Obsah DOKwebu
www.DOKweb.net je portál zaměřený na východoevropský dokumentární film. Nabízí denně aktualizovaný informační servis o vznikajících a dokončených filmech, rozhovory s tvůrci i se zástupci dalších dokumentárních profesionálů nebo analýzy situace dokumentární podpory v různých zemích regionu, měnících se způsobů produkce, distribuce a obecně podpory a financování dokumentárního filmu. Jeho součástí jsou i rozsáhlé databáze východoevropských filmů, institucí, produkčních společností, fondů, festivalů, nebo trailerů a video reportáží. www.DOKweb.net je hlavním online projektem IDF, poskytuje veškeré informace o aktivitách organizace, které zároveň propojuje s obecným informačním servisem.
Aktivity Institutu dokumentárního filmu
Základní zobrazení Časová osa Geografické rozdělení
Občanské sdružení INSTITUT DOKUMENTÁRNÍHO FILMU (IDF) již od roku 2001 podporuje východoevropský autorský dokumentární film a jeho prosazení na evropské úrovni. Obracíme se na východoevropské režiséry a nezávislé producenty, kterým pomáháme při vývoji, produkci, propagaci a distribuci jejich dokumentární tvorby. Nabízíme jim komplexní řetězec podpory, který cílí na jednotlivé filmaře (konzultace s vybranými experty), skupiny vybraných profesionálů s projekty či filmy (Ex Oriente Film, East European Forum, East Silver, Doc Launch atd.), domácí i mezinárodní dokumentární komunitu (East Doc Platform) i veřejnost (portál www.DOKweb.net). Spolupracujme s předními festivaly, TV stanicemi, distributory, sales agenty, trhy nebo vzdělávacími programy, pro něž jsme BRANOU DO VÝCHODOEVROPSKÉHO DOKUMENTU.

Ghetto jménem Baluty

Ghetto jménem Baluty
Email | Facebook | Twitter
Z pěti tisíc českých Židů, kteří byli v prvních transportech do Lodže, se jich konce války dožily méně než tři stovky. Ti, kdo přežili, vyprávějí pozoruhodné příběhy. Film zachycuje svědectví pamětníků, živout současných obyvatel bývalého ghetta a objeví se v něm unikátní dobové fotografie. Dvě roviny dokumentu režiséra Pavla Štingla spojuje genius loci někdejšího židovského ghetta v polské Lodži. Pamětnice a pamětníci, kteří do něj byli za druhé světové války umístěni, vzpomínají na každodenní život v těchto prostorách. Popisují všechny složky běžného života v ghettu, jež režisér dokládá archivními fotografiemi. Výpovědi se pak vpíjejí do druhé roviny filmu, v níž Štingl ukazuje současnost někdejšího ghetta, které se příliš nezměnilo. Slouží dnes jako ubikace pro sociálně slabší skupiny polského obyvatelstva. Režisér hledá paralely mezi denním rytmem míst, jež dříve pojmulo téměř čtvrt milionu Židů a nyní se stalo útočištěm nemajetných Poláků a Polek. Jaké podoby může mít bydlení a soužití lidí a čím je determinováno? Za jakých podmínek mohou lidé žít a přežívat? Ovlivňuje náš duševní stav místo, kde žijeme, nebo působí silněji ono na nás?

Durban Poison

Durban Poison
Email | Facebook | Twitter
Divadlo Stable bylo první nezávislé černošské divadlo v Jihoafrické Republice, vzniklo v rasově a kulturně smíšeném Durbanu. Nejproslulejší osobností, která z tohoto divadla vzešla je autor muzikálu uváděných na Broadwayi a popová hvezda Mbongeni Ngema - rozporuplná postava opředená skandály a čelící obvinění z rasismu. Ngema se pokouší o návrat ke svým uměleckým kořenům a začíná pracovat na ambiciózním novém muzikálu, který má pojednávat práve o historii divadla Stable. Posléze však u něj dochází ke zlomu a realizaci projektu začne ohrožovat korupce, podvody a politické zájmy. Zároveň se producent vznikajícího filmu o divadle Stable Deon Maas neočekávaně stává celebritou televizní reality show a rozhodně se využít svou čerstvou mediální slávu, aby zjistil, kde je zakopán pes. Muzikál krachuje a divadlo samotné se ocitá na pokraji úpadku - film původně dokumentující vznik nové inscenace se stává putováním po minovém poli současné jihoafrické politiky a zkoumáním hlubších příčin, které vedly k zániku divadla Stable.

Části těla

Části těla
Email | Facebook | Twitter
I když válka pomine, její stopy zůstanou vyryty do země a lidské paměti v podobě krvavých otisků. Tělo Země je spáleno patronami a roztrháno minami a my jsme jeho Části. Hrdinové filmu, mladí Kavkazané, jsou dětmi války, která zničila jejich dětství a dospívání a nahradila je utrpením a vzpomínkami, na které je lepší zapomenout. Neztrácejí odvahu - získají vzdělání, ožení se, vychovají děti a budou mluvit o všem - o světě, lidech, lásce a o Bohu. Na minulost nikdy nezapomenou, ale vyrovnají se s ní - žijí ve své zemi, bojují a chtějí, aby jejich rodiště bylo svobodné a šťastné. Jsou významnými dětmi svého národa. Minulost, přítomnost a budoucnost jsou v tomto černobílém filmu namíchány do jedné barvy všech časů a národností - do barvy války.

Soukromé století - Mávnutí motýlích křídel

Soukromé století - Mávnutí motýlích křídel
Email | Facebook | Twitter
Mávnutí motýlích křídel je od 30. do 80. let pohledem do rodinného zázemí hudebního skladatele Václava Felixe. Vypráví o sledu souvislostí, ve kterých se vytváří Václavův politicky angažovaný prokomunistický postoj. Citový vztah Václava k otci i matce byl neobyčejně silný. Otec mu byl velkým vzorem, ke kterému se chtěl přiblížit, matka ochranitelkou, u které hledal pochopení. Od roku 1948 se však osobní život Václava začal utvářet ve spojení s politickým vývojem v Československu. Václav se plně ztotožnil s ideologií komunistické strany. Jeho sympatie k straně určovaly i jeho důvěrná osobní rozhodnutí. Těmi byla např. volba jeho životní partnerky nebo ochladnutí vztahu s otcem, kterého komunisté zavřeli do kriminálu. Politická ideologie ovlivnila i hudební tvorbu, kterou si Václav vybral za svoji profesi. Útěchu nacházel ve svém koníčku, kterým bylo sbírání motýlů. Životní peripetie dávají možnost sledovat, z jakých kořenů vycházel Václavův životní světonázor, a důvody, proč na svém přesvědčení setrval.

Soukromé století - Nízký let

Soukromé století - Nízký let
Email | Facebook | Twitter
Nízký let vypráví příběh z 60. a 70. let o vztahu Táni a Václava, který byl špičkovým stíhacím pilotem československé armády. Václav Táně nesmírně imponoval. Byl nejen přitažlivý muž, ale i cílevědomá a rozhodná osobnost. Proto ochotně tolerovala jeho kariéru stíhacího pilota v československé armádě. S rodinou ho následovala i na odborné stáže do SSSR. Václavův sklon k alkoholu však začíná prohlubovat postupné odcizení a manželství končí v troskách. Kariéra pilota končí zanedlouho nešťastnou smrtí Václava.

Soukromé století - Ruské obláčky kouře

Soukromé století - Ruské obláčky kouře
Email | Facebook | Twitter
Ruské obláčky kouře vyprávějí příběh rodiny Popovů, která se usadila v Praze a stala se jednou z prominentních rodin předválečné ruské emigrace v Československu. Životní peripetie, které zachytil Popov na filmovou kameru jsou unikátním svědectvím o životě před více než 70 lety. Ruský emigrant Vladimír Dimitrievič Popov se usadili se svojí rodinou ve 20. letech v Československu. Stroje na balení cigaret, které byly Popovovým vynálezem, mu zajistili v emigraci bezproblémové živobytí. Stejně jako dokázal Popov úspěšně zvládat svoji práci, snažil se řídit i svoji rodinu. Především dcery Gali a Marusju. Vlastnosti obou dcer však byly odlišné a stejně tak i jejich životní osudy. Zatímco vstřícná Gali se sžila s českým prostředím a usadila se v něm, vzdorovitá Marusja hledala vlastní cestu a nakonec se vrátila zpět do Sovětského svazu.

Soukromé století - Sejdeme se v Denveru

Soukromé století - Sejdeme se v Denveru
Email | Facebook | Twitter
Sejdeme se v Denveru. Osud dvou generací rodiny Čvančarů zachycený v letech 1920 - 1970 je výstižným obrazem osudů Československa ve 20. století. František se narodil v Praze na Žižkově. Jeho otec založil půjčovnu filmů a síť pražských kin. Americké grotesky a hlavně westerny, to byl svět, ve kterém vyrůstal. Příběhy z prvorepublikových biografů ovlivnily Františka na celý život. "Sejdeme se v Denveru" - to byl citát oblíbených filmových hrdinů, kterým se jako kluci spolu loučili. Když otec po válce o svoji živnost přišel a westerny se ztratily z pláten kin, František se svými kamarády začal točit vlastní filmy. Westerny byly vždycky o souboji dobra se zlem. A jak František říkal, vždycky se snažil stát na té správné straně. Jeho životní víru a optimismus nezničil zákaz studií ani kriminál, ve kterém se bezdůvodně ocitl. Nesvoboda a netolerance režimu však postavily Františka do opozice. A když přišel rok 1968, rozhodl se i s rodinou emigrovat. Až za oceán, aby mohl navštívit všechna místa, o kterých v dětství tolik slyšel. Aby si naplnil svůj klukovský sen.

Soukromé století - Sousoší dědečka Vindy

Soukromé století - Sousoší dědečka Vindy
Email | Facebook | Twitter
'Sousoší dědečka Vindy' vypráví příběh sochaře Vincence Havla, který prožil 50. léta na Opavsku na severní Moravě. Jeho filmové vzpomínky jsou sledem obrazů, které vystihují tuto zajímavou osobnost, která je však pevně zakotvena v dobových souvislostech 50.let. Vincenc byl samorost, excentrik, svébytná postava. Nikdy se s nikým neshodl a se všemi ve svém okolí stále bojoval. Profesí byl sochař. Počátkem 50. let vytvořil sochu Klementa Gottwalda. Práce mu však mimo společenského ocenění přinesla i spoustu závisti. Proto se uzavřel do svého domu, kde si zbudoval také ateliér. Dům byl pro něj hradbou před okolním světem. Stejně nesmlouvavý byl Havel i ve výchově své dcery. Rozpory, které z tohoto vztahu plynuly, pak těžce nesl. Celý život byl pro Havla boj, po kterém očekával, že dojde ocenění. To však stále nepřicházelo.

Soukromé století - Tatíček a Lili Marlén

Soukromé století - Tatíček a Lili Marlén
Email | Facebook | Twitter
Tatíček a Lili Marlén je volným pokračováním dílu Král Velichovek. Příběh je vyprávěn pohledem malé Evy, která vzpomíná na statek ve Velichovkách a především na své rodiče: tatíčka a Lili. Život zachycených na soukromém archivním filmu je velmi intimním pohledem do vztahů uvnitř rodiny. Velichovky leží na česko německém pomezí. Seisser byl zde úspěšným sedlákem. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Lili. Lili byla krásná a temperamentní. Zamilovala se do mladého lékaře z Prahy a prožila s ním několik velmi šťastných let. Na léta strávená pohromadě ve Velichovkách a v Praze vzpomíná malá Eva jako na nejšťastnější léta svého života. A to navzdory tomu, že začala válka. V tu dobu si také malá Eva zamilovala populární válečnou píseň "Lili Marlén", kterou si spojovala s matkou. Jenže sladký život v Praze Lili okouzlil a od rodiny se postupně vzdalovala. Život Evy se upnul na otce, kterého nesmírně milovala a kterému neřekla jinak než "tatíček". Konec války a nástup komunismu přinesly do rodinného života Evy další zvraty. Byly dramatičtější než celá prožitá válka.

Goodbye, How Are You?

Goodbye, How Are You?
Email | Facebook | Twitter
Snímek nás seznamuje se srbskými satirickými aforismy, tím bystrým druhem humoru, který Tita a komunisty doháněl k šílenství, zesměšňoval Miloševiče a nacionalisty a uhladil přechod od minulého režimu k byrokracii Evropské Unie. Ať se vám to líbí nebo ne, jste v tom taky.

 

zobrazeno položek: 231 - 240

vyfiltrovaných položek: 712

položek v rubrice: 1130

Uvolnit filtry Filtrovat