Třeštíková Helena

Katka
Film Heleny Třeštíkové je unikátním časosběrným dokumentem, mapujícím čtrnáct let v životě mladé narkomanky a jejího marného zápasu se závislostí. Proč začala brát drogy? Jak sama říká - chtěla se lišit. Píše se rok 1996 a tehdy devatenáctiletá Katka žije v terapeutické komunitě Sananim v Němčicích s nadějí na obyčejný život - touží mít přítele, jednou i rodinu. Happy end se však nekoná. Režisérka zaznamenává ve svém filmu rok za rokem Katčin sestup níž a níž na spirále krádeží, prostituce, fyzického i psychického chátrání, na spirále, přerušované jen občasným vzepětím naděje a odhodlání s drogou skoncovat. Její touha je upřímná, droga ale nakonec vždycky zvítězí. Podaří se Katce konečně najít sílu ve chvíli, kdy otěhotní a budoucí mateřství jí nabídne životní motivaci?

Ženy na přelomu tisíciletí - Sestřičky
Helena Třeštíková překročila první půli časosběrných snímků plánovaného volného desetidílného cyklu Ženy na přelomu tisícíletí. Ten doposud reprezentovaly jak intimní medailónky úspěšných žen, tak portréty žen z okraje společnosti. Všední osudy žen symbolického středu zachycují právě sestřičky. Film byl natáčen v průběhu 13 let. Sleduje osudy a pocity dívek, které si za svou profesi vybraly zdravotní sestru. Některé z nich po maturitě zůstávají u své profese, jiné postupně odcházejí se snahou realizovat se jinde: v herectví, mateřství, studiu i podnikání. Dovětkem je pak zachycení jejich aktuální situace na začátku roku 2002 - sestřičkou zůstala jediná z nich.

Sladké století
Film o několika ženách, kterým osud nedovolil vést takový život, jaký chtěly.

Kašpar
Časosběrný dokument Heleny Třeštíkové o mladém režisérovi a herci Jakubu Špalkovi a jeho nově se ustanovující divadelní společnosti.

Carmen Story
Dokumentární film o vzniku divadelního představení Carmen v pražském Národním divadle v titulní roli s Dagamr Peckovou a v režii Jozefa Bednárika.

Ženy na přelomu tisíciletí - V pasti
Helena Třeštíková překročila první půli časosběrných snímků plánovaného volného desetidílného cyklu Ženy na přelomu tisícíletí. Ten doposud reprezentovaly jak intimní medailónky úspěšných žen, tak portréty žen z okraje společnosti. Tragický příběh Katky, která se vzdala pocitu, že radost, štěstí a naplnění mohou být naplněny pouze skrze injekční stříkačku. Ale přichází jen zoufalství smutek, opuštěnost. Poprvé se s Katkou potkáváme v odvykacím centru Němčice, kde ji nacházíme plnou optimismu a víry ve svou nedrogovou budoucnost... Film se pokousí varovat před problémem s drogami poněkud z jiného úhlu pohledu...

Marcela
O neobyčejném životě obyčejné ženy. Cyklus časosběrných dokumentů Manželské etudy přinesl jako pátý příběh i osudy Marcely. Její příběh začal v roce 1980 na jedné z pražských radnic. Ještě černobílý film sleduje události po dobu šesti let. V roce 1999 vstupujeme znovu do jejího života, ale natáčení musí být přerušeno poté, co její dceru Ivanu srazil vlak. Za čtyři měsíce se znovu točí. Diváci se vzbouřili proti nešťastnému osudu a zoufalé matce pomáhali. Film zachycuje, co nového se za poslední rok stalo.

Hitler, Stalin a já
Životní příběh Hedy Margoliové-Kovalyové. Životní osudy paní Hedy Margoliové-Kovalyové svými proměnami překonávají veškerou fantazii. Heda Blochová se narodila v židovské rodině spoluzakladatele známé pražské továrny Koh-i-noor. Provdala se za doktora práv Rudolfa Margolia. Brzy poté byli oba i s rodinou paní Margoliové odvezeni do ghetta v Lodži. Prožili tam několik let. Poté byli všichni deportováni do Osvětimi. Tam se viděli naposledy. Díky šťastné náhodě byla paní Heda po několika měsících převezena do dalšího tábora a zařazena do pochodu smrti. Podařil se jí útěk a tak se zachránila. To se psal únor 1948. Boj o přežití pokračoval. Heda se dramaticky protloukala i v Praze, kde ji nikdo z bývalých "přátel" nechtěl ubytovat. Optimistická povaha a činorodost jí pomohly opět přežít. Její manžel - JUDr. Margolius - prošel rovněž několika koncentračními tábory. Po osvobození se vrátil a shledal se svou ženou. Avšak tragická životní zkušenost byla jedním z impulzů jeho příklonu ke komunistické ideologii a ke vstupu do KSČ. Po únoru 1948 přijal funkci náměstka ministra obchodu a v rámci stranických čistek padesátých let se pak stal jednou z obětí procesu s Rudolfem Slánským. Odsouzen k smrti za zločiny, které nespáchal. Heda Margoliová prožila osud manželky "zrádce lidu", tak jako mnozí další. Ponižování, diskriminace i další životní peripetie - tentokrát už jako manželku Pavla Kovalyho (pod jehož jménem překládala mj. i Chandlera) - ji po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 dovedly až k emigraci. Do České republiky se vrátila teprve po roce 89. V dokumentu nazvaném "Hitler, Stalin a já" vypráví svůj životní příběh, který na pozadí výjimečných archivních záznamů se stává i strhujícím obrazem dvacátého století se dvěma drtícími totalitními režimy, procházejícími Evropou a ovlivňujícím osudy jejích obyvatel. Heda Blochová se narodila v židovské rodině spoluzakladatele známé pražské továrny Koh-i-noor. Provdala se za doktora práv Rudolfa Margolia. Brzy poté byli oba i s rodinou paní Margoliové odvezeni do ghetta v Lodži. Prožili tam několik let. Poté byli všichni deportováni do Osvětimi. Tam se viděli naposledy. Díky šťastné náhodě byla paní Heda po několika měsících převezena do dalšího tábora a zařazena do pochodu smrti. Podařil se jí útěk a tak se zachránila. To se psal únor 1945. Boj o přežití pokračoval. Heda se dramaticky protloukala i v Praze, kde ji nikdo z bývalých "přátel" nechtěl ubytovat. Optimistická povaha a činorodost jí pomohly opět přežít. Její manžel - JUDr. Margolius - prošel rovněž několika koncentračními tábory. Po osvobození se vrátil a shledal se svou ženou. Avšak tragická životní zkušenost byla jedním z impulsů jeho příklonu ke komunistické ideologii a ke vstupu do KSČ. Po únoru 1948 přijal funkci náměstka ministra obchodu a v rámci stranických čistek padesátých let se pak stal jednou z obětí procesu s Rudolfem Slánským. Odsouzen k smrti za zločiny, které nespáchal. Heda Margoliová prožila osud manželky "zrádce lidu", tak jako mnozí další. Ponižování, diskriminace i další životní peripetie - tentokrát už jako manželku Pavla Kovalyho (pod jehož jménem překládala m.j. i detektivky R. Chandlera) - ji po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 dovedly až k emigraci. Do České republiky se vrátila teprve po roce 1989. V dokumentu nazvaném "Hitler, Stalin a já " vypráví svůj životní příběh, který se na pozadí výjimečných archívních záznamů stává i strhujícím obrazem dvacátého století se dvěma drtícími totalitními režimy, procházejícími Evropou a ovlivňujícím osudy jejích obyvatel.

Být Romem
Film sleduje osudy hudebníka a romského aktivisty Vojty Lavičky. Časosběrný dokumentární film, který zachycuje pět let života mladého muže, vynikajícího hudebníka a romského aktivisty Vojty Lavičky. Vojta je nadaným houslistou, který působí v řadě různých kapel, současně pracuje v rozhlase jako režisér romského vysílání a je terénním pracovníkem Nadace Člověk v tísni. Vojta reflektuje problematiku života Romů v období, kdy v české společnosti sílí protiromské nálady, přibývají rasově motivované vraždy a vrcholí hromadný romský exodus, pohledem inteligentního kultivovaného muže, který vidí do hloubky problému. V jeho pohledu nejsou prázdná dobová klišé, není v něm nekritická nároková mentalita. Je to hrdý, realistický pohled muže, který zůstává Romem, přestože dosáhl velkých pracovních i uměleckých úspěchů i uznání většinové společnosti. Je to film plný strhující hudby, mladého vzdoru a postupného zrání, ale jsou v něm i housle rozšlapané skiny, strach o vlastní dítě, střídání iluzí a deziluzí.

Ženy na přelomu tisíciletí - Být Romkou
Tématem celého dokumentárního cyklu je několik žen a jejich jednotlivé osudy. Jednotlivé části představují ženy, jež jsou na vrcholu a užívají si úspěch a slávu, a ženy zničené a vyhoštěné ze společnosti; ženy v záviděníhodných, zdánlivě obyčejných a politováníhodných situacích. Dokumenty byly natočeny časosběrnou metodou, přičemž natáčení zabralo dobu 5 let.

Manželské etudy po 20 letech: 1. Marcela a Jiří
Jedna část cyklu dokumentárních filmů o dvaceti pěti letech života šesti manželských párů. Normalizační socialismus a poté raný kapitalismus v životě několika českých rodin. V roce 1980 měli svatbu, do roku 1986 byl jejich život časosběrně filmově zaznamenáván a tak vznikl cyklus šesti půlhodinových filmů o šesti mladých párech a šesti letech jejich manželství. V roce 1999 je filmaři navštívili znovu a do roku 2005 opět časosběrně natáčeli. Výsledkem je dalších šest hodinových filmů navazujících na původní cyklus, se kterým se spojují. V tomto dílu sledujeme manželskou dvojici architektů, která na začátku rekonstruuje starý vinohradský činžák na "největší prodejnu židlí" v Evropě. Mají spolu pět dětí a zdálo by se, že jsou šťastní. Oba jsou maximalisté ve všem, co dělají. Ale sny se střetávají s realitou.

Ženy na přelomu tisíciletí - Jsem žena orientovaná na ženy
Helena Třeštíková překročila první půli časosběrných snímků plánovaného volného desetidílného cyklu Ženy na přelomu tisícíletí. Ten doposud reprezentovaly jak intimní medailónky úspěšných žen, tak portréty žen z okraje společnosti. Jsem žena orientovaná na ženy vypráví o lesbických ženách, přičemž film umocňuje další důležitý motiv: jak se se svou sexuální orientací vyrovnávají ženy, které jsou věřící.

Řekni mi něco o sobě - René
Kdo může za to, že se z mladého člověka stane nenapravitelný recidivista? Rodina, společnost, vrozené predispozice? Dokument Heleny Třeštíkové nenabízí jasné odpovědi, jen naznačuje, a je jen na divákovi, na kterou stranu se přikloní.

Sladké hořkosti Lídy Baarové
Portrét slavné filmové hvězdy třicátých až padesátých let Lídy Baarové je úvahou o pomíjivosti slávy.

Paměť 20. století: Nesdělitelné
Dokumentární film o historii židovského rodinného tábora v Osvětimi, jeho likvidaci a největší masové vraždě v historii Československé republiky.

Moje šťastná hvězda
Příběh ženy, která přežila za ostnatými dráty několika koncentračních táborů. Paní Zdenka Fantlová vypráví svůj podivuhodný příběh plný zvratů a mezních situací: Od šťastné první republiky, přes Terezín a svoji velkou lásku, až po Osvětim, Gross Rosen, Mauthausen, transport, pochod smrti a Bergen Belsen, kde ji zachránil anglický voják.Je to charismatická vypravěčka s výbornou pamětí, se smyslem pro detail a navíc ve svých osmdesáti letech s ohromným šarmem. Nejen její příběh, ale i její vyprávění je nevšedním zážitkem.

Paměť 20. století: Pavel Tigrid - Evropan
Portrét Pavla Tigrida otevírá volný cyklus režisérky Heleny Třeštíkové s názvem Paměť 20. století. Pavel Tigrid je důležitou osobou pro 20. století v Čechách, přestože většinu života prožil za hranicemi své vlasti. Nikdy nepřestal pro svou vlast pracovat, přemýšlet o ní a komentovat události, které se v ní odehrávaly. Přispěl svým dílem i k pádu komunistického režimu. Jiskřivým glosátorem společenského dění nepřestal být Pavel Tigrid ani po sametové revoluci, kdy se aktivně zapojil do politického dění, ani po odchodu na odpočinek na francouzský venkov. Film byl natočen během posledních dnů jeho života. Tigrid v něm otevřeně hovoří o své rodině i o všech peripetiích, které jej provázely.

Paměť 20. století: Události Pavla Štechy
Pavel Štecha je jedním z nejvýznamnějších českých fotografů - dokumentaristů. Jsou známé jeho soubory emotivních černobílých fotografií z roku 1968 a 1989, ale stěžejní dílo představují fotografické otisky běžného života v době normalizace - chataři, prodejny, ulice, oblečení té doby... Prostřednictvím svého oblíbeného média hledal odpověď na otázky národní identity a uměleckými prostředky často vystihl české charakterové rysy. Zastihujeme ho v okamžiku, kdy se jeho životním tématem stala zákeřná nemoc.

Manželské etudy po 20 letech: 2. Ivana a Pavel
Jedna část cyklu dokumentárních filmů o dvaceti pěti letech života šesti manželských párů. Normalizační socialismus a poté raný kapitalismus v životě několika českých rodin. V roce 1980 měli svatbu, do roku 1986 byl jejich život časosběrně filmově zaznamenáván a tak vznikl cyklus šesti půlhodinových filmů o šesti mladých párech a šesti letech jejich manželství. V roce 1999 je filmaři navštívili znovu a do roku 2005 opět časosběrně natáčeli. Výsledkem je dalších šest hodinových filmů navazujících na původní cyklus, se kterým se spojují.

Manželské etudy po 20 letech: 3. Ivana a Václav
Jedna část cyklu dokumentárních filmů o dvaceti pěti letech života šesti manželských párů. Normalizační socialismus a poté raný kapitalismus v životě několika českých rodin. V roce 1980 měli svatbu, do roku 1986 byl jejich život časosběrně filmově zaznamenáván a tak vznikl cyklus šesti půlhodinových filmů o šesti mladých párech a šesti letech jejich manželství. V roce 1999 je filmaři navštívili znovu a do roku 2005 opět časosběrně natáčeli. Výsledkem je dalších šest hodinových filmů navazujících na původní cyklus, se kterým se spojují.

Manželské etudy po 20 letech: 4. Zuzana a Stanislav
Jedna část cyklu dokumentárních filmů o dvaceti pěti letech života šesti manželských párů. Normalizační socialismus a poté raný kapitalismus v životě několika českých rodin. V roce 1980 měli svatbu, do roku 1986 byl jejich život časosběrně filmově zaznamenáván a tak vznikl cyklus šesti půlhodinových filmů o šesti mladých párech a šesti letech jejich manželství. V roce 1999 je filmaři navštívili znovu a do roku 2005 opět časosběrně natáčeli. Výsledkem je dalších šest hodinových filmů navazujících na původní cyklus, se kterým se spojují.

Manželské etudy po 20 letech: 5. Zuzana a Vladimír
Jedna část cyklu dokumentárních filmů o dvaceti pěti letech života šesti manželských párů. Normalizační socialismus a poté raný kapitalismus v životě několika českých rodin. V roce 1980 měli svatbu, do roku 1986 byl jejich život časosběrně filmově zaznamenáván a tak vznikl cyklus šesti půlhodinových filmů o šesti mladých párech a šesti letech jejich manželství. V roce 1999 je filmaři navštívili znovu a do roku 2005 opět časosběrně natáčeli. Výsledkem je dalších šest hodinových filmů navazujících na původní cyklus, se kterým se spojují.

Manželské etudy po 20 letech: 6. Mirka a Antonín
Jedna část cyklu dokumentárních filmů o dvaceti pěti letech života šesti manželských párů. Normalizační socialismus a poté raný kapitalismus v životě několika českých rodin. V roce 1980 měli svatbu, do roku 1986 byl jejich život časosběrně filmově zaznamenáván a tak vznikl cyklus šesti půlhodinových filmů o šesti mladých párech a šesti letech jejich manželství. V roce 1999 je filmaři navštívili znovu a do roku 2005 opět časosběrně natáčeli. Výsledkem je dalších šest hodinových filmů navazujících na původní cyklus, se kterým se spojují.

Paměť 20. století: Nebylo to marný
Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc. je nestorem české protialkoholní léčby. Založil léčebnu v Praze U Apolináře a první záchytnou stanici na světě. Stál v jejím čele 34 let. Proslul tvrdým způsobem léčby, kterému říkal PRS - program, režim, systém. I dnes, v téměř devadesáti letech, je aktivní v oboru. Film je i portrétem spolupracovnice a kolegyně docenta Skály MUDr. Arnoštky Maťové.

René
Ryze dokumentární film se syrovou autentičností vypráví těžko uvěřitelný příběh Reného, který byl od sedmnácti let sledován filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Kamera ho v roce 2008 opouští v jeho sedmatřiceti letech, tedy přesně o dvacet let později, jako nemocného člověka, muže stále se pohybujícího na hraně zákona, který napsal a publikoval dvě knihy. Čas proměny z mladíka v muže zaznamenávala režisérka Helena Třeštíková na pozadí významných politických změn střední Evropy. Reného příběh začíná ve vězení pod socialistickými plakáty, pokračuje během sametové revoluce a dostává zdánlivou pointu amnestií tehdejšího prezidenta Václava Havla. René se ale brzy vrací zpět do kriminálu, aby tak vstoupil do Evropské unie opět jako vězeň. V průběhu let strávených za mřížemi, zejména za krádeže, se nechal potetovat na celém těle, utekl z vězení a zase byl chycen, vydal dva romány, vykradl byt režisérky Třeštíkové, prožil dva milostné příběhy, onemocněl roztroušenou sklerózou a psychologové u něj zjistili nadprůměrnou inteligenci. Svůj názor na svět demonstruje René anglicky nepřesně napsaným tetováním „Fuck of people“, které „zdobí“ jeho krk.

Paměť 20. století: Má šťastná hvězda
Příběh Zdeny Fantlové, která přežila nacistické koncentrační tábory.

Ženy na přelomu tisíciletí: Zvítězí ten, kdo se nevzdá
Životní příběh matky, která překonala svůj krutý osud.

Obsluhovala jsem Karla Čapka
Alžběta Motlová, rozená Venholdová, byla služebnou v domácnosti českého spisovatele Karla Čapka. Byla to ona, která pomáhala Čapkovi při fotografování Dášeňky tím, že jí honila po zahradě; byla to ona, která prostírala všem výjimečným návštěvám - prezidentu Masarykovi nebo jeho synu Janovi. Měla svého zaměstnavatele velmi ráda a prožívala s ním všechny krásné i kritické chvíle, které život přinesl.

Určitý způsob štěstí
Časosběrný dokumentární film o hledání nekonzumního životního stylu.

Ženy na přelomu tisíciletí - Rozkoš bez rizika 1
Portréty prostitutek, které dokáží být sebevědomé a vyrovnané ve svém životě i v amatérském divadelním představení.

Ženy na přelomu tisíciletí - Rozkoš bez rizika 2
Portréty prostitutek, které dokáží být sebevědomé a vyrovnané ve svém životě i v amatérském divadelním představení.

Ženy na přelomu tisíciletí - Bára B.
Portrét populární české zpěvačky Báry Basikové.

Výzva
Dokumentární film sledující několik let v životě herce na vozíku Jana Potměšila. Jan Potměšil se stal velmi brzy populárním hercem. Ztělesňoval typ mladého sportovně založeného intelektuála a šel z role do role. V revolučních dnech listopadu a prosince 1989 se zapojil do kampaně na podporu nově vzniklého Občanského fóra a s dalšími herci a politiky objížděl různá shromáždění. Cestou z jednoho z nich, 8. prosince 1989 vůz, ve kterém jel, havaroval. Jan byl těžce zraněn a po několika měsících bezvědomí se probudil k životu - na vozíku. V té době mu bylo 23 let. Po roce rehabilitace se na popud kamaráda a šéfa divadelního spolku Kašpar Jakuba Špalka vrátil na divadelní prkna. Stal se členem spolku Kašpar. V té době začíná naše sledování Honzova zápasu o plnohodnotný život. Honza v průběhu doby studuje několik rolí, nejdříve menších, posléze je pro něj zdramatizována povídka Daniela Keyese "Růže pro Algernon". V této inscenaci Honza exceluje a hraje ji průběžně stále před vyprodanými jevišti v celé zemi. Honza ale žije i svůj soukromý život, své lásky a rozchody, občansky se angažuje a občas se vrací do nemocnice. Toto vše sleduje náš film. Cílem tohoto filmu je podat nepatetický obraz života, který je žit plně navzdory nepřízni osudu.

Řekni mi něco o sobě - Pavlína
Dokument o narušené mládeži.

Deset let v životě mladého muže
Záznam deseti let života studenta herectví na pražské DAMU, sametového revolucionáře, poté režiséra, herce a šéfa nezávislého divadelního spolku Kašpar - Jakuba Špalka.

Řekni mi něco o sobě - Milan (Zrání zla)
Dokumentární film, využívající časosběrnou metodu, sleduje šest let život mladého delikventa. rdina tohoto filmu Milan prožil jen prvních šest let svého života v rodině.. Pak už byl jen v dětských domovech a kriminálech. Možná že to je důvod proč se nenaučil rozeznávat dobro a zlo.

Rudolf II. a Praha - Imprese z rudolfínského roku 1997
Dokumentární film o výstavě Rudolf II. a Praha a o kulturních akcích v Praze, které ji provázely.

Pokus o jedno výročí
Dokumentární zamyšlení nad smyslem a významem výročí pro život společnosti u příležitosti oslav 50. výročí skončení války v Praze.

Ženy na přelomu tisíciletí - Forte a piana
Portrét české koncertní pěvkyně Dagmar Peckové.

Řekni mi něco o sobě - Láďa
Další z časosběrných portrétů mladých delikventů z cyklu Řekni mi něco o sobě. Láďa je typický produkt ústavů zvaných nápravně-výchovné, který své problémy řeší osobním nezvladatelným způsobem.

Řekni mi něco o sobě - Martin
Výpověď mladého delikventa Martina; další z časosběrných filmů režisérky Heleny Třeštíkové.

Paměť 20. století: Nebe nad Evropou
Životní příběhy několika našich letců, bojujících za druhé světové války v Anglii, a jejich žen.

Lidé, mám vás rád. Esej o jednom mýtu
Dokumentární film o slabosti jednoznačných hrdinů a síle mnohoznačné minulosti je ilustrován na životě a díle Julia Fučíka.

Hlava a pata Prahy
Dokumentární film o hodnotách a problémech pražské architektury 20. století.

V pasti a stále v pasti
Jak už sám název napovídá, tématem filmu je dlouhodobý příběh drogové závislosti. Film ve zkratce rekapituluje drogovou minulost Katky, jak ji zachytil předchozí autorčin film "V pasti", a pokračuje aktuální situací, které bohužel odpovídá název "... a stále v pasti". Film otevírá problematiku substituční léčby metadonem. Katka je sice do metadonového programu zařazena a snaží se plnit jeho podmínky, ale občas selhává a obtížně pak hledá cestu zpátky. Film přesvědčivě dokládá, že od určité chvíle přestává být droga jen životní epizodou, ale stává se už celoživotním tématem. Nejistá Katčina budoucnost, sociální nezakotvenost a zejména míra její fyzické devastace jsou natolik autentické, že emocionálně silně zapůsobí i na diváka, který k tématu přijde s blahosklonným nadhledem nebo pubertálním cynismem.

Soukromý vesmír
Honza se narodil v roce 1974 do neradostné doby reálného socialismu v Československu. Jeho rodiče Jana a Petr v té době neměli vlastní byt a bydleli v jednom pokoji u Janiny rozvedené maminky a ovdovělé babičky. Po několika letech se rodina odstěhovala z Prahy do Liberce, kde si Petr našel práci s bydlením pro rodinu. Když se Honza narodil, začal si jeho otec psát rodinnou kroniku a pokračoval v tom následujících 37 let. Soukromý vesmír ukazuje nejen život jedné obyčejné české rodiny, ale také proměny české společnosti v posledních čtyřech dekádách. Kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme?

24
Dokumentární pásmo o čase jednoho českého dne, na němž se podílelo 24 režisérů a režisérek. Každý si vybral jednu denní či noční hodinu a k dispozici měl dvě minuty filmu. Vznikla dokumentární mozaika žánrů a témat, která portrétuje atmosféru současné České republiky. Zároveň je tento unikátní projekt přehlídkou odlišných filmařských stylů a filmového vidění nejlepších českých dokumentaristů dneška na ploše jednoho filmu. Autoři provázejí teenagery na diskotéce, sledují doktory na operačním sále, dělníky v továrně, věřící v synagoze nebo se noří do lidského jícnu. Olga Špátová zachycuje autentickou sílu okamžiku narození člověka. Vít Klusák pomocí speciální kamery zastavuje čas jedné tramvajové zastávky. Plynutí času je tématem pro Helenu Třeštíkovou, když filmuje Katku při opětovné koupeli v pražské fontáně. Martin Mareček ukazuje nohy ponořené v akváriu, které ve spojení s komentářem ilustrují nadčasovou sílu lidské blbosti. Jiří Krejčík, výrazná osobnost českého filmu, svou hodinu pojal s velkou dávkou vtipu a nadsázky.

Narozena 22. června 1949 v Praze. Vystudovala FAMU, obor režie dokumentárního filmu. Od roku 1974 natočila více než padesát dokumentárních filmů nejrůznějších metráží většinou s tematikou mezilidských vztahů a různých sociálních problémů. Postupem času se specializovala na metodu tzv. „sběrného natáčení“ - sledování lidských osudů v delším časovém úseku. Výsledkem byl šestidílný cyklus pro televizi Manželské etudy (1987) a dva celovečerní dokumentární filmy Z lásky (1987) a Hledání cest (1988). V roce 1991 Třeštíková založila spolu s kolegy filmaři a sociology „Nadaci Film a sociologie“. V letech 1994-96 natočila několik portrétů zajímavých osobností pro cyklus Gen, Genus a VIP (Tomáš Halík, Olbram Zoubek, Lída Rakušanová, Jiřina Šiklová, Karel Čáslavský, Jiří Rückl). V roce 1994 Třeštíková založila spolu se svým manželem publicistou Michaelem Třeštíkem „Nadaci Člověk a čas“, která se specializuje na časosběrné projekty a na filmy, které reflektují čas, jeho plynutí a změny, které přináší (Sladké století, Lidé, mám vás rád!, Carmen story, Určitý způsob štěstí, Hitler, Stalin a já). V roce 2001 dokončila první část volného cyklu časosběrných filmů Ženy na přelomu tisíciletí (portréty Dagmar Peckové, Báry Basikové, mladé narkomanky Katky a romské intelektuálky Jarmily Balážové a dalších). Věnuje se také problematice drogové závislosti (Ženy a drogy, drogy a ženy, V pasti a stále v pasti). V lednu roku 2007 se stala na krátkou dobu ministryní kultury vlády České republiky. V posledních letech spolupracuje s producentskou společností Negativ, která uvedla do českých kin postupně celou trilogii časosběrných snímků Marcela (2006), René (2008) a Katka (2009). Jednotlivé filmy získaly celou řadu cen v čele s Evropskou filmovou cenou (pro film René v roce 2008), cenou Český lev pro film Katka a řadou dalších ocenění z předních světových festivalů.

Helena Třeštíková Helena Třeštíková vystudovala FAMU v Praze - obor režie dokumentárního filmu, od roku l974 pracuje v profesionální produkci, kde natočila okolo padesáti dokumentárních filmů nejrůznějších metráží většinou s tematikou mezilidských vztahů a různých sociálních problémů. Byla ministryní kultury ČR. Filmografie: Romeo, Julie a děti 1974 - úvaha o výchově k rodičovství Zázrak l975 - sledování mladé ženy, která čeká dítě přes porod až do šesti měsíců jejího syna -přerod ženy v matku - /několik cen doma i v zahraničí - Lipsko / Dvě jubilea Jana Zrzavého l976 - portrét významného českého malíře Linka důvěry l977 - film o telefonické pomoci dětem v nouzi Barevný svět l978 - film o dětské tvořivosti Dotek světla l98l - studie života nevidomých dětí doplněná citáty z knihy nevidomého spisovatele a hudbou nevidomého skladatele - úvaha o schopnosti překonávat překážky - /několik cen většinou v zahraničí - Bilbao, Lausanne, Lille, Zlaté slune Trutnov/ Tisíc let střízlivosti l984 - úvaha o alkoholismu a jeho léčení Postupem času se specializuje na metodu tzv. "sběrného natáčení" (long-term observation) - sledování lidských osudů v delším časovém úseku. Touto metodou realizovala několik rozsáhlých cyklů dokumentů. První cyklus sledoval po dobu šesti let každodenní život několika mladých manželských párů od momentu jejich sňatku. Filmový štáb je pak pravidelně navštěvoval a zaznamenával jejich problémy, sny, jejich usilování, v několika případech i krize, rozvod, usmíření. Výsledkem tohoto cyklu byl šestidílný cyklus pro televizi Manželské etudy - l987 a dva celovečerní dokumentární filmy Z lásky l987 a Hledání cest l988 – (Ceny na výročních přehlídkách československé kinematografie l988 a l989/). Život je jen náhoda l988 - úvaha o důsledcích umělého přerušení těhotenství Základní škola l989 - film o problémech školství Divadlo Za branou l990 - portrét slavného divadelního režiséra O. Krejči V roce l99l založila spolu s kolegy filmaři a sociology Nadaci Film a sociologie, která si klade za cíl poskytnout nový pohled na společnost po velkých politických změnách. Jestli něco potřebuje naši pomoc, je to svoboda l990 - portrét studentského vůdce české "sametové revoluce" Za mřížemi l990 cena české kritiky l99l - vězení pro mladistvé l5-l8 let Stvořil jsem tebe l99l - film o návratu řádových sester (církevní řády byly za komunismu zakázány) Řekni mi něco o sobě - volný cyklus sběrných filmů o osudech mladých delikventů, kteří se jako mladiství octli ve vězení . Filmový štáb pozoroval po dobu cca 3-6 let jejich další život, který byl většinou poznamenán další kriminálnickou "kariérou". Zatím vzniklo v jeho rámci 5 filmů.: Pavlína l992 - příběh mladé narkomanky, která několikrát slibuje, že s drogami skončí. Nejsilnější je toto předsevzetí v momentě, kdy se jí narodí syn. Ani láska k dítěti však nic s její závislostí nezmůže.Tento příběh byl sledován 3 roky a připravuje se jeho pokračování – (Cena FITES l99l) René l993 - příběh mladého zloděje , který se postupně stále více identifikuje s rolí vyvržence a desperáda až nakonec vykrade režisérku filmu, která se mu celou dobu snažila pomáhat – (Cena Nyon - Švýcarsko l993) Láďa l994 - příběh mladíka, který střídá vězení, dívky i náladu. Když má špatnou polyká ostré předměty, když dobrou píše romantické milostné dopisy Martin aneb mít či být l994 - mladý muž tápající mezi Bohem a sladkým životem. Zbytek času sedí ve vězení před televizí a pozoruje, jak se "venku" mění svět (film byl natočen v průběhu let l989 až l993- době historických změn ve východní Evropě) Zrání zla l997 - Hrdina tohoto filmu Milan prožil jen prvních šest let svého života v rodině.. Pak už byl jen v dětských domovech a kriminálech. Možná že to je důvod proč se nenaučil rozeznávat dobro a zlo – (Cena Academia film Olomouc l998) Sběrnou metodou byl také natočen film o mladém divadelníkovi Kašpar l993, který sleduje mladého studenta herectví, který je umanut představou vlastního divadla a snaží se tuto svou ideu uskutečnit . Mezitím se jen tak mimochodem účastní sametové revoluce/kterou studenti odstartovali/, dostuduje, ožení se, rozvede se, divadlo založí a zase o ně přijde... V letech l994-l996 natočila také několik portrétů osobností pro cyklus Gen a Genus: Tomáš Halík (1994) - katolický kněz, filosof, profesor Karlovy university Olbram Zoubek (1995) - známý sochař Lída Rakušanová (1996) - exilová novinářka, která v době totality prostřednictvím vysílání Rádia Svobodná Evropa posilovala hnutí odporu Jiřina Šiklová (1996) - známá nonkonformní socioložka, zkoumající feminismus, studentská hnutí a vztahy mezi menšinami Karel Čáslavský (1997) - filmový historik, který zachránil množství unikátních filmových materiálů pro budoucnost pro cyklus VIP Jiří Ruckl 1996 - obnovitel rodinné sklárny, senátor Pro Českou televizi realizovala: Příběh Lucerny l995 - co vše se odehrávalo v nejslavnějším pražském koncertním a tanečním sále v pohnutých letech l920 - l995 Sladké hořkosti Lídy Baarové (l995) - portrét slavné předválečné herečky Lídy Baarové – (cena Art film Trenčianské Teplice l996) Spolu se svým manželem publicistou a nakladatelem Michaelem Třeštíkem založila Nadaci Člověk a čas, která se chce specializovat na časosběrné projekty a na filmy, které reflektují čas, jeho plynutí a změny které přináší. V této nadaci realizovala film Pokus o jedno výročí l995 - úvaha o výročí padesáti let od skončení 2. světové války a Rudolf II.a Praha l997 - film o velkolepé výstavní akci na Pražském hradě. V roce l998 dokončila tato nadace v koprodukci s Českou televizí film o osudech několika politických vězeňkyň z padesátých let s názvem Sladké století (velká cena za dokumentární film na MFF Karlovy Vary l998, cena FITES l998) a film Lidé, mám vás rád o rozporuplné osobnosti Julia Fučíka a mýtu, kterým se stal. Carmen story l999 - film o vzniku inscenace Carmen v Národním divadle a dvou výbušných osobnostech - zpěvačce Dagmar Peckové a režiséru Josefu Bednárikovi Vyloučeni z literatury - film o politických procesech s katolickými intelektuály v 5O. letech (cena TRILOBIT l997) Deset let v životě mladého muže l999 - časosběrný portrét mladého kontroverzního režiséra Jakuba Špalka Výzva l999 - časosběrný portrét herce na vozíku Jana Potměšila Určitý způsob štěstí 2000 - časosběrný film o rodině vyznávající životní styl založený na dobrovolné skromnosti a chudobě. V letech 200l a 2002 vznikal volný cyklus časosběrných filmů Ženy na přelomu tisíciletí: Forte a piána 200l - portrét Dagmar Peckové Bára B. (live) 200l - portrét Báry Basikové V pasti 200l - osud mladé narkomanky (cena na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary 200l, cena Trilobit 200l) Rozkoš bez rizika 200l - příběhy pražských pouličních prostitutek a psycholožky, která s nimi hraje divadlo – dvoudílný film Být Romkou 200l - osud mladé romské intelektuálky Jarmily Balážové Zvítězí ten, kdo se nevzdá - 200l - životní osudy, ženy s mentálně postiženým dítětem, která nepodlehne osudu, ale pomáhá jiným Sestřičky 2002 - film sleduje od roku l989 osudy několika studentek střední zdravotní školy po dobu studia a vrací se k nim pět let po jejich maturitě a sleduje jejich život v profesionální praxi. Tento film se snaží zachytit proměnu společnosti v průběhu posledních sedmi let- od sametové revoluce k dnešku Jsem žena orientovaná na ženy 2002 a dále filmy: Být Romem 200l - život romského hudebníka a aktivisty Vojty Lavičky Praha 2000 - Evropské město kultury - 200l - emotivní dokument o ojedinělé kulturní akci Hitler, Stalin a já - 200l - zajímavé životní osudy Hedy Margolivé – Kovalyové Ženy a drogy, drogy a ženy a V pasti a stále v pasti –oba filmy 2003 z cyklu Když musíš tak musíš Obsluhovala jsem Karla Čapka 2003 - vyprávění hospodyně Karla Čapka o setkání s velkým spisovatelem Pavel Tigrid – Evropan 2004 portrét Pavla Tigrida Má šťastná hvězda 2004 - osudy mladé židovské dívky za 2. světové války Nebe nad Evropou 2004 - životní příběhy několika českých letců, sloužících za války v Anglii Manželské etudy po 20 letech 2006 - pokračování rozsáhlého časosběrného projektu Nebylo to marný 2006 - portrét alkohologa Jaroslava Skály Události Pavla Štechy 2006 – portrét významného fotografa Nesdělitelné 2007 – film o historii rodinného tábora v Osvětim