- Povolání
Režisér - Země
Česká republika
Slavík Petr
13. komnata Báry Basikové
Bára Basiková se více než 20 let drží na špičce české populární hudby. Podle dochovaného záznamu soutěžního pořadu Zpívá celá rodina z roku 1974, kde Bára zpívá píseň Markétka, a kterého se spolu s ní účastní ještě bratr a matka, by se mohlo zdát, že rodina Báru podporovala. Opak byl pravdou. Matka, která měla Báru ve svých 19 letech, se zabývala spíš sama sebou a svými problémy, otec byl alkoholik. Bářin nesporný talent rozpoznal snad jedině dědeček, který vnučku od čtyř let vodil do Kühnova pěveckého souboru a posléze do LŠU ve Voršilské ulici. Bára Basiková vystudovala střední ekonomickou školu a po maturitě nastoupila místo ekonomky. Veřejné vystupování bylo stále v nedohlednu. Až v roce 1982 otec jejího tehdejšího přítele zkontaktoval s Martinem Němcem, leadrem skupiny Precedens. Její sólovou dráhu odstartovala náhoda, když zaskočila za frontmena kapely Jana Hedla Saharu, který nedorazil na koncert a posléze se místo něj stala hlavní zpěvačkou. Velký úspěch jí přinesly muzikály, především životní role Máří Magdalény v rockové opeře Jesus Christ Superstar. Bářin osobní život byl pestrý. Partnerů vystřídala několik, dvakrát se vdala. Se svým prvním manželem Alvou má dvě dcery - dvojčata Annu a Marii. S druhým manželem architektem Jaromírem Pizingerem se rozešla před několika měsíci. Pozornost médií a veřejnosti také vzbudilo její údajné lesbické sklony a koketování s drogami. Námětem pořadu o Báře Basikové však nejsou skandály, které kolem ní občas propukají, rozchody a rozvody s partnery, ale její cesta ke zpívání. Bára si díky své cílevědomosti a tvrdohlavosti i navzdory nezájmu rodičů splnila velký sen. Stala se slavnou a uznávanou zpěvačkou. Za splnění tohoto snu leccos musela zaplatit a stále platí. Bářinou třináctou komnatou je její vztah s matkou. Bára byla nechtěné dítě a matka jí vlastně vždycky měla za zlé, že jí svým narozením "zkazila" život. Bára se z její strany nikdy nedočkala slova uznání a uvědomuje si, že po něm touží i dnes. A nejde jen o satisfakci. Daleko více jde o to, že takové uznání by bylo známkou normálního vztahu mezi matkou a dcerou, vztahu, který Báře stále chybí. Průvodcem pořadu je publicista a Bářin dlouholetý přítel Roman Lipčík.
Závislost
Dokumentární film o závislosti na drogách.
Co nám zbejvá...
Dokumentární film o idolech a ideálech, které se mění i v průběhu jedné generace.
Nejlepší ze špatných způsobů
Demokracie je nejlepší ze všech špatných způsobů spravování lidské společnosti...pravil Winston Churchill. Před komunálními volbami se na smysl místní politiky ptal voličů i kandidátů v Mostě, Písku a Javorníku nad Bečvou Břetislav Rychlík.
Recepty na spásu
Proč některé lidi přitahují různé sekty, kulty a prazvláštní náboženství? Co je vede k tomu, aby se dobrovolně stali objekty ovládání a manipulace?
Adepti aneb Sedm nezávislých
Na pozadí volební kampaně jednotlivých kandidátů do senátu se režisér pokusil odpovědět na otázky: Jak lidé dnes chápou politiku, jaký k ní mají vztah, zda a jak cítí odpovědnost za věci veřejné, jakou váhu přikládají svému hlasu, jak vidí ty, kteří v praxi politiku provozují? Má politika nějakou vlastní etiku? Mají v naší politice šanci vyniknout nezávislé osobnosti?
Hovory o lékařské etice
Dokumentární esej zamýšlející se nad pojmem lékařská etika, se zabývá vztahem lékaře a pacienta, otázkou peněz v medicíně, euthenasií, umělým početím in vivo a in vitro, potratem, transplantací, dárcovstvím i obchodem s lidskými orgány.
Tvrdohlaví
Dokument o výtvarné skupině Tvrdohlaví - českém uměleckém i společenském fenoménu konce osmdesátých let dvacátého století.
Alternativní kultura: Hrdinové nové doby
Film o posovětském undergroundu.
Alternativní kultura: Kruté a chudé divadlo
DIvadelní revoluce 60. let a co z ní zůstalo (Living Theatre, USA; Teatr Laboratorium, Polsko; Odin Teatret, Dánsko).
Co znamená demokracie
Dokument klade otázku, co znamená demokracie a hledá cesty jak zajistit, aby radnice vyslyšely občany a našly s nimi společnou řeč.
Bez místa
Dokumentární film o nezaměstanosti a názorech nezaměstnaných.
Allen Ginsberg
O návštěvě Allena Ginsberga v Olomouci po 20 letech.
Půjdu dlouhou cestou
O životě romské komunity v Českém Krumlově.
Montenegro země na okraji Evropy
Dokumentární film vypráví o přírodních a společenských kontrastech Černé Hory - nejmenší z bývalých jugoslaávských republik, kterou Benátčané nazývali Montenegro.
13. komnata Jaroslava Pouzara
Jaroslav Pouzar je mezi českými hokejisty prvním držitelem nejslavnější trofeje světa, Stanleyova poháru. A to hned trojnásobným. Jeho bohatá kariéra dále zahrnuje dva tituly mistra světa, jeden titul mistra republiky a jeden mistra německé ligy. Do NHL odešel v roce 1982, hrál v kanadském Edmontonu v jednom z nejslavnějších útoků hokejové historie společně s Waynem Gretzkym a Jarim Kurrim. Po třech a půl letech musel (pokud nechtěl emigrovat) zpátky do Evropy a několik let strávil v německé lize. Do NHL se ale ještě jednou vrátil, když si ho Gretzky vyžádal, aby Edmontonu pomohl v play-off. Odjel "na černo", (jeho pobyt za mořem legalizoval manažer Glenn Sather až dodatečně desetitisíci dolary pro Pragosport), ale Stanley cup s Edmontonem skutečně znovu vybojoval. Aktivní hráčskou kariéru ukončil v roce 1991. Stal se prezidentem českobudějovického klubu, později tu i působil jako trenér. Otevřel první velké fitnes-centrum ve městě, postavil si dům, znovu se oženil, před třemi lety se mu narodil syn. Do života slavného, bohatého a úspěšného muže ale zasáhla nemoc. V létě roku 2004 u něj propukla leukémie. Stejný typ, kterému před několika lety podlehl politik Josef Lux. Poměrně rychle se podařilo najít vhodného dárce a tak už v prosinci téhož roku podstoupil na onkologii v Brně transplantaci kostní dřeně. Dnes, po roce, se zdá, že je z nejhoršího venku a naděje na úplné uzdravení den ode dne stoupá. K nemoci přistupuje podobně jako k hokejovému zápasu - aktivně a s odvahou. O jeho životě, kariéře a překonávání nemoci s ním hovoří publicista Jan Rejžek, který se s ním poprvé setkal před třiceti lety, kdy o něm jako začínající novinář psal článek do Jihočeské pravdy.
Bára Basiková se více než 20 let drží na špičce české populární hudby. Podle dochovaného záznamu soutěžního pořadu Zpívá celá rodina z roku 1974, kde Bára zpívá píseň Markétka, a kterého se spolu s ní účastní ještě bratr a matka, by se mohlo zdát, že rodina Báru podporovala. Opak byl pravdou. Matka, která měla Báru ve svých 19 letech, se zabývala spíš sama sebou a svými problémy, otec byl alkoholik. Bářin nesporný talent rozpoznal snad jedině dědeček, který vnučku od čtyř let vodil do Kühnova pěveckého souboru a posléze do LŠU ve Voršilské ulici. Bára Basiková vystudovala střední ekonomickou školu a po maturitě nastoupila místo ekonomky. Veřejné vystupování bylo stále v nedohlednu. Až v roce 1982 otec jejího tehdejšího přítele zkontaktoval s Martinem Němcem, leadrem skupiny Precedens. Její sólovou dráhu odstartovala náhoda, když zaskočila za frontmena kapely Jana Hedla Saharu, který nedorazil na koncert a posléze se místo něj stala hlavní zpěvačkou. Velký úspěch jí přinesly muzikály, především životní role Máří Magdalény v rockové opeře Jesus Christ Superstar. Bářin osobní život byl pestrý. Partnerů vystřídala několik, dvakrát se vdala. Se svým prvním manželem Alvou má dvě dcery - dvojčata Annu a Marii. S druhým manželem architektem Jaromírem Pizingerem se rozešla před několika měsíci. Pozornost médií a veřejnosti také vzbudilo její údajné lesbické sklony a koketování s drogami. Námětem pořadu o Báře Basikové však nejsou skandály, které kolem ní občas propukají, rozchody a rozvody s partnery, ale její cesta ke zpívání. Bára si díky své cílevědomosti a tvrdohlavosti i navzdory nezájmu rodičů splnila velký sen. Stala se slavnou a uznávanou zpěvačkou. Za splnění tohoto snu leccos musela zaplatit a stále platí. Bářinou třináctou komnatou je její vztah s matkou. Bára byla nechtěné dítě a matka jí vlastně vždycky měla za zlé, že jí svým narozením "zkazila" život. Bára se z její strany nikdy nedočkala slova uznání a uvědomuje si, že po něm touží i dnes. A nejde jen o satisfakci. Daleko více jde o to, že takové uznání by bylo známkou normálního vztahu mezi matkou a dcerou, vztahu, který Báře stále chybí. Průvodcem pořadu je publicista a Bářin dlouholetý přítel Roman Lipčík.
Závislost
Dokumentární film o závislosti na drogách.
Co nám zbejvá...
Dokumentární film o idolech a ideálech, které se mění i v průběhu jedné generace.
Nejlepší ze špatných způsobů
Demokracie je nejlepší ze všech špatných způsobů spravování lidské společnosti...pravil Winston Churchill. Před komunálními volbami se na smysl místní politiky ptal voličů i kandidátů v Mostě, Písku a Javorníku nad Bečvou Břetislav Rychlík.
Recepty na spásu
Proč některé lidi přitahují různé sekty, kulty a prazvláštní náboženství? Co je vede k tomu, aby se dobrovolně stali objekty ovládání a manipulace?
Adepti aneb Sedm nezávislých
Na pozadí volební kampaně jednotlivých kandidátů do senátu se režisér pokusil odpovědět na otázky: Jak lidé dnes chápou politiku, jaký k ní mají vztah, zda a jak cítí odpovědnost za věci veřejné, jakou váhu přikládají svému hlasu, jak vidí ty, kteří v praxi politiku provozují? Má politika nějakou vlastní etiku? Mají v naší politice šanci vyniknout nezávislé osobnosti?
Hovory o lékařské etice
Dokumentární esej zamýšlející se nad pojmem lékařská etika, se zabývá vztahem lékaře a pacienta, otázkou peněz v medicíně, euthenasií, umělým početím in vivo a in vitro, potratem, transplantací, dárcovstvím i obchodem s lidskými orgány.
Tvrdohlaví
Dokument o výtvarné skupině Tvrdohlaví - českém uměleckém i společenském fenoménu konce osmdesátých let dvacátého století.
Alternativní kultura: Hrdinové nové doby
Film o posovětském undergroundu.
Alternativní kultura: Kruté a chudé divadlo
DIvadelní revoluce 60. let a co z ní zůstalo (Living Theatre, USA; Teatr Laboratorium, Polsko; Odin Teatret, Dánsko).
Co znamená demokracie
Dokument klade otázku, co znamená demokracie a hledá cesty jak zajistit, aby radnice vyslyšely občany a našly s nimi společnou řeč.
Bez místa
Dokumentární film o nezaměstanosti a názorech nezaměstnaných.
Allen Ginsberg
O návštěvě Allena Ginsberga v Olomouci po 20 letech.
Půjdu dlouhou cestou
O životě romské komunity v Českém Krumlově.
Montenegro země na okraji Evropy
Dokumentární film vypráví o přírodních a společenských kontrastech Černé Hory - nejmenší z bývalých jugoslaávských republik, kterou Benátčané nazývali Montenegro.
13. komnata Jaroslava Pouzara
Jaroslav Pouzar je mezi českými hokejisty prvním držitelem nejslavnější trofeje světa, Stanleyova poháru. A to hned trojnásobným. Jeho bohatá kariéra dále zahrnuje dva tituly mistra světa, jeden titul mistra republiky a jeden mistra německé ligy. Do NHL odešel v roce 1982, hrál v kanadském Edmontonu v jednom z nejslavnějších útoků hokejové historie společně s Waynem Gretzkym a Jarim Kurrim. Po třech a půl letech musel (pokud nechtěl emigrovat) zpátky do Evropy a několik let strávil v německé lize. Do NHL se ale ještě jednou vrátil, když si ho Gretzky vyžádal, aby Edmontonu pomohl v play-off. Odjel "na černo", (jeho pobyt za mořem legalizoval manažer Glenn Sather až dodatečně desetitisíci dolary pro Pragosport), ale Stanley cup s Edmontonem skutečně znovu vybojoval. Aktivní hráčskou kariéru ukončil v roce 1991. Stal se prezidentem českobudějovického klubu, později tu i působil jako trenér. Otevřel první velké fitnes-centrum ve městě, postavil si dům, znovu se oženil, před třemi lety se mu narodil syn. Do života slavného, bohatého a úspěšného muže ale zasáhla nemoc. V létě roku 2004 u něj propukla leukémie. Stejný typ, kterému před několika lety podlehl politik Josef Lux. Poměrně rychle se podařilo najít vhodného dárce a tak už v prosinci téhož roku podstoupil na onkologii v Brně transplantaci kostní dřeně. Dnes, po roce, se zdá, že je z nejhoršího venku a naděje na úplné uzdravení den ode dne stoupá. K nemoci přistupuje podobně jako k hokejovému zápasu - aktivně a s odvahou. O jeho životě, kariéře a překonávání nemoci s ním hovoří publicista Jan Rejžek, který se s ním poprvé setkal před třiceti lety, kdy o něm jako začínající novinář psal článek do Jihočeské pravdy.