Šikl Jan

Soukromé století - Líbám Tě a miluji
Líbám Tě a miluji. Zdrojem pro vyprávění životního příběhu jsou privátní filmové archivy rodiny Šechtlů. Marie a Josef se spolu seznámili na gymnáziu v Táboře. Josef byl synem známého táborského fotografa Šechtla a Marie se tak sblížila s prostředím jejich rodinného ateliéru. Fotografování a filmování pozvolna vstoupilo do jejího života. Zamilovaný vztah Josefa a Marie je vidět od prvních filmových záběrů, které si oba pořizovali. Druhá polovina 40. let byl pro Josefa a Marii obdobím budováním rodinné fotografické živnosti, kterou převzali po otci. Do ní patřila i péče o velký fotografický archiv. K pracovním setkáním patřily i návštěvy u prezidenta Beneše, který měl v nedalekém Sezimově Ústí svoji vilu. Josef i Marie měli tehdy pocit, že mají štěstí ve svých rukách. Ještě první léta po komunistickém převratu byl vzájemný vztah Josefa a Marie silnější než politická doba, ve které žili a kterou dokázali ze svého života vytěsnit. Ta však nakonec dostihla i je dva. Nejprve znárodněním jejich firmy. Později inscenovaným procesem proti Josefovi, protože komunisté předpokládali v rodinnému fotografickému archivu kompromitující materiály. Z kriminálu, ve kterém se Josef ocitl, také pochází láskyplná korespondence, která jejich příběh provází. Je vzdorem k nesmyslné době, kterou Josef a Marie museli žít.

Soukromé století - Mávnutí motýlích křídel
Mávnutí motýlích křídel je od 30. do 80. let pohledem do rodinného zázemí hudebního skladatele Václava Felixe. Vypráví o sledu souvislostí, ve kterých se vytváří Václavův politicky angažovaný prokomunistický postoj. Citový vztah Václava k otci i matce byl neobyčejně silný. Otec mu byl velkým vzorem, ke kterému se chtěl přiblížit, matka ochranitelkou, u které hledal pochopení. Od roku 1948 se však osobní život Václava začal utvářet ve spojení s politickým vývojem v Československu. Václav se plně ztotožnil s ideologií komunistické strany. Jeho sympatie k straně určovaly i jeho důvěrná osobní rozhodnutí. Těmi byla např. volba jeho životní partnerky nebo ochladnutí vztahu s otcem, kterého komunisté zavřeli do kriminálu. Politická ideologie ovlivnila i hudební tvorbu, kterou si Václav vybral za svoji profesi. Útěchu nacházel ve svém koníčku, kterým bylo sbírání motýlů. Životní peripetie dávají možnost sledovat, z jakých kořenů vycházel Václavův životní světonázor, a důvody, proč na svém přesvědčení setrval.

Soukromé století - Ruské obláčky kouře
Ruské obláčky kouře vyprávějí příběh rodiny Popovů, která se usadila v Praze a stala se jednou z prominentních rodin předválečné ruské emigrace v Československu. Životní peripetie, které zachytil Popov na filmovou kameru jsou unikátním svědectvím o životě před více než 70 lety. Ruský emigrant Vladimír Dimitrievič Popov se usadili se svojí rodinou ve 20. letech v Československu. Stroje na balení cigaret, které byly Popovovým vynálezem, mu zajistili v emigraci bezproblémové živobytí. Stejně jako dokázal Popov úspěšně zvládat svoji práci, snažil se řídit i svoji rodinu. Především dcery Gali a Marusju. Vlastnosti obou dcer však byly odlišné a stejně tak i jejich životní osudy. Zatímco vstřícná Gali se sžila s českým prostředím a usadila se v něm, vzdorovitá Marusja hledala vlastní cestu a nakonec se vrátila zpět do Sovětského svazu.

Soukromé století - Sousoší dědečka Vindy
'Sousoší dědečka Vindy' vypráví příběh sochaře Vincence Havla, který prožil 50. léta na Opavsku na severní Moravě. Jeho filmové vzpomínky jsou sledem obrazů, které vystihují tuto zajímavou osobnost, která je však pevně zakotvena v dobových souvislostech 50.let. Vincenc byl samorost, excentrik, svébytná postava. Nikdy se s nikým neshodl a se všemi ve svém okolí stále bojoval. Profesí byl sochař. Počátkem 50. let vytvořil sochu Klementa Gottwalda. Práce mu však mimo společenského ocenění přinesla i spoustu závisti. Proto se uzavřel do svého domu, kde si zbudoval také ateliér. Dům byl pro něj hradbou před okolním světem. Stejně nesmlouvavý byl Havel i ve výchově své dcery. Rozpory, které z tohoto vztahu plynuly, pak těžce nesl. Celý život byl pro Havla boj, po kterém očekával, že dojde ocenění. To však stále nepřicházelo.

Soukromé století - Nízký let
Nízký let vypráví příběh z 60. a 70. let o vztahu Táni a Václava, který byl špičkovým stíhacím pilotem československé armády. Václav Táně nesmírně imponoval. Byl nejen přitažlivý muž, ale i cílevědomá a rozhodná osobnost. Proto ochotně tolerovala jeho kariéru stíhacího pilota v československé armádě. S rodinou ho následovala i na odborné stáže do SSSR. Václavův sklon k alkoholu však začíná prohlubovat postupné odcizení a manželství končí v troskách. Kariéra pilota končí zanedlouho nešťastnou smrtí Václava.

Soukromé století - Král Velichovek
Král Velichovek je vyprávěním autentického příběhu Karla Seissera, který žil ve 30. a 40. letech minulého století ve Velichovkách na česko-německém pomezí. Karel Seisser byl statkář tělem i duší. Měl pole, lesy, na kterých úspěšně hospodařil. Všechno co vydělal, investoval zpět do statku. Seisser uměl také žít: Pro radost choval koně, automobilem jezdil do Prahy či Berlína... Život ve Velichovkách mu naplnil jeho životní sen. Štastný život prožívaly i jeho žena a také tři dcery: Lila, Edita a Ria. Každá z nich se provdala podle vlastních představ. Lila za českého lékaře, Ria za německého úředníka a Edita za německého generála. Velichovky ležely na hranicích Sudet a Seisserovi byli Němci. Vše v jejich životě bylo napůl české a napůl německé. Nikomu z nich to nikdy nepřineslo žádné problémy. Až když přišel konec války. Celá rodina byla vystěhována do Německa.

Soukromé století - Tatíček a Lili Marlén
Tatíček a Lili Marlén je volným pokračováním dílu Král Velichovek. Příběh je vyprávěn pohledem malé Evy, která vzpomíná na statek ve Velichovkách a především na své rodiče: tatíčka a Lili. Život zachycených na soukromém archivním filmu je velmi intimním pohledem do vztahů uvnitř rodiny. Velichovky leží na česko německém pomezí. Seisser byl zde úspěšným sedlákem. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Lili. Lili byla krásná a temperamentní. Zamilovala se do mladého lékaře z Prahy a prožila s ním několik velmi šťastných let. Na léta strávená pohromadě ve Velichovkách a v Praze vzpomíná malá Eva jako na nejšťastnější léta svého života. A to navzdory tomu, že začala válka. V tu dobu si také malá Eva zamilovala populární válečnou píseň "Lili Marlén", kterou si spojovala s matkou. Jenže sladký život v Praze Lili okouzlil a od rodiny se postupně vzdalovala. Život Evy se upnul na otce, kterého nesmírně milovala a kterému neřekla jinak než "tatíček". Konec války a nástup komunismu přinesly do rodinného života Evy další zvraty. Byly dramatičtější než celá prožitá válka.

Soukromé století - Sejdeme se v Denveru
Sejdeme se v Denveru. Osud dvou generací rodiny Čvančarů zachycený v letech 1920 - 1970 je výstižným obrazem osudů Československa ve 20. století. František se narodil v Praze na Žižkově. Jeho otec založil půjčovnu filmů a síť pražských kin. Americké grotesky a hlavně westerny, to byl svět, ve kterém vyrůstal. Příběhy z prvorepublikových biografů ovlivnily Františka na celý život. "Sejdeme se v Denveru" - to byl citát oblíbených filmových hrdinů, kterým se jako kluci spolu loučili. Když otec po válce o svoji živnost přišel a westerny se ztratily z pláten kin, František se svými kamarády začal točit vlastní filmy. Westerny byly vždycky o souboji dobra se zlem. A jak František říkal, vždycky se snažil stát na té správné straně. Jeho životní víru a optimismus nezničil zákaz studií ani kriminál, ve kterém se bezdůvodně ocitl. Nesvoboda a netolerance režimu však postavily Františka do opozice. A když přišel rok 1968, rozhodl se i s rodinou emigrovat. Až za oceán, aby mohl navštívit všechna místa, o kterých v dětství tolik slyšel. Aby si naplnil svůj klukovský sen.

Stále na cestě
Dokument přináší pokračování příběhů několika narkomanů, jejichž zpovědi zachytil režisér již ve svém dokumentárním filmu z roku 1996 Na cestě.

Na cestě - DROGY
Otevřené zpovědi lidí z různých sociálních vrstev, závislých na drogách, a osudy narkomanů snažících se najít cestu ze závislosti.

Na cestě - Tomáš a Panky
Třídílný dokument ej vyprávěním šesti rozdílných lidských příběhů. Na počátku začíná každý jako beznadějný feťák. Dál se však jejich životy odvíjejí jinou cestou.

Na cestě - Láďa a Klára
Třídílný dokument je vyprávěním šesti rozdílných lidských příběhů. Na počátku začíná každý jako beznadějný feťák. Dál se však jejich životy odvíjejí jinou cestou.

Na cestě - Kališník a Špína
Třídílný dokument je vyprávěním šesti rozdílných lidských příběhů. Na počátku začíná každý jako beznadějný feťák. Dál se však jejich životy odvíjejí jinou cestou.

Evoluce 4 z revoluce - Michael Kocáb
Portréty 4 osobností sametové revoluce, zachycené v průběhu 20 let. Jan Ruml, Michael Kocáb, Kryštof Rimský, Martin Mejstřík – a my všichni dvacet let po sametu. Jan Ruml – disident, ministr vnitra, předseda parlamentní strany, manažer, právník. Zasloužilý demonstrant a sázeč stromů. Michael Kocáb - rocková hvězda, poslanec, podnikatel, hudebník a ministr, otec tří dětí. Nadaný a schopný hráč. Kryštof Rímský - student, anarchista, feťák, student, herec, milující manžel, otec. Bouřlivák s otevřeným srdcem. Martin Mejstřík - student, novinář, zahradník, domovník, senátor, otec tří dětí. Čeká, kam ho Bůh pošle. Natáčení začal režisér Pavel Koutecký v roce 1990, tehdy v jednom z posledních filmových týdeníků promítaných v kinech s názvem PO ROCE. Pokračoval v něm až do roku 2006. Z podnětu producentky po něm převzal štafetu režisér Jan Šikl. Zaznamenané události životů čtveřice hrdinů jsou v mnohém typické pro vývoj české společnosti od zlomového roku 1989. Filmem diváka provedou animované předěly.

Evoluce 4 z revoluce - Jan Ruml
Před dvaceti lety začal filmař Pavel Koutecký sledovat osudy čtyř lidí, kteří se aktivně účastnili sametové revoluce: hudebníka Michaela Kocába, disidenta Jana Rumla a studentů Kryštofa Rímského a Martina Mejstříka. Po Kouteckého smrti se ujal natáčení Jan Šikl. Čtyři časosběrné snímky, které rekapitulují jejich životní úspěchy i pády, umožňují divákům zamyslet se společně s hlavními aktéry nad vývojem, kterým oni sami i česká společnost v posledních dvou desetiletích prošli. Díl věnovaný Janu Rumlovi přibližuje divákům známou osobnost vysoké politiky, která společnost ovlivňovala z pozice ministra vnitra, předsedy parlamentní strany či senátora. Přes své dlouhodobé působení v mnohdy nekompromisním prostředí ale nikdy Ruml neztratil schopnost sebereflexe a pocit zodpovědnosti za veřejný prostor.

Evoluce 4 z revoluce - Martin Mejstřík
Před dvaceti lety začal filmař Pavel Koutecký sledovat osudy čtyř lidí, kteří se aktivně účastnili sametové revoluce: hudebníka Michaela Kocába, disidenta Jana Rumla a studentů Kryštofa Rímského a Martina Mejstříka. Po Kouteckého smrti převzal natáčení Jan Šikl. Čtyři časosběrné snímky, které rekapitulují jejich životní úspěchy i pády, umožňují divákům zamyslet se společně s hlavními aktéry nad vývojem, kterým oni sami i česká společnost v posledních dvou desetiletích prošli. Díl o Martinu Mejstříkovi tak trochu připomíná rčení „jednou jsi dole, jednou nahoře". Rozporuplná osobnost se vlivem okolností i vlastních rozhodnutí ocitá občas uprostřed společenského dění, jindy v obtížných životních situacích. Příběh zarputilého aktivisty, věčně stíhaného vnitřní nejistotou, který si vyzkoušel role novináře, zahradníka, domovníka či senátora, zatím nemá happy end.

Evoluce 4 z revoluce - Kryštof Rímský
Před dvaceti lety začal filmař Pavel Koutecký sledovat osudy čtyř lidí, kteří se aktivně účastnili sametové revoluce: hudebníka Michaela Kocába, disidenta Jana Rumla a studentů Kryštofa Rímského a Martina Mejstříka. Po Kouteckého smrti převzal natáčení Jan Šikl. Čtyři časosběrné snímky, které rekapitulují jejich životní úspěchy i pády, umožňují divákům zamyslet se společně s hlavními aktéry nad vývojem, kterým oni sami i česká společnost v posledních dvou desetiletích prošli. Poslední díl tohoto unikátního filmového časosběrného projektu, je věnován Kryštofovi Rímskému, který byl nejmladším účastníkem revoluce. Kryštof prošel dlouhým a složitým dospíváním – byl revolucionářem i anarchistou, měl období, kdy propadl drogám a hledal svou cestu. Jeho vrozená srdeční vada a životní styl ho nakonec donutily zvolnit a přehodnotit své životní hodnoty. Nachází si práci, která ho naplňuje, buduje vztah a rodinu. Vlastní cílevědomostí se dopracovává k naplnění svého snu, profesního i osobního. Uvědomuje si cenu úspěchu a váží si ho, zároveň zůstává emotivní, těžce zvladatelnou osobností. Po prvních zkušenostech s politikou se stahuje do soukromí.

Jan Šikl (1957), scenárista a režisér. Po absolvování režie dokumentární tvorby na FAMU (1984) působil jako režisér v KF Praha. Od roku 1991 pracuje ve vlastní firmě Pragafilm. Pro ČT vytvořil množství dokumentů, 13 zakázkových filmů, 11 scénářů pro hraný seriál Dobrodružství kriminalistiky a část cyklu Deset století architektury. Z filmografie: Cyklus Soukromé století se skládá z 8 filmů: Král Velichovek, Tatíček a Lili Marlén, Sousoší dědečka Vindy, Sejdeme se v Denveru, Mávnutí motýlích křídel, Líbám Tě a Miluji, Ruské obláčky kouře, Nízký let.

Narodil se v roce 1957 v Praze. Ukončení studií na FAMU Praha 1982, 1984 - 1990 zaměstnán v Krátkém filmu Praha. Realizace: 5 dokumentárních filmů, 13 zákázek, 11 scénářů TV hraného seriálu Dobrodružství kriminalistiky. Od r.1991ve vlastní firmě Pragafilm. Realizace: 30 krátkých dokumentů (á 15 min), 16 dokumentů pro ČT a jiné společnosti - jako režisér (30-60 min), 14 dokumentárních filmů jako režisér a producent. 1994 Na cestě - Zpovědi drogově závislých, 1995-2003 Stále na cestě; Na cestě I-III - časosběrné portréty závislých na drogách, 1997-2001, 10 století architektury. Cyklus o české architektuře (10 dílů), 2004 Winning Your Heart - Filmová poema o krajích ČR; pro EXPO 2005 Aichi, 2004-7 Soukromé století I-VIII - cyklus autentických příběhů 20. století založený na rodinných filmových archivech. Ocenění: 2007 - Best of Winners - Syracuse, USA - Best Short Documentary Crossroads of Europe - Lublin, Poland - 2. cena, Trilobit - výroční cena Českého filmového svazu FITES, Cena Pavla Kouteckého, Cz - Cena za osobitý počin v dokumentárním filmu. Na dotek - Ústí nad Orlicí, Cz - Hlavní cena. Elsa - výroční televizní cena. 2006 - Česká radost - MFDF Jihlava, Cz - Cena pro nejlepší český dokumentární film, Best of Winners - Syracuse, USA - Best Short Documentary. 2005 - Česká radost - MFDF Jihlava, Cz - Cena pro nejlepší český dokumentární film. 2003 - Na dotek - Ústí nad Orlicí, Cz - třetí cena - Na cestě. 1999 - 1. cena MEFEVA Poděbrady - Na cestě. 1989 - Zlatý hrozen na MFF Santarem, Portugalsko - Daň za světlo.