Obsah DOKwebu
www.DOKweb.net je portál zaměřený na východoevropský dokumentární film. Nabízí denně aktualizovaný informační servis o vznikajících a dokončených filmech, rozhovory s tvůrci i se zástupci dalších dokumentárních profesionálů nebo analýzy situace dokumentární podpory v různých zemích regionu, měnících se způsobů produkce, distribuce a obecně podpory a financování dokumentárního filmu. Jeho součástí jsou i rozsáhlé databáze východoevropských filmů, institucí, produkčních společností, fondů, festivalů, nebo trailerů a video reportáží. www.DOKweb.net je hlavním online projektem IDF, poskytuje veškeré informace o aktivitách organizace, které zároveň propojuje s obecným informačním servisem.
Aktivity Institutu dokumentárního filmu
Občanské sdružení INSTITUT DOKUMENTÁRNÍHO FILMU (IDF) již od roku 2001 podporuje východoevropský autorský dokumentární film a jeho prosazení na evropské úrovni. Obracíme se na východoevropské režiséry a nezávislé producenty, kterým pomáháme při vývoji, produkci, propagaci a distribuci jejich dokumentární tvorby. Nabízíme jim komplexní řetězec podpory, který cílí na jednotlivé filmaře (konzultace s vybranými experty), skupiny vybraných profesionálů s projekty či filmy (Ex Oriente Film, East European Forum, East Silver, Doc Launch atd.), domácí i mezinárodní dokumentární komunitu (East Doc Platform) i veřejnost (portál www.DOKweb.net). Spolupracujme s předními festivaly, TV stanicemi, distributory, sales agenty, trhy nebo vzdělávacími programy, pro něž jsme BRANOU DO VÝCHODOEVROPSKÉHO DOKUMENTU.

Vojtek Jaro

My zdes
Po druhé světové válce se rodina Krnáčových přestěhovala ze středního Slovenska na Podkarpatskou Rus, odkud byla později v rámci Chruščovových dekretů násilně přemístěna do vesničky uprostřed kazašské stepi. Po rozpadu Sovětského svazu se dvě sestry i s celými rodinami rozhodly vrátit se do vlasti svých rodičů. Do země, kde je prý čisto tak, že tam ani nelétají mouchy, a o níž se vypráví jako o bohatém kraji plném možností. Opouštějí Kazachstán a plni ideálů přijíždějí na Slovensko, kde však nalézají chudobu a nezaměstnanost.Po čase si najdou práci a jejich děti začnou chodit do školy. Rozčarování a stesk po zemi, kde žili celý život, však trvá. Otec Dimitrij se vydá na návštěvu Kazachstánu, i tady však pozoruje podstatné změny a rostoucí bídu, což ho sice utvrzuje o správnosti volby žít na Slovensku, ale klid do duše mu to nevrací. Poutavý dokument Jaroslava Vojtka nabízí divákovi možnost konfrontace životních podmínek ve dvou postkomunistických zemích. Také však velmi citlivě hledí do Dimitrijovy tváře plné emocí, která je odrazem duše člověka vykořeněného z jeho vlasti, jenž nemůže najít rovnováhu, protože už bude jednou provždy všude cizincem. Film není jen napínavým dobrodružstvím o znovunalézání smyslu života, ale i hlubokou úvahou o tom, jak moc jsou pro štěstí člověka důležité pojmy jako rodná zem, příroda, rodina a uchovávání paměti, minulosti i vzpomínek.

Hranice
V noci 30. augusta 1946 bola dedina Slemence na východnej hranici Európy rozdelená Červenou armádou na dve časti. Jedna časť, Veľké Slemence, zostala na Slovensku [vtedajšie Československo], druhá dostala názov Malé Slemence a pripadla Ukrajine [vtedajší Sovietsky zväz]. Nezmyselne vytýčená hranica, podobná povestnému berlínskemu múru, rozdeľuje majetky, cintorín a najbližšie rodiny aj v súčasnosti. Dokumentárny film zobrazuje trpkú skúsenosť obyvateľov Slemeniec, ktorí na najstráženejšej hranici Európskej únie snívajú svoj sen o jej otvorení.

Cesta za snem
Aké máme sny? Dokáže sa človek vo svete medialnych klamstiev a nekonečnom spochybňovaní každého tvrdenia vôbec stotožniť z nejakou ideou. Je vôbec naporúdzi nejaká, ktorej by mal človek venovať pozornosť? Nestráca úplný záujem o reálne problémy ľudskej existencie? Takže aký je váš najväčší sen? - pomocou tejto jednoduchej otázky, ktorú autori kladu rôznym ľudom sa pokúšajú podať správu o spôsobe myslenia a hodnotách ktoré preferujú obyvatelia Slovenska štrnásť rokov po premene tzv. soc. zriadenia trhovú ekonomiku západného typu. Oslovujú rôzne skupiny ľudí, bez rozdielu veku, náboženstva, alebo profesie. Od malého dieťaťa po ...

Malá domov
Film rozpráva príbeh rómskeho chlapca Dávida, ktorý sa chce zúčastniť medzinárodného futbalového turnaja v srbskom Kragujevaci. Zmiešane futbalove družstvo zo slovenských a rómskych chlapcov dáva dokopy rómsky futbalový tréner Vlado Sendrei, ktorý berie chlapcov aj z polepšovne. Podarí sa Dávidovi dostať do výberu a čo všetko sa prihodí mužstvu v zahraničí?

Cigáni idú do voleb
Příběh Vlada Sendreie představuje moderní osud slovenského Roma v 21. století. Z bývalého rváče a xtého člověka ve frontě na sociální dávky se postupně stal hyperaktivní aktivista, který se angažuje v kultuře, sociálních programech a fotbale. Dnes je coby neoficiální "vajda" (vůdce) autoritou nejen ve své komunitě, ale stává se také politickým kandidátem svého rodného města Kokavy nad Rimavicou. Mapování samotného průběhu voleb představuje první dějovou osu filmu. Druhá osobnější rovina příběhu zachycuje Vladův osobní život, který doprovází konflikt mezi snahou pomáhat druhým a neschopností plně se věnovat vlastní rodině.

Z kola ven - Co za tím je?
Po festivalových úspěších filmů „My zdes“ a „Hranice“ se režiséř Jaro Vojtek vrací s krátkým sociálním dokumentem "Z kola von“. Hlavní postavou je Rom Jožo/Fero, který kvůli své závislosti ztratil vše a dostal sebe i svou rodinu na okraj společnosti. I přes svůj těžký úděl, je Jožo věčným dítětem a jeho nejlepším přítelem je pes Nemo. I navzdory své zaostalosti se cítí duševně nadřazený ostatním členům rodiny a ve skutečnosti je to Jožo, kdo se snaží vrátit do normálního života.

Narodil se v roce 1968 v Žilině. Absolvent Filmové a televizní fakulty VŠMU v Bratislavě (1994 - 1999), katedra dokumentárního filmu, prof. Dušan Hanák. V roce 1993 debutoval s krátkým dokumentem Slepá víra, portrét hrobaře oddaného socialistickým ideálům. Jeho krátký film Snílci (1999) byl součástí celovečerního projektu Šest statečných, který byl v roce 2000 uveden na MFF Karlovy Vary. Jeho celovečerní debut My zdes (2005) byl uvedený v soutěži dokumentárních filmů na MFF Karlovy Vary a získal řadu ocenění, mezi jinými Hlavní cenu za nejlepší film na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Ve svých filmech se Jaroslav Vojtek zabývá vztahem jednotlivce a systému. Toto téma využil jak ve svém filmu My zdes (2005) o zahraničních Slovácích, tak ve snímku Hranica (2009) o vesnici na východě Slovenska, jejímž středem vede od roku 1946 státní hranice (slovenská národní nominace na Oscara). Posledním snímkem Jaroslava Vojtka je Z kola ven - Co za tím je? (2010).
Hlavní cena za nejlepší film - Mezinárodní filmový festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět Praha 2006; Cena slovenskej filmovej kritiky 2006 v kategorii Ostatná filmová tvorba; Velká cena AFO - Mezinárodní filmový festival Academia film Olomouc 2006; Cena za najlepší evropský film - MFF Astra Film Fest 2006, Sibiu

zobrazeno položek: 1 - 25

vyfiltrovaných položek: 3062

položek v rubrice: 3062

Uvolnit filtry Filtrovat