East Doc Platform
Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, konaný pod záštitou Václava Havla a pořádaný společností Člověk v tísni, je v současnosti největším lidskoprávním filmovým festivalem na světě. Každoročně ho navštíví více než sto tisíc diváků a divaček. Polovinu z nich tvoří publikum sítě regionálních festivalů, která se letos rozrostla na třiatřicet českých a moravských měst.
Filmy Jednoho světa přinášejí komplexní informace týkající se celého spektra lidskoprávních, zahraničněpolitických a společenských témat. Festival dokazuje, jak efektivním nástrojem může být dokumentární film, využívá-li se strategicky ke zvyšování povědomí, vzdělávání, prosazování lidských práv, podněcuje-li debaty a propaguje sociální integraci.
Jeden svět ukáže světové protesty i oceňované dokumenty
106 dokumentů z více než čtyřiceti zemí světa. Taková je nabídka letošního 14. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který se uskuteční v Praze od 6. do 15. března a v průběhu března a dubna také v dalších 40 městech po celé České republice.
Hlavní tematická kategorie nazvaná Protesty, nepokoje, revolta se odráží nejen na letošním vizuálu, ale i ve skladbě filmů. Řada z nich ukazuje průběh i pozadí protestů v arabských zemích a nabízí jedinečnou příležitost vidět nedávné události zpracované v kvalitních dokumentárních filmech, a ne jen ve formě televizních zpravodajských vstupů. Ve filmu s výmluvným názvem 18 dní v Egyptě jsou zachyceny z pohledu revolucionářů všechny dramatické fáze i radostné momenty spojené se svržením dlouholeté diktatury.
Snímek Nedáme se umlčet, pak připomíná průběh nepokojů nejen v Egyptě a Tunisku, ale také Libanonu, kde demonstranti požadovali po své vládě především ukončení vleklých náboženských sporů mezi křesťany a muslimy.
Vedle řady dalších snímků o arabském jaru jsou ale v této kategorii zařazeny i filmy o soudobém stavu společnosti v zavedených demokraciích. Patří mezi ně i oscarový kandidát s názvem Když se kácí les. Režisér Marshall Curry v něm přináší osobní příběh amerického ekologického aktivisty Daniela McGowena, který se v rámci radikální organizace Earth Liberation Front podílel na případech žhářství na mnoha místech USA.
Arogantní Trump a filmové lahůdky
Nejen nepokoji a revolucemi je živ letošní program Jednoho světa. V kategorii Takzvaná civilizace se představí filmy, které upozorňují, že i když by měla být civilizace nejvyšším stupněm lidského vývoje, většina lidí se podle toho nechová a okolní přírodu bezohlednými zásahy nenávratně ničí. Tak jako např. americký miliardář Donald Trump, který se rozhodl před několika lety vybudovat nejluxusnější golfový resort na světě v jednom z posledních koutů divoké přírody ve Velké Británii na pobřežním pásu na severovýchodě Skotska. Poutavý a napínavě vystavěný snímek s přiléhavým názvem Lid vs. Donald Trump popisuje zoufalý boj skotských farmářů s alarmující mocí peněz.
Také v letošním roce bude možné na Jednom světě vidět snímky, které zaujaly porotce na řadě prestižních festivalů. V hlavní soutěži bude k vidění vítězný film loňského ročníku festivalu IDFA v Amsterdamu Planeta šneků, který působivě zachycuje harmonické soužití hluchoslepého Korejce Young-Chana s jeho ženou Soon-Ho. Řadu ocenění posbíral také umělecky laděný dokument polského režiséra Wojciecha Starońa Argentinská lekce využívající poetiku magického realismu a mistrovsky vedenou kameru. Filmoví fajnšmekři si přijdou na své i při sledování dokumentu Bombay Beach, v němž nás izraelská režisérka Alma Har´el zavede mezi členy chudých amerických rodin žijících uprostřed kalifornské pouště. Autorka poeticky laděného snímku umně využívá skladby Boba Dylana a kapely Beirut.
Punková Afrika a tradiční debaty
Jako každý rok i letos budou na festivalu představeny nové české filmy. Premiérově bude uveden snímek v Praze žijícího dokumentaristy amerického původu Keitha Jonese Punk in Africa, který se společně se scenáristou Deonem Maasem vypravil na černý kontinent zjistit, zda v Africe hudba opravdu nemůže sloužit zábavě, ale jen revoluci. Během podrobného mapování vývoje africké punkové scény se podíváme nejen do jihoafrického Durbanu, Johannesburgu či Kapského Města, ale pro někoho překvapivě i do Zimbabwe, Mosambiku a Keni.
Pokud stále váháte, zda se vypravit na tento či další snímek z programu letošního Jednoho světa, možná by vám pomohla informace, že kromě filmových projekcí jsou nedílnou součástí festivalu debaty s režiséry dokumentárních snímků a panelové diskuse. Více na www.jedensvet.cz








