a kněze Jana Hanáka, se film snaží postihnout osobnost tohoto středověkého teologa.

Pražské Jezulátko
Dokumentární film o Pražském Jezulátku přibližuje lidem jednu z nejslavnějších pamětihodností Prahy. Podkladem ke vzniku filmu jsou především vydané písemnosti a dokumenty zabývající se touto soškou. Dostupnost písemných materiálů je většinou složitá, ale o to zajímavější a přitažlivější, a tvůrci filmu chtějí toto vše předat prostřednictvím díla i ctitelům Pražského Jezulátka nejen zde v Čechách, ale i daleko za hranicemi České republiky. Toto dokumentární dílo by mělo být přístupné svým pojetím všem bez rozdílu věku, proto chceme pro lepší představivost a oživení filmu uplatnit loutkoherecké scény vycházející z historie Pražského Jezulátka, které by byly prostříhány do dokumentu, tím by napomohly k rytmizaci díla, rozšířily by vnímání dokumentu o další rozměr a vnesly by do něj poezii, bez které se podobná díla mohou jevit pro řadu diváků jako neuchopitelná i nepochopitelná. Pochopení poslání Jezulátka a celého dokumentu je důležité nejen pro dospělé, ale i pro dětské diváky nebo osoby s nižší vzdělaností či negramotné, neboť i oni patří či mohou patřit mezi jeho ctitele.

Blázen z La Verny
Františkánská spiritualita a především osoba Františka z Assisi je jednou z nejinspirativnějších v evropské kulturní tradici. Přes propast osmi století oslovuje nejen křesťany, ale i muslimy, nebo ty, jimž jsme si zvykli říkat bez vyznání. Františkův jazyk umí být univerzální, a přitom ne bezzubý. Františkánských témat je spousta: vztah člověka k přírodě, jeho místo v kosmu, smysl utrpení, pokora, chudoba jako dar (schopnost), mezilidský (mezináboženský) dialog, rytířství ducha, oběť, láska. Svatý František z Assisi patří k výjimečným postavám evropské civilizace, k těm lidem, kteří významně ovlivnili myšlení své doby, ale i směřování společnosti do budoucnosti, resp. naší přítomnosti.

Dědictví otců a matek zachovej nám, Pane!
Filmový dokument spojuje hrané scény postav v kostýmech doby Cyrila a Metoděje v reálném prostředí současného světa s dokumentární výpovědí. Moderně a aktuálně propojuje poselství středověku s dneškem. Dokument představí život sv. Cyrila a Metoděje, jejich odkaz, vliv a šíření cyrilometodějské tradice po jejich smrti a význam pro naší současnost. Základní linky filmu: život a doba Cyrila a Metoděje (hrané scénky v současných reáliích), výpovědi odborníků a laiků. Film využívá styl klipovitého vyprávění, zábavných kombinací hrané akce v dokumentárním prostoru. Místo kázání o tom, co je dobré a co zlé, nabízí lidské příběhy a příklady osobností, které svým životem dokázaly oslovit okolní svět.

Krajina, zrcadlo duše
První dokumentární film ve 3D. Film o putování krajinou, které nás dovede až do krajiny naší duše. Opravdu si myslíme, že můžeme zůstat zdraví uvnitř rozbitých rodin a rozbité přírody? V průběhu filmu prochází světem poutník Marek Orko Vácha jako český David Atenborough. Vychází na konci zimy v předjaří od soutoku řeky s mořem u moderní hotelové stavby. Náš poutník Orko si uřízne větev jako poutnickou hůl a vydá se s východem slunce proti proudu řeky. Zšeřelou krajinou putuje s rozsvícenou lucerničkou jako velký princ. Na konci filmu dojde k počátku, do hor, do Boubínského pralesa k prameni se studánkou a léčivou vodou, u které je mezi vzrostlými a neudržovanými stromy u jeskyně kaplička a dřevěný kříž. Zapadá slunce a v mechu raší první sněženky jako symbol předjaří. Zásadní je použití 3D technologie pro obrazy přírody a jejího koloběhu. Chceme divákovi přírodu a život představit co nejrealističtěji a vtáhnout ho do naší filmové krajiny.

Otakáro Mária Schmidt (narozen v roce 1960 v Plzni) je režisér, scenárista, kameraman, herec a moderátor. V 80. letech absolvoval pantomimu, tanec, a herectví na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze, jako herce a tanečníka ho angažovali ve Státním divadle F. X. Šaldy v Liberci a s Černým divadlem Jiřího Srnce podnikl turné po Španělsku. Spolupracoval s orchestrem Laura a její tygři, s Davidem Vávrou, Arnoštem Goldflamem a Michaelem Kocábem. S Danem Nekonečným založil Fantastické a plynové divadlo BAR. Výrazně působil (s přezdívkou Štětináč) v generačním divadelní společenství Pražská pětka (Sklep, Mimóza, Kolotoč). Byl zaměstnán jako redaktor v Ústřední půjčovně filmů (1988–90) a poté studoval na katedře scenáristiky a dramaturgie FAMU (1991–99). Je znám jako osobitý moderátor nejrůznějších festivalů a rozhlasových pořadů (např. Rádio Limonádový Joe), jako svérázný publicista, herec drobných rolí ve filmech Tomáše Vorla, O. Trojana, Milana Šteindlera, J. Svěráka, V. Chytilové a D. Kleina a také jako autor knih Tajů plný ostrov (1993), Hořící sny (1995) a Eliška má ráda divočinu (1997). Poslední z nich byla předlohou k jeho stejnojmennému celovečernímu hranému debutu, který zrealizoval roku 1999. Kromě něj realizoval i hrané televizní filmy jako Herbert v ringu (2008). Jako hudebník realizoval autorské CD Hořící sny. Schmidtova tvorba je typická gejzírem nápadů, poťouchlostí, a až karnevalové barvitosti, což se projevuje i v jeho dokumentární filmografii. Typickými zástupci tohoto výrazu jsou snímky realizované v době studia na FAMU: Jízda svatého Huberta (1993), Carnevale di Venezia (1995) a Nebe nad Mikulovem (1995) – témata přímo vybízející k show, audiovizuálnímu lahůdkářství a intelektuální extravaganci. Podobně zrealizoval i dokument Sochy snové, ale odolné (Génius loci města Plzně v sochařském profilu V. Česáka, 2001), který je výtvarnou stylizací zcela prosycen; svým vkladem znásobil poetiku Boleslava Polívky v dokumentech o hercových aktivitách (Olšany Open 2000 – kraj, kde se krávy mění v koně, 2000; Cirkus pluje nocí jako karnevalová loď – putování po Moravě s Bolkem Polívkou a cirkusem Jo-joo, 2001, Hrnec smíchu, 2004) a s patřičnou nadnášející „sklepáckou“ lehkostí natočil i portrét k padesátinám D. Vávry (Můj dům, můj Braník, 2006). Po roce 2004, kdy přijal křesťanskou víru, se začala jeho tvorba viditelně zklidňovat, být soustředěnější a tematicky vyhraněnější – ve svých hodinových autorských hraných dokumentech pro ČT vzdal hold českému světci (Nejznámější Čech-Jan Nepomucký, 2007) a podrobně představil historii i současnost řádů jezuitského a salesiánského (Nejsme andělé, jen děláme jejich práci, 2006; Dej mi duši a ostatní si ponech, 2008). I z dalších podobných témat, jako působení Farní charity ve Starém Kníně nebo o tradici Palackého Univerzity v Olomouci, dovedl vykřesat náboj a hravost, a to i prostřednictvím hraných prvků (filmy Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili, Ona tančí s Olomoucí –O univerzitě, která má duši, oba 2008). Začal spolupracovat s náboženskou redakcí ČT na cyklech Křesťanský magazín (2007), Sváteční slovo (Sváteční slovo kardinála Tomáše Špidlíka, 2005; Sváteční slovo kněze a motorkáře Jiřího Čepla, 2007; Sváteční slovo kněze Jana Hanáka, 2009), Cesty víry (Moravští bratři ze Suchdola, 2005; Ora et labora v severních Čechách, 2007) a je autorem, režisérem a průvodcem rozsáhlého křesťanského cyklu pro mládež o symbolech a jejich významech pro lidský život Po hladině – díly mj. Symbol, Slovo, Číslo, Srdce, Manželství, Pohyb, Barva, Světlo, Oheň, Voda, Čas, Sny, Rituály, Země, Vzduch…(vše 2007 - 08). Navázal úzkou spolupráci s novou křesťanskou televizí TV NOE, pro kterou jako scénárista, moderátor, kameraman a režisér vytváří měsíční cyklus duchovních portrétů známých osobností Léta letí k andělům (od 2006) a následné talkshow Cesta k andělům. Přes toto zaměření se i nadále věnoval samostatným dokumentům o společenských fenoménech (o life-stylových podobách bydlení Můj dům, můj…, 2004), o životě a životnosti architektury (Slavonická Besídka pro Příběhy domů, 2007), nebo tématu iluzí a magie v celém komponovaném Večeru na téma: Realita kouzel aneb Kouzelná realita (2002) – filmy Proč a jak se člověk nechá ošálit (Iluze nebo magie?) a Obchodníci s kouzly (Kouzelnická historie). Na přelomu milénia vytvářel také zábavné pořady - Na vlastní nebezpečí (TV Nova) a Na scénu (Prima), nyní (od roku 2009) portréty Cizinci pro internetovou Bedna TV. Podílel se i na dalších cyklických pořadech magazínového typu: Prology-filmové lahůdkářství (od roku 1994), Paskvil (od roku 1996), Padající květináč (2006-07); Šaty dělaj člověka (2009), pochopitelně jako režisér i moderátor v jedné osobě. Je autorem řady reklam a hudebních klipů. Od roku 2000 téměř na všech projektech spolupracuje s Janou Studničkovou a realizuje je rovněž jako kameraman.

Životopis - Curriculum Vitae Otakáro Maria Schmidt Pravým jménem - Otakar Miloslav Maria Schmidt Narozen 1960 v Plzni. Titul – magistr umění (MgA.). Vzdělání – Střední průmyslová škola, Konzervatoř J.Ježka, FAMU – obor scénáristika a dramaturgie. Potomek středověkého šlechtického rodu Nowothů, s erbem. Pradávný, vážený a majetný rod pocházející z Čech, jehož počátky sahají do poloviny 14.stol. Jeho představitel Wenzel Nowotha sloužil českému králi Sigismundovi, od kterého obdržel v roce 1378 erbovní list pro sebe a další pokolení, jako výraz za své znamenité služby. Štít sestává se znaku, helmu, klenotů a přikrývadel a celý erb vyjadřuje majetnost, šlechtickou hrdost, věrnost a mlčenlivost. Evropské erbovnictví 3.kniha. Bernský kodex. SFilmografie • 2011 Pražské Jezulátko – světový fenomén (Malý princ v nás) • 2011 Naďa Urbánková (v cyklu Neobyčejné životy) • 2010 Blázen z La Verny – dokument o sv. Františkovi • 2010 Ljuba Skořepová (v cyklu Neobyčejné životy) • 2010 Mistr Eckhart (Světlo svítí ve tmě a tma ho nepochopila) • 2009 Svatý Vojtěch – první český Evropan, (o českém, polském a maďarském patronovi) • 2008 Herbert v ringu, TV film • 2008 Dej mi duši a ostatní si ponech, (film o salesiánech), AFO Olomouc • 2007 Nejznámější Čech - Jan Nepomucký (Světec s pěti hvězdami), AFO Olomouc • 2006 Nejsme andělé, jen děláme jejich práci (Tajemství a moc řádu jezuitů), hlavní cena na festivalu AFO Olomouc 2006 • 2006 Můj dům, můj Braník (portrét Davida Vávry) • 1999 Eliška má ráda divočinu (celovečerní hraný film režie, scénář, výtvarná koncepce – Český lev za zvuk, nominace v kategoriích výtvarný počin, kamera, plakát), • Krajinou ticha, Ona tančí s Olomoucí, Cokoliv jste učinili…, Kouzelná realita aneb realita kouzel, Cirkus pluje nocí jako karnevalová loď, Sochy snové, ale odolné, Nebe nad Mikulovem, Carnevale di Venezia, Jízda sv. Huberta • Po hladině (týdeník - 37 dílů, ČT), Padající květináč (měsíčník, ČT), Léta letí k andělům (měsíčník – 60 dílů, TV Noe, portréty duchovních osobností), Bet-lechem - dům chleba (měsíčník - 20 dílů, TV Noe, cyklus portrétů o vnitřním domově), Cesta k andělům (Talk show, TV Noe), Náš dům v kosmu (týdeník - 42 dílů přednášek na téma bioetika, TV Noe), Prology, Kinobox, Paskvil (ČT), Na vlastní nebezpečí (zábavná show – TV Nova) hraný dokument Jízda svatého Huberta (Divočina samorostáře Tůmy) ČT-Ostrava, 33min., film-16mm scénář, režie cena FAMU za filmovou režii, střih a kameru Aktivity po letech: 60tá a 70tá léta: Skauting (přezdívka-Červenáček), lehká atletika Lidová škola výtvarná a hudební (8 let klavírním učněm) Vyučen strojním zámečníkem Střední škola technického zaměření v Plzni-maturita 80tá léta: Profese – rýsovač ve Škodovce, kulisák v Komorním divadle, strojník v plzeňské vodárně Emigrace do Prahy Profese – domovník, redaktor v Ústřední půjčovně filmů, dopisovatel do film. periodik Absolvent Konzervatoře Jaroslava Ježka – pantomima, tanec, herectví Angažmá – St. divadlo F.X.Šaldy v Liberci (jako člen baletního sboru v baletu Labyrint světa a ráj srdce, v opeře Žebrácká opera, v činohře Indiáni), Černé div. J.Srnce (turné po Španělsku) Spolupráce s orchestrem Laura a její tygři, s D.Vávrou, A.Goldflamem, M.Kocábem Založil autorské kultovní Fantastické a plynové divadlo BAR (s D.Nekonečným) Působení v generačním společenství Pražská 5 (Sklep, Mimóza, Kolotoč)-viz seznam divadlo 90tá léta: Herec a moderátor ve filmech, televizních pořadech a reklamách - (např.: večírek na nominace na filmového Oscara, s Bolkem Polívkou premiéra filmu Akumulátor a dále viz seznam níže) Příležitostný dabing (např.Rodina Simpsonova) Scenárista - filmový, televizní a reklamní – Penzionek/dvoudílná dada burleska (r.O.Trojan), Smělé verše (r.T.Vorel), Náš Jarka (podle J.Křižana), Podivuhodné odpoledne pana Baltazara (podle Márqeze), Ariadna (podle Čechova)…… 1991 přijetí na FAMU – obor scenáristika a dramaturgie hra - Tajů plný ostrov – hl. role, scénář, režie (Divadlo Sklep) 1993 kniha - Tajů plný ostrov (olomoucké vydavatelství D.Hrbek) scénář celovečerní film. adaptace Bulgakovovy hry - Útěk (FAMU) středometrážní hraný dokument - Jízda svatého Huberta (ČT Ostrava) – scénář a režie (cena za střih, kameru a hranou režii na fest. FAMU 94) 1994 scénář - Zahrada je v noci džungle (bakalářská zk. spolu s teoret. prací Lekce Faust) – oceněn Českým literárním fondem za nejlepší původní scénář na FAMU v r. 1994 1994 – 1999 - Prology–filmové lahůdkářství – měsíčník studentského a nezávislého filmu (VAC pro ČT Praha). Moderátor, scénárista (s J.Stehlíkem) a režisér. V rámci pořadu 30 minutový dokument o Davidovi Vávrovi a další medailonky (Vacek, Dejdar, Klepl, Stivínová, Bromová, Najbrt….15ti minutovky) 1995 projekt HOŘÍCÍ SNY: - hudební nosič - Hořící sny (CD,MC – Monitor/EMI)– texty, zpěv, hudba, booklet - kniha magnetických textů a gregarií - Hořící sny (nakl. Paseka) - hudební klipy - Sladká smrt, Zlatý pes, Filmové holičství – scénář a režie - výtvarný dokument - Carnevale di Venezia (ČT Praha) – scénář a režie hraný dok. - Nebe nad Mikulovem (TV Nova) – herec, scenárista, režisér 1997 TV show Dejdara/Vacka - Na vlastní nebezpečí (TV Nova) – scénář, režie Každé 4 měsíce po dobu 2 let (97-8) natáčení v USA a ve Francii – udílení Oscarů a film. školy (pro TV magazíny Prology a Kinobox) příprava dok. seriálu o USA (s M.Dejdarem a O.Ulčem) hud.klip - Děti ráje (Sem dej dar) – scénář, režie kniha - Eliška má ráda divočinu – psychedelická komedie, filmová povídka (nakl. Votobia, D.Hrbek) moderování filmové rubriky v hudebním měsíčníku Paskvil 1998 hud. klipy–Růžová (Aurobora), Večírek osamělých srdcí (Tichá dohoda)–scénář, režie duchovní miniseriál - Psychoparadoxy pro hudební měsíčník Paskvil – Psychologie snu, Holotropní dýchání….(ČT Praha) - komentář, scénář, režie. 1999 diplom na Filmové a televizní fakultě (MgA.) Film o filmu - Eliška má ráda divočinu – s Olinou Kaufmanovou klipy a foršpany k filmu - Eliška má ráda divočinu – s Olinou Kaufmanovou Celovečerní film - Eliška má ráda divočinu – výtvarná koncepce, scénář, režie. Film měl 4 nominace na Českého lva v kategoriích: výtvarná koncepce (O.Schmidt), kamera (M.Štrba), zvuk (R.Hladík, R.Rondevald, I.Špalj), plakát (D.Foldyna) Premiéra 2.12. Blaník. Film získal Českého lva za zvuk. 00tá léta: 2000 – dokument - Olšany Open 2000/Kraj, kde se krávy mění v koně (ČT Brno) – komentář, kamera, scénář, režie 2000 – 2002 - autorské moderování na rádiu Limonádový Joe (pořady Film.lahůdkářství - středa, hudební páteční Happy párty, Duchovní čtvrtky a neděle) - semináře v kinech, ve školách a klubech 2001 – výtvarný dokument – Sochy snové, ale odolné (Génius loci města Plzně v sochařském profilu V.Česáka) – komentář, kamera, scénář, režie – hudební klip pro skupinu Děda Mládek illegal band – Jez - kamera, scénář, režie – dokument - Cirkus pluje nocí jako karnevalová loď (ČT Brno) – komentář, kamera, scénář, režie – zábavný pořad M.Dejdara - Na scénu 1.díl (TV Prima) – režie – natáčení akcí na Farmě Bolka Polívky (sběrný materiál) – kamera, režie - semináře ve školách a klubech 2002 – 2 dokumenty o magii v cyklu: Večer na téma…Realita kouzel aneb Kouzelná Realita: Proč a jak se člověk nechá ošálit (Iluze nebo magie?) Obchodníci s kouzly (Kouzelnická historie) - (ČT Praha) – komentář, kamera, scénář, režie – Otakárova duchovní pohlednice z Farmy Bolka Polívky – týdenní duchovní talk show na INFO kanálu (kabelová televize UPC) - 25 minut – Úvodníky do časopisu – Metropolitan (měsíčník, vkládán do novin – nákl. 300tis.) – semináře ve školách a klubech, hostem v desítkách televizních a rozhlasových pořadech, porotce v porotách na filmových festivalech... – rozpracováno – Hraný celovečerní film – Zahrada je v noci džungle (dokončený scénář) + příprava ke knižnímu vydání - natáčení akcí na Farmě Bolka Polívky (sběrný materiál) – kamera, režie 2003 - Úvodníky do měsíčníku Metropolitan - režie komerční akce Czech made (patronem Zdeněk Svěrák) - semináře ve školách a klubech - moderování různých akcí, festivalů a večírků - křest ulice Jaroslava Foglara jako Štětináč (organizoval Petr Bratský) 2004 - dokument Hrnec smíchu (Agen.KTZ/ČT Praha) – komentář, kamera, scénář, režie - Úvodníky do časopisů Mladá fronta PLUS, JUICY, příspěvky do časopisu Instinkt. - moderování různých akcí, festivalů a večírků - Můj dům, můj... - cyklus dokumentů (ČT Praha) – průvodce, kamera, scénář, režie Příprava: - celovečerní film o českém Kichotovi – Don Quijote v Čechách + knižní vydání - dokument. seriál - 18 dílů – Skryté souvislosti v dějinách Evropy (scénář Ivan Studnička, Zdena Růžičková, Jan Stehlík, O.Schmidt) - celovečer. hraný dok. – Kouzelná Farma Bolka Polívky - celoroční sběr filmového materiálu filosofa Miloslava Krále (+Galerie Z.Hajného) Na Slavnost seslání Ducha svatého, dne 30. května 2004 byl v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze pokřtěn a zároveň přijal svátost biřmování (zároveň se svojí partnerkou Janou Kristinou Studničkovou) - rektorem kostela P.Prof. T.Halíkem. Kmotrem se stal M.Král. 2005 – z cyklu Sváteční slovo – kard. T.ŠPIDLÍK ke sv.Václavu – scénář, kamera, režie - hraný dokument (z cyklu Cesty víry) - Moravští bratři ze Suchdola (ČT Brno – 20min.) – komentář, kamera, režie - hudeb.klip Andělka pro Vockap (spirituální vokální skupina) – pro ČT Praha - scénář, kamera, režie - příspěvky do časopisu KVĚTY a rozhovory se známými lidmi s duchovní oblasti do týdeníku Mladá fronta PLUS - Nedělní minuty na ČRo1 a rádiu PROGLAS (vyjadřování se k akt. a duch. událostem) Další akce v roce 2005: Šumperský hudební podzimní festival – každoroční moderování. Moderování s Davidem Vávrou na akci poslance Ivo Vykydala a KDU-ČSL v Šumperku na pomoc mentálně postiženým. Seminář s filmy na Filmovém maratónu ve Vsetíně - moderování. Semináře s filmy na Biskupském gymnáziu, na skautském táboře pro děti z SOS vesničky. Role moderátora festivalu Karlovy Vary v hororových povídkách - režie K.Spěváček pro časopis DVD MAG a pro TV PRIMA. 2006 Natáčení sběrného materiálu pro hodinový dokument o kongregaci Salesiánů pro ČT Praha. Natáčení sběrného materiálu pro hodinový dokument o JANU NEPOMUCKÉM pro ČT Brno. Celovečerní hraný dokument (i na DVD a filmová distribuce) NEJSME ANDĚLÉ, JEN DĚLÁME JEJICH PRÁCI (Moc a tajemství jezuitů) ČT Praha – 57 min. – komentář, scénář, kamera, režie. Cena studentské poroty za nejlepší český populárně-vědecký dokumentární film na festivalu Academia Film Olomouc 2007 V cyklu Úhly pohledu TV magazín, měsíčník Padající květináč ČT Brno – 30 min. – moderování, scénář, kamera, režie. Témata: Já jsem tvé stáří (pozvi mě dál), Život se psem není pod psa (Pes a lidská duše), Zahrádkáři, V labyrintu snu. V cyklu Léta letí k andělům (portréty duchovních osobností) komentář, scénář, kamera, režie Od 16.dílu je spoluautorkou a spolurežisérkou Jana Studničková TV NOE – kolem 20 min. Od roku 2006 každý měsíc: 1.díl – Karel Herbst- salesián, světící biskup 2.díl – Ludvík Armbruster – jezuita, děkan Katolické teologické fakulty UK 3.díl – Adalbertus Vojtěch Hrubý – zakladatel římského Velehradu 4.díl – Jiří Čepl – kněz, motorkář 2007 5.díl – Jaroslav Kratka – reverend, lazarián 6.díl – Otmar Oliva - výtvarník 7.díl – František Lízna – jezuita s františkánskou spiritualitou 8.díl – Ladislav Heryán – kněz, ředitel salesiánského střediska v Kobylisích 9.díl – Tomáš Gereon Biňovec – praemonstrát, skaut 10.díl – Václav Česák - sochař 11.díl – Dominik Duka – biskup 12.díl – Miroslav Herold – jezuita 13.díl – Marek Orko Vácha – kněz a vědec 14.díl – Olga Valeská Kopecká – bývalá ředitelka rádia Svobodná Evropa 15.díl – Marie Svatošová – zakladatelka hospiců 2008 16.díl – Marie Rút Křížková – chartistka 17.díl – Hana Ulrychová – zpěvačka 18.díl – Dana Němcová – chartistka 19.díl – Dagmar Pohunková – lékařka a publicistka 20.díl – Martin Dejdar – herec 21.díl – David Vávra – divadelník a architekt 22.díl – Max Kašparů – psycholog a jáhen 23.díl – Naďa Urbánková – zpěvačka a herečka 24.díl – Jan Špilar – jáhen a kadeřník 2009 25.díl – Jan Hanák - kněz 26.díl – Osamu Okamura - architekt 27.díl – Haig Utidjian – dirigent 28.díl – Miluška Voborníková - zpěvačka 29.díl – Marie Rottrová – zpěvačka 30.díl – Jan Potměšil - herec Můj dům, můj Braník (dokument k životnímu jubileu architekta a divadelníka Davida Vávry) (ČT Praha – 30 min.) komentář, kamera, scénář, režie. Cesta do Říma, natáčení s Adalbertem Hrubým. Audience u papeže. 2007 V cyklu Cesty víry – ORA ET LABORA v severních Čechách (ČT Brno – 22 min.) kamera, režie - Otakáro (scénář-Václav Umlauf SJ). Hudební klip pro skupinu B.A.M. (hudba Eagles) – scénář, režie Televizní reklama na restaurant EGO (scénář, režie – Otakáro, komentář – M.Dejdar) Padající květináč – Jídlo a proměna (moderátor, komentář, scénář, režie) – ČT Brno portrét Sváteční slovo kněze Jiřího Čepla - 2007 ČT Brno – 5 min. scénář, režie příspěvek do křesťanského magazínu o Jiřím Čeplovi – 2007 ČT Brno – 7 min. scénář, režie Celovečerní hraný dokument (i na DVD) NEJZNÁMĚJŠÍ ČECH JAN NEPOMUCKÝ (Světec s pěti hvězdami) – 2007 ČT Praha – 53 min. Spoluautorka Jana Studničková komentář (Otakáro spolu s Markem Ebenem), scénář (spolu s Miroslavem Heroldem a Janou Studničkovou), kamera, režie televizní týdenní magazín PO HLADINĚ (po hladině kráčel Kristus, pohladit a pod hladinou hlubina naší duše) 2007/2008 – 17 minut – 37 dílů Námět a scénář spolu s Janem Hanákem Moderace a režie ČT2 - Brno 2008 V cyklu Příběhy starých domů SLAVONICKÁ BESÍDKA 17 minut – hraný dokumentární film pro ČT Praha Scénář a režie (částečně kamera, průvodce, komentář) – Otakáro Maria Schmidt Reklama na 5 restaurací v centru Prahy (pro Martina Dejdara) – 5x5 minut COKOLIV JSTE UČINILI JEDNOMU Z TĚCHTO MÝCH NEPATRNÝCH BRATŘÍ, MNĚ JSTE UČINILI (Farní charita Starý Knín) 22 minut – hraný dokumentární film Scénář a režie – Jana Kristina Studničková a Otakáro Maria Schmidt ONA TANČÍ S OLOMOUCÍ – O UNIVERZITĚ, KTERÁ MÁ DUŠI (portrét Univerzity Palackého v Olomouci) 28 minut - hraný dokumentární film Scénář a režie – Jana Kristina Studničková a Otakáro Maria Schmidt Celovečerní hraný dokument (i na DVD a do filmové distribuce) DEJ MI DUŠI A OSTATNÍ SI PONECH (Film o salesiánech – 2008) ČT Praha – 57 min. druhá kamera, scénář a režie komentář (Otakáro spolu s Markem Ebenem) Hraný hodinový film pro ČT Praha HERBERT V RINGU režie 2009 Talkshow pro TV NOE (40minut, čtrnáctitýdeník s hosty z cyklu Léta letí k andělům) CESTA K ANDĚLÚM moderátorství a režie Cyklus hraných desetiminutovek pro ČT (18.dílů) Šaty dělaj člověka Scénář a režie Domy – hudební klip (Bob Fliedr – písnička pro děti) Cyklus 15ti minutový portrétů cizinců s vírou pro internetovou televizi www.bedna.tv ?CIZINCI? O vnitřním obraze domova Scénář, kamera, režie: Jana Kristina Studničková, Otakáro Maria Schmidt Protagonisté: Rosangela de Oliveira Salazar z města Santa cruz do monte Castelo (Rosamar di Maria) (Brazilka a Indiánka) – Hnutí fokoláre Osamu Okamura – Čechojaponec - architekt Anatoli -Tolja- Hunanyan – Armén - boxer Haig Utidjian – Brit armén. původu, nar. na Kypru (občan. kyperské a britské)-dirigent Astashina Natalia – Ruska - autorská herečka Thomas Kahle – Čechokanaďan – longboardista Adama Pompa – Slovenský Rom – učitel Aleš Pospíšil – světoběžník Gianluca Desantis – Čechoital – obchodník s italským jídlem Seznam autorských hudebních klipů (režie a scénář): Sladká smrt (Hořící sny) – 16mm film Zlatý pes (Hořící sny) – super16mm film Filmové holičství (Hořící sny) - Beta Děti ráje (M.Dejdar) – 16mm film Růžová (Aurobora) – část.16mm film, computer, Beta Večírek osamělých srdcí (Tichá dohoda) – 16mm film Soul saver (Eliška má ráda divočinu) – 35mm film Adios companieros (Eliška má ráda divočinu) - 35mm film Jez (Děda Mládek illegal band) – Beta, MiniDV Andělka (spirituální vokální skupina Vokap) – DVCAM, MiniDV Nejsme andělé, jen děláme jejich práci (klip ke stejnojmen.dok.filmu o jezuitech) B.A.M. – Bohemian Acoustic Music (Eagles) – HDV Nejznámější Čech Jan Nepomucký (klip ke stejnojmen.dok.filmu – hudba Vojtěch Komárek) Dej mi duši a ostatní si ponech (klip ke stejnojmen.dok.filmu – hudba Vojtěch Komárek) Domy – Bob Fliedr – písnička pro děti Roztočené klipy – R.Holý (Los Angeles, Las Vegas), Šum svistu (částečně 16mm film) Režie znělek, upoutávek, foršpanů a jinglů pro pořady a film: Na vlastní nebezpečí, profil M.Dejdara, Prology, Eliška má ráda divočinu, showreal..., televizní reklama na restaurant EGO, reklama na 5 restaurací v centru Prahy (pro Martina Dejdara), znělka a upoutávka na cyklus Léta letí k andělům, znělka a upoutávka na TV týdeník PO HLADINĚ (ČT) Seznam cyklických autorských pořadů (moderování, komentář, scénář, režie): Publicistický pořad Prology–filmové lahůdkářství– (60 dílů) - měsíčník studentského a nezávislého filmu -1994-1999 VAC/ČT Praha moderátor, scénář (s J.Stehlíkem) a režie O.Schmidt Publicistická filmová okénka Kino a vy...(filmové příspěvky v rámci hudebního měsíčníku Paskvil) – 1997-98 ČT Praha průvodce, komentář, scénář, režie – O.Schmidt Zábavný pořad Na vlastní nebezpečí – 1996-8 TV Nova, 50min. pořad provázeli a autorsky se podíleli M.Dejdar/P.Vacek. scénář a režie – O.Schmidt Zábavný pořad Na scénu - 2001 moderátor a scénář M.Dejdar režie – O.Schmidt Publicistika s hostem u stolu Otakárova duchovní půlhodinka TV UPC, 30 min. – necelé 2 ročníky moderátor, scénář, režie – O.Schmidt. Publicistický magazín Padající květináč – v cyklu Úhly pohledu – měsíčník - 2006 ČT Brno – 30 min. moderátor, scénář, kamera, režie – O.Schmidt. Témata: Já jsem tvé stáří (pozvi mě dál), Život se psem není pod psa (Pes a lidská duše), Zahrádkáři, V labyrintu snu, Jídlo a proměna. V cyklu Léta letí k andělům (portréty duchovních osobností) komentář, scénář, kamera, režie Od 16.dílu je spoluautorkou a spolurežisérkou Jana Studničková TV NOE – kolem 20 min. Od roku 2006 každý měsíc 1.díl – Karel Herbst- salesián, světící biskup 2.díl – Ludvík Armbruster – jezuita, děkan Katolické teologické fakulty UK 3.díl – Adalbertus Vojtěch Hrubý – zakladatel římského Velehradu 4.díl – Jiří Čepl – kněz, motorkář 2007 5.díl – Jaroslav Kratka – reverend, lazarián 6.díl – Otmar Oliva - výtvarník 7.díl – František Lízna – jezuita s františkánskou spiritualitou 8.díl – Ladislav Heryán – kněz, ředitel salesiánského střediska v Kobylisích 9.díl – Tomáš Gereon Biňovec – praemonstrát, skaut 10.díl – Václav Česák - sochař 11.díl – Dominik Duka – biskup 12.díl – Miroslav Herold – jezuita 13.díl – Marek Orko Vácha – kněz a vědec 14.díl – Olga Valeská Kopecká – bývalá ředitelka rádia Svobodná Evropa 15.díl – Marie Svatošová – zakladatelka hospiců 2008 16.díl – Marie Rút Křížková – chartistka 17.díl – Hana Ulrychová – zpěvačka 18.díl – Dana Němcová – chartistka 19.díl – Dagmar Pohunková – lékařka a publicistka 20.díl – Martin Dejdar – herec 21.díl – David Vávra – divadelník a architekt 22.díl – Max Kašparů – psycholog a jáhen 23.díl – Naďa Urbánková – zpěvačka a herečka 24.díl – Jan Špilar – jáhen a kadeřník 2009 25.díl – Jan Hanák – kněz 26.díl – Osamu Okamura - architekt 27.díl – Haig Utidjian – dirigent 28.díl – Miluška Voborníková - zpěvačka 29.díl – Marie Rottrová – zpěvačka 30.díl – Jan Potměšil - herec Televizní týdenní magazín PO HLADINĚ (po hladině kráčel Kristus, pohladit a pod hladinou hlubina naší duše) 2007/2008 – 17 minut – 37 dílů Moderace a režie Námět a scénář spolu s Janem Hanákem ČT2 - Brno Talkshow pro TV NOE (40minut, čtrnáctitýdeník) CESTA K ANDĚLÚM moderátorství a režie Cyklus hraných desetiminutovek pro ČT (18.dílů) Šaty dělaj člověka režie Cyklus 15ti minutový portrétů cizinců s vírou pro internetovou televizi www.bedna.tv ?CIZINCI? O vnitřním obraze domova Scénář, kamera, režie: Jana Kristina Studničková, Otakáro Maria Schmidt Protagonisté: Rosangela de Oliveira Salazar z města Santa cruz do monte Castelo (Rosamar di Maria) (Brazilka a Indiánka) – Hnutí fokoláre: Osamu Okamura – Čechojaponec - architekt Anatoli -Tolja- Hunanyan – Armén - boxer Haig Utidjian – Brit armén. původu, nar. na Kypru (občan. kyperské a britské)-dirigent Astashina Natalia – Ruska - autorská herečka Thomas Kahle – Čechokanaďan - longboardista Adama Pompa – Slovenský Rom – učitel Aleš Pospíšil – světoběžník Gianluca Desantis – Čechoital – obchodník s italským jídlem Knihy a CD (viz info výše): Tajů plný ostrov Hořící sny Eliška má ráda Divočinu Herecké role a štěky v TV a ve filmu: Pražská 5 (r.T.Vorel) Mí Pražané mi rozumějí (r.V.Chytilová) Malostranské humoresky (r.J.Pecha) Akumulátor 1 (r.J.Svěrák) Vyhnáni z ráje (r.V.Chytilová) Perníková věž (r.M.Šteindler) Jak básníci neztrácejí naději (r.D.Klein) Mazaný Filip (r.V.Marhoul) Skřítek (r.T.Vorel) 3x s M.Donutilem (r.D.Klain) Četnické humoresky (R.Moskalyková) Proč bychom se netopili (r.P.Nikolajev) Skrývačky (r.M.Repka) Něžná žláza – undergroundový film (r.A.Guha) Manéž Bolka Polívky – zábavný TV pořad Filmový foršpan pro divadlo Mimóza (r.T.Vorel) Blue talk show (inscenace TV Prima a FAMU – r.T.Hinšt) Tvrdohlaví (moderátor v hraném dokumentu pro ČT) Mikroscéna (film FAMU – r.B.Sláma) Míč – TV inscenace (r.Z.Tyc) Besídka v Porubě – TV inscenace (r.A.Guha) Písničky divadla Sklep (r.kolektiv) Volebanka hraje k volbám – TV inscenace (r.A.Guha) Smělé verše - Mudrosloví – TV inscenace, 6.díl z cyklu Smělé verše (r.T.Vorel) Penziónek – dvoudílná TV inscenace (r.O.Trojan) Premiéra Akumulátoru 1 – TV pořad Banánová zábava – TV show (r.M.Šteindler) Mlýny – inscenace divadelního představení (r.O.Trojan) Nebe nad Mikulovem – hraný dokument (r.O.Schmidt) Vítr fičí v pohraničí – hraný dokument Paskvil (v několika dílech) – hudební měsíčník (r.J.Skalický) Na vlastní nebezpečí – TV show (r.J.Hřebejk) Prology-filmové lahůdkářství (6 ročníků-asi 60 dílů) – filmový měsíčník (r.O.Schmidt) Film o filmu/Eliška má ráda divočinu – dokument (r.O.Kaufmanová/O.Schmidt) Můj dům, můj... – 2 dokumenty (r.O.Schmidt) Klipy (v závorce je uvedeno pro koho to bylo točeno): Sny spravedlivých (M.Kocáb), Chrlič (M.Kocáb), Kost v těle (Sklep), Sasnitz (Sklep), Bojím (Sklep), Filmové holičství (O.Schmidt), Aya Arriba (Šum svistu), B.A.M. (Eagles) Reklamy: Starobrno – pan Pivec (asi 20 variant) Vitana – bujón + asi 10 dalších reklam Divadlo: Fantastické a plynové divadlo BAR (2 role s Danem Nekonečným - Mican a Belaboske), Soubor - Strasser/Jiránková (turné na chmelech), různá školní představení, festivaly a improvizace, Státní divadlo F.X.Šaldy v Liberci (balet Labyrint světa a ráj srdce, opera Žebrácká opera, činohra Indiáni), Černé divadlo Jiřího Srnce – Klaun Negro (zájezdovka – hlavní role Bílý doktor), Pulcinella (zájezdovka – režie A.Goldflam – San Gallen a Berlin), pantomima v Dánsku (zájezdovka – festival improvizace), pohybové představení v Dánsku s D.Vávrou (zájezdovka), Silvestr v Itálii (zájezdovka), Kvašňák – literární večery, Pražská 5 – Kolotoč (představení – Bersidejsi), Mimóza (představení - Podívejte jak se kroutí, Malý nezbeda), Sklep - představení - K narozeninám Jaroslava Foglara (role-Štětináč), Mazaný Filip (role-gangster), Jedlovým písmem, Besídky (role-Mrtvý ptáček, Indián...), Míč (role-Pionýr...), Tajů plný ostrov (hl.role-Gedeon), Mlýny (role-Houska) a další jednotlivá vystoupení Jako host v cyklických TV pořadech: Studio M, Manéž, Studio 6, Snídaně s Novou, Dobré ráno, Nedělní ráno s M.Ebenem, Prima jízda, S.O.S., Na vlastní nebezpečí, „21“, Bago, Nové knihy, Mini maxi, Obrazovka, Týden s obrazovkou, Sama doma (Praha, Brno), Pěna dní, Věštírna, Letadlo, Sauna, Trní, Někdo to rád horké, Medůza, Haló taxi, Jak na to, Čtveráci, Věříte médiím?, Dobré ráno s ČT, ČET České televize, ÓČKO, Kinobox, Filmopolis, Noc s Andělem, Paskvil (1998 pravidelně), Prology (pravidelně - vlastní pořad), Padající květináč (pravidelně – vlastní pořad - měsíčník)….., Po hladině (pravidelně – vlastní pořad – týdeník ČT).