Obsah DOKwebu
www.DOKweb.net je portál zaměřený na východoevropský dokumentární film. Nabízí denně aktualizovaný informační servis o vznikajících a dokončených filmech, rozhovory s tvůrci i se zástupci dalších dokumentárních profesionálů nebo analýzy situace dokumentární podpory v různých zemích regionu, měnících se způsobů produkce, distribuce a obecně podpory a financování dokumentárního filmu. Jeho součástí jsou i rozsáhlé databáze východoevropských filmů, institucí, produkčních společností, fondů, festivalů, nebo trailerů a video reportáží. www.DOKweb.net je hlavním online projektem IDF, poskytuje veškeré informace o aktivitách organizace, které zároveň propojuje s obecným informačním servisem.
Aktivity Institutu dokumentárního filmu
Občanské sdružení INSTITUT DOKUMENTÁRNÍHO FILMU (IDF) již od roku 2001 podporuje východoevropský autorský dokumentární film a jeho prosazení na evropské úrovni. Obracíme se na východoevropské režiséry a nezávislé producenty, kterým pomáháme při vývoji, produkci, propagaci a distribuci jejich dokumentární tvorby. Nabízíme jim komplexní řetězec podpory, který cílí na jednotlivé filmaře (konzultace s vybranými experty), skupiny vybraných profesionálů s projekty či filmy (Ex Oriente Film, East European Forum, East Silver, Doc Launch atd.), domácí i mezinárodní dokumentární komunitu (East Doc Platform) i veřejnost (portál www.DOKweb.net). Spolupracujme s předními festivaly, TV stanicemi, distributory, sales agenty, trhy nebo vzdělávacími programy, pro něž jsme BRANOU DO VÝCHODOEVROPSKÉHO DOKUMENTU.

Aftermath

Nikobary jsou malé souostroví, které se nachází v Indickém oceánu. Poslední původní obyvatelé zde žijí v podobných podmínkách jako jejich předci před 900 lety. Když však v roce 2004 oblast zasáhlo tsunami, nepřišly ostrovy pouze o třetinu svých obyvatel, ale také o svou izolaci. Spolu s příchodem mnoha humanitárních organizací do jejich země vpadl i moderní svět, nové "rituální předměty" jako např. mobilní telefony či televize a také nová společenská pravidla. Následky tohoto střetu jsou pro jejich kulturu ničivější než přírodní katastrofa. Humanitární organizace nyní ostrovy postupně opouštějí a místní obyvatelé se vydávají hledat novou identitu.

Father and Son

Nastupuji s otcem do starého obytného vozu a jedeme do Evropy. Máme namířeno do Paříže, kde otec v Lucemburských zahradách před 23 lety rozptýlil popel své matky. Cesta potrvá dva týdny. Oba máme stejné povolání, takže při té příležitosti chceme natočit film. Na noc zastavujeme v kempech, někdy u čerpacích stanic. Každý máme svou kameru, aby naše šance byly vyrovnané, ve filmu jsme oba režiséři i hrdinové. Domluvili jsme se, že se můžeme ptát na všechno. Otci je 70, synovi 44 let. Mluvíme i o věcech, o nichž jsme spolu nikdy předtím nemluvili - o historii rodiny, o těžké minulosti, o dalších rozvodech otce. Naše cesta je záminkou, abychom se po letech obtížného kontaktu lépe poznali. Filmově-psychologický experiment o vztahu otce a syna. Podaří se nám ve střižně vytvořit jedinou verzi filmu, která bude přijatelná pro oba hrdiny?

Darłowo je typické přímořské letovisko žijící od sezóny k sezóně. Každodenní život jeho obyvatel ale rozhodně není nudný. Nový ředitel kulturního centra dělá, co může, aby nabídl zajímavý program. Jan, zvaný Lucjano, provozuje pozapomenuté kouzelnické umění. Mark, kovboj z Colorada, kterého fascinují vojenské předměty, získá srdce místní ženy. Michał, neboli Mike, doprovází Marka jako tlumočník a doufá, že i on jednoho dne uspěje.

Skvělá příležitost

Do krize v roce 2008 žilo v České republice asi osm tisíc Mongolů, kteří sem přijeli za prací, od té doby se jejich počet zmenšil asi na polovinu. Oproti lidem jiných národností se pracovní situace většiny z nich vyznačuje tím, že zastávají práci na samém konci či dně výrobních řetězců a služeb. Většina z nich odjížděla na západ s vizí zlepšení životních poměrů pro sebe a své děti. Tyto vize se však mnohdy více než problematizují a cesta zpět není snadná. Již samotný přesun a zajištění práce znamenalo pro mnohé prodat veškerý svůj majetek a výnos věnovat na nový začátek daleko od vlasti. Film na několika různorodých příkladech ukazuje, jak se Mongolové vyrovnávají s realitou života a práce v České republice.

Nutnost volby

Dokumentární film konfrontující aktuální situaci lidí, kteří si odpykávají doživotní trest, se situací těch, kteří vězení po několika letech právě nyní opouštějí. Záměrem filmu je ukázat, jak člověka mění nebo nemění vězení, v širším slova smyslu pobyt v instituci, kde je zčásti připraven o možnost se samostatně rozhodovat. Klíčový pro zpracování tohoto filmu je přítomný okamžik v životě odsouzených. Postavy jsou zobrazeny hlavně v přítomnosti, v právě probíhajících okamžicích. Rozpoložení, rozhodování, myšlenky a zdánlivě všední události odsouzených, kteří mají před sebou už jen doživotní pobyt ve vězení ve srovnání se situací těch, kteří své sny o svobodě budou moci ve velmi krátké době konfrontovat s realitou. Existenciální dilema, jak naložit se svobodou a s časem, se týká nás všech. Film je hlubokou a zároveň trpce groteskní úvahou o lidské svobodě a o způsobech, jak ji unést.

Stíny minulosti

Jednou i dnes bude kdysi

V malém kostele v Halberstadtu, v bývalém Východním Německu hrají varhany „Organ2/ASLSP"" (varhany nadruhou/jak nejpomaleji to jen jde) od avantgardního skladatele Johna Cage a budou hrát bez přestání až do roku 2640, výsledkem čehož bude 639 let trvající koncert. Film ukazuje s humorem ale i se zamyšlením různé stránky tohoto šokujícího projektu: na jedné straně dlouhé a až moc intelektuální zápasení mezi iniciátory a na straně druhé přímý a praktický přístup dobrovolníků k veškeré práci, která je s takovým projektem spojena. Tyto dvě perspektivy dělají z ONE DAY TODAY WILL BE ONCE film plný emocí i humorných momentů- který se snaží sladit myšlenku lidské percepce času.

Čas vypršel

Filmaři Marie-Catherine Theiler a Jan Peters si náhle uvědomují, jak hektickými se jejich životy staly poté, co byli při autonehodě konfrontování s konečností lidského života. Doteď trávili mnoho cenného času ve spěchu z jedné schůzky na další, dohánějíce jednu uzávěrku za druhou. Teď se rozhodli změnit své životy a zpomalit. Ale jak? Během humorné odysey putujíce od jednoho experta na čas k druhému, si Marie-Catherine a Jan kladou otázky, na které by mnoho z nás chtělo znát odpovědi. Časově vtěsnáni do období Mariina těhotenství, nenechávají oba tvůrci kámen na kameni, když s vtipem a ironií hledají odpověď na otázku, jak se dnešní společnost, a hlavně oni sami, vypořádává s předmětem času.

Medvědí ostrovy

Filmem Medvědí ostrovy Martin Ryšavý navazuje na své předchozí projekty, zaměřené na oblast ruské dálnovýchodní Republiky Sacha (Jakutie). Film se věnuje lidem z nejodlehlejší části tohoto území, kterou je Nižněkolymský okres, především pak správcům rezervace ledních medvědů, nacházející se na Medvědích ostrovech ve Východosibiřském moři při ústí řeky Kolymy. Sleduje jejich putování na opuštěnou polární stanici, kde se v opuštěném zasněženém prostoru potkává minulost se současností. Film je tak portrétem krajiny, její minulosti a člověka v ní.

Pozemšťané, koho budete volit?

Dokumentární projekt, jehož autory jsou lidé, kteří se obtížně orientují v okolním světě a ve škole asi zrovna nevynikali. Řečeno politicky korektně - mají mentální hendikep. To jim ale nebrání v tom, aby měli originální a neotřelý pohled na dění kolem sebe, citlivost, zvídavost i drzost - vše potřebné pro povahu dokumentaristy či dokumentaristky. V šestiměsíční dokumentární dílně o.s. Inventura vznikal pod vedením Lindy Jablonské film, který dokazuje, že i lidi s mentálním hendikepem se mohou ve veřejném prostoru orientovat a mít politický názor. Dokumentalitní štáb sledoval jev, který se týká každého z nás - volby do Poslanecké sněmovny ČR. Účastnil se předvolebních mítinků, natáčel ankety s občany i politiky na témata, která jsou v jiných médiích přinejmenším neobvyklá. Externí kamery zaznamenaly veškeré dění kolem, reakce ochranky, příznivců nebo odpůrců politických stran. Štáb také zjišťoval, zda politická korektnost a předvolební sliby nejsou jen prázdnými hesly, a pokoušel se odhalit, nakolik je dvacet let po revoluci v českém člověku stále zakořeněný předsudek vůči všemu, co není "úplně normální".

 

zobrazeno položek: 171 - 180

vyfiltrovaných položek: 1130

položek v rubrice: 1130

Uvolnit filtry Filtrovat