Kateřina Šedá (1977) je česká výtvarnice, jejíž práce má blízko k sociální architektuře. V letech 1999–2005 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Vladimíra Kokolii. Zaměřuje se na sociálně laděné experimenty, které mají za cíl vyvést zúčastněné ze zažitých stereotypů nebo ze sociální izolace. Pomocí jejich vlastní (vyprovokované) aktivity a díky novému využití všedních prostředků se pokouší probudit trvalou změnu v jejich chování.
Je autorkou řady veřejných realizací v České republice i v zahraničí. Vystavovala například v SF Moma v San Franciscu (2014), na Benátském Bienále (2013), v Kunstmuzeum Luzern (2012), v Tate Modern v Londýně (2011), Mori Muzeu v Tokiu (2010), New Museum v New York (2009), Manifestě 7 v Bolzanu (2008), 5. Berlínském Bienále (2008), v Rennaisance Society v Chicagu (2008) nebo na Documentě 12 v Kasselu (2007).
Vydala řadu knih a publikací v nichž detailně mapuje jednotlivé projekty. Její práce obdržela řadu ocenění (Cena Jindřicha Chalupeckého, Essl Award, Nejkrásnější kniha roku 2012, Contemporary Art Society Award, Fluxus Award atd.)
Je autorkou řady veřejných realizací v České republice i v zahraničí. Vystavovala například v SF Moma v San Franciscu (2014), na Benátském Bienále (2013), v Kunstmuzeum Luzern (2012), v Tate Modern v Londýně (2011), Mori Muzeu v Tokiu (2010), New Museum v New York (2009), Manifestě 7 v Bolzanu (2008), 5. Berlínském Bienále (2008), v Rennaisance Society v Chicagu (2008) nebo na Documentě 12 v Kasselu (2007).
Vydala řadu knih a publikací v nichž detailně mapuje jednotlivé projekty. Její práce obdržela řadu ocenění (Cena Jindřicha Chalupeckého, Essl Award, Nejkrásnější kniha roku 2012, Contemporary Art Society Award, Fluxus Award atd.)