Obsah DOKwebu
www.DOKweb.net je portál zaměřený na východoevropský dokumentární film. Nabízí denně aktualizovaný informační servis o vznikajících a dokončených filmech, rozhovory s tvůrci i se zástupci dalších dokumentárních profesionálů nebo analýzy situace dokumentární podpory v různých zemích regionu, měnících se způsobů produkce, distribuce a obecně podpory a financování dokumentárního filmu. Jeho součástí jsou i rozsáhlé databáze východoevropských filmů, institucí, produkčních společností, fondů, festivalů, nebo trailerů a video reportáží. www.DOKweb.net je hlavním online projektem IDF, poskytuje veškeré informace o aktivitách organizace, které zároveň propojuje s obecným informačním servisem.
Aktivity Institutu dokumentárního filmu
Občanské sdružení INSTITUT DOKUMENTÁRNÍHO FILMU (IDF) již od roku 2001 podporuje východoevropský autorský dokumentární film a jeho prosazení na evropské úrovni. Obracíme se na východoevropské režiséry a nezávislé producenty, kterým pomáháme při vývoji, produkci, propagaci a distribuci jejich dokumentární tvorby. Nabízíme jim komplexní řetězec podpory, který cílí na jednotlivé filmaře (konzultace s vybranými experty), skupiny vybraných profesionálů s projekty či filmy (Ex Oriente Film, East European Forum, East Silver, Doc Launch atd.), domácí i mezinárodní dokumentární komunitu (East Doc Platform) i veřejnost (portál www.DOKweb.net). Spolupracujme s předními festivaly, TV stanicemi, distributory, sales agenty, trhy nebo vzdělávacími programy, pro něž jsme BRANOU DO VÝCHODOEVROPSKÉHO DOKUMENTU.

Griot's Story

Osobní film založený na vyprávění Adama Dramea, afrického bubeníka pocházejícího z griotské rodiny Drameů, kasty, která se stále snaží udržet africkou tradici. Hlavní postava vypráví v Dioule, rodném jazyce jeho matky. Příběh Griota je příběhem o starším muzikantovi. Důraz klade film na muziku Adama Dramea a jeho postoj k životu, který ho dál žene na jeho hudební misi. Adama Drame je současným Griotem. Třeba že ortodoxně tradicionalistický, je Afričanem, který energicky brání svou identitu a bezbranně o ní přichází. Afričanem vystaveným ekonomickému a kulturnímu kolonialismu. Afričanem, který odolává vábení umělecké kariéry v západní Evropě, ačkoliv zde přes pětadvacet let často pracoval. Je to muž starající se o vlastní tradici a kulturu. Hlavně je ale hrdým Afričanem žijícím jak v Paříži, tak v Burkina Faso.

Do vlastních rukou

Tři příběhy z Bolívie, které se nás přece jen ještě týkají. O síle jednoty a o tom, že tam, kde není jednota, je něco v nepořádku. O tom, co skutečně znamená být čestný.

Don't Get Me Wrong

Někde, někdy… svět, kde čas běží stejným způsobem jako kameny padají na kameny. Soběstačný vesmír s pravidly, která se vymykají normální logice, a i přesto jsou naprosto platná. Dny plynou od denní rutiny a nekonečných konverzací o životě, smrti, Bohu a předpovědích o počasí. Co je svaté a co ne? Kdo přináší a kdo zastavuje déšť? Nakonec co je normální a co nenormální? Film, u kterého jen těžko dokážeme najít hranici mezi fikcí a dokumentem, sleduje jednu okrajovou komunitu, která má silnou a nezměněnou lidskou hodnotu, i když ta je z pohledu sociálně utilitárního považována za „nicotnou“. Nestydatě absurdní scény dostávají druhý rozměr, který je hluboce emocionální. Jediný způsob, jak utéct před nevyhnutelnou absurditou existence, je skrze lásku.

Divorce Albanian Style

Příběh lásky a odloučení. Film o násilném rozdělení rodin totalitárním režimem Envera Hodži, nejdéle vládnoucího diktátora v Evropě ve 20. století. Když Albánie v roce 1961 utnula diplomatické vztahy s SSSR a dalšími zeměmi Východního bloku, byli Albánci, oženění za cizinky, donuceni vyhnat své ženy a rozvést se s nimi. Oficiální důvod – špionáž. Mnoho žen a dětí opustilo Albánii. A ti, kteří zůstali, strávili mnoho let ve vězení. Jejich jediná skutečná vina byla, že se milovali. Film zachycuje výpověď tří rodin, posluhovačích režimu i agentů tajné služby.

Figuring Out Father

Dokument ukazuje Sophii Templer-Kuhovou, židovku narozenou rokou 1916, pátrající po svém rakouském otci, anarchistovi a psychoanalytikovi Otto Grossovi, čímž se jí otevírá svět rané moderny, Vídeň desátých a dvacátých let. Její pátrání po ztraceném příběhu své rodiny je pohledem na Evropu očima emigranta. Pohled ženy, která si postupně uvědomuje, jak moc její otec ovlivnil současné hodnoty liberální, sebeurčující, individualistické společnosti.

Duchové Záhřebu

Dokument doprovází členy záhřebského antifašistického odboje, kterým je všem přes devadesát, na procházce jejich rodným městem. Vzpomínají na zapomenutou historii Záhřebu, který byl jedním z center městského protifašistického odporu v okupované Evropě během druhé světové války. Při procházce městem nám vyprávějí historky, které jsou sice děsivé, ale zároveň se odehrávají v nejkrásnějším období jejich života, plném ideálů. Film o době, která byla schválně v chorvatské historii dlouhou dobu vynechávána.

Film o Anně Akhamatové

Osud nadělil Anně Achmatovové nesmírný básnický talent, krásu, slávu a skvělou generaci. Pak ale přišlo zatýkání jejích nejbližších, hlad, války, revoluce, sovětský teror, izolace, zrada. I přes to jde Achmatovová s hlavou vztyčenou, ozbrojená prostým slovem poezie, které je tak nebezpečné, že je nelze dát na papír. Je třeba si ho zapamatovat, aby mohlo být uchováno. Film sleduje tento příběh připomínající antickou tragédii. Jeho účastníky jsou, kromě hlavní hrdinky, Apollo a múzy, Dido a Aeneas z její oblíbené nahrávky Purcella, Amedeo Modigliani, čarodejnice a návštěvnící, sochy a panovníci, portréty a umělci, armády a zahrady, Paříž a Leningrad, vypravěč a věčný sbor zmatených davů. Básník Anatoly Naiman, vypráví o Anně Achmatovové, kterou znal a navštěvuje místa, která ona opustila.

H.R. Giger Revealed

Nechte se unášet bizarní krajinomalbou do světa biomechanoidů a vetřelců, erotomechanických konstrukcí a ďábelských monster, kde ztratíte pojem o čase a prostoru. Unikátní soukromý snímek o švýcarském surrealistovi a světě, který vytvořil. Jde o digitální vylepšení pohybujících se koláží obrazů ze všech důležitých období jeho tvorby. To vše podkresleno psychedelickou hudbou...

Fantom Bělehradu

Bělehrad, hlavní město Socialistické federativní republiky Jugoslávie, srpen 1979: prezident Tito je na své poslední diplomatické cestě, aby se zúčastnil summitu Hnutí nezúčastněných zemí v Havaně na Kubě. Mezitím doma vyvolává rozruch muž jezdící v kradeném Porsche po deset nocí kolem hlavního náměstí. Dokonce veřejně provokuje policii skrze populární rádio stanici. Samotné pronásledování pak přerůstá ve stále větší show. Náhle se ale vrací Tito a vláda vyvíjí větší tlak na policii. Fantom v bílém Porsche musí být odstraněn z ulic Bělehradu. „Rychle a zběsile“ socialistické éry konce 70. let a jeden z nejúspěšnějších srbských filmů za posledních deset let.

Erotic Nation

Hlavní linie filmu je tvořena příběhem o prvním slovenském sexshopu. Karol Raffay si založil vlastní firmu po listopadové revoluci v roce 1989. Jeho podnikání v oblasti sexshopů a demokracie na Slovensku prošly v podsatě stejným procesem a film se snaží najít paralely mezi těmito dvěma odlišnými věcmi. Jde o příběh obchodu, zákazníků, sexuální historii národa s velkou vůlí a malým sebevědomím. Příběh, který ukazuje sexuální život Slováků na pozdí sociálních, politických a dalších změn. Slovenští občané mají možnost jít poprvé ke svobodným demokratickým volbám a také mohou poprvé navštívit legální sexshop. Situace je stejná jako ve všech postkomunistických státech Evropy. Obě tyto možnosti svobodné volby způsobují problémy.

 

zobrazeno položek: 621 - 630

vyfiltrovaných položek: 1130

položek v rubrice: 1130

Uvolnit filtry Filtrovat