Obsah DOKwebu
www.DOKweb.net je portál zaměřený na východoevropský dokumentární film. Nabízí denně aktualizovaný informační servis o vznikajících a dokončených filmech, rozhovory s tvůrci i se zástupci dalších dokumentárních profesionálů nebo analýzy situace dokumentární podpory v různých zemích regionu, měnících se způsobů produkce, distribuce a obecně podpory a financování dokumentárního filmu. Jeho součástí jsou i rozsáhlé databáze východoevropských filmů, institucí, produkčních společností, fondů, festivalů, nebo trailerů a video reportáží. www.DOKweb.net je hlavním online projektem IDF, poskytuje veškeré informace o aktivitách organizace, které zároveň propojuje s obecným informačním servisem.
Aktivity Institutu dokumentárního filmu
Občanské sdružení INSTITUT DOKUMENTÁRNÍHO FILMU (IDF) již od roku 2001 podporuje východoevropský autorský dokumentární film a jeho prosazení na evropské úrovni. Obracíme se na východoevropské režiséry a nezávislé producenty, kterým pomáháme při vývoji, produkci, propagaci a distribuci jejich dokumentární tvorby. Nabízíme jim komplexní řetězec podpory, který cílí na jednotlivé filmaře (konzultace s vybranými experty), skupiny vybraných profesionálů s projekty či filmy (Ex Oriente Film, East European Forum, East Silver, Doc Launch atd.), domácí i mezinárodní dokumentární komunitu (East Doc Platform) i veřejnost (portál www.DOKweb.net). Spolupracujme s předními festivaly, TV stanicemi, distributory, sales agenty, trhy nebo vzdělávacími programy, pro něž jsme BRANOU DO VÝCHODOEVROPSKÉHO DOKUMENTU.

Father

Vidas Zenonas Antonovas si vysloužil zápis v knize nejzajímavějších zločinců Sovětského svazu. Ze státních institucí ukradl kolem milionu rublů. S několika komplici unesl letadlo s pasažéry. Když se dostal na svobodu v nezávislé Litvě, založil gang a začal si vydělávat vydíráním. Získal přezdívku Otec mafie. Strávil 20 let života v 15 různých vězeních, kde si odpykával doživotí. Nyní je mu 71 a má velkou rodinu - 10 dětí, 2 vnoučata a novorozeného syna. Slibuje, že než mu bude 93, stane se nejstarším otcem na světě, bude mít 19 dětí a překoná tak rekord svého dědečka, který jich měl 18. Dokument o hodnotách bývalého vězně, o síle touhy po životě, o muži, který se postavil času i osudu, a také o lásce v rodině, která se vymyká tradičním představám.

No Peace Without War

Ewa a Piotr Sosnowski jsou potomci zchudlé polské šlechtické rodiny. Postarší sourozenci, oba alkoholici a těžcí kuřáci, spolu bydlí ve zchátralém bytě ve staré budově. Černobílé fotografie jsou němými svědky lepších dnů a silně kontrastují se současnou situací. Z nebezpečné blízkosti se nám ukazuje pozoruhodný a zneklidňující příběh o paměti a ztrátě.

South East Towards Mecca

“Vrátíme se domů v nákladu letadla“ Turecká průpovídka popisující situaci muslimských migrantů, kteří přišli před 40 lety do Rakouska jako takzvaní „gastarbaitři“. Dnes je muslimská náboženská komunita druhou nejrozlehlejší komunitou v Rakousku dosud bez vlastních hřbitovů. Po 40 letech se smrt stává částí jejich integrace v Evropě. Dokument popisuje rušení mezi starou a novou vlastí a morální konflikt mezi sociální integrací a kulturní identitou.

The 16th Republic (The Last Russian Limousine)

Automobilka ZIL, obří továrna v srdci Moskvy, která vyráběla i reprezentativní limuzíny pro sovětské vůdce, je nyní víceméně nefunkční. Jednoho dne ale dostane novou objednávku... Na moskevské automobilce ZIL více než 80 let závisely tisíce dělníků. Továrně se říkalo také 'slévárna talentů', 'město ve městě' a '16. republika' (Sovětský svaz se svého času skládal z 15 republik). Automobilka kdysi vyráběla také luxusní limuzíny pro ruskou politickou honoraci a přehlídky na Rudém náměstí. Dnes je však bez zisku a bez zakázek a její další fungování závisí na politických faktorech, podpoře z vyšších míst a zápalu hrstky konstruktérů, kteří továrně zasvětili život. Po dvacetileté přestávce získává továrna novou zakázku na luxusní auta. Tři kabriolety se mají zúčastnit slavnostní květnové přehlídky. Z elitního a dříve tajného oddělení originálních a speciálních automobilů zůstalo jen pár konstruktérů a všichni jsou již v penzi. Termín předání zakázky je však neúprosný. Film je mnohovrstevnatým portrétem automobilky a lidí, kteří s ní spojili své životy a dnes bojují o její přežití.

Sick

Je to životní příběh Any, která byla zamčená do psychiatrické léčebny svými rodiči ve věku 16 let a "léčená" pět let z homosexuality. Poté, co byla propuštěná z nemocnice, stále závislá na lécích, s neustálými záchvaty PTSD (posttraumatické stresové poruchy) a na pokraji spáchání sebevraždy, najde cíl a smysl svého života v pomstění se řediteli nemocnice a jejím rodičů. Jediní lidé, na které se může spolehnout, jsou psychiatr Dr. Lovrović a její přítelkyně Martina. Během úspěšného boje a vznesení obvinění proti řediteli nemocnice a jejím rodičů, Ana si uvědomí, že prohrává svůj osobní souboj. Po ročním vztahu, jí Martina opouští, protože Ana je posedlá nenávistí k lidem, kteří jí ublížili, a tak se její život zastaví. Ana začíná léčení u Dr. Lovrović, a tentokrát se jí podaří dobýt sebe sama. Odmítne léky, PTSD záchvaty nakonec skončí, překoná nenávist vůči rodičům a nakonec jim odpouští. Těší jí nové získaná svoboda, za kterou bojovala.

Not For The Dead

V červnu 2010 dostal Bogdan Białek cenu za svou dvacet let trvající cestu do Kielce v Polsku, kterou chtěl podnítit polsko-židovské vztahy. Kielce je místo, kde se v roce 1946 odehrál poslední evropský pogrom namířený proti Židům, který se stal určující pro konečný útěk Židů z Polska do Palestiny a Spojených států. Białek chce svou cestu zakončit opravou židovského hřbitova v Kielci. Horečně pracuje, organizuje každoroční vzpomínkový pochod March of Memory and Prayer, který má být zakončen na hřbitově, kde bude vztyčen nový pamětní kámen. Události se zúčastní polští a židovští hosté z Izraele, Spojených států a Evropy. Białek se snaží získat pozornost místních i světových médií, avšak všechny přípravy se odehrávají na pozadí narychlo chystaných prezidentských voleb, protože dva měsíce před tím zahynul polský prezident při tragické letecké nehodě.

15 Young by Young

Multimediální dokumentární projekt skládající se ze série krátkých příběhů o současném životě mladých lidí. Jednotlivé příběhy jsou propojeny vzpomínkovými animovanými epizodami. Na projektu pracuje 15 mladých a nadaných režisérů z 15 republik, které byly dříve součástí Sovětského svazu.

Gottland

Na základě vybraných povídek z bestselleru Gottland polského autora Mariusze Szczygiela vznikne pásmo filmových esejů, vytvořené šesti studenty FAMU, popisující českou národní historii z perspektivy toho, kdo nevyhrál. Československo obklopené v geopolitickém prostoru střední Evropy velkými mocnostmi muselo vždy manévrovat v mantinelech, které mu vymezili ti ostatní (Češi bojovali v první světové válce za rakouského císaře, kterého nechtěli, utrpěli trauma Mnichovské dohody atd.). Bezmocnost v rozhodování o vlastním osudu vede k vyvinutí strategie neustálého hledání kompromisu, mírného řešení, zaujetí postoje "nepřítomného", neboť to je nejvýhodnější obrana a způsob, jak minimalizovat zažívané, viditelné ztráty (morální zmrzačení na druhé straně je však výrazné). Čechům se tak ve srovnání s jinými částmi světa nic moc nestalo. A pravděpodobně se tady ani nikdy nic nestane.

Česká vesnice - Böhmische Dörfer

Pro Španěly čínská, pro Angličany řecká nebo holandská, pro Čechy španělská a pro Němce česká vesnice, kterou popsal jako předobraz neznámého již Christian Morgenstern. Böhmische Dörfer je německé úsloví vyjadřující něco neznámého, nepochopitelného. Toto úsloví pochází již z dob rakousko-uherské monarchie, kam patřily i Čechy, Morava a Slezsko. V nich měly vesnice německým uším divně, cize znějící, tedy „česká“ jména. Pro mnohé Němce je sousední země, Česká republika, dosud skoro neznámou cizinou, vně Prahy pro ně začíná „česká vesnice“. Film Česká vesnice se vydává po stopách německého života v Čechách a hledá ono nepochopené, nepochopitelné, špatně pochopené a všelijak skloňované „cizí“ v česko-německém spolužití.

EM a ON

Dokument bez cenzury i autocenzury je věnován dvojici nekonvenčních umělců a kamarádů z Litvínova. Em Rudenko, nonkonformní ukrajinský stavební dělník, básník a alkoholik, je autorem absurdních a sexuálně podbarvených básní z dělnického prostředí. Xavier Baumaxa je osobitý performer, básník a undergroundový bard. Ve své tvorbě paroduje žánry bez rozdílu, karikuje celebrity a zesměšňuje takřka cokoliv. Režisér Vladimír Michálek oba sledoval více než dva roky na cestách mezi koncerty, na přejezdech z jednoho bizarního místa na druhé a natočil řadu jejich vystoupení, koncertů a mejdanů. Ve filmu zazní nejznámější Baumaxovy songy – groteskní „etno“ Pozitiff peopula, protinacistická balada Nazijazz a další. Film zachycuje i mezižánrový projekt s pantomimou Silent love a nechybějí ani ukázky z ironické show Opičan Havel, či vystoupení s Radimem Hladíkem, Danem Bártou, Lenkou Dusilovou. Film o chlastu, cigaretách a bloudění na utajenou štaci. Toto je Ozajstný hip-hop!

 

zobrazeno položek: 51 - 60

vyfiltrovaných položek: 712

položek v rubrice: 1130

Uvolnit filtry Filtrovat