- Povolání
Producent, Režisér - Země
Rumunsko
Stanculescu Ileana
Noosfera
Rumunský profesor sociologie N. S. Dumitru sní celý svůj život o ideální společnosti a dokonalé lásce. V soukromém životě se mu ale ideálů dosáhnout nedaří. Profesor Dumitru je perfekcionista, který touží po bezchybné komunikaci a pochopení, ale bohužel se mu to nedaří uskutečnit. Jeho první manželství s ženou z Ruska končí rozvodem. Profesor rozdělí byt na dvě části: jednu pro sebe, druhou pro bývalou ženu a mezi nimi postavil "Berlínskou zeď." Později pokračuje ve výuce a psaní knih. V 80. letech se zamiluje do jedné ze studentek, Melanie, která se stane jeho druhou ženou. Konec jeho politické kariéry ale přinese i konec manželství. Postaví další, tentokrát "Čínskou zeď". Navzdory všem těmto soukromým problémům profesor dál sní o době nové spirituality a tvořivosti Noosfera, o její dokonalé společnosti a lásce, a zůstává optimistou. A najednou potká svou třetí lásku: bývalou studentku a malířku, snílka jako je on sám. Po nějaké době však začnou vztah kazit první nedorozumění a konflikty. Po třetí se rozvádí a stahuje se do ústraní - do malého dřevěného pokojíku postaveného na balkoně. Jediná věc, která ho drží při životě je teorie Noosfera a silná víra v lepší budoucnost celého lidstva.
Akhmeteli 4
Režisér Artchil Khetagouri vyrůstal v domě na ulici Akhmeteli číslo č. 4, ale svou vlast opustil před více než deseti lety. S kamerou v ruce se vrací do svého rodného města a zachycuje každodenní život svých dřívějších sousedů, překvapení, která jim dělají radost, ale i jejich skrytou osamělost. Přestože nemohou příliš doufat v lepší budoucnost, udržují si tito sousedé humor a životní nadhled. Film není jen intimním portrétem lidí žijících na "Akhmeteli 4", ale je i větším obrazem života v současné Gruzii.
Most přes řeku Tisu
Most zničený během 2. světové války je opět postaven. Most přes řeku Tisu vybudovaný v dobách Rakousko-Uherska spojoval dvě města – Sighet a Solotvinu. Nyní je jedno město na Ukrajině, druhé v Rumunsku a přes most nikdo nechodí.
Village of Socks
V malé vesničce Viscri uprostřed Transylvánie pletou všechny ženy ponožky. Němec Harald Riese prodává ponožky do Německa, Rakouska a dalších zemí. A také si užívá života ve Viscri. Děti učí německy, hraje na piano a zpívá o krásách rumunštiny, a v neposlední řadě organizuje vývoz ponožek na Západ. Z vesnice se pomalinku stává továrna na ponožky. Dokument je portrétem velmi zvláštní vesnice izolované v horách, přesto plné života.
Balchikské čtvrti
Ve městě Balchik na břehu Černého moře žijí ve čtyřech různých čtvrtích Turkové, Tataři, Bulhaři a Rómové. Brzy se ale Balchik od základů změní. Staré budovy budou strženy a celou čtvrť čeká demolice. Město se mění v luxusní přímořské letovisko a původní obyvatelé jsou přehlíženi. Film Quarters of Balchik ukazuje tutéž realitu nahlíženou z rozdílných úhlů.
Rumunský profesor sociologie N. S. Dumitru sní celý svůj život o ideální společnosti a dokonalé lásce. V soukromém životě se mu ale ideálů dosáhnout nedaří. Profesor Dumitru je perfekcionista, který touží po bezchybné komunikaci a pochopení, ale bohužel se mu to nedaří uskutečnit. Jeho první manželství s ženou z Ruska končí rozvodem. Profesor rozdělí byt na dvě části: jednu pro sebe, druhou pro bývalou ženu a mezi nimi postavil "Berlínskou zeď." Později pokračuje ve výuce a psaní knih. V 80. letech se zamiluje do jedné ze studentek, Melanie, která se stane jeho druhou ženou. Konec jeho politické kariéry ale přinese i konec manželství. Postaví další, tentokrát "Čínskou zeď". Navzdory všem těmto soukromým problémům profesor dál sní o době nové spirituality a tvořivosti Noosfera, o její dokonalé společnosti a lásce, a zůstává optimistou. A najednou potká svou třetí lásku: bývalou studentku a malířku, snílka jako je on sám. Po nějaké době však začnou vztah kazit první nedorozumění a konflikty. Po třetí se rozvádí a stahuje se do ústraní - do malého dřevěného pokojíku postaveného na balkoně. Jediná věc, která ho drží při životě je teorie Noosfera a silná víra v lepší budoucnost celého lidstva.
Akhmeteli 4
Režisér Artchil Khetagouri vyrůstal v domě na ulici Akhmeteli číslo č. 4, ale svou vlast opustil před více než deseti lety. S kamerou v ruce se vrací do svého rodného města a zachycuje každodenní život svých dřívějších sousedů, překvapení, která jim dělají radost, ale i jejich skrytou osamělost. Přestože nemohou příliš doufat v lepší budoucnost, udržují si tito sousedé humor a životní nadhled. Film není jen intimním portrétem lidí žijících na "Akhmeteli 4", ale je i větším obrazem života v současné Gruzii.
Most přes řeku Tisu
Most zničený během 2. světové války je opět postaven. Most přes řeku Tisu vybudovaný v dobách Rakousko-Uherska spojoval dvě města – Sighet a Solotvinu. Nyní je jedno město na Ukrajině, druhé v Rumunsku a přes most nikdo nechodí.
Village of Socks
V malé vesničce Viscri uprostřed Transylvánie pletou všechny ženy ponožky. Němec Harald Riese prodává ponožky do Německa, Rakouska a dalších zemí. A také si užívá života ve Viscri. Děti učí německy, hraje na piano a zpívá o krásách rumunštiny, a v neposlední řadě organizuje vývoz ponožek na Západ. Z vesnice se pomalinku stává továrna na ponožky. Dokument je portrétem velmi zvláštní vesnice izolované v horách, přesto plné života.
Balchikské čtvrti
Ve městě Balchik na břehu Černého moře žijí ve čtyřech různých čtvrtích Turkové, Tataři, Bulhaři a Rómové. Brzy se ale Balchik od základů změní. Staré budovy budou strženy a celou čtvrť čeká demolice. Město se mění v luxusní přímořské letovisko a původní obyvatelé jsou přehlíženi. Film Quarters of Balchik ukazuje tutéž realitu nahlíženou z rozdílných úhlů.
Podul peste Tisa / The Bridge (2004); Village of Socks / Satul sosetelor (2006); Quarters of Balchik (2009); Akhmeteli 4 (2007) - režie Artchil Khetagouri
Ileana Stanculescu
Str. Poet Macedonski 8
10591 Bucharest
Str. Poet Macedonski 8
10591 Bucharest
Ex Oriente Babies - 2011
First Appearance Award – IDFA;
Hlavní cena festivalu – Cinefest Miskolc;
Hlavní cena soutěže CadRo – Dokumentární festival Cronograf;
British Council cena za nejlepší rumunský film – Astra Film Fest;
Zvláštní uznání poroty – Zagreb Dox