- Povolání
Režisér - Země
Česká republika
Vondráček David
Poblázněný Amor
Dokument o různých podobách lásky mezi mužem a ženou. Film hledá odpověď na otázku, zda je lepší žít sám nebo se oženit.
Zabíjení po česku
Pokus o zachycení rozporuplného fenoménu tzv. divokých odsunů mezi koncem války a Postupimskou konferencí, kdy bylo vyhnáno z domovů kolem sedmi set tisíc starousedlých Němců z Československa. Ústředním tématem dokumentu je událost v severočeských Postoloprtech, kde bylo vojáky československé armády a revolučními gardisty měsíc po válce zastřeleno 763 německých civilistů. Poprvé před kamerou promluví němečtí i čeští svědci masakru, který měl zůstat navždy utajen a jehož pozadí se pokoušeli několikrát v poslední době rozkrýt severočeští policisté.
Sbohem český koutku
Dokument režiséra Davida Vondráčka představuje jeden paradox poválečné Evropy: země, která vysidluje německé spoluobčany ze Sudet, zase jiné německé občany (českého původu) přijímá. Tou zemí je poválečné Československo a přistěhovalci, násilím vyhánění ze svých domovů, pocházejí z polského Kladska. Z území tzv. Českého koutku, tvořeného deseti obcemi, ve kterých se po staletí mluvilo česky. Renata Ducháčová dnes bydlí v Machově u Hronova. Pouhé tři kilometry odtud, na druhé straně česko-polské hranice leží obec Ostrá Gora. Tam paní Ducháčová žila do roku 1946, to se ještě Ostrá Gora jmenovala Nouzín. Po válce odtud byla rodina vyhnána, Nouzín srovnali Poláci se zemí. Matku paní Ducháčové znásilnil ruský voják, otec zůstal do roku 1956 v ruském zajetí, pak byl přesunut do Německa. Dramatický příběh Renaty Ducháčové, její sestry (dcery onoho neznámého ruského vojáka) a dalších lidí ukazuje, jak brutalita velkých dějin ničí život regionů.
Láska v hrobě
Na počátku druhého tisíciletí našla skupina bezdomovců útočiště na německém evangelickém hřbitově v Praze-Strašnicích. Jsou mezi nimi i věční snoubenci: Jana v Kristových letech a padesátiletý Jan. Když se zařizují v neogotické hrobce, vtrhne na hřbitov policie… Film vznikal jako časosběrný dokument v letech 2007 – 2011.
Řekni, kde ti mrtví jsou...
Dokument režiséra Davida Vondráčka - stejně jako autorův starší snímek Zabíjení po česku - pátrá po zločinech během takzvaného divokého odsunu Němců v době těsně po skončení druhé světové války. Svědectví o masakrech civilistů, vesměs spáchaných zvlčilými příslušníky Revolučních gard, je situováno na různá místa. Autor v nich nachází stopy po masových hrobech, do nichž byly házeny oběti tehdejšího bezpráví. Úvodní pasáže připomínají masakr ve Velvětech u Teplic, další kapitola snímku se odehrává v Suchdole nad Lužnicí. Pasáž z pražských Strašnic rekapituluje děsivé události, k nimž v červnu 1945 došlo v tamějším kině Vesna. Důležité informace o někdejším vraždění a rabování uvádějí rovněž obyvatelé Orlických hor. Užitečný dokument se zabývá také drastickými poměry ve sběrném táboře Hanke, který byl pro internaci Němců zřízen v Ostravě. Všímá si i zásadních rozdílů, jež v zacházení s příslušníky poraženého národa panovaly v sovětské a americké okupační zóně. Rekapitulace někdejších zvěrstev mapuje také tragické události v Podbořanech, Bílině a Postoloprtech.
Dokument o různých podobách lásky mezi mužem a ženou. Film hledá odpověď na otázku, zda je lepší žít sám nebo se oženit.
Zabíjení po česku
Pokus o zachycení rozporuplného fenoménu tzv. divokých odsunů mezi koncem války a Postupimskou konferencí, kdy bylo vyhnáno z domovů kolem sedmi set tisíc starousedlých Němců z Československa. Ústředním tématem dokumentu je událost v severočeských Postoloprtech, kde bylo vojáky československé armády a revolučními gardisty měsíc po válce zastřeleno 763 německých civilistů. Poprvé před kamerou promluví němečtí i čeští svědci masakru, který měl zůstat navždy utajen a jehož pozadí se pokoušeli několikrát v poslední době rozkrýt severočeští policisté.
Sbohem český koutku
Dokument režiséra Davida Vondráčka představuje jeden paradox poválečné Evropy: země, která vysidluje německé spoluobčany ze Sudet, zase jiné německé občany (českého původu) přijímá. Tou zemí je poválečné Československo a přistěhovalci, násilím vyhánění ze svých domovů, pocházejí z polského Kladska. Z území tzv. Českého koutku, tvořeného deseti obcemi, ve kterých se po staletí mluvilo česky. Renata Ducháčová dnes bydlí v Machově u Hronova. Pouhé tři kilometry odtud, na druhé straně česko-polské hranice leží obec Ostrá Gora. Tam paní Ducháčová žila do roku 1946, to se ještě Ostrá Gora jmenovala Nouzín. Po válce odtud byla rodina vyhnána, Nouzín srovnali Poláci se zemí. Matku paní Ducháčové znásilnil ruský voják, otec zůstal do roku 1956 v ruském zajetí, pak byl přesunut do Německa. Dramatický příběh Renaty Ducháčové, její sestry (dcery onoho neznámého ruského vojáka) a dalších lidí ukazuje, jak brutalita velkých dějin ničí život regionů.
Láska v hrobě
Na počátku druhého tisíciletí našla skupina bezdomovců útočiště na německém evangelickém hřbitově v Praze-Strašnicích. Jsou mezi nimi i věční snoubenci: Jana v Kristových letech a padesátiletý Jan. Když se zařizují v neogotické hrobce, vtrhne na hřbitov policie… Film vznikal jako časosběrný dokument v letech 2007 – 2011.
Řekni, kde ti mrtví jsou...
Dokument režiséra Davida Vondráčka - stejně jako autorův starší snímek Zabíjení po česku - pátrá po zločinech během takzvaného divokého odsunu Němců v době těsně po skončení druhé světové války. Svědectví o masakrech civilistů, vesměs spáchaných zvlčilými příslušníky Revolučních gard, je situováno na různá místa. Autor v nich nachází stopy po masových hrobech, do nichž byly házeny oběti tehdejšího bezpráví. Úvodní pasáže připomínají masakr ve Velvětech u Teplic, další kapitola snímku se odehrává v Suchdole nad Lužnicí. Pasáž z pražských Strašnic rekapituluje děsivé události, k nimž v červnu 1945 došlo v tamějším kině Vesna. Důležité informace o někdejším vraždění a rabování uvádějí rovněž obyvatelé Orlických hor. Užitečný dokument se zabývá také drastickými poměry ve sběrném táboře Hanke, který byl pro internaci Němců zřízen v Ostravě. Všímá si i zásadních rozdílů, jež v zacházení s příslušníky poraženého národa panovaly v sovětské a americké okupační zóně. Rekapitulace někdejších zvěrstev mapuje také tragické události v Podbořanech, Bílině a Postoloprtech.
Rozhořčené 2012
Tento dokument vzniká v době, kdy to ve společnosti čím dál více vře. Jde o celosvětový fenomén a ČR nijak nezaostává. Už dnes lze vysledovat v naší občanské společnosti nejen tendence tvořit jakýsi ozdravný protipól oficiální politice, ale i tendence destrukčně-revoluční. Portrétované ženy – levicově orientované aktivistky - hledají ráj na zemi. Najdou ho? Je to vůbec možné? Rok 2012 bude dle odhadů odborníků v tomto směru hodně výbušný. A realita dává politologům a sociologům za pravdu. Hospodářská krize a současná nedůvěra společnosti v cokoliv, co vychází z politiky, je živnou půdou pro demagogické ideologie "ráje na zemi". Kam takové hledání ráje vede? Kde je hranice mezi ozdravným oživováním občanské společnosti a kde už jde o destrukci parlamentní demokracie? Platí i v našem případě úsloví, že cesta do pekel je dlážděna rajskými úmysly?
Tento dokument vzniká v době, kdy to ve společnosti čím dál více vře. Jde o celosvětový fenomén a ČR nijak nezaostává. Už dnes lze vysledovat v naší občanské společnosti nejen tendence tvořit jakýsi ozdravný protipól oficiální politice, ale i tendence destrukčně-revoluční. Portrétované ženy – levicově orientované aktivistky - hledají ráj na zemi. Najdou ho? Je to vůbec možné? Rok 2012 bude dle odhadů odborníků v tomto směru hodně výbušný. A realita dává politologům a sociologům za pravdu. Hospodářská krize a současná nedůvěra společnosti v cokoliv, co vychází z politiky, je živnou půdou pro demagogické ideologie "ráje na zemi". Kam takové hledání ráje vede? Kde je hranice mezi ozdravným oživováním občanské společnosti a kde už jde o destrukci parlamentní demokracie? Platí i v našem případě úsloví, že cesta do pekel je dlážděna rajskými úmysly?
Od devadesátých let úzce spolupracuje s Českou televizí a s filmovou společností Febio, pro něž natočil destítky autorských reportáží a dokumentů, Například GEN o zpěvačce Věře Bílé a o filozofu Zdeňku Neubauerovi, VZKAZ o disidentech Janu Sokolovi a Daně Němcové. Za dokument Zabíjení po česku získal Mezinárodní cenu lidských práv Franze Werfela a na MFDF Jihlava 2010 cenu Respektu.
Filmové portréty GEN (Febio): Stanislav Drobný (2001), Zdeněk Neubauer (2002), Věra Bílá (2002), Josef Masopust (2002) Filmové portréty VZKAZ (ČT): Dana Němcová (2008), Jan Sokol (2008)Dokumenty (ČT): Zapadlý vlastenec (2008), Do země (ne)zaslíbené (2008), Sbohem český koutku (2010), Zabíjení po česku (2010), Řekni, kde ti mrtví jsou (2011)