Obsah DOKwebu
www.DOKweb.net je portál zaměřený na východoevropský dokumentární film. Nabízí denně aktualizovaný informační servis o vznikajících a dokončených filmech, rozhovory s tvůrci i se zástupci dalších dokumentárních profesionálů nebo analýzy situace dokumentární podpory v různých zemích regionu, měnících se způsobů produkce, distribuce a obecně podpory a financování dokumentárního filmu. Jeho součástí jsou i rozsáhlé databáze východoevropských filmů, institucí, produkčních společností, fondů, festivalů, nebo trailerů a video reportáží. www.DOKweb.net je hlavním online projektem IDF, poskytuje veškeré informace o aktivitách organizace, které zároveň propojuje s obecným informačním servisem.
Aktivity Institutu dokumentárního filmu
Občanské sdružení INSTITUT DOKUMENTÁRNÍHO FILMU (IDF) již od roku 2001 podporuje východoevropský autorský dokumentární film a jeho prosazení na evropské úrovni. Obracíme se na východoevropské režiséry a nezávislé producenty, kterým pomáháme při vývoji, produkci, propagaci a distribuci jejich dokumentární tvorby. Nabízíme jim komplexní řetězec podpory, který cílí na jednotlivé filmaře (konzultace s vybranými experty), skupiny vybraných profesionálů s projekty či filmy (Ex Oriente Film, East European Forum, East Silver, Doc Launch atd.), domácí i mezinárodní dokumentární komunitu (East Doc Platform) i veřejnost (portál www.DOKweb.net). Spolupracujme s předními festivaly, TV stanicemi, distributory, sales agenty, trhy nebo vzdělávacími programy, pro něž jsme BRANOU DO VÝCHODOEVROPSKÉHO DOKUMENTU.

Daj bože Što je dobro

Krajina obyčejných lidí a obyčejné přírody zachycená kamerou českých etnologů. Náhled do každodenního života v horských vesnicích východního a západního Srbska s jeho pomalu stárnoucím obyvatelstvem.

Drnovické catenaccio

Uprostřed dvoutisícové vesničky Drnovice nedaleko jihomoravského Vyškova stojí fotbalový stadion pro deset tisíc diváků. Je to pyramida zaniklé fotbalové civilizace, jíž kdysi vládla slavná jména Karla Brücknera či Radka Druláka. Vzestup a pád drnovického fotbalového klubu je typický pro český fotbal, politiku a podnikání 90. let – jsou za ním nejen krásné góly, ale taky tajemní sponzoři, korupce či doping. Pojďme se společně vydat do dob, kdy topné oleje od benzínu ještě nerozeznali ani nejvyšší ministerští úředníci a kdy čeští fotbalisté hráli o evropský titul.

Ptáčata

2.B. je třídou převážně romských dětí. Vznikla na jedné základní brněnské škole kvůli petici rodičů, kteří nechtěli, aby jejich děti měly za spolužáky Romy. Tato situace "třídní společnosti" se stala východiskem šestnáctidílného seriálu o dětech na hranici společenských norem, rodinných podmínek a vlastní vůle. Děti samotné se přitom staly spoluautory časosběrného formátu, protože v průběhu jednoho roku točily na malé kamery svět, jak ho vnímají ony. Ptáčata jsou se svými šestnácti díly prvním a největším českým docu-soap projektem. Natáčelo se během jednoho roku od září 2009 do srpna 2010, přípravy na projekt a první natáčení však začalo už v lednu 2009. Víc než 500 hodin materiálu vzniklo ve společné režii Kamily Zlatuškové a Ladislava Cmírala. Ptáčata žánrově spadají mezi docu-soap (dokumentární seriál), objevují se v nich také prvky reality show. Děti se ocitají i v situacích, ve kterých by se bez štábu neocitly, je jim však vždy ponechána svobodná vůle v řešení situací.

Ženy SHR

Dokumentární portrét dvou žen, které hrají svou osobní partii na šachovnici osudu Horního Jiřetína ohroženého těžbou hnědého uhlí. Tvůrci oceňovaného filmu Poustevna, das ist Paradies tentokrát s typickým mixem citlivosti a ironie portrétují skrze dvě výrazné ženy, tiskovou mluvčí uhelné společnosti a kastelánku - ekologickou aktivistku, krajinu povrchových dolů v severních Čechách. Skrz osobní příběhy nahlížejí i na aktuální problém likvidace města Horní Jiřetín, které stojí v cestě dalšímu rozšiřování šachty. Obří díra v zemi táhnoucí se od obzoru k obzoru. Obří kráčející velkostroje ukusující poslední zbytky krajiny. Na jedné straně panelák důlní společnosti a v něm paní Liběna, mluvčí dolů a hlavní propagandistka těžby. Na druhém okraji svah Krušných hor a zámek Jezeří s kastelánkou paní Hanou, která po revoluci zpustlý zámek zachránila a je hlavní odpůrkyní další těžby v kraji. Jak může povrchový důl pro jednu hrdinku představovat nekonečně krásnou scenérii a pro druhou obraz apokalypsy? Co pro obě ženy znamená jejich společná známá, lesbická kamarádka, která pracovala nejdříve na zámku a teď je nadšeným zaměstnancem šachty? Co bude s Horním Jiřetínem? Setkají se Hana a Liběna?

Nemocnice na konci světa

Dokument Otakara Štěrby nás zavede do nejvyššího pohoří světa, kde se uskutečnily významné lidské činy: V roce 2005 Dina a Otakar Štěrbovi věnovali svoje soukromé prostředky na vybudování vodovodů, které dnes přivádějí čistou vodu z hor obyvatelům Čonga a letnímu pastvišti v Askole. V roce 2006 provedla mezinárodní humanitární organizace Oneness Heart – Tears and Smiles akci Kids to Kids. České a slovenské děti vyrobily tisíce dárkových balíčků se svojí adresou a fotografií, určených dětem v oblasti velkého zemětřesení v Pákistánu. Tyto balíčky byly rozdány ve školách a utečeneckých táborech, které tehdy navštěvovali Vítězslav Dokoupil a Dina Štěrbová při vyhledávání vhodné lokality pro následující skutek. Téhož roku zakoupila česká humanitární organizace Hand for Help stavebnicovou budovu malé nemocnice v hodnotě 7 milionů korun, které byly shromážděny s pochopením českých občanů a organizací. Jednalo se o 16 tun panelů, přístrojů, léků a nábytku. Nelehkého úkolu vyvézt nemocnici do Pákistánu, dostat ji do velehor, tam ji postavit a uvést do života se dobrovolně ujali V. Dokoupil a D. Štěrbová. Nemocnice dnes stojí v horské osadě Arandu na úpatí ledovce Čogo-Lungma, a díky jí zde nezemřelo v první zimě působení ani jedno dítě.

Familia

Dokument začíná na chudinském předměstí peruánské Limy. Padesátiletá Nati Barrientos zavírá sbalený kufr a její partner Daniel mlčky přihlíží. Za několik hodin Nati poprvé v životě opustí rodinu. Práce, kterou si našla ve Španělsku, má být příslibem lepší budoucnosti pro partnera i děti. Ještě než se rozloučí, zeptá se jí Daniel: A opravdu mě miluješ? Po odjezdu ženy se Daniel snaží udržet domácnost v normálním chodu. Jeho hlavní starostí je jejich nejmladší syn, osmiletý Nata. Daniel se všemožně pokouší rozptýlit sebe i Natu a jejich stále pevnější pouto je tím, co i přes všechny obtíže drží rodinu pohromadě. Na opačné straně Atlantiku Nati mezitím tvrdě pracuje a úlevu z každodenního stresu brzy kazí pocit osamění, který zažívá každý imigrant. Intimní příběh o lásce a rodinných vztazích v globalizovaném světě. Ve filmu jsou použity fotografie a filmový materiál z období, které pokrývá 35 let.

Negativní dějiny maďarského filmu

Rekonstrukce nerealizovaných maďarských filmů. 1 zapomnění 2 okénka filmu 3 klapky u ledu 4 paralelní verze filmových dějin 5 obrazy zůstaly v hlavě tvůrce 6 ztracené šance, kusy životů, velkých ambicí 7 emoce a touhy zapečetěné pod prachem archivu 8 dávno ztracený čas hledaný prostřednictvím filmu; dodejme: marně 9 opuštěný materiál, do něhož nikdy nesměly zasáhnout střihačské nůžky 10 monochrom černé a bílé stále ještě okouzluje, ale čím vlastně Alternativní, neviděná historická linie maďarského filmu dává vzpomenout na staré dobré časy" navždy odložených věcí; filmová nostalgie oživená skrze výpovědi zasažených lidí a míst.

Konzervy času

Konzervy času jsou filmovým zpracováním témat a výsledků projektu "Rodinné archivy", jehož cílem bylo sbírat a digitalizovat amatérské filmové záběry z různých oblastí Slovenska. Během čtyř let bylo shromážděno kolem 400 hodin materiálu. Kromě oblíbených a tradičních rodinných záběrů se objevil i vzácný historický materiál, jako např. stavba obří sochy slovenského politika M. R. Štefánika v roce 1937 nebo několik soukromých záběrů zachycujících ruskou invazi v roce 1968. Zajímavý je také pohled na různé aspekty života střední třídy, který tyto materiály nabízejí.

Pit No. 8

Moderní pohádka o zázracích přežití ve východoevropském hornickém městě Sněžnoje, centru ilegálního hornictví. Doněcký region, který v sovětské éře prosperoval a kde horníci využívali řadu privilegií, v současnosti sužuje chudoba. Před lety se zoufalí obyvatelé města rozhodli začít opět těžit na vlastní pěst, kutá se všude, v opuštěných dolech, pod základy zbořených domů, v okolních lesích i na zeleninových záhonech vlastních zahrad. Do kopání se zapojují všichni - ženy, důchodci, nezaměstnaní horníci i děti. Město se začíná pomalu zotavovat.

All for the Good of the World and Nosovice!

Celovečerní dokumentární film Vše pro dobro světa a Nošovic je svébytným portrétem moravskoslezské vesnice, ve které - jak místní říkají - přistálo UFO v podobě obří stříbřité továrny: korejská automobilka Hyundai. Z vesnice se tak stala průmyslová zóna. Mnozí z majitelů polí, na kterých dnes automobilka stojí, však dlouho své pozemky prodat nechtěli. Donutil je až nátlak jejich sousedů, kterým místní politici nabídli tzv. kompenzaci za zhoršené životní podmínky: 100.000 korun pro každou rodinu. Rozhodujícím argumentem se tak nakonec stal anonymní dopis, který odolávajícím sedlákům vyhrožoval smrtí. Jako filmaři jsme tyto pohnuté události zaznamenali, ale těžiště filmu stojí jinde: do Nošovic se vracíme tři roky od okamžiku, kdy všechno změnil onen výhružný dopis, a skrze devět postav spřádáme intimně hravý portrét místa, které se náhle a nevratně proměnilo k nepoznání. Tragikomický film o poli, na kterém rostou auta.

 

zobrazeno položek: 181 - 190

vyfiltrovaných položek: 1130

položek v rubrice: 1130

Uvolnit filtry Filtrovat