Strnad Jiří

Play 9/11
Dokument o lidech, kteří své paměti 11. září dali podobu Twin Towers. Dokument o lidech, jejichž životům dala podobu paměť 11. září. 11 kapitol dokumentu představí 11 zobrazení Twin Towers, 11 podob paměti vytvořených lidmi z celého světa, 11 odlišných názorů na 11. září, 11 odlišných lidských příběhů, které ovlivnilo 11. září.

Hrdina od soustruhu
„Čestný titul hrdina socialistické práce se uděluje tomu, kdo si obzvláště vynikající průkopnickou činností zejména v průmyslu, zemědělství, dopravě nebo obchodu nebo vědeckými objevy nebo technickými vynálezy získal výjimečné zásluhy o vítězství socialismu v Československé republice a přispěl k zvelebení národního hospodářství, kultury nebo vědy nebo k posílení obranné schopnosti státu,“ říká vládní nařízení ze dne 10. května 1959 č. 34/1959 Sb., kterým se zavádí nové vyznamenání. Jeho udělování pak bylo zrušeno zákonem 404/1990 Sb., o státních vyznamenáních ČSFR ze dne 2. října 1990. Mezi léty 1960 až 1989 tak byl titul „hrdina socialistické práce“ s právem nosit zlatou hvězdu hrdiny socialistické práce udělen více než třem stovkám občanů Československa. Podmínkou pro udělení tohoto vyznamenání, které napodobovalo obdobnou dekoraci v Sovětském svazu, byl nejen mimořádný pracovní výkon (zpočátku téměř výlučně v dělnickém anebo zemědělském povolání), ale velmi aktivní členství v komunistické straně (mezi nejznámější vyznamenané patřili dělníci František Hamr a František Zýka, horníci František Graif a Milan Žabčík či předák v uranovém dole Josef Holaza). Později, počínaje oceněním prezidenta republiky a šéfa komunistické strany Antonína Novotného v roce 1964, byl titul „hrdina socialistické práce“ pravidelně udělován i nejvyšším představitelům komunistického režimu (Vasil Biľak, Milouš Jakeš, Lubomír Štrougal a další). Zpočátku se celkově hrdinským titulem velmi šetřilo, ale počínaje rokem 1975 vyznamenaných přibývalo rychleji (nejvíce, 24, v roce 1986). Mezi vyznamenanými tímto titulem byli i dva zahraniční občané (sovětští kosmonauti Gagarin a Těreškovová). Jedním z úplně posledních nositelů tohoto titulu se v roce 1989 stal předseda JZD Agrokombinát Slušovice František Čuba.

SOCHY / Příběh Rapa Nui na jižní Hané
Jižní Haná patří k nejúrodnějším středoevropským krajům. Zvlněná starobyle osídlená krajina mezi Drahanskou vrchovinou a Chřiby, část prehistorické dálnice spojující sever Evropy s jihem, v ose Moravy, která je narozdíl od horami opevněných Čech odedávna nucena komunikovat s okolními zeměmi. S jistou nadsázkou téměř cokoliv, co se zde zasadí, roste a plodí. Zemědělství se tu provozuje už šest tisíc let, ovšem těch posledních šedesát bez úcty k tradicím a hlavně bez respektu ke krajině, jejímu charakteru. Díky způsobu orby, pěstovaným plodinám, způsobu výměry polí... se rok co rok splavuje do Černého moře několik tun ornice z každého hektaru. Což paradoxně vede k tomu, že tato úrodná krajina patří zároveň k ekologicky nejohroženějším v celém Česku. Pod vrstvou kvalitní ornice se skrývá štěrkopískové podloží. Je jen otázkou času, kdy zůstane jen štěrkopísková poušť. Na některých místech jižní Moravy se tak už děje.

Zástupce občanského sdružení Filmium. Studium kamery na filmové škole ve Zlíně, fotografie v Ostravě a režie na UTB ve Zlíně.

Výběr z filmografie: 2009 - Zlatý drak (režie Erika Hníková, ČT) – kamera, Krajinou ticha (režie Otakáro M. Schmidt, ČT) - kamera, Svatý Vojtěch (režie Otakáro M. Schmidt, ČT) – kamera, Meteory čs. Komiksu (režie Jan Motal, ČT) – kamera, Důmění – scénář, režie, kamera, 2010 – Nesvatbov (režie Erika Hníková) – kamera (nominace A. Č. K.), Blázen z La Verny (režie Otakáro M. Schmidt, ČT) – kamera, Hotel Veselý hřbitov (režie Pavel Jurda, ČT) – kamera, Lovecká sezóna (režie Richard Komárek, ČT) - kamera